Johann W. Goethe a jeho přírodovědná zkoumání

text v přípravězdroje:

https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/lazensky-host-geolog-a-vyletnik-prirodovedna-zkoum.pdf

"Časté zastávky J. W. Goetha v Aši při jeho cestách do Čech v letech 1806 – 1823 vedli nejdříve ke zhotovení pamětní desky, která byla umístěná na hotelu Pošta na náměstí. V roce 1932 byl uprostřed náměstí odhalen pomník s kašnou. Autorem sochy je J. Watzal. Reliéfy na podstavci představují výjevy z Goethových děl. Na severní straně jsou uvedeny letopočty Goethových zastávek v Aši. Socha Goetha se nachází nyní na nově revitalizovaném Goethovo náměstí. Jediné ztvárnění Goetha v ČR s minerálem v ruce. Díky aplikaci time TRIP, kterou si stáhnete do mobilních zařízení nebo tabletu, můžete cestovat časem."
zdroj: https://www.info-as.cz/aktivita/goethovo-namesti

... kromě Ašska, Chebu, a okolí (Hazlovsko, Komorní Hůrka atp.) se mistr zdržoval v Mariánských Lázních, na Karlovarsku a v severních Čechách...

386748353_24826284903637692_4170840135457034939_n

---
https://cs.wikipedia.org/wiki/Johann_Wolfgang_von_Goethe

2032 = 200 let od úmrtí mistra 22.3.)
2032 = 100 let od vydání "Geologie des Ascher Bezirkes" (Emil Mottl)
---

V "Živé mapě dějin přírodních věd v českých zemích"
(odkaz: https://www.historyofscience.cz/)

ziva-mapa-dejin-prirodnich-ved-ceskych-zemi

se praví (https://historyofscience.cz/katalog/index.php?s=mapa&id=493):

"K hazlovským skalkám se váže Goethova báseň Geognostický dík. Báseň z července 1831 byla napsána na sklonku života jako poděkování za dar mimořádně dokonalého exempláře minerálu aplomu pocházejícího z Hazlova, který Goethovi poslala hraběnka Nathalie von Kielmannsegge:

Skalní rázy u Hazlova
budí zájem ze všech stran,
co nám činnost učencova
označila egeran.
Toužili jsme objevovat,
tloukli tu a tloukli tam,
nacházeli jsme však znova
jenom jedno: egeran.
Na aplomy, na granáty
myslet bylo zbůhdarma.
Další výzkumy nám zatím
ukončila noční tma.
Za dnešek jsme byli vděční;
štěstí je však nahodilé.
Do rukou skvost jedinečný
vtisklo jedné ručce milé.

(Goethes Gedichten in zeitlicher Folge.–Insel-Verlag 1995, 1168–9, básnický překlad Michaela Jacobsenová, 2021) 

 Johann Sebastian Grüner, chebský kriminální rada, sběratel přírodnin a Goethův přítel a průvodce v posledních třech letech jeho českých cest (1820–1823) píše ve svých vzpomínkách: „Kdykoliv cestoval z Výmaru do českých lázní, vždycky zastavil u velikého křemenného valu na konci Nebeského lesa u Hazlova, usedal k odpočinku a kochal se zdejším krásným výhledem.“ Tuto vzpomínku napsal sasko-výmarské vévodkyni Marii Pavlovně. S jejím jménem je spojena i pamětní deska na Goethově kameni, kterou nechal Grüner osadit. Na skalce u rušné silnice je dnes replika původní desky z roku 1846, která byla osazena v roce 1894. 

Originál Goethovy básně Geognostischer Dank:

Haslaus Gründe, Felsensteile, 
Vielbesucht und vielgenannt, 
Seit der Forscher tätige Weile 
Uns den Egeran genannt. 
Was wir auch beginnen mochten, 
War das Eine nur getan, 
Wie wir klopften, wie wir pochten, 
Immer wars der Egeran. 
Von Aplomen, von Granaten 
War genügsam nichts gedacht, 
Und die geognostischen Taten 
Hemmte drohend nur die Nacht. 
Uns genügte, was wir fanden; 
Doch, vom Glück ihr zugewandt, 
Kam das Einzige zu Handen 
Einer schönen, lieben Hand."

---

Goethův pomník v Aši:

393314445_6850436841665977_8971587748334342309_n