"Vypocený" křemen...

"Vypocený" křemen...

(hmatatelný výsledek procesů probíhajících v horninách při tzv. "regionální metamorfóze")
"během přeměny (regionální metamorfózy) původních sedimentárních aj. hornin se uvolňovaly roztoky, které horninou putovaly, a z nich krystalizovaly minerály = například vznikly žilky a čočky tzv. "vypoceného" ("sekrečního") křemene"

text v revizi

... (i živce), jež jsou časté zejména v pararulách, někdy ve svorech a ve fylitech; na obrázku je právě takový "vypocený" křemen ve skalním výchozu kvarcitického svoru (skalní výchoz na vrchu Háj, na kterém stojí ašská Bismarckova rozhledna, čili "Hainberg"); míst s křemenem najdete v obnažené skále více, nahoře vedle schodů jsou například vidět pěkné žilky (místy vystupují z horniny díky tomu, že křemen je odolnější proti zvětrávání než okolní hmota horniny), jinde jsou vidět oblé nebo protáhlé "pecky" křemene, kompaktní nebo podrcené, dokonce i protažené a seskupené tak, že připomínají "budináž"... z uspořádání foliací lze dovodit, že hornina byla při vzniku namáhána i orientovaným tlakem a vzniklé čočky a bloky křemene mohly rotovat, být drceny a posouvány...
... vše se dělo ve značné hloubce několika kilometrů (v tu dobu jsme tu totiž měli poměrně vysoké hory, podobné Himálajím a dnešní povrch byl hluboko "v kořenech hor", někdy v prvohorách (devon, karbon, perm) při tzv. "variském vrásnění" (tj. před cca 290 mil. lety), a pak bylo plno času - až do dnešního dne - aby ty velehory pomaloučku zmizely... a povrch byl (zejména exogenními procesy) uspořádán do dnešní podoby...
... hodně křemenů vypadá jako "led" :-)...
... v dobách, kdy jsme tu měli velehory, jsme "územně" byli součástí velkého kontinentu "Gondwana" na jižní polokouli. Tento (dnes již neexistující) kontinent byl kdysi v karbonu skutečně i zaledněn. Se vznikem křemene vzhledu "ledu" to ale nemá nic společného. Co se týče doby ledové - v geologii hovoříme o "dobách ledových", jež náležejí až daleko mladšímu období, patří někam do tzv. "kvartéru" (období začínající asi před 2,5 milióny lety a trvající dodnes)...

158195585_5334374263270029_5981918733457151682_n

... připomeňme, že i dnes v patřičných hloubkách, za příhodných podmínek (tlak a teplota atp.) a při různých geologických pochodech křemen běžně vznikal a vzniká, na povrhu zemském se s ním však nesetkáme, můžeme si ale nějakých - třeba 170 mil. let počkat - a uvidíme... :-)...

158367418_5334370106603778_7163255856744030013_n

...okolní hornina - fylit - zvětrává rychleji než křemen, "pecky" tak vyčnívají čím dál víc, nakonec třeba i vypadnou...

158347096_5334378346602954_1678841852146328751_n

... křemen je velmi odolný proti zvětrávání v současných klimatických podmínkách (připomeňme si "Bowenovo schema" vyjadřující posloupnost krystalizace horninotvorných minerálů, jež lze číst i obráceně = minerály krystalizované později jsou více odolné proti větrání než předchozí, křemen (spolu s živci a slídami) krystalizuje jako poslední, vyvětralé křemenné pecky, kusy žil apod. nacházíme velmi často a místně i v nebývalých koncentracích...

158038163_5334360463271409_2504765946146502203_n

158833077_5334362866604502_1682199182513947961_n

... příklad lokálního nahloučení křemene do žil, žilek a větších "pecek"...

157490227_2935437726675738_2126683599680835560_n

... "čočky" nemusí být malé a vyvětrávají ve formě velkých kusů křemene, jež z dálky vypadají jako něco, co do skalního výchozu nepatří (na fb Ašsko byl dotaz co to je, zda "keška" :-)...