Ašský a český křemenný val, ašský zlom a tektonika

xxx

"Křemenné valy jsou pruhy tektonicky rozdrcených hornin na zlomech. Člení se do krátkých, kulisovitě uspořádaných článků. Křemenné valy vznikly na zlomech rozdrcením libovolných křemičitých hornin (fylitů, kvarcitů, svorů, rul, žul, křemenců) a jejich prostoupením křemičitými roztoky. Drť byla dlouhodobě mineralizována křemenem, který se vysrážel z podzemních vod po jejich průchodu horninami. Každý tektonický pohyb vede k novému drcení a mineralizaci, takže se valy skládají z křemenů mnoha generací. Prokřemenělé pásy vyčnívají nad okolním terén až o 15 m, protože více vzdorují erozi než okolní kaolinicky zvětralé žuly, ruly a svory."
(zdroj citace: Rojík P. (2015): Geologie a nerostné zdroje Karlovarského kraje. - Karlovarský kraj, s.48)

"ašský křemenný val - val morfologicky vystupující s. a jv. od Aše. Má směr SZ-JV a je intenzívně silicifikovaným mylonitem dislokačního pásma. Su
(zdroj: Encyklopedický slovník geologických věd, 1. svazek, A-M, 1983, ACADEMIA, Josef Svoboda a kol., str. 100)

"český křemenný val - probíhá paralelně s tektonickým směrem Českého lesa od Furth im Walde (SRN) k severozápadu přes západní okolí Poběžovic, k Přimdě, Tachovu a do záp. okolí Mariánských Lázní, kde končí. Všeobecná charakteristika č. k. v je stejná jako - u bavorského k. v. (1)
(zdroj: Svoboda J. a kol. (1983): Encyklopedický slovník geologických věd, 1. svazek, A-M, ACADEMIA Praha., s. 233)

"Výraznější křemenná žíla (20) je vymapována v úseku mezi Aší a Kamennou. Křemenné žíly odpovídají s. části ašského křemenného valu. Vznikly intenzivní siliciifikací mylonitu podél velkých zlomů. Vnitřní části silicifikovaného pásma tvoří mléčně bílý křemen."
(zdroj citace: vysvětlivky k souboru geologických a ekologických map přírodních zdrojů v měřítku 1 : 50000, Lst 11-11 Aš, ČGÚ Praha, 1993, ISBN 80-7075-140-1)

legenda, poznámky:
(1) bavorský křemenný val - (str. 134)
(2) mylonit - kataklasticky drcená hornina
(3) křemenec - sedimentární hornina
(4) ašský zlom - patří k systému zlomů SSZ-JVV až SZ-JV (str. 75 a 76) (zdroj: Matějka, A., kol. (1961): Tektonický vývoj Československa - sborník prací. ÚÚG Praha, s. 75-76)

zdroje: