Čediče

"Výlevná vyvřelina je na Ašsku - oproti vyvřelinám hlubinným - horninou vzácnější!"

KUCHAŘKA PRO ZAČÁTEČNÍKY:

"Tekuté magma bazaltového složení necháme, ať se zlomem prodere až na povrch. Tam ať se vylévá, rozlévá a hnáno tlakem plynů soptí jak o život! Až se vybouří, necháme ho "u ledu" a klidně zapomeneme co se dělo...  Víme totiž, že vše co je a bylo stejně, postupně samo zanikne. Jednoduše zmizí. Po sopkách a jejich projevech na terénu - vrstvách sopečných popelů, lávových proudech a laharech... nebude ani památky. Vše pěkně odnese čas - voda, gravitace a vítr - a terén se sníží o mnoho kilometrů. A je tu dnešek. Zdánlivý klid pokračuje. Nalézáme čedič, němého svědka bouřlivých časů. V půdorysu zemském podivně okrouhle vypadající strukturu."
(ZN, 03.04.2023)

CO JSOU čediče?

Čedič neboli bazalt je velice četná tmavá výlevná vyvřelá hornina s charakteristickou porfyrickou nebo sklovitou strukturou, někdy s vyrostlicemi jednotlivých minerálů. Pro čedič je charakteristická jemnozrnná stavba vzniklá rychlým utuhnutím lávy na povrchu Země.Dle oficiální definice vycházející z pozice čediče v diagramu QAPF je tato hornina jemnozrnná vyvřelá hornina, která má méně než 20 objemových procent křemene a méně než 10 % foidů a minimálně 65 % živců ve formě plagioklasu. Teplota bazaltového magmatu je okolo 1 100 až 1 250 °C. Díky tomu, jakož i díky nízkému obsahu rozpuštěných plynů je magma značně pohyblivé (vytváří až 20 km dlouhé lávové proudy), erupce bývají zpravidla klidné, bez větších explozí. Bazalty jsou pevnější než granitoidy, přibližně o třetinu (pevnost v tlaku za sucha 180 až 380 MPa). Jejich hustota se pohybuje od 2,95 do 3,15 g/cm³

VYUŽITÍ:

Čedič se už po tisíciletí používá jako stavební kámen, na štěrk a kamenivo, součást betonů i směsí při stavbě silnic. Novodobé využití našel ve 20. století s rozvojem petrurgie. Taví se při teplotách kolem 1300 °C. Slévárny čediče produkují např. dlažby, žlaby nebo třeba otěruvzdorná potrubí, která se nejčastěji používají pro pneumatickou nebo hydraulickou dopravu abrazivních materiálů. Dlažby se používají i pro odolné průmyslové podlahy. Žlaby, cihly a trouby jsou pro své vlastnosti používány i pro kanalizace.

Čedičová tavenina se dá také rozvláknit, čímž vznikají vysoce pevná a ohebná vlákna, která předčí svými fyzikálními, mechanickými a chemickými vlastnostmi vlákna skleněná i azbestová. Tkaniny z čedičových vláken se dají použít ve stavebnictví, v leteckém průmyslu, k výrobě tepelných, zvukových a chemických izolací, kompozitních výztuží atd. Tato vlákna jsou zpracovávána při výrobě vysokopevnostních, tepelně odolných Hi-Tech šňůr a sítí.

V České republice je čedič zpracováván tavením ve Staré Vodě u Mariánských Lázní.

PŮVOD JMÉNA:

Čedič, lidově „čadič“, původně nářeční výraz pro očazený černý kámen. Teprve v národním obrození přijat jako termín pro bazalt ⁽¹⁾.

BYLO - NEBYLO (... SPÍŠ ALE BYLO, NEŽ NEBYLO):

Žhavé magma se z hlubin Země doslova prorvalo až na zemský povrch. Nevíme přesně, kdy se to stalo - jisté je, že to bylo v průběhu třetihor (terciéru), kdy velmi tekuté magma - zřejmě po zlomech (resp. jejich křížení) či jiných nespojitostech - prorazilo již hotové metamorfované horniny (zformované kdysi tzv. variským vrásněním). Magma sopek bylo bazické - obsahovalo málo SiO₂ – a jeho rychlým ztuhnutím vznikly bazaltoidní horniny (čediče a horniny čedičům podobné). Co se s výlevy a sopkami stalo, nevíme, jen to tušíme, odnesl je totiž doslova čas. Povrch terénu byl v průběhu milionů let erodován a odnesen... dnes vidíme stav, jež byl (kdysi) ve velké hloubce několika km. Kruhový tvar horniny (v půdorysu), jak se nám dnes na povrchu terénu (a v geologické mapě) jeví, napovídá, že jde o přívodní kanál sopky (tzv. vulkanický komín), kudy magma proudilo k povrchu. Díky zvětrávání se v širokém okolí přívodního kanálu dnes nachází samostatné „balvany“ čediče, jež jsou značně zaoblené a mají tlustou navětralou kůru. Dnes vidíme víc přívodních kanálů, jež mohou být v hloubce spojeny (?) a mohly na někdejším povrchu tvořit tři výlevy...

KDE čedič NAJDEME A JAK VYPADÁ?

Na území Ašska se nachází několik málo míst, kde se místní čedičové spousty draly k povrchu. Kromě barvy půdy (například tmavšího rozoraného pole) je můžeme poznat podle čedičových úlomků na terénu a zejména podle různě velkých kamenů až balvanů, vyskytujících se na místech "čedičového podloží". Místní čedič se dá zaměnit s čedičem z lomu V Libé (za Hazlovem), který se hojně používá ke zpevňování cest a jako drcené kamenivo do asfaltových směsí. Odlišení je ale snadné podle "zvětralé kůrky" kamenů a posléze podle vzhledu (struktury) horniny. S čedičem se tedy setkáme kolem Horních Pasek (například cestou k prameni Bílého Halštrova - na polích, loukách, kolem okrajů lesů) a nad Horními Pasekami (kolem cyklostezky z Doubravy do Horních Pasek). Speciálním výskytem bazaltové horniny poněkud jiného složení (sodalitit) je zvláštní tajemné místo starých selských lůmků, zhruba SZZ směrem od Goethova kamene (vpravo od silnice při cestě Aš-Hazlov). Za hranicemi lze podobné horniny najít v okolí saského Bad Brambachu.

... čediče (horniny bazaltového složení) jsou v geologické mapě vyznačeny fialovou barvou (ČGS, geologické mapy on-line, M = 1 : 50 000)...



... výřez z geologické mapy "ašského okresu" v měřítku 1 : 53 000 Emila Mottla zachycuje čediče i jako větší balvany v krajině; jelikož je čedič odolnější vůči větrání než okolní horniny, postupně se větší solitérní kameny hromadí na terénu; z polí byly přemísťovány na jejich okraje, kde byl obvykle les... (zdroj: skládaná volná mapová příloha knihy "Geologie des Ascher Bezirkes" - Geologie Ašského okresu z roku 1932, autor gymnazijní prof. geologie Emil Mottl) 



... čediče (neovulkanity) zaznamenáváme i na německé straně, kolem Bad Brambachu a Hohendorfu (výřez z on-line geologické mapy, M = 1 : 50 000) ⁽³⁾...

obrázek čediče

... xxx... (foto ZN, 17.5.2023)

obrázek čediče - detail rozlomený

... xxx... (foto ZN, 17.5.2023)

půda s úlomky čediče na polích

... barva půdy je tmavě mavší a přítomnost vulkanitu prozrazují různě velké úlomky úlomky... (foto ZN, 17.5.2023)

koncetrace balvanů čediče na okraji pole

... xxx... (foto ZN, 17.5.2023)

solitérní balvany nad Dolními Pasekami

... xxx... (foto ZN, 17.5.2023)

velmi - tvarově zajímavý - oblý tvar z místa vápenky

... xxx... (foto ZN, 17.5.2023)

velmi - tvarově zajímavé - oblý balvan z Bíleho Halštrova nalezený až za Dolními Pasekami

... xxx... (foto ZN, 17.5.2023)



... "rozptýlené čediče" (horniny bazaltového složení) jsou v geologické mapě vyznačeny fialovou barvou; v tomto případě jde o složitější horninu (fialová, č. 174) tzv. olivinický melilitický nefelinit (sodalitit) až olivinický nefelinický melilitit, olivinický sodalitický melilitit - třetihorní alkalický vulkanit obsahující minerály: melilit, olivín, nefelín, sodalit a magnetit... (ČGS, geologické mapy on-line, M = 1 : 50 000)...

... výřez z geologické mapy "ašského okresu" v měřítku 1 : 53 000 Emila Mottla zachycuje bloky "čediče" na terénu; selské lůmky byly pravděpodobně již (v době kolem roku 1932), jinak by je pan Mottl jistě vyznačil... (zdroj: skládaná volná mapová příloha knihy "Geologie des Ascher Bezirkes" - Geologie Ašského okresu z roku 1932, autor gymnazijní prof. geologie Emil Mottl) 

obrázek sodalititu

... xxx... (foto ZN, 17.5.2023)

obrázek sodalititu - detail rozlomený

... xxx... (foto ZN, 17.5.2023)

selský lůmek

... xxx... (foto ZN, 17.5.2023)

seslké lůmky

... xxx... (foto ZN, 17.5.2023)

půda s úlomky sodalititu vedle spodních lůmků

... barva půdy je tmavě šedá a přítomnost vulkanitu prozrazují jeho úlomky... (foto ZN, 17.5.2023)

hlavní cesta k lomům

... xxx... (foto ZN, 17.5.2023)

odbočka k lomům

... xxx... (foto ZN, 17.5.2023)

granit

... geologické okolí ("pozadí") je tvořeno středně zrnitými granity (muskovit + biotit)... (foto ZN, 17.5.2023)

půda na granitech

... oproti tmavé půdě na bazaltech je půda na granitech jiného složení a světlá... (foto ZN, 18.5.2023)

aplit s pegmatitem (část žíly?)

... vyskytují se i pegmatitové žíly s aplity... (foto ZN, 17.5.2023)

bloky křemene z dalších žil na zlomech

... hojně se vyskytují různě velké bloky vícegeneračního křemene z žil a zlomů... (foto ZN, 17.5.2023)

alkalický olivinický bazalt z Libé

... bazalt z Libé má složení: plagioklas, olivín, pyroxen + sklo; je použit na přístupové cestě (makadam) a najde se i větší kus, jež do zdejšího geologického prostředí nepatří = byl sem dovezen... (foto ZN, 17.5.2023

porovnání sodalititu a alkalického olivinického bazaltu z Libé

... bazalt z Libé má složení: plagioklas, olivín, pyroxen + sklo; je použit na přístupové cestě (makadam) a najde se i větší kus, jež do zdejšího geologického prostředí nepatří... (foto ZN, 17.5.2023)

křemen v cestě

... v přístupové cestě najdeme - kromě bazaltového makadamu z Libé (novodobé zpevňování) i křemen z blízkých lomů skalek (+ křemen "místní")... (foto ZN, 18.5.2023)

LEGENDA A POZNÁMKY:

⁽¹⁾ Rejzek J. Český etymologický slovník, Leda, Brno 2001, ISBN 80-85927-85-3
⁽²⁾ Šalanský K. Neovulkanity České republiky a jejich geofyzikální projevy, ČGS, Praha 2004, ISBN 80-7075-627-6
⁽³⁾ zdroj: https://www.umwelt.sachsen.de/umwelt/infosysteme/ida/pages/map/command/index.xhtml;jsessionid=D1139DF5AFBEFCAAC6C9CEE031666FAE?mapId=2f880c78-ab11-4623-b8fc-7cf0f80ccc05&useMapSrs=true&mapSrs=EPSG%3A25833&mapExtent=296198.8561314772%2C5563131.366542258%2C317400.1661498758%2C5572539.447862922
⁽⁴⁾ xxx 

doporučuji:
Svědek sopečné činnosti: Čedič (https://edu.ceskatelevize.cz/video/1505-svedek-sopecne-cinnosti-cedic)