Geologie Ašska, geologické mapy, řezy a historie

 Geologická mapa Karlovarského kraje (MĚŘÍTKO 1 : 500 000)

(zdroj ⁽⁵⁾)




(zdroj ⁽⁵⁾)



... výřez z originální mapy - upraveno (vložena legenda a měřítko)... (zdroj ⁽⁴⁾)



....geologické profily - řezy; přes Ašsko je veden lomený řez 1-2 (viz geologická mapa výše)... (zdroj ⁽⁴⁾)



... moje prvotní představa stavu terénu Ašska po variském vrásnění ⁽²⁾ - řez, jedná se o část složítého vrásového pohoří (rozsáhlých soustav vrás - antiklinorií a synklinorií); dokresleno a dnešní stav terénu ⁽⁴⁾ po denudaci ⁽¹⁾ trvající více jak 250 milionů let, tj. až dodnes; odneseno bylo tisíce metrů variského horstva; ... ovšem, jak to bylo ve skutečnosti se můžeme jen domnívat - trochu víme, jak byly horniny namáhány a zvrásněny hluboko ve variském horském masivu, což nám ukazuje dnešní stav pod zvětralinovým pláštěm; jak to bylo nad dnešním terénem je ryzí fabulace, stejně tak, jak byly tenkrát formovány antiklinály a synklinály, resp. větší celky (antiklinoria/synklinoria), jak co bylo rozlámáno, metamorfováno, přes sebe přesunuto a jaká byla přesná časová posloupnost apod. ⁽³⁾... (obrázek i text ve zpracování - prezentovaný obrázek obsahuje spoustu chyb, pracuji na novém :-)

Geologii Ašska lze ZKOUMAT V následujích geologických mapách:

měřítko 1 : 28 800 (1850) (August Emil [Emanuel] Rudolf Ritter von Reuss, příloha spisku" Die geognostischen Verhältnisse des Egerer Bezirkes und des Ascher Gebietes in Böhmen – Abhandlungen der Geologischen Bundesanstalt in Wien – 1: 1 - 72" z roku 1852, měřítko je v "německých mílích" ⁽⁶⁾
---
měřítko 1 : 53 000 (1932) (tištěná geologická mapa "ašského okresu", volná mapová příloha knihy "Geologie des Ascher Bezirkes" gymnaziálního prof. Emila Mottla


---
měřítko 1 : 25 000 (2003) (DVD ROM, ČGS - Česká geologická služba)
---
měřítko 1 : 50 000 (1973) (tištěná skládaná + tištěné vysvětlivky - soubor geol. map Krušné hory západní část, ÚÚG, 1974 ⁽⁹⁾ 
měřítko 1 : 50 000 (1986) (tištěná, volný list, 11-11 Aš ⁽⁸⁾ + vysvětlivky z roku 1993 tištěné i dostupné on-line)
měřítko 1 : 50 000 (1991) (tištěná, volné listy, 11-13 Hazlov a 11-14 Cheb ⁽¹⁰⁾)
měřítko 1 : 50 000 (2024) on-line ("lite")
měřítko 1 : 50 000 (2024) on-line ("úplná")
---
měřítko 1 : 200 000 (1963) - tištěná skládaná a podlepená - Geologická mapa ČSSR - list M-33-XIII Karlovy Vary-Plauen  (+ vysvětlivky z roku 1963 ⁽¹¹⁾)
měřítko 1 : 200 000 (1990 - 2. vydání, schváleno 1961) - tištěná skládaná - Geologická mapa ČSSR-Mapa předčtvrtohorních útvarů. List Karlovy Vary - Plauen, ÚÚG

poznámka:
Vysvětlivky k souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů jsou k dispozici on-line v Digitálním mapovém archivu  (List 11-11 Aš).

LEGENDA A POZNÁMKY:

⁽¹⁾ termín z exogenní geologie - soubor pochodů, které vedou ke snižování zemského povrchu a zmenšování tak nadmořské výšky a výškových rozdílů v terénu
⁽²⁾ v prvohorách (paleozoiku), svrchní devon až spodní perm - viz článek Geologický čas a cykly
⁽³⁾ řada dějů:
- probíhala současně - výzdvih horstva a jeho eroze, různá deformace v různých hloubkách,
- probíhala jindy v návaznosti na orogenní stádia,
- mohla probíhat úplně jinak, než si dnes představujeme
... proto má geolog dvě ruce (jednou ukazuje, že to bylo tak a druhou, že to bylo možná jinak :-)
⁽⁴⁾ ŠKVOR, Vladimír. Geologie české části Krušných hor a Smrčin. Knihovna Ústředního ústavu geologického. Praha: Academia, 1975. (svazek 48)
⁽⁵⁾ Geologie a nerostné zdroje Karlovarského kraje. [Karlovy Vary]: Karlovarský kraj, 2015. ISBN 978-80-88017-24-0. (příloha - Vysvětlivky ke geologické mapě Karlovarského kraje 1 : 500 000)
⁽⁶⁾ V Německu platila až do konce 19. století německá míle neboli zemská míle (7532,5 metru) a geografická míle (7420,44 metru, definovaná jako patnáctá část rovníkového stupně); v předmetricko-metrickém přechodném období byla německá míle také vypočítána na 7500,0 metrů;  (zdroj: https://www.zobodat.at/pdf/AbhGeolBA_1_0001-0072.pdf)
⁽⁷⁾ Nejvýznamnějšími spojitými deformacemi hornin jsou vrásy, které vytvářejí vrásová pohoří. Elementárními částmi vrás jsou antiklinály a synklinály. V nejjednodušším případě vzniká u vrás na místě antiklinály hřbet a na místě synklinály sníženina. Jejich tvar závisí na typu vrás. Obvykle je však vztah vrásových struktur a reliéfu složitější a závisí nejen na typu vrás a jejich tvaru v profilu a půdorysu, ale i na složení a homogennosti zvrásněných hornin, typu, intenzitě a délce působení endogenních sil a na tektonickém režimu území. Vrásy mají různé rozměry. Od malých vrás až po rozsáhlé soustavy — antiklinoria a synklinoria.
⁽⁸⁾ vysvětlivky k souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů jsou k dispozici on-line v Digitálním mapovém archivu  (List 11-11 Aš)
⁽⁹⁾ mapa schválená komisí pro aprobaci map ÚÚG 16.12.1969, vysvětlivky jsou k dispozici on-line
⁽¹⁰⁾ vysvětlivky k souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů jsou k dispozici on-line v Digitálním mapovém archivu  (Listy 11-13 Hazlov a 11-14 Cheb)
⁽¹¹⁾ Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1 : 200 000, M-33-XIII KARLOVY VARY, sestavil Vladimír Zoubek (redaktor listu) s kolektivem autorů, ÚÚG, Nakl. ČSAV 1963
⁽¹²⁾ xxx