telegraficky - text v přípravě - zatím základní údaje:
SOUČASNOST a blízká minulost:
SOUČASNOST a blízká minulost:
- lokalita (ložisko) bylo v historii "několikrát objeveno a zapomenuto"
- geologický průzkum probíhal báňským způsobem v letech 1954-58, revize zásob v letech pozdějších (1960 a později (2))
- byla zhotovena průzkumná šachta o hloubce -92 m (profil obdélníkový, na ústí 3,5x2,5 m), první patro (rozrážka) v hloubce -35, druhé patro (rozrážka) v hloubce -85 m, na každém patře byly kratší (sledné) rozrážky (po odžilcích apod.)
- celková délka rozrážek (tj. vodorovných průzkumných děl) je cca 600 m ("hlavní žíla" byla báňsky ověřena na úrovni -85 m v délce 430 m)
- zkoumán byl tzv. "nezonální lithný pegmatit" označovaný též jako "fosfátový pegmatit" (tj. "žilník" o mocnosti kolem 32 m s hlavní žilou o pravé mocnosti 10-100 cm (uváděno též 50-70 cm, průměrná mocnost 48 cm), později hydrotermálně alterovaný), délka žilníku je zhruba 1 km, úklon žil je strmý 80-85°
- ložisko (včetně vrtných prací z povrchu v 60. letech) je prozkoumáno do hloubky kolem 300 m
- byly spočítány zásoby lithia (Li) 15200 t, hlavním minerálem Li je montebrazit (fosfát Li a Al), dříve označován jako "amblygonit", ložisko je zařazeno do kategorie nerentabilních zásob, v době průzkumu nebylo dořešeno úpravárenské zpracování rudniny
- v okolí průzkumné šachty byly tři větrací jámy a ty v roce 2019 - spolu s šachtou - zlikvidávány jako "stará důlní díla" (zasypáním a zabetonováním, u větracích jam jsou vletové otvory pro netopýry)
- část haldy (odvalu, až 1/3) byla "sanována" = odtěžena a odvezena jako stavební zásypový materiál (kam ?, parkoviště penny a billa Aš ?) a tím lokalita značně z hlediska mineralogického (tj. možného sběru minerálů na haldě a jejich dalšího zkoumání) znehodnocena; ... a pak teprve začala ochrana lokality = odstrašující příklad necitlivého zásahu do lokality a pak její chránění s menší hodnotou než původní (!!!)
HISTORIE:
- historicky na lokalitě "Zinnberg" ("na pískách" ?) (4) probíhala těžba kasiteritu (též "cínovec"); rudnina (ruda cínu v s ostatními minerály Sn, stanin, kesterit apod.) byla dopravována do rudného mlýnu v údolí Bílého Halštrova a zde zpracovávána drcením, mletím a propíráním; zda zde byla i tavena není jasné (údajné tvrzení, že byla ruda odvážena do Chebu a zde tavena a "puncována" se mi zdá nepravděpodobné - ke slyšenému nemám zdroj)
- středověké a pozdější kutací práce jsou dodnes patrné po okraji lesa (od bývalé vyhlášené výletní hospody "U Špreňarů" výše až přes dnešní žlutou turistickou stezku Dolní Paseky-Horní Paseky) - viz obrázek níže
- v terénu se vyskytují různě velké a hluboké propadliny - tzv. "pinky" (pinka = zavalené svislá důlní dílo, zde na žíle) a odvaly (haldy vytěžené hlušiny, deponované hned vedle svislých důlních děl na žíle), směrná délka důlních prací je kolem 1 km, hloubka stařin (? cca méně než 30 m) (1), historické dolování pravděpodobně nemělo problém s vodou, proto zde neexistuje odvodňovací ("dědičná") štola pro odvodnění dolu (při geologickém průzkumu báňským způsobem byla voda čerpána, po jeho ukončení vystoupala na cca -30 m = zatím neověřený údaj); zda byl problém s vodou v SV části ložiska - kde teče bezejmenný potok s malým průtokem a korytem mnohem výše než Bílý Halštrov - není jasné
- geologický průzkum probíhal báňským způsobem v letech 1954-58, revize zásob v letech pozdějších (1960 a později (2))
- byla zhotovena průzkumná šachta o hloubce -92 m (profil obdélníkový, na ústí 3,5x2,5 m), první patro (rozrážka) v hloubce -35, druhé patro (rozrážka) v hloubce -85 m, na každém patře byly kratší (sledné) rozrážky (po odžilcích apod.)
- celková délka rozrážek (tj. vodorovných průzkumných děl) je cca 600 m ("hlavní žíla" byla báňsky ověřena na úrovni -85 m v délce 430 m)
- zkoumán byl tzv. "nezonální lithný pegmatit" označovaný též jako "fosfátový pegmatit" (tj. "žilník" o mocnosti kolem 32 m s hlavní žilou o pravé mocnosti 10-100 cm (uváděno též 50-70 cm, průměrná mocnost 48 cm), později hydrotermálně alterovaný), délka žilníku je zhruba 1 km, úklon žil je strmý 80-85°
- ložisko (včetně vrtných prací z povrchu v 60. letech) je prozkoumáno do hloubky kolem 300 m
- byly spočítány zásoby lithia (Li) 15200 t, hlavním minerálem Li je montebrazit (fosfát Li a Al), dříve označován jako "amblygonit", ložisko je zařazeno do kategorie nerentabilních zásob, v době průzkumu nebylo dořešeno úpravárenské zpracování rudniny
- v okolí průzkumné šachty byly tři větrací jámy a ty v roce 2019 - spolu s šachtou - zlikvidávány jako "stará důlní díla" (zasypáním a zabetonováním, u větracích jam jsou vletové otvory pro netopýry)
- část haldy (odvalu, až 1/3) byla "sanována" = odtěžena a odvezena jako stavební zásypový materiál (kam ?, parkoviště penny a billa Aš ?) a tím lokalita značně z hlediska mineralogického (tj. možného sběru minerálů na haldě a jejich dalšího zkoumání) znehodnocena; ... a pak teprve začala ochrana lokality = odstrašující příklad necitlivého zásahu do lokality a pak její chránění s menší hodnotou než původní (!!!)
HISTORIE:
- historicky na lokalitě "Zinnberg" ("na pískách" ?) (4) probíhala těžba kasiteritu (též "cínovec"); rudnina (ruda cínu v s ostatními minerály Sn, stanin, kesterit apod.) byla dopravována do rudného mlýnu v údolí Bílého Halštrova a zde zpracovávána drcením, mletím a propíráním; zda zde byla i tavena není jasné (údajné tvrzení, že byla ruda odvážena do Chebu a zde tavena a "puncována" se mi zdá nepravděpodobné - ke slyšenému nemám zdroj)
- středověké a pozdější kutací práce jsou dodnes patrné po okraji lesa (od bývalé vyhlášené výletní hospody "U Špreňarů" výše až přes dnešní žlutou turistickou stezku Dolní Paseky-Horní Paseky) - viz obrázek níže
- v terénu se vyskytují různě velké a hluboké propadliny - tzv. "pinky" (pinka = zavalené svislá důlní dílo, zde na žíle) a odvaly (haldy vytěžené hlušiny, deponované hned vedle svislých důlních děl na žíle), směrná délka důlních prací je kolem 1 km, hloubka stařin (? cca méně než 30 m) (1), historické dolování pravděpodobně nemělo problém s vodou, proto zde neexistuje odvodňovací ("dědičná") štola pro odvodnění dolu (při geologickém průzkumu báňským způsobem byla voda čerpána, po jeho ukončení vystoupala na cca -30 m = zatím neověřený údaj); zda byl problém s vodou v SV části ložiska - kde teče bezejmenný potok s malým průtokem a korytem mnohem výše než Bílý Halštrov - není jasné
POZNÁMKY, které nepřehlédněte!
- na ložisku je popsáno přes 45 minerálů (vyskytuje se i minerál se stříbrem, jež nikdy nebyl předmětem těžby)
- v minulosti byl na povrchu haldy zajímavý mineralogický materiál těžený z hloubky druhého patra (-85 m), dnes většinou neexistuje
- v minulosti byl na povrchu haldy zajímavý mineralogický materiál těžený z hloubky druhého patra (-85 m), dnes většinou neexistuje
- na ložisku se nevyskytuje, nebyl zkoumán a těžen (jak se mylně na Ašsku obecně traduje) uran (!)
- ložisko patří (svým vznikem, vývojem, mineralizací a průběhem mineralizace) mezi světové unikáty a představuje vysoce zajímavý výskyt neobvyklého typu fosfátového pegmatitu, nesrovnatelného s ostatními pegmatity bavorsko-západočeské oblasti
- halda (odval) je chráněna jako Přírodní památka (PP) "Vernéřovské doly" od 10. 2. 1999
LAICKÁ FABULACE a hoax v jednom:
... při dnešních cenách Li (podle odborného webu tradingeconomics.com stoupla cena lithného karbonátu od loňského dubna z necelých 14 tisíc dolarů za tunu na současných 75 tisíc, vzestup začal koncem roku 2020 a od té doby jde křivka nahoru): 15200 t Li převedno na 15200 t uhličitanu lithného x 75 000 USD / tunu = 1 140 000 000 USD = cca 26 000 000 000 korun...
... kdyby lithného karbonátu bylo ve výsledku jen 1/3 (a vše ostatní padlo na náklady všeho druhu + riziko), pak je to přes 8 miliard korun :-) (3)...
- ložisko patří (svým vznikem, vývojem, mineralizací a průběhem mineralizace) mezi světové unikáty a představuje vysoce zajímavý výskyt neobvyklého typu fosfátového pegmatitu, nesrovnatelného s ostatními pegmatity bavorsko-západočeské oblasti
- halda (odval) je chráněna jako Přírodní památka (PP) "Vernéřovské doly" od 10. 2. 1999
LAICKÁ FABULACE a hoax v jednom:
... při dnešních cenách Li (podle odborného webu tradingeconomics.com stoupla cena lithného karbonátu od loňského dubna z necelých 14 tisíc dolarů za tunu na současných 75 tisíc, vzestup začal koncem roku 2020 a od té doby jde křivka nahoru): 15200 t Li převedno na 15200 t uhličitanu lithného x 75 000 USD / tunu = 1 140 000 000 USD = cca 26 000 000 000 korun...
... kdyby lithného karbonátu bylo ve výsledku jen 1/3 (a vše ostatní padlo na náklady všeho druhu + riziko), pak je to přes 8 miliard korun :-) (3)...
Fotodokumentace České geologické služby - stará důlní díla:
další fotografie: komín 1-K1, komín 1-K2, jáma H1, jáma H2, jáma H3 a jáma H4
Stará důlní díla - lokalizace v terénu, pojmenování a očíslování (resp. čísla záznamů v evidenci st. důlních děl)
zdroj: https://app.geology.cz/dud_ozn/?item=3
Stará důlní díla - lokalizace v terénu, pojmenování a očíslování (resp. čísla záznamů v evidenci st. důlních děl)
zdroj: https://app.geology.cz/dud_ozn/?item=3
ZDROJE:
RNDr. Petr Rojík, Ph.D. (v roce 2015) uvádí:
"Ve Smrčinách se dobývaly Sn-rudy hlubinně ve Vernéřově v 16.-17. století (Mottl 1932). Dobývanou rudou na žilách byl vedle kasiteritu také kesterit (stanin, sirník Sn, Cu, Fe, Zn). Pruh hald a propadlin sestupuje lesnatým západním svahem k nynější výletní restauraci v údolí Bílého Halštrova, kde se dříve ruda drtila a propírala. Po 2. světové válce byl proveden báňský průzkum. Povrch haldy s minerály Sn, Li, byl sanován a vyhlášen za přírodní památku Vernéřovské doly. Další výskyt rud byl na Cínovém vrchu (Zinnberg) mezi Pastvinami a Újezdem, odkud se stopy rýžování táhly podél Cínového potoka (Zinnbach) k Trojmezí. Rýžovnické kopečky se zachovaly na Lužním potoce. Na Hazlovském potoce pod Kozincem se již 1415 rýžoval cínovec (Mottl 1932)."
"Ve Smrčinách se dobývaly Sn-rudy hlubinně ve Vernéřově v 16.-17. století (Mottl 1932). Dobývanou rudou na žilách byl vedle kasiteritu také kesterit (stanin, sirník Sn, Cu, Fe, Zn). Pruh hald a propadlin sestupuje lesnatým západním svahem k nynější výletní restauraci v údolí Bílého Halštrova, kde se dříve ruda drtila a propírala. Po 2. světové válce byl proveden báňský průzkum. Povrch haldy s minerály Sn, Li, byl sanován a vyhlášen za přírodní památku Vernéřovské doly. Další výskyt rud byl na Cínovém vrchu (Zinnberg) mezi Pastvinami a Újezdem, odkud se stopy rýžování táhly podél Cínového potoka (Zinnbach) k Trojmezí. Rýžovnické kopečky se zachovaly na Lužním potoce. Na Hazlovském potoce pod Kozincem se již 1415 rýžoval cínovec (Mottl 1932)."
(zdroj citace: ROJÍK, Petr., Geologie a nerostné suroviny Karlovarského kraje, 1. vyd. Karlovy Vary : Karlovarský kraj, 2015, 196 s. ISBN 978-80-88017-24-0)
poznámka: "Mottl 1932" = publikace "Geologie des Ascher Bezirkes" - Geologie Ašského okresu z roku 1932, autor gymnazijní prof. geologie v Aši Emil Mottl
poznámka: "Mottl 1932" = publikace "Geologie des Ascher Bezirkes" - Geologie Ašského okresu z roku 1932, autor gymnazijní prof. geologie v Aši Emil Mottl
0343556 - GLÚ 2011 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Breiter, Karel - Škoda, R. - Veselovský, F.
Neobvyklý P-, Li- a Sn-bohatý pegmatit z Vernéřova u Aše, Česká republika.
[Unusual P-, Li- and Sn-rich pegmatite from Vernéřov near Aš, Czech Republic.]
Bulletin mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea v Praze. Roč. 17, č. 1 (2009), s. 41-59. ISSN 1211-0329
Grant CEP: GA AV ČR IAA300130801
Výzkumný záměr: CEZ:AV0Z30130516
Klíčová slova: pegmatite * mineralogy * phosphates * montebrasite * sulfides * genesis * Vernéřov near Aš (Western Bohemia)
Kód oboru RIV: DB - Geologie a mineralogie
Pegmatit ve Vernéřově u Aše tvoří až 1 km dlouhou a 1 m mocnou strmou žílu známou do hloubky přes 200 m. Pegmatit je bohatý P, Li a Sn, ale chudý F. Jediným primárním minerálem Li a hlavním nositelem P je montebrasit. Minerály v žíle vznikly v několika etapách: (1) intrice grafitické taveniny a krystalizace křemene, ortoklasu a montebrasitu, (2) vznik hydrotermálních křemen-živcových žil s kasiteritem, (3) krystalizace Sn-Zn-Fe-Cu sulfidů, (4) krystalizace Ag-Bi-Pb sulfidů, zatlačování primárních silikátů muskovitem, nahrazení staninu pozdním kasiteritem a montebrasitu hydratovanými Al-fosfáty, (5) krystalizace silně hydratovaných fosfátů Al a Fe.
Pegmatite from Vernéřov near Aš forms a steeply dipping, about 1 m stick, more than 1 km long dyke, examined to the depth more than 200 m. The pegmatite is rich in P, Li, and Sn, but poor in F. The only primary Li-mineral and substantial P-host was montebrasite. The minerals in dyke originated in several episodes: (1) intrusion of granitic melt and crystalisation quartz+orthoclase+montebrasite, (2) origin of hydrothermal quartz-feldspar veins with common cassiterite, (3) crystallisation of Sn-Zn-Fe-Cu-sulphides, (4) crystallisation of Ag-Bi-Pb-sulphides, intensive replacement of primary silicates with fine-grained muscovite, replacement of stanite with young cassiterite, replacement of montebrasite by hydrous Al-phosphates, (5) crystallisation of strongly hydrated Al- and Fe-phosphates.
... ruda lithia = bílý montebrasit (LiAlPO4(OH)), šedý křemen (SiO2), ruda cínu = černý kasiterit ("cínovec") (SnO2), spodní část vzorku je zbarvena oxidy železa; montebrasitu je podobný živec a kasiteritu i jiné minerály; na lokalitě je aktuálně popsáno přes 45 minerálů...
... sběratelsky je velmi zajímavý modrý lazulit (fosforečnan hořečnatohlinitý (Mg,Fe2+)Al2(PO4)2(OH)2), jež se vyskytuje právě v montebrasitu...
... mapa důlního díla (výřez) - podrobná dokumentace stropu ražby (od jámy k větracímu komínu 2-K1), patro -85 m...
... přehledná mapa důlních děl (výřez), patro -35 m (modrá) a -85 m (červená)...
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0186007
(1) rozrážka na úrovni -35 m na stařiny narazila
(2) revize napadá nesprávné založení průzkumné šachty, jež by při těžbě vázala značné zásoby rudniny
(3) ... a taky mnohem více nebo mnohem méně :-)
(4) název lokality "na pískách" či "Zinnberg" se objevuje různě text v přípravě
(2) revize napadá nesprávné založení průzkumné šachty, jež by při těžbě vázala značné zásoby rudniny
(3) ... a taky mnohem více nebo mnohem méně :-)
(4) název lokality "na pískách" či "Zinnberg" se objevuje různě text v přípravě