Jak to asi bylo - exkurze do hloubky času i země

... vše zde prezentované "berte s rezervou" (!); je to můj náhled podpořený nesoustavným studiem mnoha materiálů a nemusím mít vždy stoprocentní pravdu; ostatně "pravda" v geologii - podobně jako v ostatních vědeckých oborech - je mnohdy "vrtkavá" a vratká ⁽¹⁸⁾; dokládá to neuvěřitelné množství nových informací, jež se v geologii objevily a objevují za poslední desítky let... a jak s oblibou říká "nestor" geologie našeho kraje RNDr. Petr Rojík, PhD. ⁽¹²⁾: "geolog má dvě ruce proto aby mohl říct, že to je (bylo) tak... nebo tak :-)"...

POHLED ZPĚT

"Jak to na našem malém území Ašska opravdu bylo se můžeme úspěšně dohadovat :-)." Máte-li jiný názor, než zde prezentuji :-), dejte mi hned vědět!

Geologové zkoumají oblast Čech a Českého masivu již déle než 180 let. Naše "české území" patří k nejprozkoumanějším na světě a v řadě případů jde o opravdovou "učebnici geologie". Řada závěrů z letitých bádání je dnes již obecně přijatá a učí se jako nezpochybnitelné pravdy! Ovšem jsou i geologové, kteří mají názory a závěry zcela odlišné ⁽²⁾ a čas ukáže, zda mají pravdu. Osobně novým náhledům fandím! Ony jsou totiž motorem pokroku...

Ašsko je zkoumáno podobně dlouho ⁽¹¹⁾. Jeho geologické poměry jsou (pravděpodobně) poprvé znázorněny v geologické mapě profesora Dr. Reusse z roku 1850 


a  na nedávno objevené geologické mapě Čech z roku 1875



Ašsko a jeho široké okolí (v kontextu stavby a vývoje celého Českého masivu ⁽³⁾) je budováno velmi starými horninami, jejichž původní materiál vznikal nejméně před miliardou let... Jak už to tak v geologii bývá, vše co kdysi vzniklo, často zaniklo nebo bylo postupně mohutně přetvořeno, zapracováno do nových struktur horstev a skryto = dnešní pohled tak nemusí obsahovat vše, co se skutečně kdysi událo ⁽⁸⁾. V celém širším regionu Čech ⁽³⁾ dnes pracujeme se třemi významnými "událostmi", ke kterým máme "geologické" důkazy a které formovaly Čechy, náš kraj i samotné Ašsko ⁽⁴⁾. Jde o tzv. horotvorné (orogenní) pochody ⁽⁵⁾ někdy označované jako "vrásnění" - nejstarší kadomské, mladší variské a nejmladší (dnes doznívající) alpinské. Z hlediska vývoje Země jako planety šlo o údálosti relativně krátce trvající ("jen" desítky milionů let) a navzájem od sebe oddělené dlouhým (až stovky milionů let trvajícím) "relativním" klidem. Dnes bychom mohli říct, že šlo o jakési "eventy", jež se najednou objevily a rychle zanikly. Netrvaly totiž nepřetržitě, děly se v různě silných pulsech, působily různou silou (tlaky, uvolnění) a z  různých směrů. Navíc se děly v různých zeměpisných šířkách a délkách ⁽¹⁹⁾ a ve výsledku za sebou zanechávaly velmi silné nebo naopak jen slabé deformace zemské kůry a různě přeměněné horniny. Mezi "eventy" byla dlouhá časová období. Dost času na to, aby vše vzniklé postupně zaniklo, hory byly rozmělněny na prach a odneseny do moří, jezer a větrem na jinou pevninu, klid to byl relativní, občas soptily sopky, padaly meority, země se probouzela zemětřesením a vznikaly mnohakilometrové akumulace usazených hornin. 

Máme smůlu, že mladší geologické procesy úspěšně zastřely ty starší a čím víc se díváme do minulosti, tím je výklad, dekódování a pochopení geologického vývoje ⁽⁸⁾ složitější a vlastně i nepřesnější! Máme štěstí, že jsme v období, kdy ještě horotvorné děje doznívají = jsme tak přímými účastníky mnoha geologických procesů ⁽¹⁷⁾. Máme "kliku" ⁽²⁰⁾, že (oproti minulosti) disponujeme znalostmi geologických výzkumů za dlouhé období z relativně omezeného území ⁽³⁾, které patří k nesložitějším a nejzajímavějším na světě. A hlavně! Dnes disponujeme úžasnými technickými a technologickými prostředky, jež dovolují geologická a související bádání dělat jinak, než v minulosti. Používají se (například) matematické a fyzikální modely (díky výpočetní technice apod.) a lze očekávat, že po dostatečném zapojení AI ⁽²¹⁾ geologové vyřeší spousty dosud sporných teorií a výsledků výzkumů!

Dnešní přímo pozorovatelná tvář Ašska je výsledkem geologických dějů v posledních 2-20 miliónech let ⁽⁹⁾ a spadá do "dozvuků" ⁽¹⁰⁾ nejmladšího alpínského "vrásnění", které vrcholilo někdy ve třetihorách a probíhá posledních cca 145-65 milionů let (dle ⁽⁶⁾ 65 milionů let, což je zhruba 1 % z geologické historie Země) . 

Na formování "základů" geologické stavby Ašska (podobně jako na stavbě celého českého masivu) se podílelo nejstarší vrásnění - kadomské (vrcholící před 575 až 540 milióny let) a zejména vrásnění mladší - variské (v devonu, před 370 mil let a na začátku karbonu před 340 mil let) s důležitými dozvuky protavení žul do "hotových - starších - struktur" (ve dvou vlnách před 325 a 290 milióny let) ⁽⁶⁾. Pozůstatky kadomských aktivit dnes tvoří horniny v hlubokých základech Ašska, jež jsou - ne zcela jasným způsobem - zapracovány do pozdějšího variského horstva ⁽¹⁵⁾ na které jsou "nesouladně" napasované horniny vzniklé při vrásnění variském ⁽¹⁶⁾, které - díky složité příkrovové stavbě - zastřelo původní stavbu a dalo geologickým strukturám dnešní ráz.

Jak jednoduše, avšak neúplně a nepřesně řečeno :-(!

Musíme totiž ještě doplnit, že někdejší "kadomské horstvo" vzniklo ze starších hornin (dnes nedochovaných, pocházejících ze starších orogenezí) a následně z velké části zmizelo (bylo erodováno a odneseno). "Zbytky" těchto kadomských struktur zde byly i v době variského vrásnění a staly se jeho součástí. Erodovaný materiál kadomského stáří (usazovaný převážně v přilehlých mořích) byl základem pro pozdější vznik variského horstva ⁽¹³⁾, jež se vyznačuje (pro běžného pozorovatele nepřehlednou) příkrovovou (a šupinovou) stvabou, kdy byly přes sebe posouvány horninové celky na vzdálenosti větší než 5 km. Některé variské horniny Ašska byly znovu metamorfovány při výstupu žulových mas Smrčinského plutonu (kontaktní metamorfóza s nedalekým dosahem), který utuhnul v základech horstva a možná se někde "protavil" až na povrch. Ovšem v dalších geologických obdobích i variské horstvo (mohutností často přirovávané k dnešnímu Himálaji) zmizelo podobným způsobem jako horstva předchozí ⁽¹⁴⁾. Naposled se geologické síly vzchopily a zasáhly náš terén při alpínském vrásnění. Horotvorné tlaky vrásnící Alpy dolehly až k nám, způsobily vyklenutí a rozpraskání celého Českého masivu do bloků, oživily staré zlomy a nechaly bloky klesat i stoupat..., když odezněly, zbyly tu různé deprese, jež byly dál vyplňovány vším, co bylo v širém okolí ohlodáváno vodou a větrem + fyzikálně i chemicky degradováno... Vpodstatě stále stejná písnička a pořád dokola. Dnes se tak procházíme po povrchu krajiny a zároveň hluboko ve varisko-kadomských základech, domodelovaných nejmladšími horotvornými ději a (později, až do dnešní doby) relativně nepřerušeně měněné vnějšími geologickými silami (... a člověkem).

Dnes pozorujeme aktuální geologickou situaci vzniklou prostorově zcela jinde, v jiných časech, v nepředstavitelně dlouhých obdobích a za jiných podmínek! - text v revizi

další text v přípravě



Schéma rozšíření geologických jednotek (bez kvartéru) v ašském výběžku; zjednodušeno dle geologické mapa ČSSR 1 : 500 000 z r. 1967; legenda:
1 - terciér; 2 - starší paleozoikum; 3 - kambrium až svrchní proterozoikum; 4 - svojslídné ruly; 5 - granitoidy; 6 - zlomy; 7 - státní hranice
(zdroj: Vysvětlivky k souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů v měřítku 1 : 50 000, List 11 - 11 Aš; zpracoval kolektiv autorů: M. Haková - M. Hazdrová - J. Kovanda - Z Lochmann - V. Lysenko - V. Majer - V. Muller - V. Škovor - M. Štemprok - M. Tomášek; editor V. Muller; Český geologický ústav, Praha 1993;  ISBN 80-7075-140-1)

tabulka v přípravě - zatím jen "šablona"

Vývoj Ašska v geologické minulosti (rozpracováno) - náhled v .pdf



Stratigrafie (rozpracováno) - dle různých zdrojů (geologické mapy, vysvětlivky, monografie, terén :-)  - náhled v .pdf

Širší souvislosti:



zdroj: http://geologie.vsb.cz/reg_geol_cr/1_kapitola.htm


zdroj: Petránek, on-line geologická encyklopedie (http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?variske_vrasneni)


Český masiv:




zdroj: Stručná geologie základu Českého masivu a jeho karbonského a permského pokryvu, Jan Cháb, ČGU Praha, 2008



Obr. 1.4  Postavení Českého masivu v rámci evropských variscid (podle Kachlíka 2003: 1 moldanubická zóna (na povrch vystupující masivy označeny zkratkami: MO - moldanubikum a jemu metamorfně odpovídají­cí jednotky v Českém masivu (ČM), CFM - Centrální francouzský masív, GK- galicijsko-kastilská oblast, AM - Armorický masív; 2 sasko-duryňská oblast: O - Odenwald, 5 - Spessart, OM - Ossa Morena); 3 rhenohercynská zóna (H - Harz, RBP - Rýnské břid­ličné pohoří, BRM - Brabantský masív, C - Cornwall, JPZ - jihoportugalská zóna; 4 asturská zóna, 5 kantabrijská zóna; 6 tepelsko­barrandienská oblast a severoarmorická oblast; 7 moravosilesikum, 8 variská předhlubeň; 9 alpinská předhlubeň; 10 východoev­ropská platforma, 11 africká platforma; 12 tektonické hranice jednotlivých zón evropských variscid (nerozlišené) a tektonický okraj východoevropské platformy - TL (Tornquistova linie); 13 tektonické hranice prvního řádu: čela alpinské a variské deformační fron­ty, významné kaledonské sutury: T5 sutura po kaledonském uzavření Tornquistova moře, 15 - sutura po kaledonském uzavření oce­ánu Iapetus; samostatné jednotky připojené k východoevropské platformě během staršího paleozoika, MPM - Malopolský masív, BV - Brunovistulikum.

zdroj: https://is.muni.cz/el/sci/jaro2008/Z4066/reggeol.pdf

70 - 0 Ma



290 - 70 Ma




325 -290 (?) Ma



340 - 330 Ma




470 - 360 Ma



580 (?) - 510 Ma




Nástin vývoje Českého masivu resp. České republiky - území Čech. Moravy a Slezska

text v přípravě

Geologická stavba České republiky je velmi pestrá a ve světě najdeme jen stěží obdobné příklady její variability na tak malém prostoru. Na našem území se vyskytuje mimořádné množství minerálů a horninových typů odrážejících nejrůznější epochy vývoje Země.
Stejně pestré je i množství geologických jevů, které můžeme v České republice studovat, a které si zaslouží naši pozornost a v mnoha případech i ochranu.
Naše území je poměrně intenzivně prozkoumáno, pracují na něm geologové již od konce 18. století. Geologická stavba je zachycena na řadě geologických map, které patří ve světovém měřítku k nejzdařilejším. Velké množství utříděných informací pak bylo řadou autorů zpracováno do mnoha přehledných publikací, jež se zabývají geologickou stavbou a historií našeho území.
Česká republika je z větší části tvořena zbytkem variského horstva, které vznikalo přibližně před 380 až 300 miliony let v období svrchního devonu, karbonu a spodního permu. V celé Evropě najdeme v současnosti pouze denudační relikty tohoto horského masivu, např. anglický Cornwall., Armorický masiv ve Francii nebo německý Schwarzwald a Harz. Nejvýchodněji položený, největší a současně i nejlépe zachovaný zbytek tohoto horstva je označován jako Český masiv. Téměř celá východní část republiky je překryta druhohorními a třetihorními horninami, které vznikly a na naše území byly přesunuty během horotvorných procesů označovaných jako alpinské vrásnění. Tyto procesy začaly probíhat asi před 100 milióny let a pokračují prakticky do současnosti. Jejich působením vznikaly např. Alpy v Rakousku nebo celý karpatský oblouk, jak ho známe např. z území Slovenské republiky, Ukrajiny a Rumunska. Ačkoliv byl Český masiv v době alpinského vrásnění stabilní částí kontinentální kůry, došlo na jeho území k oživení některých zlomů a ve třetihorách proběhla intenzivní vulkanická činnost, jejíž poslední dozvuky můžeme zaznamenat v době nedávno minulé - asi před 170 - 900 tisíci lety (Komorní a Železná hůrka v západních Čechách). Variský denudační relikt českého masivu se skládá z geologicky odlišných oblastí, které byly původně samostatnými mikrokontinenty v severní části "prakontinentu" Gondwany. V současné stavbě masivu tyto oblasti označujeme jako moldanubická (moldanubikum), středočeská (bohemikum), sasko-durynská (saxothuringikum), lužická (lugikum) a moravsko-slezská (moravosilezikum). Výše zmíněnými variskými horotvornými pochody byly tyto části spojeny do jednotného bloku a přibližně od karbonu vystupují jako celek. V mladších útvarech byl Český masiv překryt druhohorními a třetihorními sedimenty, které se částečně zachovaly a částečně byly odstraněny zvětrávacími a denudačními pochody. Konečný ráz vtiskly krajině Českého masivu až čtvrtohorní události, z nichž nejdůležitější byl vliv chladného klimatu spojený se zaledněním jeho okrajových částí (Opavsko, Krkonoše, Frýdlantsko nebo Šumava) a následné utváření současné říční sítě.



... centralni-variscidy-upraveno-dle-Dalmeyer-et-al-1995...



... řez-SZ-JV-upraveno-Walter-2007 (Avalonia a Armorica = "kadomské patro" - Cadomian lower crust)...



zdroj: https://slideplayer.cz/slide/13439075/

LEGENDA A POZNÁMKY

⁽¹⁾ variscidy = "Jako synonymum termínů „variský“, „variscidy“ se často používají termíny „hercynský“, „hercynidy“ (kritickou diskusi a literaturu k ní viz např. Oczlon 1992, str. 8). Termín „variská orogeneze“ lze chápat jako synonymum termínu „kolize Gondwany a Laurussie“ v jeho širším pojetí, zahrnujícím dílčí subdukční a kolizní děje  předcházející konečnému spojení.
(zdroj: Stručná geologie základu Českého masivu a jeho karbonského a permského pokryvu, Jan Cháb, ČGU Praha, 2008)
⁽²⁾ viz knihy a přednášky RNDr. Petra Rajlicha, CSc. a skvělý web geoterra.eu
⁽³⁾ Český masiv -
⁽⁴⁾ ... a samozřejmě celé Čechy ⁽³⁾, okolí a Evropu v kontextu geologického vývoje světa
⁽⁵⁾ horotvorné (orogenní) pochody ("orogeneze") = "vrásnění kadomské/asynstské", "vrásnění kaledonské" (našeho Ašska se pravděpodobně nedotklo), "vrásnění variské/hercynské/armorické)" a "vrásnění alpínské"
⁽⁶⁾ ROJÍK, Petr. Geologie a nerostné zdroje Karlovarského kraje. [Karlovy Vary]: Karlovarský kraj, 2015. ISBN 978-80-88017-24-0. (např. str. 16); "postorogenní granitoidní magmatismus" související se vzájemnou kolizí litosférických desek v modelu "konvergetního rozhraní", kdy se dvě lt desky přibližují a dochází k zániku jedné podsouváním pod druhou, ke vzniku pásemných pohoří a ke vzniku granitoidních/granitických (lehkých a málo viskózních) tavenin, jež tvoří magmatické krby, jsou shopné se protavit až k zemskému povrchu a tvoří po utuhnutí významné geologické struktury typu "batolit", "pluton" apod. ("Smrčinský pluton", "Kalovarský pluton" atd.)
⁽⁷⁾ nejen proto je gologie tak fascinující - skýtající nekonečné možnosti pro další výzkumy, interpretace a přibližování se "pravdě"
⁽⁸⁾ geologickou minulostí se v geologi zabývá tzv. "historická geologie" (wikipedie), úvod do historické geologie - VŠB - (dostupné on-line)
⁽⁹⁾ přičemž jde o procesy neustále probíhající a - díky našemu krátkému životu - téměř nezaznamenatelné, viz článek "Geologický čas a cykly"
⁽¹⁰⁾ zda jde skutečně o dozvuky a všechny děje budou postupně utichat až do období dalšího dlouhého klidu nevíme, ... příčinou alpínského vrásnění je rozpínání Atlantiku - jihoamerické litosférické desky v oceánských riftových zónách, která úspěšně tlačí na desku africkou a ta na naší desku euroasijskou; v budoucnu tím pádem zanikne středozemní moře a zřejmě proběhne další významná orogeneze s dopady i do našeho regionu (podrobně o deskové tektonice/litosférických deskách atd. - VŠB - tc-lit-desky (dostupné on-line)
⁽¹¹⁾ geology mnoha národností - podle toho, kam Ašsko zrovna patřilo :-), pohlédneme-li až do dob Goethových ... text v přípravě
⁽¹²⁾ RNDr. Petr Rojík, PhD. (CV, paměť národa, UK, FB)
⁽¹³⁾ dnes jsou v geologické stavbě Ašska (tj. v části Smrčin a jz. části Krušných hor) rozlišována "dvě patra" - kadomské a variské, každé je tvořeno jinými horninami, které jsou rozdílného původního stáří a (tektonické) stavby, přičemž celá stavba byla vytvořena právě při variském vrásnění a dotvořena vrásněním alpínským
(podrobněji viz ŠKVOR, Vladimír. Geologie české části Krušných hor a Smrčin. Knihovna Ústředního ústavu geologického. Praha: Academia, 1975. (svazek 48), ŠTELCL, Jindřich; BENEŠ, Karel a PTÁK, Josef. Základy drobné tektoniky a petrotektoniky. Brno: UJEP, 1980., vysvětlivky ke geologickým mapám apod.(viz články: "Geologie Ašska, geologické mapy, řezy a historie"; "Geologie Smrčin (včetně Ašska) - kontext"); variské horstvo mohlo dosahovat nadmořských výšek 2-8 km (a dnešní řez v úrovni terénu je vlastně v této hloubce původního horstva, s průběžným modelováním vnitřními (endogenními) geologickými silami (v posledních 65-20 milionech let) a vnejšími (exogenními) geologickými silami v posledních cca 20-2 miliónech let, působících kontinuálně neustále, tj. i právě teď (více v článku "Geomorfologie Ašska") 
⁽¹⁴⁾ materiál odnesen vodami řek a (zejména) uložen v přilehlých depresích s jezery (Chebská a Sokolovská pánev...)
⁽¹⁵⁾ například ortoruly řazené k přeměněným, původně kadomským granitům
⁽¹⁶⁾ například svorová série, nejméně dvakrát přeměněná
⁽¹⁷⁾ nám velmi dobře známé zemětřesení - "zemětřesné roje", výrony horkých minerálních vod, výrony plynů, pozůstatky sopečné činnosti staré jen stovky tisíc let
⁽¹⁸⁾ chovající, jevící se nepředvídatelně nebo postavená na později neobhajitelných a zpochybněných základech
⁽¹⁹⁾ podle toho kde se Ašsko právě "zeměpisně" nacházelo, tedy hypoteticky (fyzicky - jako pevnina v dnešní podobě - samozřejmě neexistovalo), ... spíš hovoříme o Českém masivu jako větší jednotce a jeho (opět hypotetickém) situování v rámci vzniku a vývoje zemské kůry (dle teorie litosférických desek), ... zhruba od prvohor (ordoviku), kdy jsme se nacházeli na jižní polokouli se složitým způsobem přemisťujeme k severu (!), naše dnešní poloha je pouze přechodná a platná pro současnost, v budoucnosti budeme jinde, ... zatím máme jistotu, že stále "plujeme" na sever :-) (Earth 100 Million Years From Now), (How Earth Will Look In 250 million Years), (pěkně animovaný vývoj Země ve 24 hodinách se spoustou údajů - History of the Earth)
poznámka: (samostatné krustální celky/mikrokontinety z velmi starých hornin, ze kterých byl český masiv později agregován...)
⁽²⁰⁾ mít kliku (mít kliku – užívá se nejčastěji ve významu mít štěstí; šťastná náhoda. Uvádí v r. 1929 Nováček. Původ z německého Glúck = štěstí.), a lepší vysvětlení :-)
⁽²¹⁾ Ai = artificial intelligence
⁽²²⁾ kontaktní metamorfóza - pozůstatky "kontaktní dvory", velmi pomalé chladnutí žulových plutonů (desetitisíce až desetimiliony let...), příklad projevů žulového magmatického krbu - SRN-jezero
⁽²³⁾ xxx
⁽²³⁾ xxx