... málokdo z nás si uvědomuje prostou věc - prvoplánově je tu příroda (pro nás trochu uchopitelná pouze v tzv. krajinné sféře, v zanedbatelném časovém rozpětí) a pak až člověk. Všichni jsme tu totiž pouhým nezměřitelným zábleskem (2) a na jakékoliv škále "života" Vesmíru a Země nezobrazitelní!"
„Geodiverzita, podobně jako biodiverzita a geologie, nemá hranice!“
GEODIVERZITA
Pojem geodiverzita označuje rozmanitost zemských materiálů, forem a procesů, které tvoří a formují Zemi, ať už jako celku, či určité části. Relevantní materiály zahrnují nerosty, horniny, fosílie, půdy a vodu. Formy jsou vrásy, zlomy, povrchové tvary a jiné morfologické pojmy a vztahy mezi zemskými materiály. Všechny přírodní procesy, které vedou ke změnám materiálů či forem (jako jsou tektonika, sedimentační procesy, či vývoj půdy) představují další aspekt geodiverzity. Do pojmu geodiverzita mají být zahrnovány procesy způsobené člověkem - terénní úpravy, betonování, těžba. (4)
"Geodiverzita zahrnuje celou šíři zemských rysů, včetně geologických, geomorfologických, paleontologických, půdních, hydrologických a atmosférických prvků, systémů a procesů." (Australian Natural Heritage Charter, 1997) (6)
"Geodiverzita, tedy pestrost podkladů, tvarů reliéfu a mikroklimaticky odlišných stanovišť, vede k biodiverzitě jako druhové pestrosti." (5)
KRAJINA V PROMĚNÁCH
O příběhu krajiny Ašska pojednává zajímavý projekt: "Krajina v proměnách" (1)
KRAJINNÁ SFÉRA
xxx
text v přípravě
OCHRANA PŘÍRODY
Co vše a kde je v ČR chráněno, najdeme v Digitálním registru ÚSOP (3) (ústřední seznam ochrany přírody):
... výřez z mapy...
zdroj: TÁJEK, Přemysl; MATĚJŮ, Jan; MELICHAR, Vladimír; CHOCHEL, Martin a KRÁSA, Petr. Zvláště chráněná území Karlovarského kraje. [Karlovy Vary]: Karlovarský kraj, 2023. ISBN 978-80-88017-42-4.
LEGENDA A POZNÁMKY:
(1) V rámci projektu č. 293 "Historické využití území a jeho význam pro budoucí ochranu významných druhů podél bavorsko-české hranice" vznikla interaktivní prezentace. Projekt byl realizován ve spolupráci institucí a podpořen z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj.
(2) možná i omylem nebo dokonce - jak tvrdí Marek Orko Vácha - experimentem
(3) zdroj: https://drusop.nature.cz/portal/
(4) zdroj: https://www.enviwiki.cz/wiki/Geodiverzita; výklad zde tvrdí, že "Do pojmu geodiverzita nejsou zahrnovány procesy způsobené člověkem - terénní úpravy, betonování, těžba.", což není správný a úplný pohled; dokládá to ve svých pracích například náš významný přírodovědec Vojen Ložek (antropogenní činnost člověka a antropogenní tvary)
(5) zdroj: Příroda a kulturní diverzita krajiny Českého krasu, Václav Cílek | 6. 12. 2021|Vesmír 100, 723, 2021/12
(6) zdroj: Geodiverzita, Geologická rozmanitost Čech, Václav Cílek, | 5. 2. 2000 | Vesmír 79, 95, 2000/2
(7) středověká a starší těžba dřeva = jehličnaté stromy celé, listnaté stromy "ořezáváním" - ponechává se vyšší pařez, který dál obroste
moje čistá fabulace:
Dle závěrů projektu "Krajina v proměnách" dovozuji, že Ašsko a okolí bylo (před a v době velké kolonizace (3)) velmi hustě (přirozeně) zalesněno.
Karl Alberti na přelomu 19. a 20. století popsal ve svých vlastivědných knihách lesy, které pokrývaly Ašsko před velkou kolonizací (3), následovně:
(zdroj: Ašská krajina v proměnách času)
Při osídlování Ašska a v pozdějších dobách došlo k mizení porostů jako důsledek:
1. používání dřeva při nedatované rozsáhlé těžbě na vrchu Háj (zajištění důlních děl - především svislých, těžní a jiná zařízení),
2. "žďáření" - získávání zemědělské půdy pomocí vypalování lesního porostu a křovin (6),
3. používání dřeva jako stavebního materiálu - pro stavby obytných aj. budov, vrchních částí domů (7) , hospodářských stavení, oplocení apod.
4. používání dřeva jako topiva (= obecně dostupná surovina)
5. používání dřeva při tesařských, truhlářských, kolářských aj. řemeslných výrobách, kde je dřevo základní surovinou (2).
6. používání dřeva pro výrobu dřevěného uhlí (v milířích)
Zejména z důvodů ad. 1, 4 a 6 (částečně 3 a 5) mohl být vrch Háj v dávné historii odlesněn! Zakládání polí (ad. 2) lze vyloučit kvůli nevhodnému sklonu terénu (a slabé vrstvy lesní půdy).
Hornická středověká činnost s sebou nese přidružené profese (kováři, koláři, uhlíři... ), činnosti a technologie (rudné mlýny - zpracování rudy atp.) se značnou spotřebou dřeva (například pro výrobu dřevěného uhlí v milířích pro kováře, který vyrábí a "opravuje" značné množství hornických železných nástrojů - mlátků, kladiv, kopáčů a kracek). Nelze opomenout výrobu kolomazi a značnou spotřebu dřeva, pokud byla používána technologie těžby "pálení ohněm". Ke zpracování rudy je potřeba dostatek vody (pro chod mlýnů či stoup).
Důlní pole = pozemek, na kterém je, v těsné blízkosti vedle sebe – velké množství svislých důlních děl (dnes v terénu projevených jako propadlá ústí šachtic/šachet, tzv. "pinky"). Kolem pinek je značné množství odvalů (dodnes dobře patrných). Povrch terénu musel být – z důvodů zakládání těžby z povrchu – odlesněn. Dělo se tak najednou, nebo (spíš) postupně – s přibývajícími důlními díly.
Stále trvám na myšlence, že celé osídlení Ašska (resp. vznik Aše) je vázáno na nález nerostných surovin na vrchu Háj. Osada vznikla přímo u nejbližšího toku, tj. u zdroje tekoucí vody (8) nejblíže těžbě, kde mohly být provozovány rudné mlýny (stoupy). K těžbě mohlo dojít při tzv. velké kolonizaci v ranném středověku.
Nález mohli provést "Vlaši/Vlachové" (5). Těžba probíhala na žilách (čočkách ?) a díky velmi zakleslé hladině podzemní vody (až -70 m) nebylo nutno revír odvodňovat (neexistuje dědičná štola). Mohlo jít o ložisko železných rud (informace dle ČGS (4)) nebo rud polymetalických.
(1) později rozvoj těžby (a sběru) kamenů pro výstavbu kamenných domů („ašských domů“ ?) = vznik různých malých lomů
(2) ve všech etapách vývoje osídlení, ... papírnictví (?)
(3) velká kolonizace - ranný středověk (13. - 14. století)
(4) vysvětlivky ke geologické mapě - xxx
(5) "Vlaši/Vlachové" -
(6) "Nový Žďár"
(7) "ašský dům"
(8) Ašský potok
indicie prokázané:
- důlní pole je nebývale rozsáhlé a těžba koncentrovaná na žilách (čočkách) stejného směru (značné množství pinek a odvalů)
- sledovatelný - současný propad jedné pinky (čtvercový tvar, prohlubuje se…, zaměřit a sledovat v intervalu (?))
- svážná, značně zahloubená ("středověká") cesta blízko důlního pole, směřující do údolí Ašského potoka
- nedostatek vody na místě těžby, resp. zakleslá hladina (puklinová voda) (studna LK Jasan voda v -70 m)
- použití volného kamene - z odvalů po těžbě (běžně se dřív vyskytujících na povrchu terénu) jako stavebního materiálu (zdi, základy, štětové cesty)
- změna částí povrchu terénu v důsledku výstavby nových přístupových a turistických cest, rozhledny, bobové dráhy, sjezdovek a vleků
- Aš mělo jiný tvar náměstí, než taková, která) vznikala "na cestě", šlo o náměstí "tržní" (dokonce mělo špalíček, podobně jako náměstí Chebské)
indicie nejasné:
- lze pravděpodobně prokázat existenci vstupu do systému důlních děl
- jednotlivá důlní díla mohla být v hloubce propojena
- obecně dochází k velkému rozmachu těžeb nerostů ve 13. století
- pamětníci popisují "studánku" vysoko na "Adlerovými schody" a hladinou Medvěďáku" (výtok důlních vod?), dnes zasutou
ostatní:
- rekonfigurace části terénu díky vojenskému ležení ((švédské šance) ?
- nutnost porovnání terénních projevů s jinými, obdobnými projevy na podobných lokalitách
- dosud nejsou známy žádné písemné materiály dokládající zjevné důlní práce na vrchu Háj - datování do ranného středověku je odhad
- není mi známo, zda byly nalezeny nějaké středověké hornické nástroje či podobné artefakty
- dle současných tvrzení byla Aš založena v 11 - 12. století n. l. a někdy je jméno mylně odvozováno od německého slova Asche, což znamená (kromě názvu ryby - lipana) popel, ten mohl mít vztah k milířům, úpravě rud či těžbě metodou "pálení ohněm"
(Aš - wikipedie)
- historie nejblíže těžených ložisek - Krušné Hory, Bavorsko a Sasko (?)
RYCHLOST ZMĚN V KRAJINĚ
Dynamika, vývoj a změny krajiny mají různé časové a prostorové dimenze. Každá krajina se vyvíjí a mění, časové dimenze a charakter těchto změn jsou však velmi rozdílné.
tabulka - Časové dimenze procesů vývoje krajiny (podle ZONNEVELDA, 1995)
UŽITEČNÉ ODKAZY A INFORMACE:
středověké hospodaření v lesích:
"Středověk můžeme nazvat „dobou dřevěnou“ – dříví bylo dlouhá staletí základní energetickou surovinou a lesy v okolí sídel byly silně ovlivňovány lesní pastvou, hrabáním steliva (odtud termín „hrabanka“), sklizní letniny a zejména výmladkovým hospodařením. Lesy nížin a pahorkatin byly proto po celý středověk a na počátku novověku intenzivně využívané, světlé a řídké. Lesy ve vyšších nadmořských polohách byly sice ušetřeny výmladkového hospodářství, avšak zároveň byly silně přetěžovány v souvislosti s rozvojem hornictví, železářství a proslaveného českého sklářství s výrobními centry často situovanými v horských údolích."
(zdroj citace: ROTTER, Pavel a PURCHART, Luboš (ed.). Ekologie lesa: jak se les mění a funguje. Vydání: první. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2023. ISBN 978-80-7509-926-6.)
POZNÁMKY
"V současnosti je již ochrana přírody široce akceptována, nicméně ochraně živé přírody je věnována stále ještě větší pozornost než ochraně neživé přírody. Přitom jsou to právě geologické a geomorfologické složky a procesy, které výrazně ovlivňují nejen biotu, ale i krajinu jako celek a v mnoha případech také lidské aktivity. Toto působení však již dávno není jen jednostranné a zejména v posledních desetiletích dochází k tomu, že lidská společnost výrazně mění krajinu, což znamená i výrazný vliv na složky geologické a geomorfologické. Lidská společnost a neživá příroda na sebe tedy vzájemně působí mnoha způsoby: jako příklad lze uvést těžbu nerostných surovin, změny reliéfu způsobené zemědělskou a průmyslovou činností nebo výstavbou komunikací a infrastruktury. V některých případech tyto aktivity mohou vést i k novému poznání v rámci věd o Zemi a tím i k možnému využití v ochraně přírody a v geopedagogice, nicméně většina těchto lidských aktivit vede k degradaci nebo k destrukci neživé přírody. Otázka ochrany neživé přírody zdaleka nezahrnuje jenom zachování abiotických složek, lze říci, že tato aktivita má i filosofický přesah, a to zejména proto, že horniny, minerály, fosílie nebo reliéf podávají důležité svědectví o historii vývoje Země, vysvětlují jevy a procesy, které vedly k jejich formování po miliony let a dovolují poznat i aktuální stav Země a pochopit diverzitu fauny a flóry, změny v krajině i změny klimatické. Pochopení potřeby ochrany neživé přírody potom přispívá k lepšímu a racionálnějšímu využití neživé přírody a jejích zdrojů a k jejímu zachování pro budoucí generace.
Neživá příroda zahrnuje celou šíři objektů a jevů: horniny, minerály, fosílie, půdu, reliéf, geologické a geomorfologické procesy. Mezi těmito jevy a procesy existují složité
vztahy. Soubor těchto geologických a geomorfologických složek, procesů a vztahů mezi nimi se nazývá geodiverzita. Ta je ve většině případů neobnovitelná, proto by měla být chráněna a racionálně využívána. Ochrana neživé přírody, respektive geodiverzity, je úzce propojena s jejím managementem a využíváním. Aby bylo možné racionálně využívat neživou přírodu, je potřeba objevit, identifikovat, inventarizovat a zhodnotit její komponenty, které jsou hodny
ochrany. Tyto složky se potom nazývají dědictví neživé přírody (geologické a geomorfologické dědictví). Inventarizace a hodnocení významných geologických a
geomorfologických lokalit je významným nástrojem pro ochranu geologického a geomorfologického dědictví, slouží k lepšímu porozumění jejich významu, může přispět
k navržení racionálního využití těchto lokalit nebo dovoluje navrhnout geodidaktické aktivity spojené s lokalitou."
(zdroj citace: KUBALÍKOVÁ, LUCIE. HODNOCENÍ GEOMORFOLOGICKÝCH LOKALIT V KONTEXTU OCHRANY NEŽIVÉ PŘÍRODY: PŘÍPADOVÁ STUDIE ZE ZÁPADNÍ ČÁSTI NÁRODNÍHO PARKU PODYJÍ A Z OKOLÍ MARŠOVSKÉHO ŽLEBU. MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta. Disertační práce.Olomouc.2011.) (dostupné on-line)