Erlány a "krystalické vápence"
text právě reviduji a dokončuji
"Erlány (vápenatosilikátové rohovce) jsou horniny značně proměnlivého vzhledu. Můžeme se u nich setkat s různými barvami a vzory. Celkem časté jsou zelenavé, šedobílé a šedé odstíny. Jsou obvykle jemně až středně zrnité, někdy všesměrné stavby, jindy usměrněné, páskované nebo se zcela nepravidelnými vzory. Tato mnohotvárnost erlánů plyne ze způsobu jejich vzniku. Tvořily se na styku hlubinných vyvřelin a vápnitých hornin, tedy například na styku žul a vápenců, což jsou z chemického hlediska naprosto odlišné horniny. Erlány nacházíme i v regionálně přeměněných formacích, často jako vložky v pararulách a svorech. I v těchto případech musela být ve zdrojovém materiálu přítomná vápenná a silikátová složka. Můžeme pozorovat plynulé přechody od erlánů k mramorům. Erlány většinou tvoří pouze několikametrové polohy a malá čočkovitá tělesa. Ve složení erlánů nacházíme křemen, plagioklas, zelený pyroxen, kalcit, wollastonit, biotit, granát, vesuvian apod. Minerální složení je tedy dost proměnlivé, podobně jako vzhled, který je někdy neobyčejně atraktivní. Dobrým příkladem je erlán od Bludova, který si vysloužil speciální označení bludovit."
(zdroj: https://docplayer.cz/69378140-Atlas-nasich-hornin-richard-jan-hons.html)
V Ašském výběžku byla historicky těžena surovina pro místní výrobu vápna v oblasti Horních Pasek, na lokalitě "U vápenky" (1). Při podrobném základním geologickém mapování byly zjištěny další výskyty vápenosilikátových hornin v oblasti Nového Žďáru (2) a v blízkosti Hazlova - širší oblast světoznámého naleziště minerálu egeranu - lokalita "U Cihelny" (3).
1. Horní Paseky - "U vápenky"
Lokalita "U vápenky" není v geologické mapě 1 : 50 000 znázorněna, je však vyznačena ve vrstvě "surovinový informační systém" jako ložisko nevyhrazených nerostů. Lokalitu lze najít vyznačenou v geologické mapě 1 : 25 000 (viz Základní a účelové geologické mapování ČR 1 : 25 000).
Na geowebu projektu "Calcarius" je uvedeno:
název lomu-vápenka; druh lomu-jámový; stav lomu-opuštěn; ochrana lomu-?; historie-těžba pravděpodobně již v 19. století za účelem výroby vápna; vápenná pec se nedochovala; geologická stavba krystalické vápence a erlány pravděpodobně kambrického stáří; přesnost polohy-přesná; obsahuje horniny-vápenec (1); poznámka-X (S-JTSK) -893 505,00; Y (S-JTSK) -1 005 621,00; zem. délka (WGS84) 12° 15' 27,780" E; zem. šířka (WGS84) 50° 12' 56,472" N
(1) upřesnění ZN - těženy byly krystalické vápence čili mramory (viz níže)
Zobrazení lokality v projektu "Calcarius" (lom vyznačen zeleně, bod "U vápenky" je přilehlý vrchol-kóta 733,0 m n. m.):
Zobrazení lokality v projektu "Calcarius" s vrstvou "Geologie 50" a vrstvou ZABAGED® - Výškopis - "DMR 5G":
(zdroj dat:
Calcarius. Geografický informační systém historických a současných surovinových zdrojů a technologií pro výrobu vápenných pojiv [databáze online]. Praha: Ústav teoretické a aplikované mechaniky, AV ČR, v. v. i., ©2015 [citováno 2023-01-11].
Dostupné z: http://www.calcarius.cz/gis-calcarius/)
Lom je - dle geologické mapy - situován v pararulách:
Číslo mapového listu 1111; Legenda ID 1445; Geneze původně: pelit; Horninový typ metamorfit; Hornina pararula; Soustava Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum; Oblast sasko-durynská oblast (saxothuringikum); Region krušnohorsko-smrčinské krystalinikum; Regionální jednotka; Subregionální jednotka; Éra PROTEROZOIKUM; Útvar NEOPROTEROZOIKUM; Mineralní složení dvojslídný až muskovit biotit; Pořadí 956
zdroj dat: Geovědní mapy 1 : 50 000, Aš
Lokalita je vyznačena ve vrstvě "surovinový informační systém" jako ložisko nevyhrazených nerostů (šrafované pole tvaru "trojúhelníku", ukazuje na něj šipka), jedná se o kategorii "Ložiska nevyhrazených nerostů (zpravidla stavebních surovin), u nichž nebylo v minulosti rozhodnuto o vhodnosti pro potřeby a rozvoj národního hospodářství podle tehdejších předpisů. Dále jsou zde vedena nově zjištěná a evidovaná ložiska nevyhrazených nerostů":
zdroj dat: Geovědní mapy 1 : 50 000, Aš
zdroj dat: Surovinový informační systém - Základní mapa (ČÚZK)
Vyznačení polohy zatopeného lomu:
zdroj dat: Geoprohlížeč-Zeměměřičský úřad (ČUZK) - základní mapa v měřítku 1 : 10 000 + DMR 5G, sken z měřítka 1 : 3 780
zdroj dat: Mapy.cz - ortofoto
křižovatka cest, cesta vpravo - k pramenu Bílého Halštrova vede v původní trase (jako v době fungování vápenky), cesta vlevo je novodobá lesní cesta, cesta k vápence je zhruba ve stejných místech jako kdysi (bude upřesněno) (foto: ZN, leden 2023)
k vápence vede původní cesta podél lesa (foto: ZN, leden 2023)
pohled k lomu z prostranství, kde byla umístěny objekty vápenky (foto: ZN, leden 2023)
pohled do jámového lomu, původní "vjezd" (foto ZN, leden 2023)
pohled do lomu z druhé strany (foto: ZN, leden 2023)
Místo je dobře dostupné po asfaltové cestě (z křižovatky Vernéřov-Horní Paseky, směr pramen Bílého Halštrova, cyklostezka, vozidlům zákaz vjezdu) a pak terénem podél lesa. Lom je zatopený, v době vegetace dost zarostlý se strmými stěnami s nebezpečím pádu (!). Místo jako takové je značně tajemné...
zdroj dat: Mapy.cz
Místo výskytu lomu je vyznačeno modře na nedatované rukopisné geologické mapě v měřítku 1 : 28800 (cca 2. polovina 19. století)
zdroj dat: https://agsportal.geology.cz/agsportal/home/webmap/viewer.html?webmap=04db4fe27c404609afc0d3b9c394126a
Vlevo od šipky objekt vápenky, vpravo od šipky lom, stav v roce 1953, ortofoto (žlutá linka je hranice katastrů).
Objekt vápenky a lom, ortofoto - maximální přiblížení.
zdroj dat: https://geoportal.gov.cz/web/guest/map?openNode=Orthoimagery&keywordList=inspire
Historická ortofotomapa (C)CENIA 2010 a (C)GEODIS BRNO, spol. s r.o. 2010, Podkladové letecké snímky poskytl VGHMÚř Dobruška, (C)MO ČR 2009
Mapa Ašska - SPECIAL-KARTE DES ASCHER GEBIETES entworfen u gezeichnet VON T. Büchner, 1 : 54 000, 1903; vápenka = "Kalkofen"
Profesor ašského gymnázia Emil Mottl uvádí:
"Jihozápadně od Horních Pasek (Oberreuth) je, lépe řečeno bylo, ložisko krystalického vápence, čočkovitého tvaru, umístěné v rulovém loži. Vápenec byl šedivé až bělavé barvy s jemnozrnnou strukturou. Dnes už neexistuje. Jen veliká propadlina svědčí o bývalé existenci tohoto ložiska."
zdroj citace: E. Mottl, Geologie des Ascher Bezirkes (Geologie Ašského výběžku), srpen 1932, překlad Ing. František Malý, plný text v .pdf je dostupný na webu thonbrunn.cz
RNDr. Petr Rojík, Ph.D. uvádí:
"Ve smrčinách ašského výběžku se dobýval mramor u Horních Pasek. I toto ložisko bylo uloženo v rule a mělo čočkovitý tvar. Mramor se zde naposledy těžil v době mezi světovými válkami (2). Byla zde vylámána prostora 14 m hlubokého jámového lomu. Mramor se pálil v místní vápence (sdělení J. Vít). Na ložisku Vernéřov se evidují malé zásoby mramoru pro kamenickou výrobu."
zdroj citace: ROJÍK, Petr., Geologie a nerostné suroviny Karlovarského kraje, 1. vyd. Karlovy Vary : Karlovarský kraj, 2015, 196 s. ISBN 978-80-88017-24-0
(2) upřesnění ZN - těžba a zpracování byly ukončeny před rokem 1932 kdy vyšlo pojednání E. Mottla
Záznamy o "vápence" (peci na pálení vápna) z materiálů Muzea Aš:
"kalkovna"
text v přípravě
zdroj: Muzeum Aš, archiv - zde publikováno se svolením muzea
2. Nový Žďár
text v přípravě
3. Hazlov - oblast lokality "U Cihelny
text v přípravě
Aktuální těžba surovin pro výrobu vápna, druhy vápna, použití a souvislosti
text v přípravě
Užitečné odkazy:
výroba vápna
http://geologie.vsb.cz/loziska/suroviny/anorganicka_pojiva.html
suroviny a jejich těžba
http://geologie.vsb.cz/loziska/suroviny/nerudni_stavebni_suroviny.html#V%C3%81PENEC