... málokdo z nás si uvědomuje prostou věc - prvoplánově je tu příroda (pro nás trochu uchopitelná pouze v tzv. krajinné sféře, v zanedbatelném časovém rozpětí) a pak až člověk. Všichni jsme tu totiž pouhým nezměřitelným zábleskem (2) a na jakékoliv škále "života" Vesmíru a Země nezobrazitelní!"
GEODIVERZITA
Pojem geodiverzita označuje rozmanitost zemských materiálů, forem a procesů, které tvoří a formují Zemi, ať už jako celku, či určité části. Relevantní materiály zahrnují nerosty, horniny, fosílie, půdy a vodu. Formy jsou vrásy, zlomy, povrchové tvary a jiné morfologické pojmy a vztahy mezi zemskými materiály. Všechny přírodní procesy, které vedou ke změnám materiálů či forem (jako jsou tektonika, sedimentační procesy, či vývoj půdy) představují další aspekt geodiverzity. Do pojmu geodiverzita mají být zahrnovány procesy způsobené člověkem - terénní úpravy, betonování, těžba. (4)
"Geodiverzita zahrnuje celou šíři zemských rysů, včetně geologických, geomorfologických, paleontologických, půdních, hydrologických a atmosférických prvků, systémů a procesů." (Australian Natural Heritage Charter, 1997) (6)
"Geodiverzita, tedy pestrost podkladů, tvarů reliéfu a mikroklimaticky odlišných stanovišť, vede k biodiverzitě jako druhové pestrosti." (5)
KRAJINA V PROMĚNÁCH
O příběhu krajiny Ašska pojednává zajímavý projekt: "Krajina v proměnách" (1)
KRAJINNÁ SFÉRA
xxx
text v přípravě
OCHRANA PŘÍRODY
Co vše a kde je v ČR chráněno, najdeme v Digitálním registru ÚSOP (3) (ústřední seznam ochrany přírody):
... výřez z mapy...
zdroj: TÁJEK, Přemysl; MATĚJŮ, Jan; MELICHAR, Vladimír; CHOCHEL, Martin a KRÁSA, Petr. Zvláště chráněná území Karlovarského kraje. [Karlovy Vary]: Karlovarský kraj, 2023. ISBN 978-80-88017-42-4.
LEGENDA A POZNÁMKY:
(1) V rámci projektu č. 293 "Historické využití území a jeho význam pro budoucí ochranu významných druhů podél bavorsko-české hranice" vznikla interaktivní prezentace. Projekt byl realizován ve spolupráci institucí a podpořen z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj.
(2) možná i omylem nebo dokonce - jak tvrdí Marek Orko Vácha - experimentem
(3) zdroj: https://drusop.nature.cz/portal/
(4) zdroj: https://www.enviwiki.cz/wiki/Geodiverzita; výklad zde tvrdí, že "Do pojmu geodiverzita nejsou zahrnovány procesy způsobené člověkem - terénní úpravy, betonování, těžba.", což není správný a úplný pohled; dokládá to ve svých pracích například náš významný přírodovědec Vojen Ložek (antropogenní činnost člověka a antropogenní tvary)
(5) zdroj: Příroda a kulturní diverzita krajiny Českého krasu, Václav Cílek | 6. 12. 2021|Vesmír 100, 723, 2021/12
(6) zdroj: Geodiverzita, Geologická rozmanitost Čech, Václav Cílek, | 5. 2. 2000 | Vesmír 79, 95, 2000/2
(7) xxx
moje čistá fabulace:
Dle závěrů projektu "Krajina v proměnách" dovozuji, že Ašsko a okolí bylo (před a v době velké kolonizace (3)) velmi hustě (přirozeně) zalesněno.
Karl Alberti na přelomu 19. a 20. století popsal ve svých vlastivědných knihách lesy, které pokrývaly Ašsko před velkou kolonizací (3), následovně:
(zdroj: Ašská krajina v proměnách času)
Při osidlování Ašska a v pozdějších dobách došlo k mizení porostů jako důsledek:
1. používání dřeva při nedatované rozsáhlé těžbě na vrchu Háj (zajištění důlních děl - především svislých, těžní a jiná zařízení),
2. "žďáření" - získávání zemědělské půdy pomocí vypalování lesního porostu a křovin (6),
3. používání dřeva jako stavebního materiálu - pro stavby obytných aj. budov, vrchních částí domů (7) , hospodářských stavení, oplocení apod.
4. používání dřeva jako topiva (= obecně dostupná surovina)
5. používání dřeva při tesařských, truhlářských, kolářských aj. řemeslných výrobách, kde je dřevo základní surovinou (2).
6. používání dřeva pro výrobu dřevěného uhlí (v milířích)
Zejména z důvodů ad. 1, 4 a 6 (částečně 3 a 5) mohl být vrch Háj v dávné historii odlesněn! Zakládání polí (ad. 2) lze vyloučit kvůli nevhodnému sklonu terénu.
Hornická středověká činnost spolu nese přidružené profese (kováři, koláři, uhlíři... ), činnosti a technologie (rudné mlýny - zpracování rudy atp.) se značnou spotřebou dřeva (například pro výrobu dřevěného uhlí v milířích pro kováře, který vyrábí a "opravuje" značné množství hornických železných nástrojů - mlátků, kladiv a kracek). Nelze opomenout výrobu kolomazi a značnou spotřebu dřeva, pokud byla používána technologie těžby "pálení ohněm". Ke zpracování rudy je potřeba dostatek vody (pro chod mlýnů či stoup).
Důlní pole = pozemek, na kterém je, v těsné blízkosti vedle sebe – velké množství svislých důlních děl (dnes v terénu projevených jako propadlá ústí šachtic/šachet, tzv. "pinky"). Kolem pinek je značné množství odvalů (dodnes dobře patrných). Povrch terénu musel být – z důvodů zakládání těžby z povrchu – odlesněn. Dělo se tak najednou, nebo (spíš) postupně – s přibývajícími důlními díly.
Stále trvám na myšlence, že celé osídlení Ašska (resp. vznik Aše) je vázáno na nález nerostných surovin na vrchu Háj. Osada vznikla přímo u nejbližšího toku, tj. u zdroje tekoucí vody (8) nejblíže těžbě, kde mohly být provozovány rudné mlýny (stoupy). K těžbě mohlo dojít při tzv. velké kolonizaci v ranném středověku.
Nález mohli provést "Vlaši/Vlachové" (5). Těžba probíhala na žilách (čočkách ?) a díky velmi zakleslé hladině podzemní vody (až -70 m) nebylo nutno revír odvodňovat (neexistuje dědičná štola). Mohlo jít o ložisko železných rud (informace dle ČGS (4)) nebo rud polymetalických.
(1) později rozvoj těžby (a sběru) kamenů pro výstavbu kamenných domů („ašských domů“ ?) = vznik různých malých lomů
(2) ve všech etapách vývoje osídlení, ... papírnictví (?)
(3) velká kolonizace - ranný středověk (13. - 14. století)
(4) vysvětlivky ke geologické mapě - xxx
(5) "Vlaši/Vlachové" -
(6) "Nový Žďár"
(7) "ašský dům"
(8) Ašský potok
indicie prokázané:
- důlní pole je nebývale rozsáhlé a těžba koncentrovaná na žilách (čočkách) stejného směru (značné množství pinek a odvalů)
- současný propad jedné pinky (čtvercový tvar, prohlubuje se…, zaměřit a sledovat v intervalu (?))
- svážná, značně zahloubená ("středověká") cesta blízko důlního pole, směřující do údolí Ašského potoka
- nedostatek vody na místě těžby, resp. zakleslá hladina (puklinová voda) (studna LK Jasan voda v -70 m)
- použití volného kamene - z odvalů po těžbě (běžně se dřív vyskytujících na povrchu terénu) jako stavebního materiálu (zdi, základy, štětové cesty)
- změna částí povrchu terénu v důsledku výstavby nových přístupových cest, rozhledny, bobové dráhy, sjezdovek a vleků
- Aš mělo jiný tvar náměstí, než taková, která) vznikala "na cestě", šlo o náměstí "tržní" (dokonce mělo špalíček, podobně jako náměstí Chebské)
indicie nejasné:
- lze pravděpodobně prokázat existenci vstupu do systému důlních děl
- jednotlivá důlní díla mohla být v hloubce propojena
- obecně dochází k velkému rozmachu těžeb nerostů ve 13. století
ostatní:
- rekonfigurace části terénu díky vojenskému ležení ((švédské šance) ?
- nutnost porovnání terénních projevů s jinými, obdobnými projevy na podobných lokalitách
- dosud nejsou známy žádné písemné materiály dokládající zjevné důlní práce na vrchu Háj - datování do ranného středověku je odhad
- není mi známo, zda byly nalezeny nějaké středověké hornické nástroje
- dle současných tvrzení byla Aš založena v 11 - 12. století n. l. a někdy je jméno mylně odvozováno od německého slova Asche, což znamená (kromě názvu ryby - lipana) popel, ten mohl mít vztah k milířům, úpravě rud či težbě metodou "pálení ohněm"
(Aš - wikipedie)
- historie nejblíže těžených ložisek - Krušné Hory, Bavorsko a Sasko (?)
RYCHLOST ZMĚN V KRAJINĚ
Dynamika, vývoj a změny krajiny mají různé časové a prostorové dimenze. Každá krajina se vyvíjí a mění, časové dimenze a charakter těchto změn jsou však velmi rozdílné.
tabulka - Časové dimenze procesů vývoje krajiny (podle ZONNEVELDA, 1995)
UŽITEČNÉ ODKAZY:
xxx