"Výlevná vyvřelina je na Ašsku - oproti vyvřelinám hlubinným - horninou vzácnější!"
KUCHAŘKA PRO ZAČÁTEČNÍKY:
"Tekuté magma bazaltového složení necháme, ať se zlomem prodere až na povrch. Tam ať se vylévá, rozlévá a hnáno tlakem plynů soptí jak o život! Až se vybouří, necháme ho "u ledu" a klidně zapomeneme co se dělo... Víme totiž, že vše co je a bylo stejně, postupně samo zanikne. Jednoduše zmizí. Po sopkách a jejich projevech na terénu - vrstvách sopečných popelů, lávových proudech a laharech... nebude ani památky. Vše pěkně odnese čas - voda, gravitace a vítr - a terén se sníží o mnoho kilometrů. A je tu dnešek. Zdánlivý klid pokračuje. Nalézáme čedič, němého svědka bouřlivých časů. V půdorysu zemském podivně okrouhle vypadající strukturu."
(ZN, 03.04.2023)
CO JSOU čediče?
Čedič neboli bazalt je velice četná tmavá výlevná vyvřelá (magmatická) hornina s charakteristickou porfyrickou nebo sklovitou strukturou, někdy s vyrostlicemi jednotlivých minerálů. Pro čedič je charakteristická jemnozrnná stavba vzniklá rychlým utuhnutím magmatu (na povrhu Země = láva (9)). Dle oficiální definice vycházející z pozice čediče v diagramu QAPF (10) má čedič méně než 20 objemových procent křemene a méně než 10 % foidů a minimálně 65 % živců ve formě plagioklasu (11). Teplota bazaltového magmatu je okolo 1 100 až 1 250 °C. Díky tomu, jakož i díky nízkému obsahu rozpuštěných plynů je magma značně pohyblivé (vytváří až 20 km dlouhé lávové proudy), erupce bývají zpravidla klidné, bez větších explozí. Bazalty jsou pevnější než granitoidy, přibližně o třetinu (pevnost v tlaku za sucha 180 až 380 MPa). Jejich hustota se pohybuje od 2,95 do 3,15 g/cm³.
VYUŽITÍ:
Čedič se už po tisíciletí používá jako stavební kámen, na štěrk a kamenivo, součást betonů i směsí při stavbě silnic. Novodobé využití našel ve 20. století s rozvojem petrurgie. Taví se při teplotách kolem 1300 °C. Slévárny čediče produkují např. dlažby, žlaby nebo třeba otěruvzdorná potrubí, která se nejčastěji používají pro pneumatickou nebo hydraulickou dopravu abrazivních materiálů. Dlažby se používají i pro odolné průmyslové podlahy. Žlaby, cihly a trouby jsou pro své vlastnosti používány i pro kanalizace. Poslední dobou se lze setkat s čedičovou dlažbou i v Aši (venkovní použití).
Čedičová tavenina se dá také rozvláknit, čímž vznikají vysoce pevná a ohebná vlákna, která předčí svými fyzikálními, mechanickými a chemickými vlastnostmi vlákna skleněná i azbestová. Tkaniny z čedičových vláken se dají použít ve stavebnictví, v leteckém průmyslu, k výrobě tepelných, zvukových a chemických izolací, kompozitních výztuží atd. Tato vlákna jsou zpracovávána při výrobě vysokopevnostních, tepelně odolných Hi-Tech šňůr a sítí.
V České republice je čedič taven ve firmě "EUTIT s. r. o., Slévárna čediče a eucoru", Stará Voda u Mariánských Lázní.
PŮVOD JMÉNA:
Čedič, lidově „čadič“, původně nářeční výraz pro očazený černý kámen. Teprve v národním obrození přijat jako termín pro bazalt (1).
BYLO - NEBYLO (... SPÍŠ ALE BYLO, NEŽ NEBYLO):
Žhavé magma se z hlubin Země doslova prorvalo až na zemský povrch. Nevíme přesně, kdy se to stalo - jisté je, že to bylo v průběhu třetihor (terciéru), kdy velmi tekuté magma - zřejmě po zlomech (resp. jejich křížení) či jiných nespojitostech (8) - prorazilo již hotové metamorfované horniny (zformované kdysi tzv. variským vrásněním). Magma sopek bylo bazické - obsahovalo málo SiO2 – a jeho rychlým ztuhnutím vznikly bazaltoidní horniny (čediče a horniny čedičům podobné). Co se s výlevy a sopkami stalo, nevíme, jen to tušíme, odnesl je totiž doslova čas. Povrch terénu byl v průběhu milionů let erodován a odnesen... dnes vidíme stav, jež byl (kdysi) ve velké hloubce několika km. Kruhový (či elipse podobný) tvar těles horniny (v řezu - půdorysu), jak se nám dnes na povrchu terénu (a v geologické mapě) jeví, napovídá, že jde o přívodní kanály sopek (tzv. vulkanické komíny), nebo různé "žily" kudy magma proudilo k povrchu. Díky zvětrávání se v širokém okolí přívodního kanálu dnes nachází samostatné „balvany“ čediče, jež jsou značně zaoblené a mají tlustou navětralou kůru. Dnes vidíme víc přívodních kanálů, jež mohou být v hloubce spojeny (?) a mohly na někdejším povrchu tvořit víc výlevů nebo zůstaly jako subvulkanická tělesa v blízkosti povrhu...
KDE čedič NAJDEME A JAK VYPADÁ?
Na území Ašska se nachází několik málo míst, kde se místní čedičové spousty draly k povrchu. Kromě barvy půdy (například tmavšího rozoraného pole) je můžeme poznat podle čedičových úlomků na terénu a zejména podle různě velkých kamenů až balvanů, vyskytujících se na místech "čedičového podloží". Místní čedič se dá zaměnit s čedičem z lomu V Libé (za Hazlovem), který se hojně používá ke zpevňování cest a jako drcené kamenivo do asfaltových směsí. Odlišení je ale snadné podle "zvětralé kůrky" kamenů a posléze podle vzhledu (struktury) horniny. S čedičem se tedy setkáme kolem Horních Pasek (například cestou k prameni Bílého Halštrova - na polích, loukách, kolem okrajů lesů) a nad Horními Pasekami (kolem cyklostezky z Doubravy do Horních Pasek). Speciálním výskytem bazaltové horniny poněkud jiného složení (sodalitit) je zvláštní tajemné místo starých selských lůmků, zhruba SZZ směrem od Goethova kamene (vpravo od silnice při cestě Aš-Hazlov). V širším okolí Ašska se bazalty nachází na známých místech jako je Komorní Hůrka, Železná Hůrka, kolem St. Hrozňatova (lomy Slapany) a jako malá tělesa i jinde. Za hranicemi lze podobné horniny najít v okolí saského Bad Brambachu.
... velmi "ohlazený" (4) kámen sodalititu až olivinického nefelinického melilititu... (foto ZN, 17.5.2023)
... hornina je velmi houževnatá a těžko se rozpojuje... (foto ZN, 17.5.2023)
... hornina má jinou strukturu a složení než "obyčejný" čedič... (foto ZN, 17.5.2023)
... hornina byla těžena místně, jámovými lůmky - první lůmek vlevo od cesty... (foto ZN, 17.5.2023)
... hornina byla těžena místně, jámovými lomy - další dva lůmky níže vlevo od cesty... (foto ZN, 17.5.2023)
... barva půdy je tmavě šedá a přítomnost vulkanitu prozrazují jeho úlomky... (foto ZN, 17.5.2023)
hlavní cesta k lomům
... xxx... (foto ZN, 17.5.2023)
... cesta na místo lůmků je již zašlá a nepoužívaná... (foto ZN, 17.5.2023)
... "rozptýlené čediče" (horniny bazaltového složení) jsou v geologické mapě vyznačeny fialovou barvou; v tomto případě jde o složitější horninu (fialová, č. 174) tzv. olivinický melilitický nefelinit (sodalitit) až olivinický nefelinický melilitit, olivinický sodalitický melilitit - třetihorní alkalický vulkanit obsahující minerály: melilit, olivín, nefelín, sodalit a magnetit; jedná se o intruzi (5) pravděpodobně (?) vázanou na v blízkosti se vyskytující poruchu (zlom, puklina)... (ČGS, geologické mapy on-line, M = 1 : 50 000)...
... výřez z geologické mapy "ašského okresu" v měřítku 1 : 53 000 Emila Mottla zachycuje bloky "čediče" na terénu (pod žlutou elipsou); selské lůmky byly pravděpodobně již (v době kolem roku 1932) nepoužívané, zřejmě jsou zachyceny tůňkou a nápisem "Strafsfl." (?)... (zdroj: skládaná volná mapová příloha knihy "Geologie des Ascher Bezirkes" - Geologie Ašského okresu z roku 1932, autor gymnazijní prof. geologie Emil Mottl) 
... geologickým "pozadím" sodalititu až olivinického nefelinického melilititu je smrčinský (středně zrnitý, muskoviticko-biotitický) granit, vyskytují se i pegmatitové žíly s aplity... (foto ZN, 17.5.2023)
půda na granitech
... oproti tmavé půdě na bazaltech je půda na granitech jiného složení a světlá... (foto ZN, 18.5.2023)
bloky křemene z dalších žil na zlomech v okolí
... hojně se vyskytují různě velké bloky vícegeneračního křemene z žil a zlomů... (foto ZN, 17.5.2023)
obrázek čediče Horní Paseky
... xxx... (foto ZN, 17.5.2023)
obrázek čediče - detail rozlomený, Horní Paseky
... xxx... (foto ZN, 17.5.2023)
půda s úlomky čediče na polích, Horní Paseky
... barva půdy je tmavě mavší a přítomnost vulkanitu prozrazují různě velké úlomky úlomky... (foto ZN, 17.5.2023)
koncetrace balvanů čediče na okraji pole, směrem na Kalkovnu
... xxx... (foto ZN, 17.5.2023)
solitérní balvany nad Dolními Pasekami, směrem ke Kalkovně
... xxx... (foto ZN, 17.5.2023)
velmi - tvarově zajímavý - oblý tvar z místa vápenky (val)
... xxx... (foto ZN, 17.5.2023)
velmi - tvarově zajímavé - oblý balvan z koryta Bílého Halštrova nalezený až za Dolními Pasekami
... xxx... (foto ZN, 17.5.2023)
bazalt za Horních Pasek a okolí - detail (solitérní balvany), cyklostezka H. Paseky-Doubrava
... bazalt z širšího okolí Horních Pasek: má složení: plagioklas, olivín, pyroxen + sklo (text v přípravě)...
... čediče (horniny bazaltového složení) jsou v geologické mapě vyznačeny fialovou barvou (ČGS, geologické mapy on-line, M = 1 : 50 000)...
... výřez z geologické mapy "ašského okresu" v měřítku 1 : 53 000 Emila Mottla zachycuje čediče i jako větší balvany v krajině; jelikož je čedič odolnější vůči větrání než okolní horniny, postupně se větší solitérní kameny hromadí na terénu; z polí byly přemísťovány na jejich okraje, kde byl obvykle les... (zdroj: skládaná volná mapová příloha knihy "Geologie des Ascher Bezirkes" - Geologie Ašského okresu z roku 1932, autor gymnazijní prof. geologie Emil Mottl)
... výřez ze staré geologické rukopisné nedatované mapy v měřítku 1 : 28800 (cca 2. polovina 19. století) - místa výskytu bazaltů jsou vyznačena červeně (zdroj dat: https://mapy.geology.cz/stare_mapy/)
obrázek v přípravě
... výřez z geologické mapy 1 : 200 000
... čediče (neovulkanity) zaznamenáváme i na německé straně, kolem Bad Brambachu a Hohendorfu (výřez z on-line geologické mapy, M = 1 : 50 000) (3)...
alkalický olivinický bazalt z Libé (místo a výskyty na Ašsku jako stavební materiál)
... bazalt z Libé má složení: plagioklas, olivín, pyroxen + sklo; je použit na přístupové cestě (makadam) a najde se i větší kus, jež do zdejšího geologického prostředí nepatří = byl sem dovezen... (foto ZN, 17.5.2023
porovnání sodalititu, bazaltu z Horních Pasek a alkalického olivinického bazaltu z Libé
... horniny jsou si velmi podobné, pro určení rozhoduje analýza minerálního a chemického složení (6) ... (foto ZN, 17.5.2023)
křemen v cestě
... v přístupové cestě najdeme - kromě bazaltového makadamu z Libé (novodobé zpevňování) i křemen z blízkých lomů skalek (+ křemen "místní")... (foto ZN, 18.5.2023)
LEGENDA A POZNÁMKY:
(1) Rejzek J. Český etymologický slovník, Leda, Brno 2001, ISBN 80-85927-85-3
(2) Šalanský K. Neovulkanity České republiky a jejich geofyzikální projevy, ČGS, Praha 2004, ISBN 80-7075-627-6
(3) zdroj: https://www.umwelt.sachsen.de/umwelt/infosysteme/ida/pages/map/command/index.xhtml;jsessionid=D1139DF5AFBEFCAAC6C9CEE031666FAE?mapId=2f880c78-ab11-4623-b8fc-7cf0f80ccc05&useMapSrs=true&mapSrs=EPSG%3A25833&mapExtent=296198.8561314772%2C5563131.366542258%2C317400.1661498758%2C5572539.447862922
(4) kámen je ohlazený v důsledku jeho výskytu na povrchu terénu velmi dlouhou dobu (miliony let)
(5) intruze = (mj.) pronikání magmatu do okolních hornin (formou žil apod.)
(6) "Zařazení horniny do jedné ze tří základních skupin a její bližší klasifikace se provádí nejčastěji na základě struktury, textury a nerostného složení horniny, v některých případech však může být jedním z hlavních klasifikačních kritérií chemické složení horniny."
"Magmatické horniny lze podrobněji klasifikovat na základě jejich chemického nebo nerostného složení. Údaje o chemickém složení jsou využívány zejména ke klasifikaci vulkanitů (především těch, jejichž součástky nelze spolehlivě rozlišit ani mikroskopicky a které tudíž nelze klasifikovat podle nerostného složení). Chemické klasifikace magmatitů mají značný význam při řešení otázek spojených s jejich vznikem. Nevýhodou chemických klasifikací je skutečnost, že jsou založeny na pracných a poměrně drahých chemických analýzách."
(zdroj: PETROGRAFIE MAGMATITŮ, doc. RNDr. Jiří Zimák, CSc., Katedra geologie PřF UP Olomouc, 2005)
(7) třetihory tj. kenozoikum, neogén; v současné době se do třetihor řadí i dnešek - probíhající čtvrtohory tj. kvartér - více viz chronostratigrafická tabulka
(8) třetihorní vulkanismus Českého masivu (Multimediální mineralogicko - petrografický exkurzní průvodce po území Čech, Masarykova univerzita Brno)
(9) efuze (efúze) = povrchový výlev magmatu (= láva)
(10) QAPF = diagram s vrcholy: Quarz (křemen), Alkali feldspar (alkalický živec), Plagiocalse plagioklas) a Foide (foid – zástupce živců); (například: "Klasifikace a poznávání magmatických hornin", diagram QAPF; klasifikační diagram vulkanitů (Streckeisen 1978):..jpg)
(11) terminologie čedičů (moderní pojetí):
1. jednoznačně doporučený je název bazalt bez ohledu na stáří vulkanitu,
2. "diabas" = termín používaný pro paleozoické a prekambrické bazalty, není doporučen,
3. "melafyr" = termín je považovaný za zastaralý,
4. "spilit" = termín je vázán na prokazatelné metasomatické či metamorfní změny ve facii zelených břidlic (kryje se s termínem metabazalt, který je doporučen),
5. "dolerit" = název je používán pro středně zrnité horniny, vystupující v žilách, čočkách a pod., s ofitickou nebo intersertální strukturou; může být i alterovaný, geologický věk není rozhodující; často je však chápán i jako synonymum mikrogabra.
(zdroj: https://petrol.sci.muni.cz/poznavanihornin/magmatity/bazalt.htm)
doporučuji:
Svědek sopečné činnosti: Čedič (https://edu.ceskatelevize.cz/video/1505-svedek-sopecne-cinnosti-cedic)
poznámka:
vegetace na žulách x vegetace na čedičích
půda na žulách x půda na čedičích
fyzikální a mechanické porovnání
využití jako stavebního kamene - porovnání
zastoupení (obecně) - ČR, svět
genius loci míst
fb: 2023_10_12
... ano, "olivín" je přítomen skoro vždy, jde totiž o tzv. "alkalické olivinické bazalty" ze skupiny olivinických čedičů s dalšími minerály (foidy, melilitem a jinými...), jsou to často velmi jemnozrnné až na pohled celistvé horniny a pokud nejsou již detailně popsány, mám problém je přesně (makroskopicky) definovat = ani lupa úplně nepomůže 🥲;
... přesné určení (tj. popsání a zařazení horniny v rámci "bazaltů") chce sofistikované petrologické postupy - zkoumání tenkých průsvitných plátků horniny polarizačním mikroskopem - pro určení optických vlastností minerálů a tím minerálního složení horniny, pro určení podmínek krystalizace minerálů, jejich posloupnosti růstu atd... (používají se i dražší a relativně rychlejší metody - elektronová mikroskopie, mikrosondové analýzy a moderní chemické kvantitativní analýzy pro určení přesného chemického složení horniny (některé horniny se totiž ani jinak klasifikovat nedají) = samé složitosti používané hlavně cíleně (pro komerční nebo vědecké účely), ale dnes už i obecně (za dost peněz) dostupné;
... na obrázcích mám (zatím) jen velmi speciální horninu z ranku bazaltů s velmi složitým názvem ("ol. melilitický nefelinit (sodalitit) až ol. nef. melilitit, ol. sodalitický melilitit")🙃, která se od ostatních čedičů Ašska liší a je složením jiná, než například bazalt těžený v Libé (jednodušší "olivinický nefelinit"), všude roztoušený jako silniční kamenivo Ašskem, nebo čediče kolem Horních Pasek (jednodušší "nefelinické bazanity");
... nad Dolními Pasekami, na cyklostezce Horní Paseky-Doubrava, se na jednom místě potkáváme s čedičem místním (velké bloky kolem cesty) a čedičem přivandrovalým až z Libé (v silnici + poházeným kolem), podobně cestou k prameni Bílého Halštrova (silnice versus čedičové horninové pozadí na polích, solitérní balvany a hromady kamenů vzniklé vysbíráním při dřívější orbě dnešních pastvin);
... informace na stránkách budou pomalu růst, včetně dalších fotek + makrofotek a pak tam bude i víc dat o složení (snad, něco už mám...) k porovnání atp. :-);
... nestíhám... a hledám cestu, jak to zpracovávat, psát a prezentovat - aby v tom nebyl nebetyčný a nekonečný zmatek + nepřehledno čili bordel;
... pojmenovávání vyvřelých hornin je kapitola sama o sobě, záleží na mnoha faktorech aby byl název správný nebo se blížící skutečnosti, a ostatní věděli o co jde. 🙃🙄🫤
P.S.
... "olivín" je název pro směs minerálů ze skupiny olivínu = forsterit s menší příměsí fayalitu (a to už jsme v mineralogii...); opticky lze "olivín" od sopečného skla dobře rozeznat podle silného dvojlomu (a to už jsme v petrologické mikroskopii...); olivín i sopečné sklo jsou dost nestabilní minerály a rychle větrají - viz důlky na povrchu balvanů (a to už jsme v oblasti rychlosti geologických procesů ve vztahu k minerálům samotným); minerály se navzájem mísí (a už jsme v nějaké oblasti genetické mineralogie);
... škoda že na Ašsku nemáme zkameněliny, to by byla další mela... máme tu však jednoduché a spoře se vyskytující inchnofosílie, ale o tom až někdy jindy 😎!
... takže dnes už dost! 🙂🙃😎
P.S. 2
výlevné horniny s olivínem a bez olivínu:
bazalt/bazanit/leucitit/nefelinit/tefrit
https://petrol.sci.muni.cz/poznavanihornin/magmatity/bazalt.htm
http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?bazalt
https://www.ig.cas.cz/pro-verejnost/geopark-sporilov/v16-nefelinit/
https://petrol.sci.muni.cz/poznavanihornin/magmatity/bazanit.htm
Komorní hůrka:
(melilitický) olivinický nefelinit ze skupiny olivinických čedičů čili alkalických bazaltů, tj. pouze s foidem nefelínem a navíc s melilitem)
minerál olivín:
https://petrol.sci.muni.cz/mikroskopie/atlas_mineralu/olivin.pdf
https://petrol.sci.muni.cz/mikroskopie/atlas_mineralu/fayalit.pdf
https://mineraly.sci.muni.cz/nesosilikaty/forsterit.html
(velmi známé vzorky z lokality Smrčí jsou směsi minerálů ze skupiny olivínu s dalšími minerály hlubinných hornin, jde o útržky horniny peridotit, jež byla proudem bazaltu vytržena z vrchní části zemského pláště a dotažena až k povrchu zemskému, do jiných podmínek, proto je peridotit a olivín tak nestabilní, vzorky peridotitu rychle šednou, zrna se drolí a rozpadají)
hlavní foidy (minerály zastupující živce když je málo SiO2 a nemohou tedy být s křemenem v hornině společně):
minerál melilit (nepatří mezi foidy - má jinou strukturu - ačkoli funkci foidů má):
https://petrol.sci.muni.cz/mikroskopie/atlas_mineralu/melilit.pdf
složitost vulkanických skel:
https://is.muni.cz/el/sci/podzim2016/G7681/Prirodni_skla_2016_I.pdf
elektronová mikroskopie a mikroanalýzy (příklad vybavení):
https://www.natur.cuni.cz/geologie/petrologie/laboratore/feg-epma
... a jednodušší základ pro nadšence jako jsem já:
https://www.geology.upol.cz/upload/studijni_materialy/plne_texty_skript/2005_Zimak_Jiri_Petrografie_magmatitu.pdf
... a už si víc nepamatuju, tak fakt dost! 🙂🙃😎