"Mohutná skalní hradba překvapuje rozeklaností, divokostí a spoustou geologických jevů"!
KUCHAŘKA PRO ZAČÁTEČNÍKY:
"Na vhodném místě si připravíme spoustu síly... takové, aby se Zem rozlomila a dvě kry zemské kůry vytvořily pokles (28) ve formě nebývale hlubokého, dlouhého a širokého zlomu, ve kterém se skoro vše rozdrtí (někdy až na prach), drtí a neustále hýbe, alespoň čas od času... Současně hojně přidáváme dostatek vody s rozpuštěným křemíkem. Ze všech stran! Nezbytností je dostatek času abychom mohli vše mnohokrát opakovat - dokud se všechny "cizorodé" minerály nerozpustí a dokud se aktuální trhliny a dutiny zcela nevyhojí nově vznikajícím křemenem :-)... Samozřejmě, že celé místo svrchu hojně rozrušujeme tím, že necháváme neomezeně působit erozi - "zub času". A najednou tu máme monumentální křemenný val, vyčnívající nad okolní povrch. Skály vzbuzující úžas v očích Goethových i ostatních pocestných."
CO JSOU KŘEMENNÉ VALY?
"Křemenné valy jsou pruhy tektonicky rozdrcených hornin na zlomech. Člení se do krátkých, kulisovitě uspořádaných článků. Křemenné valy vznikly na zlomech rozdrcením libovolných křemičitých hornin (fylitů, kvarcitů, svorů, rul, žul, křemenců) a jejich prostoupením křemičitými roztoky. Drť byla dlouhodobě mineralizována křemenem, který se vysrážel z podzemních vod po jejich průchodu horninami. Každý tektonický pohyb vede k novému drcení a mineralizaci, takže se valy skládají z křemenů mnoha generací. Prokřemenělé pásy vyčnívají nad okolním terén až o 15 m, protože více vzdorují erozi než okolní kaolinicky zvětralé žuly, ruly a svory." (7)
VYUŽITÍ:
Křemen (6) má - podle stupně čistoty (5) různé využití. Je surovinou pro výrobu skla a silikagelu. Používá se v hutnictví a je běžnou součástí stavebních hmot. Slouží jako plnivo a abrazivo. Vysoce čistý křemen je zdrojem křemíku (Si) pro výrobu polovodičů. Na Ašsku byl křemen z Goethových skalek používán při výstavbě a údržbě cest, zejména parkových. Přímo v Aši se s ním dnes setkáme na cestách v parku za Palackou (na široké parkové cestě vedoucí z vrcholu k Okružní ulici a zejména na cestě, jež se line kolem železnice). V minulém století byl zdejší křemen (z lomů v jv. části skalek) využíván jako sklářská surovina, jako ostřivo při cihlářské výrobě a při zpracování keramiky. Osobně jsem navštívil činné lomy někdy kolem roku 1977.
PŮVOD JMÉNA:
Označení „křemen“ (dříve také „skřemen“) pochází pravděpodobně z „ker“, z kterého vychází i křesat. Anglické označení „quartz“ pochází z německého „quarz“ (či „twarc“), a to ze slovanského „twardy“ (znamenající „tvrdý“) (14).
val = ?
Použití místních názvů (dle map):
Goethova skalka, PP Goethova skalka, Goethovy skály, Goethův vrch (670 m n. m. (resp. 670,3; 670,8) ?
BYLO - NEBYLO (... SPÍŠ ALE BYLO, NEŽ NEBYLO):
Vše zřejmě počalo již v průběhu druhohor (křídy) a vrcholilo v mladších třetihorách (v tzv.neogénu) (26), kdy alpinské horotvorné pochody zapříčinily vznik Alp, Karpat (20) a rozlámání Českého masívu na různé kry. Po odeznění tlaků z jihu se otevřela rozsáhlá příkopová (riftová) propadlina a vznikly podkrušnohorské pánve (18) později postupně zanesené materiálem z pevninského okolí. Objevily se nové zlomy, byly oživeny staré tektonické struktury a docházelo ke vzniku řady sopek (23). Jednotlivé kry klesaly či byly vyzdvihovány (děje se dodnes). Bouřlivé události související s alpinským vrásněním ustaly někdy před 15 milióny lety (19) a měly na svědomí nejen vznik složité tektoniky Krušných hor a Smrčin ale i rozsálé tektonické struktury "Českého křemenného valu" (dále "ČKV"). Alpinské vrásnění doznívá (25) až do současnosti - zaznamenáváme různá zemětřesení, po zlomech vystupují proplyněné minerální vody (například zde) a neustále probíhají - pro člověka - zcela neznatelné pohyby = pánve klesají, horstva se zdvihají a "saxonská tektonika" pokračuje. Nalézáme velmi mladé sopky, které soptily před 150-400 tisíci lety (21). "Živost" tektonické struktury "ČKV" v daleké minulosti, můžeme dnes identifikovat existencí různě ukloněných "tektonických zrcadel", patrným vznikem vícegeneračního křemene (místy s brekciovitou strukturou) a nálezy xenolitů původních drcených hornin ("mylonitu") v křemenné hmotě.
KDE KŘEMENNÉ VALY NAJDEME A JAK VYPADAJÍ?
Nejznámější částí křemenného valu jsou Goethovy skalky při cestě z Aše do Hazlova (17). Dostaneme se k nim po modré turistické značce z Aše (nebo z Hazlova) a cestu lze kombinovat se žlutou a zelenou značkou; větší odkryv křemenného valu (lomy) je za obcí Krásná u Aše; za dalšími křemennými valy musíme cestovat až na Sokolovsko, Tachovsko, do Bavorska nebo na jih Čech :-); lokalita je součástí tzv. "Goethovy trasy" Národního geoparku Egeria (10) a jako přírodní památka (PP Goethova skalka) je součástí Přírodní parku Halštrov.
... rozeklané vypreparované skalní útvary "Goethovy skály" jsou tvořeny několika generacemi křemene; patří tzv. "Českému křemennému valu", jež je geologický útvar na významné zlomové struktuře protínající Ašsko a pokračující až za Tachov; skály tvoří úzký skalní hřbet v délce téměř 1 km, v jeho severní části se nachází skalní útvar Goethova skalka o výšce 15 m; skály jsou porušeny mrazovým zvětráváním a z hlediska morfologického zde najdeme různé tvary - skalní věže, skalní sruby, skalní stěny, okna, viklany, jeskyně, tektonická zrcadla a dokonce i skalní mísu (12); území je chráněno - PP Goethova skalka... (Goethovy skály, foto ZN, říjen 2019)
... širší situace kolem chráněného území (PP Goethova skalka) s vyznačením turistických stezek a rozcestníků... (zdroj:https://mapy.cz/turisticka?l=0&x=12.2993797&y=50.1715257&z=13) 
... podrobnější zobrazení širšího území kolem "skalek" s vrstvou reliéfu terénu, s vyznačením chráněné části a aktuálních přístupových cest (pro pěší)...
... geologická mapa "skalek" ukazuje kulisovité uspořádání valu, jež je porušen zlomy (zhruba směru SZ-JV), křemen=červená barva (č. 1594, paleozoikum), granit=růžová šrafa (č. 1638, paleozoikum), pararuly=hnědá šrafa (č. 1460, proterozoikum), měřítko 1 : 50000... (zdroj: https://mapy.geology.cz/geocr50/?center=-897800%2C-1004000%2C102067&level=8#)
... geologická mapa "ašského okresu" v měřítku 1 : 53 000 (výřez) označuje těleso křemenného valu jako "křemennou žílu" (Quarzgang)... (zdroj: skládaná volná mapová příloha knihy "Geologie des Ascher Bezirkes" - Geologie Ašského okresu z roku 1932, autor gymnazijní prof. geologie Emil Mottl)
... zřejmě nejstarší mapové zobrazení křemenného valu je v geologické mapě prof. Reusse, mapa (zobrazen výřez) označuje těleso křemenného valu jako "křemennou horninu" (Quarzfels, symbol "6")... (zdroj: August Emil [Emanuel] Rudolf Ritter von Reuss (1852): Die geognostischen Verhältnisse des Egerer Bezirkes und des Ascher Gebietes in Böhmen – Abhandlungen der Geologischen Bundesanstalt in Wien – 1: 1 - 72., mapová příloha datovaná 1850)...
... snímek "skalek" před roke 1932 - "romersroitské švýcarsko" - popis autora, že jde o "křemenné horniny v mlze", mě doslova fascinuje; "Die gehören zum böhmischen Pfahl" = patří českému "pfahlu" (11), tj. českému křemennému valu (jež je podobný v Bavorském lese známému "bavorskému křemenného valu" (1))... (zdroj: Emil Mottl, Geologie des Ascher Bezirkes, 1932)
... "Die Rommersreuther Schweiz" je historické označení; skalkám se běžně říkalo "romersroitské švýcarsko" podle německého názvu blízké obce Skalka (Rommersreuth); domnívám se, že na snímku je zachyceno dnes již neexistující místo v JV části valu, kde byly později založeny novodobé tři lomy (zřetelné na poválečném ortofotu - viz výše); vede mě k tomu průhled na holinu v pravé čáti snímku... (zdroj: převzato z FB Ašsko; původní zdroj: ?, datace ?)
... pohled na Hazlov ze "skalek" bez lesů ; pravděpodobně takto přehledně viděl krajinu při svých návštěvách "skalek" Goethe, vegetace bylo v terénu o mnoho méně, než dnes; všimněte si například sporého zalesnění v levé části snímku, v údolí kolem Hazlovského potoka); fotografie musela vzniknout po roce 1806 - podle znatelné nové silnice Aš-Hazlov osázené stromy; místo výhledu pravděpodobně již neexistuje a bylo v JV části valu, dříve místně těženém selskými lomy... (zdroj: z FB Ašsko; původní zdroj ?)
obrázek - existuje místo dnes ???
... a tak vypadá stejné místo dnes... (foto ZN, xxx 2023)
... situování někdejších stěnových lomů v JV části "skalek" (s vrstvou reliéfu terénu); čela (stěny) lomů jsou dodnes odkyté a bíle září, okolí je silně zarostlé, lom na J je nejzarostlejší a těžba v něm byla ukončena dříve než v ostatních; k lomům se dostaneme pohodlně po cestě od Goethova kamene; v evidenci starých důlních děl (ČGS) jsou lomy číslovány (na obrázku od spodu nahoru) 1, 2 a 3 (viz níže)...
... situace lomů v padesátých letech minulého století (ortofoto - letecké snímkování), lomy byly v provozu cca do 70. let minulého století (16) a nejsou součástí PP , spadají však do širšího území s ochranou; v dávné minulosti byl kámen těžen i blíže k silnici, přímo za Goethovým kamenem a na jjv. směrem k Hazlovu, podél (dnes turistické) stezky, orientované k jihu, vedoucí do obce Skalka... (zdroj: https://geoportal.gov.cz/web/guest/map?openNode=Orthoimagery&keywordList=inspire); v prostředním největším lomu je patrné zařízení na úpravu (drcení) těženého kamene
... pohled na stěnu lomu s "s šikmým tektonickým zrcadlem" = rozsáhlou stopou pohybu na zlomu (15), což se pozná podle ohlazů nebo rýhování na třecí ploše; "zrcadla" můžeme obecně považovat za „zkamenělá zemětřesení“ (9), pravá část prostředního lomu... (zdroj: archivní foto ČGS, 1961)
... současný (pravděpodobně hodně podobný) pohled na stěnu lomu s "šikmým tektonickým zrcadlem"; pokud se v lomech těžilo bagrem a občasnými trhacími pracemi, bylo "zrcadlo" pro bagr nepřekonatelnou překážkou (15), pravděpodobně proto byla těžba v tomto místě ukončena a "zrcadlo" zůstalo zachováno; na ploše jsou vidět tzv. "Riedelovy střihy" - jakési "zátrhy" (odlomené klínky) - indikující smysl pohybu = odtěžená kra "jela" nahoru, ... jde tedy o přesmyk (28); že jde o "pohled podobný jako na záběru z roku 1961 si troufám odhadovat podle dvou bříz ve vrchní části fotografií)... (Goethovy skály, foto ZN, 6.5.2023)
... nejnovější pohled na plochu tektonického zrcadla (28, 30)... (foto ZN, 17.11.2025, Goethovy skály)
... projev Riedelova střihu (R-střihu) v ploše šikmého tektonického zrcadla - "zátrh s hladkou prohlubní" (28, 30) (nahoře vlevo od kladívka)... (foto ZN, 17.11.2025, Goethovy skály)
... detail Riedeova střihu v ohlazené ploše zlomu; hladká zanořená ploška ukončená "zátrhem" indikuje pohyb ker na zlomu (28, 30)... (foto ZN, 17.11.2025, Goethy skály)
... pravděpodobná situace s vyznačením pohybu, nadložní kra, která se relativně pohybovala vzhůru chybí, z R-střihů lze určit, že šlo o (mírně šikmý) přesmyk (28, 30)... (foto ZN, 17.11.2025, Goethovy skály)
obrázek v přípravě
... detail ohlazů na ploše tektonického zrcadla...
... detaily ohlazových (zlomových) ploch na vzorcích volně sebraných z terénu (tedy neorientovaných) - vlevo drsná plocha staršího křemene (více naleptaná), vpravo hladká plocha mladšího křemene s velmi nepatrným rýhováním a ukončená náznakem R-střihu... (foto ZN, 17.11.2025, Goethovy skály)
... svislé "tektonické zrcadlo" (světlá relativně rovná, ohlazená plocha)... (Goethova skalka, foto ZN, 6.5.2023)
... svislé "tektonické zrcadlo" - pohled z boku (... polyfázová aktivita na zlomu (?), vyleštěné detaily na ploše...)... (zdroj: foto ČGS, Mlčoch, Bedřich | 2007)
obrázky detailů plochy - v přípravě
... záběr na (elektrický ?) drtič a způsob třídění..., ačkoli je křemen ve skalní stěně již primárně porušen a při odstřelech se značně rozpadal na menší kusy (díky relativní křehkosti), bylo nutno jej upravovat na drobnější frakci drcením (vlevo a vpředu je vidět hrubší frakce kamene, vpravo pak jemná frakce), (archivní foto ČGS, 1961)...
... hornina se k drtiči dopravovala po kolejích, ručně tlačenými sklápěcími lomovými vozíky (archivní foto ČGS, 1961)...
(archivní foto ČGS, 1961)...
...historické snímky z těžby křemene stěnovým lomem v jv. části křemenného valu (blíže k Hazlovu, zhruba za Goethovým kamenem) - 1961, koleje pro vozíky (hunty) byly pokládány až ke stěně lomu a dle potřeby překládány... (zdroj: https://fotoarchiv.geology.cz/cz/nahledy/oblast/61/?lister=nahledy&id=7350)
... z mapy geologických zajímavostí (ČGS) je možno se prokliknout na fotodokumentaci starých důlních děl (pokud existuje); Goethova skalka - lom...
obrázek
... torzo ochranného betonového objektu pro ukrytí obsluhy lomu v době odstřelů... (Goethova skalka, foto ZN, xxx 2023)
obrázek
... torzo kolejnice - němý svědek těžební činnosti, kterého v budoucnu dřív pohltí vegetace, než by zrezivěl, rozpadl se a zmizel... (Goethova skalka, foto ZN, 6.5.2023)
... nejstarší těžená část valu v SZ části "skalek" (dnes součást chráněného území)... (Goethova skalka, foto ZN, 6.5.2023)
obrázek
... použití křemene jako kameniva pro výstavbu a zpevňování parkových cest v Aši... (Goethova skalka, foto ZN, říjen 2019)
... vzhled kataklasticky drcené horniny - křemen je patrný v několika generacích - při jednotlivých pohybech byly pukliny posléze "vyhojeny" mladším křemenem (křemičitými roztoky); křemenem zacelené pukliny se dnes jeví jako žíly, žilky; k vyhojování mohlo docházet i souběžně s porušováním; nejmladší jsou pukliny procházející napříč všemi generacemi "horniny" (31)... (Goethova skalka, foto ZN, duben 2023)
... detail žil, žilek mladšího světlejšího křemene a "brekciovité struktury" (25); patrná je různá barevnost ("čistota") křemičité hmoty... (Goethova skalka, foto ZN, 6.5.2023)
... jednotlivé kusy různobarevné horniny (30) jsou jakoby naleptány, plné dutinek krystalů... (Goethova skalka, foto ZN, 6.5.2023)
... vzorky z terénu - starší křemen má obvykle tmavší barvu - na levém vzorku je vidět podrcení staršího křemen v ostrohranné úlomky ("brekcii") následně "spojených" mladšími roztoky (30); starší křemen je obvykle naleptán; nejmladší jsou na vzorcích trhlinky porušující obě generace křemene... (Goethovy skaly, foto ZN, 17.11.2025)
... v mladším křemenu lze najít větší dutinky s krystaly = pozůstatek stavu, kdy byla hornina drcena a dutiny nebyly zcela vyhojeny (tj. zůstal prostor pro růst krystalů)... (Goethova skalka, foto ZN, 6.5.2023)
obrázek
... detaily puklin vzniklé drcením a posléze rozšířené vnějšími geologickými činiteli (voda, mráz, led, gravitace)... (Goethova skalka, foto ZN, 6.5.20233)
obrázek
... "Goethův vrch" nejvyšší místo křemenného valu, 670,8 m n. m.... (Goethova skalka, foto ZN, duben 2023)
obrázek
... "Goethův kámen" u hlavní frekventované silnice je od prachu a automobilových zplodin skoro černý, ve skutečnosti byl bílý... (Goethův kámen, ZN, xx.yy.2023)
obrázek
... detail textu desky osazené na Goethově kameni (1846, nově osazeno 1894 (8))... (převzato z...)
obrázek
... "LIPSS" (dnes bordel), kdysi vojenský objekt PS (pohraniční stráže) s hláskou (kovovou konstrukcí na střeše pro pozorování krajiny a zřejmě i radiového provozu), kdysi první viditelný "point pohraniční stráže při cestě do Aše"... (foto ZN, xx.yy. 2023)
... mechy a lišejníky jsou na skalních výchozech a vyvětralých kamenech jako doma :-), na první pohled zaujme "mapovník zeměpisný" (též lišejník zeměpisný, lat. Rhizocarpon geographicum), jež na bílých křemenech vytváří nepřehlédnutelné kontrastní mapy; druh lišejníku obecně roste v horských oblastech s nízkým znečištěním ovzduší, je dokonce účasten kosmických programů jako jeden z mnoha astronautů pozemské rostlinné říše; mapovník zeměpisný roste rychlostí jen 0,06 až 1 mm za rok... (Goethova skalka, foto ZN, 14.5.2023)
... xxx... (Goethova skalka; foto ZN, 7. května 2023)
... (?) rezavý povlak je řasou... (Goethova skalka; foto ZN, 7. května 2023)
... borovice jsou doslova nezmarem a jediným stromem, jež se na kyselém podkladu (s velmi malým množstvím půdy uchyceném v trhlinách valu) uchytí a dokáží dlouhodobě prosperovat; kořeny borovic dosahují značné délky, kromě zálivky deštěm využívají vlhkosti na kamenném podkladu, jež vzniká ráno a večer... (Goethova skalka, foto ZN, 7. května 2023)
obrázek v přípravě
... menší strom připomínají "čarověníky" - borovice (mj.) pěstované jako bonsaje... text v přípravě
... solitérní blok s vyznačenými červenými šipkami na "bouldering"; šikmé pukliny prezentující zajímavé větrání velkého bloku na menší kusy, vše je zatím "v celku" a pokryto zelenou řasou pleurokokus, čili zrněnkou obecnou (13) (Pleurococcus vulgaris Nägeli 1849) ... (Goethova skalka, foto ZN, 7. května 2023)
... nepravé "skalní okno" (27) v hradbě křemenného valu je zajímavě vypadající mikroskulptura (geomorfoskulptura); okno je rozšířenou puklinou, která se v určitých směrech pohledu jeví jako "okno"; foceno za mírného deště... (Goethova skalka, foto ZN, 7. května 2023)
... sluneční světlo pronikající nepravým "skalním oknem" (27) a tvořící "prasátko"... (Goethovy skalky, foto ZN, 19. října 2025)
... "skalní mísa" na jednom z vrcholu skalního výchozu (v JV části křemenného valu) je unikátní mikroskulptura (geomorfoskulptura); nepravidelně oválná prohlubeň (největší průměr = cca xx cm, největší hloubka = cca yy cm), která vznikla díky dlouhodobému působení vody, větru, mrazu (a souvisejících chemických procesů) - tzv. exogenních faktorů a gravitace; u mísy můžeme pozorovat tři odtokové žlábky (rýhy) (!); mísa je přirozeně plněna dešťovou vodou a vodou z odtávajícího sněhu (ledu)... (Goethova skalka, foto ZN, 7. května 2023)
... pohled na skalní mísu zblízka, kde se po většinu roku drží voda, křemen je na rozdíl od okolí pěkně bílý (29)... (Goethovy skalky, foto ZN, 19. října 2025)
... kámen připomínající viklan, ke kterému údajně Goethe vždy vystoupil a odkud se rozhlížel do krajiny (tehdy nebylo okolí skal porostlé vegetací - les pod nimi neexistoval)... (Goethovy skalky, foto ZN, 19. října 2025)
... rozevřené pukliny ve směru poklesu, jednotlivé bloky na sobě "drží" za různé výstupky a nerovnosti... (Goethovy skalky, foto ZN, 19. října 2025)
.... pohled do rozevřené pukliny, patrná jsou místa (výstupky) na kterých blok sedí a které jej "drží", blok tak setrvává na místě díky vlastní hmotnosti a vysokému smykovému tření... a zatím se nezřítil... (Goethovy skály, foto ZN, 19. října 2025)
... kresba "Skalní město u Aše" ze silně zpolitizované brožury Václava Anderleho: "AŠSKO - Malý průvodce" z roku 1948, kresba Dr. W. Alberti; doprovodný text: "U silnice z Házlova do Aše, na okraji lesa, je Goethův kámen s mramorovou deskou ruské velkokněžny Marie Pavlovny. Tudy jezdil velký básník často do západočeských lázní. Krásný pohled ho vždy vylákal z dostavníku, aby z křemenného skaliska ze stínu starých smrků vzdal hold kráse nejzazšího koutu české země. Od Goethova kamene se táhne křemenný val, přezvaný na Skalní město. Obec Skalka se dříve jmenovala Rommersreuth a Skalnímu městu se přezdívalo Rommersreuthské Švýcarsko. Odtud pak mohutnými lesy se dostaneme přes Nový Žďár zpět do Aše."...
(dostupné on-line ve formátu .pdf na webu thonbrunn.cz)
obrázek - stejný pohled objektivem fotoaparátu 07/2023
... pokus o stejný záběr jako na kresbě :-)... (Goethova skalka, foto ZN, xx. července 2023)
... pohlednice "skalek" a Goethova kamene - kolem 1930; z webu "www.thonbrunn.cz" pana Březiny...
... pohlednice (?) Goethova kamene (rok ?, zřejmě před 1930), z FB Ašsko - zveřejnil Vojtěch Rada, 14. 2. 2024...
... informační tabule - PP Goethova skalka; uvedený termín "křemencové skály" (3) je chybný, jde o několikagenerační křemen o vývoji ve velikosti, kdy hovoříme o křemenu jako hornině/horninovém tělese (mocné žíle); z hlediska petrologie jde o "mylonit" (2) a tedy o metamorfovanou (celkem speciální) horninu... (Goethovy skály, foto ZN, 19. října 2025)
... lišejník pukléřka islandská (lat. Cetraria islandica), vytváři místy hojné porosty, (BioLib.cz)... (Goethovy skály, foto ZN, 19. října 2025)
... unikátní "inteligentní" organismus - hlenka (lat. Lycogala - Myxomycetes), (BioLib.cz) (wikipedia), na mechu... (Goethovy skály, foto ZN, 19. října 2025)
... lišejník dutohlávka červcová (Cladonia coccofera)... (Goethovy skály, foto ZN, 19. října 2025)
... lišejník dutohlávka rozsochatá (Cladonia furcata)... (Goethovy skály, foto ZN, 19. října 2025)
"POZNÁMKY"
číselné odkazy (horní indexy) v textu - viz "Ašský křemenný val - legenda"