Skvrnitá břidlice

Skvrnitá břidlice

text v přípravě

(Skvrnité břidlice, plodové břidlice a kontaktní rohovce)

"Skvrnité břidlice, plodové břidlice a kontaktní rohovce jsou produktem různého stupně kontaktní metamorfózy pelitů, aleuritů nebo i psamitů. Ve vnější části kontaktní aureoly vznikají výrazně břidličnaté metamorfity, které se svým vzhledem neobyčejně podobají fylitům. Od fylitů se tyto horniny liší nerostným složením, neboť obsahují zejména biotit, muskovit, chlorit, živce, křemen a při vyším stupni metamorfózy andalusit a cordierit; od fylitů se liší i stavbou - jejich charakteristickým znakem jsou chaoticky rozmístěné temné skvrny tvořené zpravidla grafitovým pigmentem (v případě skvrnitých břidlic) nebo porfyroblasty a shluky zrn cordieritu nebo andalusitu (v případě plodových břidlic). Kontaktní rohovce vznikají ve vnitřní části kontaktní aureoly při vysoké teplotě a obvykle i za relativně vyššího litostatického tlaku. Kontaktní rohovce, které jsou produktem přeměny jílových sedimentů, obsahují andalusit, cordierit, křemen, ortoklas, albit, biotit a sillimanit; jsou to obvykle jemnozrnné horniny s všesměrně zrnitou texturou a granoblastickou strukturou základní tkáně, v níž jsou přítomny porfyroblasty cordieritu nebo andalusitu. Barva kontaktních rohovců je většinou šedočerná, někdy se zeleným nebo hnědavým odstínem. - Mezi kontaktní rohovce lze zařadit i erlany, které jsou produktem kontaktní metamorfózy (tyto erlany se často označují jako vápenato-silikátové rohovce).

Skvrnité břidlice, plodové břidlice a kontaktní rohovce se vyskytují především v kontaktní aureole středočeského plutonu (na Sedlčansku a Říčansku), krkonošsko-jizerského masívu (např. na Sněžce) a železnohorského plutonu (u Chrudimi)."

zdroj citace: ZIMÁK, Jiří., PETROGRAFIE METAMORFITŮ, skripta, Katedra geologie PřF UP Olomouc, (říjen 2005)
dostupné on-line: https://www.geology.upol.cz/upload/studijni_materialy/plne_texty_skript/2005_Zimak_Jiri_Petrografie_metamorfitu.pdf

(KLASIFIKACE-Z KLASTICKÝCH SEDIMENTŮ-SKVRNITÁ BŘIDLICE)

Vznik a složení.
Skvrnité břidlice spolu s plodovou břidlicí a kontaktním rohovcem jsou produktem různého stupně kontaktní metamorfózy pelitů, aleuritů nebo i psamitů. Skvrnitá břidlice vzniká při nízkém stupni kontaktní metamorfózy, zatím co plodová břidlice při silnějším. Ve vnější části kontaktní aureoly vznikají výrazně břidličnaté metamorfity, které se svým vzhledem neobyčejně podobají fylitům. Od fylitů se tyto horniny liší nerostným složením, neboť obsahují zejména biotit, muskovit, chlorit, živce, křemen a při vyšším stupni metamorfózy andalusit a cordierit; nebo porfyroblasty a shluky zrn cordieritu nebo andalusitu (v případě plodových břidlic). Kontaktní rohovce vznikají ve vnitřní části kontaktní aureoly při vysoké teplotě a obvykle i za relativně vyššího litostatického tlaku.

Struktura a textura.
Je podobná fylitu od kterého se vedle složení liší i stavbou - jejich charakteristickým znakem jsou chaoticky rozmístěné temné skvrny tvořené zpravidla grafitovým pigmentem.

Výskyt.
Skvrnité břidlice stejně jako plodová břilice a kontaktní rohovce se vyskytují především v kontaktní aureole středočeského plutonu (na Sedlčansku a Říčansku), krkonošsko-jizerského masívu (např. na Sněžce) a železnohorského plutonu (u Chrudimi)."

zdroj citace: Petrologie, VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA
dostupné on-line: http://geologie.vsb.cz/PETROLOGIE2013/metamorfovane-lokalne-bridlice.htm