Fylitické břidlice "fykodové"

"Velmi málo metamorfované horniny v zajímavých vývojích a se stopami zkameněliny popsané jako Phycodes circinati RICHT.!"

KUCHAŘKA PRO ZAČÁTEČNÍKY:

"text v přípravě"

CO JSOU FYLITICKÉ BŘIDLICE "FYKODOVÉ"?

Nepravidelně páskované slabě metamorfované horniny (šedozelených až šedých) barev, místy dobré "štěpnosti" s relativně rovným lomem a velmi křehké, jinde rozpadající se v nepravidelné kusy (podle místního porušení trhlinami), bez výrazných ploch ("foliace") a dost pevné; objevují se též velmi odolné vložky s velkým podílem křemene a lze nalézt i větší kusy křemene sekrečního (spíš ale žilného)...

VYUŽITÍ:

místně ve stavitelství (historicky)

PŮVOD JMÉNA:

text v přípravě

BYLO - NEBYLO (... SPÍŠ ALE BYLO, NEŽ NEBYLO):

text v přípravě

FYLITICKÉ BŘIDLICE "FYKODOVÉ" V GEOLOGICKÉ MAPĚ

Území budované fylitickými "fykodovými" břidlicemi tvoří část severozápadního výběžku Ašska a je v geologické mapě ⁽¹⁾ označené barvou 1379 ⁽¹⁰⁾; horniny pokračují mimo hranice ČR ⁽¹¹⁾; měřítko mapy je 1 : 50 000 a vychází z podkladů měřítka většího (1 : 25 000) ⁽⁸⁾

PODLOŽÍ A NADLOŽÍ "FYKODOVÝCH" BŘIDLIC, "VLOŽKY" A ZVlÁŠTNOSTI:

- v podloží jsou rovnoploše břidličnaté chlorit-sericitické fylity frauenbašské skupiny (barva 1381) s předpokládaným stářím svrchní kambrium - spodní ordovik ⁽³⁾, místy slabě grafitické (zřejmě vzniklé z velmi jemnozrnných, tence laminovaných pelitů a prachovců s kolísavým podílem křemene); z jemnozrnných laminovaných prachovců vznikly dnešní pokrývačské břidlice
- hranice mezi fylitickými fykodovými břidlicemi a podložními chlorit-sericitickými fylity je petrografická ⁽¹⁶⁾, diskordance je sporná(!) ⁽⁴⁾
- v nadloží jsou šedočerné fylitické břidlice gräfenthalské skupiny (barva 1378), známé ze sousedního Bavorska a Vogtlandu (mladší ordovik); hranice ?
- ve fylitických fykodových břidlicích se nachází různě velké vložky "metabazitů" (délkový rozměr cca 2 - 50 m ⁽⁷⁾, barva 2055)
- ve fylitických fykodových břidlicích se nachází různě mocné polohy "metapelitů / metalutitů (zřejmě "fylitický kvarcit"?) ⁽¹⁷⁾
- v horninách byly nalezeny zkameněliny popsané jako Phycodes circinati RICHT., ordovického stáří; jedná se o tzv. "ichnofosílie" neboli ichnit, což je je stopa po organismu; obor zabývající se jejich studiem se nazývá ichnologie (paleoichnologie); zvláště časté jsou stopy po lezení bezobratlých živočichů nebo jejich vrtání do (v tomto případě mořského) dna

KDE FYLITICKÉ BŘIDLICE "FYKODOVÉ" NAJDEME?

V ploše výskytu horniny se nachází řada malých lomů, jež jsou aktuálně zasuty a pohlceny vegetací. Přirozených výchozů je velmi málo. Nezalesněné plochy nejsou orány a na povrchu terénu lze nalézt větší kameny jen ojediněle. Nejlepším místem pro seznamování s horninou je na levém břehu v mělkém údolí potoka Bystřina, kde je rozsáhlejší starý lom a břidlice zde "vychází na den". K místu se dostaneme odbočením na lesní cestu vpravo z červené turistické trasy ⁽¹²⁾ (naznačeno šipkou). Staré "selské" lomy sloužily k malé těžbě stavebního materiálu k místnímu použití a později (v novodobé historii) je potkal osud divokých skládek. Na místě je vhodné se chovat opatrně - v zásypech je spousta skla a jiného harampádí... a navíc, širší okolí Bystřiny a přilehlého Brodivého potoka je přírodní rezervací (PR Bystřina) se zaměřením (mj.) na ochranu vzácné perlorodky říční!

JAK FYLITICKÉ BŘIDLICE "FYKODOVÉ" VYPADAJÍ?

... fylitické břidlice "fykodové" (phycodové skupiny) vypadají různě, obecně jsou nepravidelně páskované, štěpí se s miskovitým nebo rovným lomem, obsahují různé polohy velmi tvrdých křemitých hornin ("fylitický kvarcit"?) ⁽¹⁷⁾ a vzhledem i složením odpovídají typickým horninám "phycodové skupiny Vogtlandu a Durynska" ⁽²⁾; na obrázku vlevo je kus bílého žilného křemene... (Trojstátí, druhý lom, okolí potoka Bystřina; foto ZN, 13. 4. 2024, sběr 13. 4. 2024)



... zřetelné nepravidelné "páskování"... (Trojstátí, cestou na Trojstátí; foto ZN, 20. 4. 2024, sběr 13. 4. 2024)



... "klikatá vráska" - zvrásněný pásek - dokládající tektonicko-metamorfním přetvoření původních pelitů... (Trojstátí, druhý lom, okolí potoka Bystřina; foto ZN, 13. 4. 2024, sběr 13. 4. 2024)



... první, více zasutý lůmek...  (Trojstátí, okolí potoka Bystřina; foto ZN, 13. 4. 2024)



...je zde patrno prokřemenění břidlic (tvrdé křemité "kvarcitické" polohy), jejich "vrstevnatost" a lze nalézt vzorky z téměř rovnými plochami... (Trojstátí, první lom, okolí potoka Bystřina; foto ZN, 13. 4. 2024, sběr 13. 4. 2024)



... křemitá poloha - (šedomodrý, jemnozrnný, velmi tvrdý a houževnatý) "fylitický kvarcit"? ⁽¹⁷⁾... (Trojstátí, první lom, okolí potoka Bystřina; foto ZN, 20. 4. 2024, sběr 13. 4. 2024)



... druhý - větší lom má víc výchozů... (Trojstátí, druhý lom, okolí potoka Bystřina; foto ZN, 13. 4. 2024)



... na výchozu lze vidět odlučnost a rozpukanost břidlic s náteky Fe / Mn minerálů... (Trojstátí, druhý lom - levý výchoz, okolí potoka Bystřina; foto ZN, 13. 4. 2024)



... lesní cesta k lomům... (Trojstátí, okolí potoka Bystřina; foto ZN, 13. 4. 2024)



... břidlice byla použita na místních (dnes již neexistujících) stavbách domů a zemědělských usedlostí; snímek zarostlého rumiště / zbořeniště... (na cestě k Trojstátí, foto ZN, 13. 4. 2024)



... dodnes zachovalý klenutý sklep již neexistujícího domu... (na cestě k Trojstátí, foto ZN, 13. 4. 2024)



... v hornině se vyskytují oxidy Fe, zejména limonit ⁽¹⁵⁾... (foto ZN, 06/2023, sběr cca 800 m S od bývalé obce Trojmezí, 06/2023)

LEGENDA A POZNÁMKY, ODKAZY NA STUDIJNÍ MATERIÁLY:

⁽¹⁾ geocr50 (geologická mapa v měřítku 1 : 50 000, dostupná on-line)
⁽²⁾ zařazení hornin do spodního ordoviku je analogické - podle nálezů Phycodes circinati RICHT. a ordovických trilobitů (v Durynsku)
(zdroj: Vysvětlivky k souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů v měřítku 1 : 50 000, List 11 - 11 Aš; zpracoval kolektiv autorů: M. Haková - M. Hazdrová - J. Kovanda - Z Lochmann - V. Lysenko - V. Majer - V. Muller - V. Škovor - M. Štemprok - M. Tomášek; editor V. Muller; Český geologický ústav, Praha 1993;  ISBN 80-7075-140-1; dostupné on-line)
⁽³⁾ zařazení do svrchního kambria až spodního ordoviku se předpokládá jako analogie stejných "vrstev" mimo ČR; existuje i názor, že jde pouze o ordovik (Škvor, 1975 ⁽⁶⁾)
⁽⁴⁾ diskordance = doslovně nesouhlas; vyjadřuje vztah dvou sousedních horninových jednotek (nebo vrstev u sedimenárních hornin), mezi jejichž uložením nastalo období bez sedimentace nebo období erozní činnosti; jde tedy o projev diskontinuity v průběhu sedimentace apod. (zdroj: Geologická encyklopedie on-line, Petránek) - text v revizi
⁽⁵⁾ Fylitické břidlice - obecně
"Barva horniny je v závislosti na složení šedobílá, stříbřitá, nazelenalá nebo hnědočerná. Textury bývají obvykle plošně paralelní nebo břidličnaté, foliace může být málo výrazná. Hornina je jemnozrnná až masivní, struktura hoemoblastická – lepidoblastická nebo granolepidoblastická. Fylitická břidlice tvoří přechod mezi nemetamorfovanými sedimenty a nízkým stupněm metamorfních přeměn reprezentovaným fylitem. Je pokládána za typickou anchimetamorfovanou horninu. V minerálním složení převládá křemen, plagioklas (albit), hydromuskovit, hydrobiotit, sericit nebo pyrofylit. V různém množství může být přítomen grafit, chloritoid nebo pyrit. Původně klastické minerály jsou částečně rekrystalované. Za přechod sedimentární horniny do metamorfované se považuje přeměna organické substance na grafit, přeměna illitu na sericit, případně vznik některých zeolitů. Již při 200 °C může docházet k reakcím za vzniku pyrofylitu nebo chloritu. Fylitické břidlice se vzhledem k jejich odlučnosti používají jako stavební pokrývačský materiál.
(zdroj citace: https://atlas.horniny.sci.muni.cz/metamorfovane/fylitic_bridlice.html)
⁽⁶⁾ ŠKVOR, Vladimír. Geologie české části Krušných hor a Smrčin. Knihovna Ústředního ústavu geologického. Praha: Academia, 1975.
⁽⁷⁾ soubor geol. map Krušné hory západní část, ÚÚG, 1974 - mapa schválená komisí pro aprobaci map ÚÚG 16.12.1969, vysvětlivky jsou k dispozici on-line
⁽⁸⁾ geocr25 s vrstvou "rastr" (geologické mapování do topografických map 1 : 25 000 s odlišnými barvami, legendou a prvotní interpretací "stratigrafických" jednotek); Ašsko bylo (spolu s listem Jáchymov) mapováno jako první v roce 1960; z těchto podrobných a často chyby obsahujících map byly tvořeny základní geologické mapy 1 : 50 000; více viz "Geologická mapa a povrch terénu"


legenda původních map je obvykle podrobnější než u dnešních měřítek 1: 50 000 ve kterých jsou některé (i dosud sporné) geologické jednotky sloučeny (například u "fykodových fylitických břidlic" jsou vyčleněny "dvě vrstvy": tmavě šedé fylitické břidlice (odpovídá dnešnímu pohledu) a šedozelené fylitické břidlice (které jsou dnes řazeny k frauenbašské skupině, stáří kambrium-ordovik)


⁽⁹⁾ zhruba stejné území zachycené v geologické mapě prof. Mottla (1 : 53 000, cca před 1932); nejsou zde rozlišeny fykodové fylitické břidlice a jejich podloží (chlorit-sericitické fylity); vše je označeno jako "horní fylit" (Oberer Phyllit) s vložkami "chloritické rohovcové břidlice"  (Chloritischer Hornblendechiefer) a polohami "páskovaných fylitů (Gebänderter Phyllit); vyznačeny jsou "bloky křemene" (Quarzblöcke) patrné na povrchu terénu; nadloží  (dnes šedočerné fylitické břidlice gräfenthalské, řazené do spodního ordoviku) je definováno jako "spodní silur" (Unteres Silur) s tělesy "diabasů" (Diabas); další text v úpravě "visící hlína" (Gehängelehm) = ?

legenda:     
               
                  



⁽¹⁰⁾ legenda geologické mapy geocr50 - dostupná on-line (vložit číslo mapy = 1111 a kliknout "spustit sestavu")
⁽¹¹⁾ poza hranic Čech jsou horniny - v geologických mapách - značeny jinými barvami; souhrnný pohled v geologické mapě většího měřítka... text v přípravě
⁽¹²⁾ červená turistická trasa "Hřebenovka" (2058 z Hranic-centrum přes Trojmezí na Trojstátí) je zde souběžná s dálkovou cyklotrasou EV 13 (Stezka Železné opony: Barentsovo - Černé moře (10 400 km) - Iron Curtain Trail), též zde
⁽¹³⁾ místa vzniku mořských sedimentů - mj. i protolitu fykodových fylitických břidlic
⁽¹⁴⁾ klasifikace sedimentů (sedimentárních hornin)
⁽¹⁵⁾ = směs oxidů železa jako produkt zvětrávání pyritu (FeS₂), kdy pyrit reaguje s kyslíkem za vzniku oxidu železitého (limonitu, Fe₂O₃) a oxidu siřičitého...
⁽¹⁶⁾ geologická mapa 1: 50 000, tištěná (podklad topografický 1971 - stav ke dni 1. 1. 1983; podklad tematický 11/1985, tisk ÚÚG 1986), výřez a legenda; fylitické "fykodové" břidlice = "7 - nepravidelně páskované, ve svrchní části šedé, ve spodní olivově zelené fylitické břidlice (phycodová skupina)", ordovik





⁽¹⁷⁾ klasifikace metamorfovaných pelitů (starším označení "lutity") (zdroj: Petrologie, dostupné on-line)

UŽITEČNÉ ODKAZY:

struktury