"Mohutná skalní hradba překvapuje rozeklaností, divokostí a spoustou geologických jevů"!
KUCHAŘKA PRO ZAČÁTEČNÍKY:
"Vyhlídneme si vhodné místo a připravíme spoustu různě orientovaného tlaku. Takového, aby vznikl nebývale hluboký a široký zlom ve kterém se skoro vše rozdrtí, drtí a neustále hýbe, alespoň čas od času. Současně hojně přidáváme dostatek vody s rozpuštěným křemíkem. Ze všech stran! Nezbytností je dostatek času abychom mohli vše mnohokrát opakovat - dokud se aktuální trhliny a dutiny zcela nevyhojí nově vznikajícím křemenem :-)... Samozřejmě, že celé místo svrchu hojně rozrušujeme - necháváme neomezeně působit erozi. A za čas máme monumentální křemenný val, vyčnívající nad okolní povrch. Skály vzbuzující úžas v očích Goethových i ostatních pocestných."
CO JSOU KŘEMENNÉ VALY?
"Křemenné valy jsou pruhy tektonicky rozdrcených hornin na zlomech. Člení se do krátkých, kulisovitě uspořádaných článků. Křemenné valy vznikly na zlomech rozdrcením libovolných křemičitých hornin (fylitů, kvarcitů, svorů, rul, žul, křemenců) a jejich prostoupením křemičitými roztoky. Drť byla dlouhodobě mineralizována křemenem, který se vysrážel z podzemních vod po jejich průchodu horninami. Každý tektonický pohyb vede k novému drcení a mineralizaci, takže se valy skládají z křemenů mnoha generací. Prokřemenělé pásy vyčnívají nad okolním terén až o 15 m, protože více vzdorují erozi než okolní kaolinicky zvětralé žuly, ruly a svory." (7)
VYUŽITÍ:
Křemen (6) má - podle stupně čistoty (5) různé využití. Je surovinou pro výrobu skla a silikagelu. Používá se v hutnictví a je běžnou součástí stavebních hmot. Slouží jako plnivo a abrazivo. Vysoce čistý křemen je zdrojem křemíku (Si) pro výrobu polovodičů. Na Ašsku byl křemen z Goethových skalek používán při výstavbě a údržbě cest, zejména parkových. Přímo v Aši se s ním dnes setkáme na cestách v parku za Palackou (na široké parkové cestě vedoucí z vrcholu k Okružní ulici a zejména na cestě, jež se line kolem železnice). V minulém století byl zdejší křemen (z lomů v jv. části skalek) využíván jako sklářská surovina, jako ostřivo při cihlářské výrobě a při zpracování keramiky. Osobně jsem navštívil činné lomy někdy kolem roku 1977.
PŮVOD JMÉNA:
Označení „křemen“ (dříve také „skřemen“) pochází pravděpodobně z „ker“, z kterého vychází i křesat. Anglické označení „quartz“ pochází z německého „quarz“ (či „twarc“), a to ze slovanského „twardy“ (znamenající „tvrdý“) (14).
val = ?
Goethovy skalky = ?
BYLO - NEBYLO (... SPÍŠ ALE BYLO, NEŽ NEBYLO):
Vše zřejmě počalo již v průběhu druhohor (křídy) a vrcholilo v mladších třetihorách (v tzv.neogénu) (26), kdy alpinské horotvorné pochody zapříčinily vznik Alp, Karpat (20) a rozlámání Českého masívu na různé kry. Po odeznění tlaků z jihu se otevřela rozsáhlá příkopová (riftová) propadlina a vznikly podkrušnohorské pánve (18) později postupně zanesené materiálem z pevninského okolí. Objevily se nové zlomy, byly oživeny staré tektonické struktury a docházelo ke vzniku řady sopek (23). Jednotlivé kry klesaly či byly vyzdvihovány (děje se dodnes). Bouřlivé události související s alpinským vrásněním ustaly někdy před 15 milióny lety (19) a měly na svědomí nejen vznik složité tektoniky Krušných hor a Smrčin ale i rozsálé tektonické struktury "Českého křemenného valu" (dále "ČKV"). Alpinské vrásnění doznívá (25) až do současnosti - zaznamenáváme různá zemětřesení, po zlomech vystupují proplyněné minerální vody (například zde) a neustále probíhají - pro člověka - zcela neznatelné pohyby = pánve klesají, horstva se zdvihají a "saxonská tektonika" pokračuje. Nalézáme velmi mladé sopky, které soptily před 150-400 tisíci lety (21). "Živost" tektonické struktury "ČKV" v daleké minulosti, můžeme dnes identifikovat existencí různě ukloněných "tektonických zrcadel", patrným vznikem vícegeneračního křemene (místy s brekciovitou strukturou) a nálezy xenolitů původních drcených hornin ("mylonitu") v křemenné hmotě.
KDE KŘEMENNÉ VALY NAJDEME A JAK VYPADAJÍ?
Nejznámější částí křemenného valu jsou Goethovy skalky při cestě z Aše do Hazlova (17). Dostaneme se k nim po modré turistické značce z Aše (nebo z Hazlova) a cestu lze kombinovat se žlutou a zelenou značkou; větší odkryv křemenného valu (lomy) je za obcí Krásná u Aše; za dalšími křemennými valy musíme cestovat až na Sokolovsko, Tachovsko, do Bavorska nebo na jih Čech :-); lokalita je součástí tzv. "Goethovy trasy" Národního geoparku Egeria (10) a jako přírodní památka (PP Goethova skalka) je součástí Přírodní parku Halštrov.
... rozeklané vypreparované skalní útvary "Goethovy skály" jsou tvořeny několika generacemi křemene; patří tzv. "Českému křemennému valu", jež je geologický útvar na významné zlomové struktuře protínající Ašsko a pokračující až za Tachov; skály tvoří úzký skalní hřbet v délce téměř 1 km, v jeho severní části se nachází skalní útvar Goethova skalka o výšce 15 m; skály jsou porušeny mrazovým zvětráváním a z hlediska morfologického zde najdeme různé tvary - skalní věže, skalní sruby, skalní stěny, okna, viklany, jeskyně, tektonická zrcadla a dokonce i skalní mísu (12); území je chráněno - PP Goethova skalka... (Goethova skalka, foto ZN, říjen 2019)
... širší situace kolem chráněného území (PP Goethova skalka) s vyznačením turistických stezek a rozcestníků... (zdroj:https://mapy.cz/turisticka?l=0&x=12.2993797&y=50.1715257&z=13) 
... podrobnější zobrazení širšího území kolem "skalek" s vrstvou reliéfu terénu, s vyznačením chráněné části a aktuálních přístupových cest (pro pěší)...
... geologická mapa "skalek" ukazuje kulisovité uspořádání valu, jež je porušen zlomy (zhruba směru SZ-JV), křemen=červená barva (č. 1594, paleozoikum), granit=růžová šrafa (č. 1638, paleozoikum), pararuly=hnědá šrafa (č. 1460, proterozoikum), měřítko 1 : 50000... (zdroj: https://mapy.geology.cz/geocr50/?center=-897800%2C-1004000%2C102067&level=8#)
... geologická mapa "ašského okresu" v měřítku 1 : 53 000 (výřez) označuje těleso křemenného valu jako "křemennou žílu" (Quarzgang)... (zdroj: skládaná volná mapová příloha knihy "Geologie des Ascher Bezirkes" - Geologie Ašského okresu z roku 1932, autor gymnazijní prof. geologie Emil Mottl)
... zřejmě nejstarší mapové zobrazení křemenného valu je v geologické mapě prof. Reusse, mapa (zobrazen výřez) označuje těleso křemenného valu jako "křemennou horninu" (Quarzfels, symbol "6")... (zdroj: August Emil [Emanuel] Rudolf Ritter von Reuss (1852): Die geognostischen Verhältnisse des Egerer Bezirkes und des Ascher Gebietes in Böhmen – Abhandlungen der Geologischen Bundesanstalt in Wien – 1: 1 - 72., mapová příloha datovaná 1850)...
... snímek "skalek" před roke 1932 - "romersroitské švýcarsko" - popis autora, že jde o "křemenné horniny v mlze", mě doslova fascinuje; "Die gehören zum böhmischen Pfahl" = patří českému "pfahlu" (11), tj. českému křemennému valu (jež je podobný v Bavorském lese známému "bavorskému křemenného valu" (1))... (zdroj: Emil Mottl, Geologie des Ascher Bezirkes, 1932)
... "Die Rommersreuther Schweiz" je historické označení; skalkám se běžně říkalo "romersroitské švýcarsko" podle německého názvu blízké obce Skalka (Rommersreuth); domnívám se, že na snímku je zachyceno dnes již neexistující místo v JV části valu, kde byly později založeny novodobé tři lomy (zřetelné na poválečném ortofotu - viz výše); vede mě k tomu průhled na holinu v pravé čáti snímku... (zdroj: převzato z FB Ašsko; původní zdroj: ?, datace ?)
... pohled na Hazlov ze "skalek" bez lesů ; pravděpodobně takto přehledně viděl krajinu při svých návštěvách "skalek" Goethe, vegetace bylo v terénu o mnoho méně, než dnes; všimněte si například sporého zalesnění v levé části snímku, v údolí kolem Hazlovského potoka); fotografie musela vzniknout po roce 1806 - podle znatelné nové silnice Aš-Hazlov osázené stromy; místo výhledu pravděpodobně již neexistuje a bylo v JV části valu, dříve místně těženém selskými lomy... (zdroj: z FB Ašsko; původní zdroj ?)
obrázek - existuje místo dnes ???
... a tak vypadá stejné místo dnes... (foto ZN, xxx 2023)
... situování někdejších stěnových lomů v JV části "skalek" (s vrstvou reliéfu terénu); čela (stěny) lomů jsou dodnes odkyté a bíle září, okolí je silně zarostlé, lom na J je nejzarostlejší a těžba v něm byla ukončena dříve než v ostatních; k lomům se dostaneme pohodlně po cestě od Goethova kamene; v evidenci starých důlních děl (ČGS) jsou lomy číslovány (na obrázku od spodu nahoru) 1, 2 a 3 (viz níže)...
... situace lomů v padesátých letech minulého století (ortofoto - letecké snímkování), lomy byly v provozu cca do 70. let minulého století (16) a nejsou součástí PP , spadají však do širšího území s ochranou; v dávné minulosti byl kámen těžen i blíže k silnici, přímo za Goethovým kamenem a na jjv. směrem k Hazlovu, podél (dnes turistické) stezky, orientované k jihu, vedoucí do obce Skalka... (zdroj: https://geoportal.gov.cz/web/guest/map?openNode=Orthoimagery&keywordList=inspire); v prostředním největším lomu je patrné zařízení na úpravu (drcení) těženého kamene
... pohled na stěnu lomu s "s šikmým tektonickým zrcadlem" = rozsáhlou stopou pohybu na zlomu (15), což se pozná podle ohlazů nebo rýhování na třecí ploše; "zrcadla" můžeme obecně považovat za „zkamenělá zemětřesení“ (9), pravá část prostředního lomu... (zdroj: archivní foto ČGS, 1961)
... současný (skoro stejný) pohled na stěnu lomu s "šikmým tektonickým zrcadlem"; pokud se v lomech těžilo bagrem a občasnými trhacími pracemi, bylo "zrcadlo" pro bagr nepřekonatelnou překážkou (15), pravděpodobně proto byla těžba v tomto místě ukončena a "zrcadlo" zůstalo zachováno... (Goethova skalka, foto ZN, 6.5.2023)
obrázek v přípravě
... detail ohlazů na ploše tektonického zrcadla...
... svislé "tektonické zrcadlo" (světlá ohlazená plocha)... (Goethova skalka, foto ZN, 6.5.2023)
... svislé "tektonické zrcadlo" - pohled z boku... (zdroj: foto ČGS, Mlčoch, Bedřich | 2007)
... záběr na (elektrický ?) drtič a způsob třídění..., ačkoli je křemen ve skalní stěně již primárně porušen a při odstřelech se značně rozpadal na menší kusy (díky relativní křehkosti), bylo nutno jej upravovat na drobnější frakci drcením (vlevo a vpředu je vidět hrubší frakce kamene, vpravo pak jemná frakce), (archivní foto ČGS, 1961)...
... hornina se k drtiči dopravovala po kolejích, ručně tlačenými sklápěcími lomovými vozíky (archivní foto ČGS, 1961)...
(archivní foto ČGS, 1961)...
...historické snímky z těžby křemene stěnovým lomem v jv. části křemenného valu (blíže k Hazlovu, zhruba za Goethovým kamenem) - 1961, koleje pro vozíky (hunty) byly pokládány až ke stěně lomu a dle potřeby překládány... (zdroj: https://fotoarchiv.geology.cz/cz/nahledy/oblast/61/?lister=nahledy&id=7350)
... z mapy geologických zajímavostí (ČGS) je možno se prokliknout na fotodokumentaci starých důlních děl (pokud existuje); Goethova skalka - lom...
obrázek
... torzo ochranného betonového objektu pro ukrytí obsluhy lomu v době odstřelů... (Goethova skalka, foto ZN, xxx 2023)
obrázek
... torzo kolejnice - němý svědek těžební činnosti, kterého v budoucnu dřív pohltí vegetace, než by zrezivěl, rozpadl se a zmizel... (Goethova skalka, foto ZN, 6.5.2023)
... nejstarší těžená část valu v SZ části "skalek" (dnes součást chráněného území)... (Goethova skalka, foto ZN, 6.5.2023)
obrázek
... použití křemene jako kameniva pro výstavbu a zpevňování parkových cest v Aši... (Goethova skalka, foto ZN, říjen 2019)
... vzhled kataklasticky drcené horniny - křemen je patrný v několika generacích - při jednotlivých pohybech byly pukliny posléze "vyhojeny" mladším křemenem (křemičitými roztoky); křemenem zacelené pukliny se dnes jeví jako žíly, žilky... (Goethova skalka, foto ZN, duben 2023)
... detail žil, žilek mladšího světlejšího křemene a "brekciovité struktury" (25); patrná je různá barevnost ("čistota") křemičité hmoty... (Goethova skalka, foto ZN, 6.5.2023)
... v mladším křemenu lze najít dutinky s krystaly = pozůstatek stavu, kdy byla hornina drcena a dutiny nebyly zcela vyhojeny (tj. zůstal prostor pro růst krystalů)... (Goethova skalka, foto ZN, 6.5.2023)
obrázek
... detaily puklin vzniklé drcením a posléze rozšířené vnějšími geologickými činiteli (voda, mráz, led, gravitace)... (Goethova skalka, foto ZN, 6.5.20233)
obrázek
... "Goethův vrch" nejvyšší místo křemenného valu, 670,8 m n. m.... (Goethova skalka, foto ZN, duben 2023)
obrázek
... "Goethův kámen" u hlavní frekventované silnice je od prachu a automobilových zplodin skoro černý, ve skutečnosti byl bílý... (Goethův kámen, ZN, xx.yy.2023)
obrázek
... detail textu desky osazené na Goethově kameni (1846, nově osazeno 1894 (8))... (převzato z...)
obrázek
... "LIPSS" (dnes bordel), kdysi vojenský objekt PS (pohraniční stráže) s hláskou (kovovou konstrukcí na střeše pro pozorování krajiny a zřejmě i radiového provozu), kdysi první viditelný "point pohraniční stráže při cestě do Aše"... (foto ZN, xx.yy. 2023)
... mechy a lišejníky jsou na skalních výchozech a vyvětralých kamenech jako doma :-), na první pohled zaujme "mapovník zeměpisný" (též lišejník zeměpisný, lat. Rhizocarpon geographicum), jež na bílých křemenech vytváří nepřehlédnutelné kontrastní mapy; druh lišejníku obecně roste v horských oblastech s nízkým znečištěním ovzduší, je dokonce účasten kosmických programů jako jeden z mnoha astronautů pozemské rostlinné říše... (Goethova skalka, foto ZN, 14.5.2023)
... xxx... (Goethova skalka; foto ZN, 7. května 2023)
... (?) rezavý povlak je pravděpodobně lupenitý lišejník - Terčovník pohledný (Xanthoria elegans (Link.) Th. Fr.... (Goethova skalka; foto ZN, 7. května 2023)
... borovice jsou doslova nezmarem a jediným stromem, jež se na kyselém podkladu (s velmi malým množstvím půdy uchyceném v trhlinách valu) uchytí a dokáží dlouhodobě prosperovat; kořeny borovic dosahují značné délky, kromě zálivky deštěm využívají vlhkosti na kamenném podkladu, jež vzniká ráno a večer... (Goethova skalka, foto ZN, 7. května 2023)
obrázek v přípravě
... menší strom připomínají "čarověníky" - borovice (mj.) pěstované jako bonsaje... text v přípravě
... solitérní blok s vyznačenými červenými šipkami na "bouldering"; šikmé pukliny prezentující zajímavé větrání velkého bloku na menší kusy, vše je zatím "v celku" a pokryto zelenou řasou pleurokokus, čili zrněnkou obecnou (13) (Pleurococcus vulgaris Nägeli 1849) ... (Goethova skalka, foto ZN, 7. května 2023)
... "skalní okno" v hradbě křemenného valu je zajímavě vypadající mikroskulptura (geomorfoskulptura); okno vzniklo na puklině v důsledku dlouhodobého působení vody, větru, mrazu, sněhu (a souvisejících chemických procesů) - tzv. exogenních faktorů a gravitace; foceno za mírného deště... (Goethova skalka, foto ZN, 7. května 2023)
... "skalní mísa" na jednom z vrcholu skalního výchozu (v JV části křemenného valu) je unikátní mikroskulptura (geomorfoskulptura); nepravidelně oválná prohlubeň (největší průměr = cca xx cm, největší hloubka = cca yy cm), která vznikla díky dlouhodobému působení vody, větru, mrazu (a souvisejících chemických procesů) - tzv. exogenních faktorů a gravitace; u mísy můžeme pozorovat tři odtokové žlábky (rýhy) (!); mísa je přirozeně plněna dešťovou vodou a vodou z odtávajícího sněhu (ledu)... (Goethova skalka, foto ZN, 7. května 2023)
... kresba "Skalní město u Aše" ze silně zpolitizované brožury Václava Anderleho: "AŠSKO - Malý průvodce" z roku 1948, kresba Dr. W. Alberti; doprovodný text: "U silnice z Házlova do Aše, na okraji lesa, je Goethův kámen s mramorovou deskou ruské velkokněžny Marie Pavlovny. Tudy jezdil velký básník často do západočeských lázní. Krásný pohled ho vždy vylákal z dostavníku, aby z křemenného skaliska ze stínu starých smrků vzdal hold kráse nejzazšího koutu české země. Od Goethova kamene se táhne křemenný val, přezvaný na Skalní město. Obec Skalka se dříve jmenovala Rommersreuth a Skalnímu městu se přezdívalo Rommersreuthské Švýcarsko. Odtud pak mohutnými lesy se dostaneme přes Nový Žďár zpět do Aše."...
(dostupné on-line ve formátu .pdf na webu thonbrunn.cz)
obrázek - stejný pohled objektivem fotoaparátu 07/2023
... pokus o stejný záběr jako na kresbě :-)... (Goethova skalka, foto ZN, xx. července 2023)
... pohlednice "skalek" a Goethova kamene - kolem 1930; z webu "www.thonbrunn.cz" pana Březiny...
... pohlednice (?) Goethova kamene (rok ?, zřejmě před 1930), z FB Ašsko - zveřejnil Vojtěch Rada, 14. 2. 2024...
LEGENDA A POZNÁMKY, ODKAZY NA STUDIJNÍ MATERIÁLY:
(1) bavorský křemenný val - (str. 134)
(2) mylonit - kataklasticky drcená hornina
(3) křemenec = sedimentární hornina
(4) ašský zlom patří k systému zlomů SSZ-JVV až SZ-JV (zdroj: Matějka, A., kol. (1961): Tektonický vývoj Československa-sborník prací. ÚÚG Praha, s. 75-76)
(5) tj. podle obsahu čistého SiO2, resp. přítomnosti znečisťujících příměsí (například Fe, Mn)
(6) křemen je - pro své piezoelektrické vlastnosti - hojně využíván jako oscilátor v elektronických zařízeních, jako v hodinách a dalších přístrojích měřících čas (PC atd.); jeho předností v tomto ohledu je velmi malá závislost piezoelektrického koeficientu na teplotě; křemenné sklo je na rozdíl od křemene amorfní a má laboratorní a další využití ve sklářském průmyslu; další využití je v radiotechnice; mnoho jeho odrůd je ceněno jako drahé a ozdobné kameny, které jsou dále používány ve šperkařském průmyslu a jako dekorace
(7) Rojík P. (2015): Geologie a nerostné zdroje Karlovarského kraje. - Karlovarský kraj, s.48 (doslovná citace)
(8) text na pamětní desce, kterou nechal osadit amatérský přírodovědec a sběratel minerálů J. S. Grüner na počest návštěvy sasko-výmarské velkovévodkyně Marie Pavlovny (1786-1859), praví: "Na tomto kousku skály stála milostivá hraběnka v hlubokém pohnutí. Neb Goethe z výsostných kruhů odešel, jenž zde tak rád odpočíval. Vládnoucí velkovévodkyně ze Saska-Výmaru-Eisenachu Marie Pavlovna, rozená velkokněžna ruská, na počest památky velkého básníka při návštěvě Goethova kamene v srpnu 1846. Nově osazeno 28. srpna 1894.
(9) Rojík P. (2015): Geologie a nerostné zdroje Karlovarského kraje. - Karlovarský kraj, s.48
(10) Goethova skalka N´50°,10.922´, E 12°15.098´- Goethův kámen N´50°,10.605´, E 12°15.162´ a Hazlov - U Cihelny N´50°,9.982´, E 12°16.272´; Tvrdý J., Rojík P. 2019): Poznávací stezky v Národním geoparku Egeria, GRANIT, ISBN 978-80-7296-124-5
(11) původ názvu „Pfahl“ má mnoho různých výkladů, z nichž se jako nejpravděpodobnější jeví výklad Karla Burgera (1950), jež odkazuje na latinské slovo „pallidus“ = bledý, zsinalý; to koresponduje se světlou barvou křemene a odtud pochází v němčině používaný název „Pfahl“ (viz též https://www.bbkult.net/cz/addresses/66022-pfahl-geologicka-prirodni-pamatka/ a https://www.arberland-bayerischer-wald.de/pfahl-v%C3%BDznamn%C3%BD-p%C5%99%C3%ADrodn%C3%AD-pam%C3%A1tn%C3%ADk/150/5631/21516)
(12) skalní mísa se podobá hrncům obřím, jež vznikají vířivou (evorzní) činností proudící vody, unášející drobné úlomky hornin; na rozdíl od nich se však proudící voda neuplatňuje a působí (především) vítr, déšť, mráz, sníh s rostliny; jde o geomorfologický mělký tvar vyskytující se na vrcholcích skal apod.; jde o tvar malého rozměru (označení též mikroskulptura nebo geomorfoskulptura)
(13) zrněnka patří mezi jednobuněčné řasy, žije na skalách nebo borce stromů, kde vytváří zelené povlaky jež můžeme pozorovat v každém ročním období
(14) zdroje: https://fr.wiktionary.org/wiki/k%C5%99emen; https://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%99emen
(15) "tektonické zrcadlo" - "tektonický ohlaz" = v místech zlomů, kde byl povrch horniny vysokým tlakem a třením (tj. pohybem) ohlazen, lze nalézt tektonická zrcadla - zda se jednalo o přesmyky či poklesy není jasné, každopádně taková plocha je - ve stěnovém lomu, bez použití střelných prací - pro techniku (například bagr) téměř nepřekonatelná; ... lze nalézt tektonická zrcadla svislá i šikmá
(16) v roce 1974 je oblast lomů již označena značkou "lom mimo provoz" (
), viz geologická mapa 1 : 50 000 - "soubor oblastních geologických map, "Krušné hory západní část"- skládané mapy, ÚÚG, Praha 1974; viz též geologické značky
(17) na katastrální území Skalka u Hazlova, s malým parkovištěm hned vedle hlavní silnice (naproti velkého oploceného objektu bývalých kasáren vojsk SSSR)
(18) Chebská, Sokolovská a Mostecká (+ Žitavská) pánev - "prolom" v linii tzv. oherského riftu, jež vznikl cca před 24 milióny let a cca 4 milióny let byl (časově) nesouvisle vyplňován různorodými sedimenty z okolních souší; sedimentace ustala před 20 milióny lety a zanechala souvrství zpevněných sedimentů -v poměru až 8:1- mocná až 360 m (zdroj: Rojík P. (2015): Geologie a nerostné zdroje Karlovarského kraje. - Karlovarský kraj, s.56-59)
(19) Rojík P. (2015): Geologie a nerostné zdroje Karlovarského kraje. - Karlovarský kraj, s.49; resp. (Sebastian 2011)
(20) alpinské vrásnění = horotvorný proces probíhající v severní Africe, Evropě a Asii, který začal koncem druhohor v křídě (tedy před 145–65 miliony let) a pokračuje přes celé třetihory a čtvrtohory dodnes; tímto procesem vznikla horstva alpsko-himálajského systému (Alpy, Karpaty, Pyreneje aj.), mezi nimiž jsou nejvyšší pohoří planety Země (např. Himálaj) (zdroj) (zdroj)
(21) Komorní Hůrka, Železná Hůrka a maary (podle radiometrického měření (datování) je stáří Komorní hůrky nejčastěji odhadováno na 250 000–400 000 let; dle nejnovějšího průzkumu z počátku 21. století by mohlo stáří Železné hůrky být 150 000–400 000 let, čímž není vyloučeno, že nejmladší sopkou na území České republiky by mohl být právě tento čtvrtohorní vulkán) (zdroj) (zdroj)
(22) sopečná činnost, zejména v paleogénu (starší třetihory) a neogénu (mladší třetihory)
(23) "saxonská tektonika" - je souhrnné označení tektonických procesů odehrávajících se v západní a střední Evropě v důsledku alpinského vrásnění v období křídy až třetihor; masivy konsolidované variským vrásněním se v tomto období prohýbaly, lámaly a v závěru se přes ně přesunovaly v podobě příkrovů mocné celky usazenin; docházelo hlavně k výzdvihům a poklesům zemských ker podél hlubokých zlomů; vertikální pohyby dosahovaly až tisícimetrových hodnot; tektonika byla místy doprovázena bouřlivou sopečnou činností (zdroj: CHLUPÁČ, Ivo, a kolektiv. Geologická minulost České republiky. Praha: Academia, 2002. 437 s. ISBN 80-200-0914-0.)
(24) Doupovské hory (komplex několika sopek), České středohoří (dnes pozůstatky sopouchů - přívodních kanálů - někdejších sopek)...
(25) termín "doznívá" považuji v tomto kontextu za nepřesný, geologické děje pokračují s menší intenzitou oproti minulosti; Africká kontinetální deska se dál tlačí na Euroasijskou rychlostí až 6 cm/rok, Alpy se zvedají rychlostí několika centimetrů za rok...
(26) ovšem zlom jako takový může být mnohem staršího data (v geologické mapě je křemen zařazen do paleozoického stáří), v druhohorách a mladších geologických obdobích byl pravděpodobně zlom několikrát oživen; šířka zlomu, resp. zlomového pásma je v místě Goethových skalek 30-50 m, hloubka ? (spekulitivně několik km až desítky km); zlomem byl porušen masiv granitů smrčinského plutonu variského stáří (280 a více mil. let)...
(27)
termíny a informace v geologické v literatuře:
"ašský křemenný val - val morfologicky vystupující s. a jv. od Aše. Má směr SZ-JV a je intenzívně silicifikovaným mylonitem dislokačního pásma. Su
(zdroj: Encyklopedický slovník geologických věd, 1. svazek, A-M, 1983, ACADEMIA, Josef Svoboda a kol., str. 100)
"český křemenný val - probíhá paralelně s tektonickým směrem Českého lesa od Furth im Walde (SRN) k severozápadu přes západní okolí Poběžovic, k Přimdě, Tachovu a do záp. okolí Mariánských Lázní, kde končí. Všeobecná charakteristika č. k. v je stejná jako - u bavorského k. v. Mí " (1)
(zdroj: Svoboda J. a kol. (1983): Encyklopedický slovník geologických věd, 1. svazek, A-M, ACADEMIA Praha., s. 233)
"Výraznější křemenná žíla (20) je vymapována v úseku mezi Aší a Kamennou. Křemenné žíly odpovídají s. části ašského křemenného valu. Vznikly intenzivní silicifikací mylonitu podél velkých zlomů. Vnitřní části silicifikovaného pásma tvoří mléčně bílý křemen."
(zdroj citace: vysvětlivky k souboru geologických a ekologických map přírodních zdrojů v měřítku 1 : 50000, List 11-11 Aš, ČGÚ Praha, 1993, ISBN 80-7075-140-1)
"Známá je struktura ašského křemenného valu, sledovatelná na velkou vzdálenost. Jde o velký zlom, podél něhož místy došlo k intenzívní silifikaci mylonitu, až k jeho úplnému nahrazení mléčně bílým křemenem."
(zdroj citace: vysvětlivky k souboru oblastních geologických map - KRUŠNÉ HORY - západní část - 1:50 000, ÚÚG, Praha 1974, str. 25)
"Hojné jsou žíly křemene, z nichž nejznámější je ašský křemenný val, tvořící řadu výchozů. Směr valu je zhruba SZ-JV, úklon kolísá kolem 60-80°k JZ. Smysl úklonu se ovšem může měnit. Žilná výplň je tvořena mléčně bílým, ojediněle hruběji krystalovaným křemenem s různými odrůdami jemnozrnného až celistvého křemene, které představují v různém stupni silicifikovaný mylonit dislokačního pásma. Okolní horniny jsou hydrotermálně intenzívně rozložené. Struktura je brekciovitá, s četnými uzavřeninami drcené, hydrotermálně přeměněné horniny. Skalní výchozy tvořené poměrně čistým křemenem vystupujícím vlivem větší odolnosti vůči větrání často nad okolní terén. Představují úseky s největším množstvím křemenné žilné výplně dislokačního pásma. Jde tedy o úseky, ve kterých došlo během silicifikace k určitému otevření, a vlivem toho zde byla i možnost větší akumulace křemene, nebo úseky, ve kterých přínos SiO2 byl největší."
(zdroj citace: ŠKVOR, Vladimír. Geologie české části Krušných hor a Smrčin. Knihovna Ústředního ústavu geologického. Praha: Academia, 1975., str. 74)
ostatní poznámky a info:
"císařská silnice", "ašská silnice" (správný nebo dříve používaný název = ?) do Aše byla postavena v roce 1806
(zdroj: Tvrdý J., Rojík P. 2019): Poznávací stezky v Národním geoparku Egeria, GRANIT, ISBN 978-80-7296-124-5)
dopsat:
lišejníky, mechy, čarověníky, morfologie - "obří hrnec/skalní mísa", skalní okénko, viklan, pukliny, skalní stěna, skalní srub, horolezecký terén, okolní granity a pararuly, voskový opál, pegmatity
termíny: PP Goethova skalka, Goethova skalka (skála), Goethův vrch (kóta), Goethovy skály, Goethův kámen, Goethova trasa
užitečné odkazy s různými informacemi:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Goethova_skalka
https://portal.gov.cz/zverejnene-informace/7715
https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=577
https://www.horosvaz.cz/skaly-sektor-932/
https://www.mapotic.com/prehiscz/591757-pp-goethova-skalka
http://lokality.geology.cz/352#
https://geography.upol.cz/soubory/studium/e-ucebnice/Smolova-2010/celky/smrciny/smrciny.html
https://www.zobodat.at/pdf/AbhGeolBA_1_0001-0072.pdf (Reuss 1852, mapa 1850, dílo 1851)
odkazy na tuto stránu:
portál www.naucne-stezky.cz (https://www.naucne-stezky.cz/naucna-stezka-goethova-skalka/)