- Barva: Tmavě zelená až černá.
- Složení: Obsahuje přeměněné tmavé minerály (jako je amfibolizovaný pyroxen nebo chloritizovaný biotit) a živce.
- V minulosti se díky své pevnosti a vzhledu používal jako dekorativní kámen na sochy, pomníky, obklady stěn či dlažební kostky.
Sklárna Proterobas v Ochsenkopf
, Dietmar Herrmann
Na jihovýchodním svahu Ochsenkopfu, druhé nejvyšší hory Fichtelských hor, se v lesní části Wolfslohe nachází historické řemeslné místo v nadmořské výšce 820 metrů, o kterém se dříve vědělo jen velmi málo. Jedná se o bývalou lesní sklárnu a její umístění je zásluhou Gerharda Zeha, sklářského badatele z Bischofsgrünu. Toto historicky významné místo je dostupné pouze pěšky. Z parkoviště návštěvnického dolu Gleisingerfels poblíž Fichtelberg-Neubau, které se nachází na panoramatické silnici, vede soukromá cesta na vrchol Ochsenkopfu. Po této cestě do kopce se po 1,2 kilometru dostanete k bývalému areálu sklárny, kde se kdysi z horniny Proterobas vyráběly knoflíky a korálky („Paterln“). Cesta je značena.
geologie
Vzácný proterobas je černozelená žilná hornina zvláštní technické hodnoty, v obchodě s přírodním kamenem známá také jako „zelený porfyr“ a hovorově jako „knoflíkový kámen“ nebo „zelený kámen“. Hornina se vyskytuje v žulovém masivu hory Ochsenkopf v 5 až 20 metrů široké a přibližně 8 km dlouhé žíle, která se táhne od severozápadu k jihovýchodu. Od Neubau (obec Fichtelberg) po Bischofsgrün byla těžena ve více než 20 velmi úzkých, ale hlubokých lomech. Hlavními minerály horniny jsou: augit, bazický plagiosklo, biotit, apatit, titaničité železo, pyrit a toust. Proterobas nevybuchl během permu jako samostatné magma, ale vznikl ze zbytkové taveniny intruzivní horniny a mohl se v žilovité formaci zabudovat do žuly a samostatně ztuhnout („výplň trhliny“).
Hospodářské a umělecké využití
Ochsenkopfský proterobas se používal k výrobě náhrobků a pomníků. Během Třetí říše byl preferovaným materiálem pro sochy. Těžily se z něj také desky na obklady stěn a podlah, stejně jako technické kamenné komponenty a dlažební kostky.
Proterobas se taví do hlubokého, tmavého skla při teplotě přibližně 1300 stupňů Celsia, což z něj činí velmi cenný materiál pro výrobu skleněných korálků a knoflíků. Knoflíkářské dílny existovaly ve městech Bischofsgrün, Oberwarmensteinach, Warmensteinach a Mehlmeisel ještě dlouho do 19. století. Skleněné korálky se používaly k výrobě náramků, náhrdelníků, ubrusů, úchytů na zvonky a k zdobení dámského oblečení; jejich prodej se rozšířil i do zahraničí.
Sklárna ve Wolfslohe
V roce 2004 provedl Gerhard Zeh ve spolupráci s Dolním památkovým úřadem okresního úřadu v Bayreuthu různé vykopávky a nalezl přes 100 000 jednotlivých předmětů (skleněné knoflíky, úlomky dutého skla z lesa a tenké tabule terčů). Následoval archeologický výzkum vědců, během kterého byly nalezeny úlomky pecí, suroviny, struska, částečně roztavený proterobas a skleněná hmota, polotovary a hotové výrobky, kelímky a nástroje. V roce 2006 sponzoři projektu (okres Bayreuth, Přírodovědná společnost a financující organizace) instalovali informační panely a vytvořili symbolický plán pece.
literatura
Schmidt, Albert: Zelený kámen známý jako proterobas v pohoří Fichtel. In: Der Steinbruch, číslo 5/1910.
Schmidt, Albert: Historie výroby skla a korálků v pohoří Fichtel. In: Archiv für Geschichte und Altertumskunde von Oberfranken, ročník 21, 1899, číslo 1.
Hüttner, Jörg: Fichtelská žula – primární stavební materiál regionu; Číslo 6/1996 publikační řady FGV Das Fichtelgebirge.
Frankenpost Hof a Nordbayerischer Kurier Bayreuth: Podrobná zpráva o výkopových činnostech (v archivu FGV).
Adresa autora:
Dietmar Herrmann, Friedrich-Meinel-Straße 26, 95632 Wunsiedel
(zdroj:http://www.bayern-fichtelgebirge.de/ochsenkopf/15.htm)
Gesteinskunde: strana 104
"Proterobas = einLamprofyr, ähnlich Diabas (Nord-bayern, Sachsen)