Geologie Smrčin (včetně Ašska) - kontext

text v přípravě

"Smrčiny zasahují do Čech do oblasti Ašského výběžku. V jižní části je smrčinská žula, která se dále k S (1) noří pod ortorulový komplex tvořený středně zrnitou dvojslídnou, místy výrazně okatou ortorulou a v okrajové zóně výrazně břidličnatou drobnozrnnou migmatitickou ortorulou. Oba typy granitoidů, ortorula i žula, pronikly do osní části klenby a tvoří její jádro. Břidličnatost ortorul i ostatních metamorfitů je rovnoběžná s osou smrčinské klenby a má téměř pravidelný směrm 60°, úklon kolísá převážně mezi 25-45°k SZ. V nadloží ortorul vystupují parametamorfitové (2) série, ve kterých lze pozorovat napříč Ašským výběžkem souvislý nepřerušovaný metamorfní profil od pararul přes svory do fylitů a téměř nemetamorfovaných břidlic.
  Relativní homogenita strukturních poměrů a litologického složení hornin v s. (3) křídle smrčinské klenby na rozdíl od složitých poměrů v münchberském masívu vedla WURMA (1925) k vyčlenění "durynské série" pro s. křídlo smrčinské klenby. Jako "bavorskou sérii" označil týž autor horniny v těsné blízkosti münchberském masívu.
  V nadloží ortorul vystupují směrem na SZ (1) od osy klenby dvojslídné až biotitické, slabě migmatitické pararuly, které těleso ortorul lemují. Do nadloží přecházejí tyto horniny ostře do dvojslídných, místy granátických svorů. Na styku ortorul s parasérií (4) jsou v Ašském výběžku známy dva výskyty vápenatosilikátového rohovce (erlanu). Ve svorové sérii převládají nepravidelně páskované, slabě kvarcitické chloriticko-muskovitické (±biotit) svory, které se střídají s vložkami masívnějších dvojslídných "drobových" svorů a kvarcitů. Na rozhraní svorové a fylitové série je dosti mocná poloha světlého, deskovitě odlučného kvarcitu až kvarcitického fylitu. V jejím nadloží vystupují chloriticko-sericitické fylity s hojnými porfyroblasty albitu.
Dále do nadloží pokračují monotónní chloriticko-sericitické fylity s hojným sekrečním křemenem a nerovnými plochami břidličnatosti. V nejsevernější části Ašského výběžku vystupují tzv. fykodové vrstvy, ve kterých byly v sousedním Bavorsku a Vogtlandu nalezeny zkameněliny popsané jako Phycodes circinati RICHT., ordovického stáří. V těchto vrstvách, zvláště na jejich rozhraní s podložní fylitovou sérií, se lokálně vyskytují tenké, čočkovitě omezené polohy metabazitu. Nejzápadnější cíp Ašského výběžku budují šedočerné břidlice, které jsou součástí tzv. gräfenthalských vrstev.
Fykodové série leží na podložních fylitech, které přestavují ekvivalent tzv. frauenbašské série v Bavorsku, diskordantně. Je to patrno z detailních kontur omezujíích obě série v mapě. Tato kontura není zcela rovnoběžná s hlavními strukturními prvky (vrstevnatost, břidličnatost). Obdobné důkazy jsou v sousedním Vogtlandu na území NDR (5) a u nás na Kraslicku.
Celkový profil napříč smrčinskou klenbou je do značné míry odlišný od poměrů přilehlé části západních Krušných hor. Jen svrchní část fylitové série přechází plynule ze z. (3) okraje karlovarského masívu do sousedních Smrčin.
Krystalinikum Krušných hor a Smrčin pronikají na mnoha místech neovulkanity. Jejich tělesa jsou vázána výhradně na zlomové zóny, zejména na jejich překřížení."

(zdroj citace: ŠKVOR, Vladimír. Geologie české části Krušných hor a Smrčin. Knihovna Ústředního ústavu geologického. Praha: Academia, 1975., str. 21-22)

sirsi-mapa-smrcin-vyrez

... širší okolí Ašska - výřez z geologické mapy měřítka 1 : 200 000; červená barva=granitoidy (žuly a ortometamorfity), hnědozelené barvy=krystalické břidlice-parametamorfity, světle hnědá na Hranicku=fylitické břidlice, zubaté čára=křemenné žíly, žlutá barva=sedimenty Chebské pánve, fialová barva=neovulkanity (čediče)...; zdroJ: tištěná skládaná a podlepená - Geologická mapa ČSSR - list M-33-XIII Karlovy Vary-Plauen (1963)...

LEGENDA A POZNÁMKY:

(1) S=sever, SZ=severozápad
(2) parametamorfity/ortometamorfity=metamorfity sedimentárního původu se často označují předponou para- (např. pararuly), přeměněné magmatity předponou orto- (např. ortorula) (zdroj)
(3) s.=severní, severním, z. západní
(4) parasérie=komplex parametamorfitů (krystalických břidlic) podobného či stejného vzniku (geneze)
(5) dnes "východní část" SRN, v tomoto textu je míněn Vogtland, resp. část Saska, viz též německé spolkové země
(x) xxx

v textu citovaná literatura:

WURM A. (1925): Geologie von Bayern. 1. Nordbayern, Fichtelgebirge und Frankenwald. Berlin.

UŽITEČNÉ ODKAZY:

geologická mapa "lite" on-line - jednoduchá (lite) mapová aplikace zobrazuje Geologickou mapu České republiky v měřítku 1 : 50 000 a indexy ke geologické mapě
geologická mapa "úplná" on-line - rozsáhlé mapové vrstvy atd. (nápověda)
rozcestník mapových aplikací ČGS

poznámky:
https://www.arcgis.com/home/item.html?id=0442952541704ae9b488c59cec92c2b4
https://micka.geology.cz/record/full/4d01fbc5-f0a0-4a31-9ec5-ebc40a010817#
http://ms1.cenia.cz/php/micka/record/basic/52382171-4d60-42b6-a023-087c0a010817

"kategorizace" geologických jednotek (série, vrstvy apod.) a porovnání s nejnovějším pojetím (stav 2024):
frauenbašská série=
gräfenthalské vrstvy=
fykodová série=
fylitová série=
parametamorfitové série=
atd. ...