Celá geologická minulost Země byla rozčleněna dle geologického a paleontologického vývoje na Zemi do hierarchicky uspořádaných časových úseků podle událostí, které se v daném období či na jejich rozhraní staly. Vznikla tak tzv. stratigrafická tabulka, která rozděluje minulost Země na jednotlivá období, kdy na vrchu tabulky jsou období nejmladší a pod nimi postupně řazena období starší.
Určování absolutního a relativního stáří látek
K určování absolutní stáří se využívá znalostí o rozpadu nestabilních radioaktivních prvků v prvky stabilní (tzv. rozpadové řady), sleduje se množství prvků ve zkoumané látce a vypočítává čas potřebný k dosažení naměřeného stavu poměru prvků; předpokládá se, že stabilního izotopu bylo - na počátku - nulové množství a rozpad probíhá bez závislosti na fyzikálních a chemických podmínkách; hlavní rozpadové řady jsou: rubidium-stronciová (Rb/Sr), kalium-argonová (K/Ar), uran-olovo (U/Pb) a radiouhlíková (14C), vhodná jen pro období posledních asi 50 000 let. (více viz článek Radioaktivní datování)
Určování relativního stáří se opírá o stratigrafické principy; ... zákon superpozice, zákon stejných zkamenělin a o korelaci pravidelně (zvláště rytmicky) uložených sedimentů.
Chronostratigrafie
(zkoumá a řadí horninové jednotky na základě jejich relativního stáří, stanovuje a využívá stratotypy, postupuje podle stratigrafických principů a stále je upřesňována)
Geochronologie
(vymezuje etapy ve vývoji Země v "absolutním" čase).jpg)
zdroj: Wikipedie
"Přísné rozlišování mezi chronostratigrafií a geochronologií je často obtížné i pro specialisty. Kdy je karbon systém a kdy je to perioda? Kdy je mezozoikum éra a kdy je to eratém? Smysl přece má používat stejné názvy při označování horninových jednotek a jim odpovídajících časových období. Rozčlenění do souvislé časové osy je jednoduchý koncept, který také intuitivně využívají laici při debatách o členění geologických vrstev – starší horninová tělesa nebo vrstvy jsou níže, mladší nad nimi."
zdroj: Wikipedie
Odkazy:
Geologický cyklus a čas ( ) -