Čas věnovaný zkoumání neživé přírody se do života nezapočítává!

Podobně jako vědomé pití čajů :-). Náš čas - ať chceme, či ne - plyne. A budu-li prafrázovat řečené Miroslavem Horníčkem, mistrem slova ⁽⁴⁾, pak "Čas plyne a je jedno, zda ležíme na gauči, sníme, či jsme právě v pohybu"!

Ovšem připustíme-li, že čas ve skutečnosti neexistuje ⁽⁷⁾, pak nemá co plynout :-). No, a ať je to jak je, přírodu to nezajímá! Žije si po svém... A nám nezbývá, než si jí dobře všímat a správně jí vnímat. Pozorováním neživé přírody občas zjistíme, jak to pravděpodobně je a málokdy jak to opravdu bylo. Venkoncem to není důležité. Podstatné je, jak to vnímáme a prožíváme teď, dnes a denně... a hlavně, co nám to právě dává! Protože

"Jediným solidním základem našeho světa jsou horniny" ⁽¹⁵⁾ 

"ČASTO CHODÍM AŠSKOU PŘÍRODOU ⁽¹⁶⁾ A VE VOLNÝCH CHVÍLÍCH PÍŠU GEOLOGII AŠSKA..."

praktikuji tím "mindfulness" uprostřed "živého i neživého" ⁽¹⁰⁾ a pokouším se získané zachytit v tomto "poznámkovo-studijním" webu ⁽¹¹⁾. Zážitky z živé a neživé přírody jsou pro mě velkou jistotou, "bekgraundem" a "esencí" ⁽¹²⁾, na kterých lze stavět. Do přírody se mohu kdykoliv vracet. Nacházím v ní energii a sílu, poučení i klid. Dává mi zázračné flow a uspokojení!

"PŘÍRODA MÁ NEKONEČNOU SCHOPNOST REGENERACE A SAMOOBNOVY"

Příroda živá zvládá samoobnovu za roky, desítky let, či staletí. Neživá je na tom mnohem hůř. Její obnova trvá tisíce, statisíce, miliony a stamiliony let. Pokud člověk neživou přírodu poškodí či dokonce zničí, nedočká se její obnovy.

V ašských kvarcitických svorech je struktura "skalní okno" velmi vzácným geologickým - geomorfologickým jevem; jde o jev zcela ojedinělý, který jinde v ašské přírodě nenajdeme; pro zachování unikátního jevu - pro nás i pro další generace, pro přírodovědce a výzkumníky, pro zájemce o neživou přírodu, návštěvníky Ašska i "ferrat" - je nutné jej chránit; je potřeba aby do "skalního okna" nebylo zasahováno (například šlapáním apod.), jedinečnou geomorfologickou strukturu si dobře prohlédněte a lezte kolem ní velmi opatrně = vrchem!

PRVNÍ GEOVYCHÁZKA - "ZA PRAMENY AŠSKA" (SPECIÁLNÍ GEOVYCHÁZKA TRASA Č. 9)

se uskutečnila 6. dubna 2025 jako první pokus o dotek s neživou přírodou a minerálními vodami Ašska, v rámci festivalu zdraví "Vystoupej s námi Aš na Zdravý festival"

"PROČ SE ZAJÍMAT O GEOLOGII?"

Protože:

"(A) kdo nemá pochopení pro kámen, neví mnoho o kráse a veliké důstojnosti světa." ⁽¹⁷⁾

Objevování krásy "velmi živého" neživého života ve všech jeho formách je užitečné... Poznáte-li horniny a minerály alespoň trochu, objevíte-li skryté zákonitosti vzniku všeho kolem nás, budete se na svůj život dívat jinak. Budete vítat každý den s optimismem a radost ze života vás již nikdy neopustí!

Totiž: "Vesmír a příroda jsou mocnější než člověk. Ač to příliš nepozorujeme, všude - v živé i neživé přírodě - to doslova vře. Všechny změny a přeměny, jež kdysi začaly - a v geologickém čase je počítáme na milióny, stovky miliónů a miliardy let - stále pokračují, bez ohledu na jakoukoliv formu života. Srovnáme-li věk Země se stoletým člověkem, pak jeho 4 dny života je to samé jako jeden milión let v životě Země. Sekunda - v počítání lidského bytí - je skoro tři roky v počítání života Země. Až uplyne minuta od " teď ", budeme pouze o minutu starší, ovšem (!), než si tento krátký časový okamžik prožije naše Modrá planeta, bude jí to trvat ještě 180 let! Rozdíl mezi počítáním lidského času a času Země je zatraceně rozdílný. Nelehce porovnatelný a téměř nepochopitelný. Země si prostě žije podle svého a lidstvo jí pramálo zajímá! Ono tu totiž - za 180 let - již nemusí být."

"Geologie je vyvolenou vědou pro básníky. Nevyžaduje vzdát se snění, ale naopak nás nutí dát mu volnost a jít v něm až k počátku dní." ⁽¹⁸⁾

"pŘIJĎTE obČas OCHUTNAT dobrý šálEK čaje, PONOŘIT SE DO VELMI VZDÁLENÝCH ČASŮ ŽIVOTA ZEMĚ A poznat některou ašskou horninu či minerál!"

třeba zjistíte, že: "Bylo nebylo, co bylo není a co jest jest." ⁽¹⁴⁾ a stanete se součástí experimentu, ve kterém se společně pokoušíme zbořit myšlenku velkého mistra: 

"Kameny jsou jako němí učitelé, co se od nich člověk naučí nelze sdělit." ⁽⁵⁾

Ašská čajová pohoda, na které jsou přítomny i horniny a minerály Ašska, je soustavným - lehce přípravným - kurzem pro snazší poznání čajů, bylin a ašské neživé přírody. V podobném duchu se občas koná Hranická čajová pohoda.
Každoročně je pak na podzim souhrnná přednáška o geologii Ašska, která stojí na zásadách: "Čti nejprve knihu napsanou přírodou a teprve později knihy psané člověkem." ⁽⁹⁾ a "Říkej co děláš a dělej co říkáš." ⁽¹³⁾

"CHYSTÁM PRO VÁS VYCHÁZKY ZA HORNINAMI, MINERÁLY A GEOLOGIÍ AŠSKA - CESTY DO PŘÍTOMNÝCH OKAMŽIKŮ NEKONEČNA...!"

V cíli každé vycházky (možná i během ní) se bude vařit a ochutnávat čaj (i byliny). Cestou budeme sbírat různé kamení (horniny a minerály), obdivovat tvary terénu a pronikat do velmi vzdálené minulosti Ašska. Sledujte Kalendář akcí :-) a podívejte se, o čem vycházky přesně budou!

"PROČ TO Všechno dělám?"

Baví mě to!

Člověk má dobře znát místo, kde žije! Musí se zajímat o minulost i současnost, o lidi ⁽¹⁾, zvyky, rituály... Měl by rozumět i přírodě, jež ho dennodenně provází a ovlivňuje. Totiž! Dobrá povědomost o tom "všem" - s čím se setkává - je základem patriotismu. Důkladné poznání živé a neživé přírody ⁽²⁾ vědomí patriotismu posiluje a člověka ukotvuje v čase i místě. Nabytím dostatečných znalostí se i "náplava" v našem kraji stává "domorodcem".

Ruku na srdce... vzpomínáte, kdy jste - jako nadšený zvědavec - hledali historická data, informace o místech či ašských událostech? Kdy jste - jako dychtivý pozorovatel -  naposledy obdivovali právě rozkvetlou louku v Trojmezí, zkoumali jarní pupeny jedlých kaštanů ukrytých v Aši, obhlíželi  zajímavé "okrouhlíky" v meandrech Bílého Halštrova, zjišťovali jméno brouka, jež se schovává pod právě spadaným listím, honili letního modráska pod Hainbergem nebo zvedli divně vypadající kámen, pro který bylo třeba se sehnout... až k zemi?

Web o geologii Ašska je tu proto aby zprostředkoval co nejvíc informací o "velmi živé" neživé přírodě Ašska (i okolí) a věcech souvisejících. Je místem provázaným s geologickými vycházkami po naší úžasné krajině, která je mnohdy označováno jako "zapadákov" :-). Píšu jej pro sebe, pro vás a pro budoucí pokračovatele poznávání genia loci Ašska! Nemyslím si, že by se mi podařilo zachytit a popsat vše, co se u nás vyskytuje a mnohdy je i dobře skryto! Mám zkušenost, že objevování hornin, minerálů a odhalování utajených souvislostí geologické minulosti se současností je vzrušující dobrodružství! Je to nikdy nekončící cesta poznání povznášející ducha. Užitečná činnost bojující proti lenosti mysli, duše i těla :-)! 

Soustavným - lehce přípravným - kurzem pro snazší poznání ašské neživé přírody je Ašská čajová pohoda, která se koná (obvykle) každý poslední čtvrtek v měsíci, trvá cca 2 hodiny a kromě čajů (a bylin) jsou přítomny horniny a minerály Ašska. V podobném duchu se občas koná Hranická čajová pohoda. Souhrnně se pak s ašskou neživou přírodou seznámíte na přednášce o geologii Ašska... 

"Geovycházky ašskem a STEZKY česko-bavorského geoparku"

"Oficiální poznávací stezky geoparků" jsou virtuálními trasami v oblasti Česko-bavorského geoparku, jež je třístranné neformální sdružení koordinované společnou pracovní skupinou. Zahrnuje Národní geopark Egeria, Národní geopark GeoLoci a GEOPARK Bayern-Böhmen (více v článku o Území Česko-bavorského geoparku).



Kromě "top" geologických zajímavostí stezek geoparků existuje mnoho dalších geologických fenoménů - jevů, míst, procesů, událostí..., jež jsou často prolnuty antropogenní činností člověka. Vyskytují se všude kolem nás. Z mikroregionálního pohledu tak můžeme každý fenomén v krajině zkoumat jako jev složený z mnoha vrstev ⁽⁸⁾. Jedná se (mj.) o hmatatelný zápis dávných geologických událostí v horninách, historii místa, viditelné stopy činnosti člověka a geologických činitelů (jako relativně blízké stopy minulosti) a nepřehlédnutelnou živou současnost, jež - do jisté míry - predikuje budoucnost...

Geovycházky Ašskem rozšiřují virtuální stezky geoparků. Vedou divokým terénem mikroregionu Ašska i po skutečných, velmi starých cestách. Prolínají se celým ašským výběžkem s přesahem do vnitrozemí Čech, do Bavorska a Saska. Podrobně mapují krajinu, jevy a místa, o nichž se v průvodcích nepíše...

Jednotlivé geovycházky lze zvládnout pěšky za několik hodin, delší pak v jednom dnu s využitím místní dopravy :-). Můžete je absolvovat sami nebo se účastnit komentovaných vycházek, kterých je každým rokem šest.

"VÝZVA"

Pokud byste chtěli podpořit (jakýmkoliv způsobem) ⁽³⁾ projekt GeologieAsska.cz a GeoVychazky.cz, budu rád! Oba projekty vznikají v mém volném čase jako hold opomíjené neživé části ašské přírody, jež si zaslouží stejnou pozornost jako ta živá.
Dejte o sobě vědět! Do zahájení geovycházek je nejlepší podporou (mj.) aktivní účast na ašských (a hranických) čajových pohodách a podpora účastí na přednášce o geologii Ašska ⁽⁶⁾!
Podobně se lze zapojit do přípravy komentovaného vydání publikace "Geologie des Ascher Bezirkes" Emila Mottla - profesora Státního reálného gymnázia v Aši, ke 100letému výročí prvního vydání (1932), tj. v roce 2032.

STRÁNKY JSOU webarchivovány!

Webové stránky www.GeologieAsska.cz byly Národní knihovnou České republiky zařazeny mezi výběrové české webové zdroje určené k pravidelné a dlouhodobé archivaci webu s cílem jejich uchování pro budoucí historické a výzkumné účely. Znamená to pro ně jistotu, že jejich obsah bude 4 x ročně archivován, zůstane uchován v rámci fondu Národní knihovny České republiky a je veřejně dostupný z Referenčního centra (Klementinum) i webových stránek Webarchiv.cz (licence viz níže). Obsah tedy nebude zapomenut :-). Stránky se tak mohou prezentovat certifikátem:

Jak to bylo na první GEOvycházce?

https://www.geovychazky.cz/fotogalerie/geologicka-vychazka-specialni-trasa-c--9-za-prameny-asska-6--4--2025/

LEGENDA A POZNÁMKY:

⁽¹⁾ "pAŠÁCI" - https://asaci.cz/
⁽²⁾ ve které člověk žije a která jej obklopuje každý den, ačkoliv to mnohdy nevnímá, jejíž je součástí v každém okamžiku, ze které vzešel a do které se na sklonku života vrací (což je jedinou jistotou na tomto světě)
⁽³⁾ finančně, participací na obsahu, radou, zapůjčením materiálů, pomocí při budování petrograficko-mineralogické sbírky pro ašské muzeum, spoluúčastí na přípravě a budování Ašské geologické zahrady, zpracování interaktivní webové aplikace tras geovycházek apod.
⁽⁴⁾ "Čas plyne, je jedno, jestli ležíme na gauči či sníme v altánku, čas plyne..." (HORNÍČEK, Miroslav. Chvála pohybu. Praha: Olympia, 1979.)
⁽⁵⁾ Johann Wolfgang Goethe
⁽⁶⁾ ke 100letému výročí vydání učebnice "Lehrbuch der Geologie" profesora Emila Mottla
⁽⁷⁾ Chronos, Kairos a Přítomnost; přednáška prof. Petra Kulhánka v iQCAFÉ - Čas v nás i kolem nás; ... zdá se, že čas je konstrukt čistě lidský - "dohodnutý", vědecky pak dosud nedefinovaný a zřejmě v našem hmotném světě (kde platí teorie relativity) "emergentní", tzn. vynořený z kvantových procesů na nejzákladnější úrovni mikrosvěta, ... tam totiž čas neexistuje, neboť ho tam není potřeba :-); kde začíná kvantový svět se dozvíte v přednášce Prof. RNDr. Petra Kulhánka, CSc.: "Kvantové jevy ve vesmíru"
⁽⁸⁾ ... či mnohovrstevnatou událost, zkoumanou v konkrétním přítomném okamžiku
⁽⁹⁾ Leonardo da Vinci ("Codice Atlantico") - "Codex Atlanticus" - sbírka grafických listů Leonarda da Vinciho, pochází z 16. století, obsahuje 401 listů a je nejrozsáhlejší a nejmimořádnější sbírkou Leonardových archivů
⁽¹⁰⁾ mindfulness = schopnost záměrně věnovat pozornost tomu, co se děje v přítomném okamžiku, a to bez posuzování, hodnocení a očekávání; mindfullnes inspiruje, otevírá oči i mysl, ukotvuje a uklidňuje, dává sílu, sebedůvěru a naději; mindfullnes uzemňuje i když sníme, hledíme do mikroskopu či pozorujeme dalekohledem nebe plné hvězd...
⁽¹¹⁾ web je někde stručný, jinde obsáhlý a zcela nepřehledný; jsou to různorodé poznámky, které mají na nedostatky nárok; ve skrytu duše doufám, že z nich jednou vznikne cosi užitečného, možná i trvalého..., uvidíme :-)
⁽¹²⁾ esence (zde ve smyslu "podstata", "základ") a background [bekgraund] (zde ve smyslu "zázemí" a "všudypřítomné pozadí")
⁽¹³) Prof. RNDr. Jan Rak, PhD., https://dajanapraha.cz/osobnosti/prof-jan-rak, držitel bludného balvanu od komitétu, jež mu nesahá ani po kotníky
⁽¹⁴⁾ Co tomu říkáte, pane Werich? (8/9)
⁽¹⁵⁾ RNDr. František V. Holub, CSc., docent magmatické petrologie Ústavu petrologie a strukturní geologie PřF UK
⁽¹⁶⁾ "Cestování je zvláštní a svébytná forma poznání, kterou nemůže nahradit sebebedlivější studium knih, sledování televize s jejími barevnými cestopisnými filmy a internet už teprve ne. Rozdíl je asi takový jako o žumpě číst a do žumpy spadnout, či oběd vidět na obrazovce a oběd sníst, což nejlépe ilustruje roli bezprostředního prožitku v lidském životě." (zdroj citace: KOMÁREK, Stanislav. Mír s mloky. Brno: Petrov, 2003. ISBN 80-7227-167-9.)
⁽¹⁷⁾ Karel Čapek: Cesta na sever, str. 29:
"Nic naplat, tady se člověk musí dívat na svět geologickýma očima; například tyhle žulové kupole pod Norefjellem ukazují, že svět při svém stvoření nebyl jen tak vychrlen z nějaké horké kaše, ale obráběn s velkou pečlivostí, broušen a soustruhován, pilován a hlazen, až takový ledovec naposledy zálibně a znalecky přejel palcem hory nad Kroderen a byl spokojen s jejich zaoblením; pravda, dobré je to; ať mi někdo ukáže druhý tak šikovný ledovec! Ale jsou jiné hory, které nebyly soustruhovány, nýbrž štípány kolmo nebo napříč, rozráženy ledovými klíny, vrstveny, kladeny na sebe v deskách jako prkna, zasunovány do sebe jako šindele, vrásněny, ohýbány, lámány nebo řezány; byla to děsná tesařina v žule; ono se řekne geologické věky, ale co práce je na nich vidět! Nechte to být, ledové období, to byla ohromná dílna; jen se podívejte, co řemesla se tehdy nadělalo, a jaké jsou to divy techniky! A kdo nemá pochopení pro kámen, neví mnoho o kráse a veliké důstojnosti světa."
⁽¹⁸⁾ Pierre Termier (1859-1930), proslulý francouzský geolog a filozof. Proslavil se výzkumem hor vzniklých za alpinského vrásnění. Studoval především východní Alpy, což se příliš nelíbilo rakouským geologům, kteří s jeho výklady dlouho nesouhlasili. Vedle geologie se Termier zabýval různými filozofickými otázkami a jako jeden z mála vědců dovedl odborné výzkumy popularizovat a přiblížit čtenářům. Na vědecké cestě do severní Afriky těžce onemocněl a v Grenoblu, kam byl urychleně převezen, zemřel. (zdroj: JANOUŠKOVÁ, Jaroslava a VOTÝPKA, Jan. Všechno bylo jinak (O minulosti země a vývoji povrchu Československa). Praha: Albatros, 1980.)

Toto dílo podléhá licenci CC BY-NC-ND 4.0