"Extrémně vzácnou a zajímavou horninu Ašska, jež se jiným ašským horninám nepodobá, najdeme na jediném místě. Její vznik, výskyt, mineralogické složení a pojmenování je zatím rébusem, jež čeká na rozluštění!"
nejnovější náhledy:
1. v některých případech jde nejen o "autometamorfovaný" bazalt ale i o metamorfovaný tuf (10-29), (názor RNDr. Rojíka), tj. původně sopečný popel (10-25, 10-27, 10-28) ... a souvislost s protolitem amfibolitu je tak nabíledni (10-26) (tzn. pokud setrváme na hypotéze, že amfibolit je původně výlev bazaltu, třeba z nějaké malé sopky :-) a tufy jakožto sopečný popel (pyroklastikum) pochází ze stejného (nebo obdobného) zdroje...); v této fázi bádání je potřeba všechny níže uvedené závěry, hypotézy a předpoklady brát "s rezervou" (!), nemusí vše platit...
2. podle zkoumání zhotoveného výbrusu (sdělení RNDr. Honse) se jedná o krystalickou horninu, bazického složení, bez křemene, s draselnými živci či foidy, s krystaly hematitizovaného pyritu; poslední četné nález (mimo) těleso amfibolitu může indikovat výskyt horniny v nějakých puklinách ve svorech (v systému puklin) resp. ve formě žil, pronikajících svory...
KUCHAŘKA PRO ZAČÁTEČNÍKY:
"Vezmeme horninu bazaltového složení (10-13), ideálně v takovém stavu, abychom ji mohli nalít či nacpat do vhodných sedimentů. Vše necháme vychladnout. Toť vše. Tlak nepotřebujeme žádný a teplota bazaltu ať je velmi vysoká, alespoň tisíc stupňů! (10-20) Teplotní působení je veledůležité. A máme tu - na styku obou hornin - "exotickou kontaktní horninu" o které toho moc nevíme. Co nám totiž po jejím utuhnutí přesně vznikne, je záhadou. Může to být kontaktní rohovec (10-9), nějaká forma přeměněného bazaltu či zcela něco jiného... Záleží na mnoha dalších okolnostech (10-12). Ve finále, celý kontakt nepříbuzných hornin (tak jako okolní "pravý" čedič a sedimenty) necháme projít další dlouhou přeměnou v rámci regionální metamorfózy (tj. aby nám z čediče vznikl amfibolit, ze sedimentů svor, z kontaktních hornin jiné horniny "rulového složení" a tajemná hornina (možná "metatuf" (10-29)) s pracovním názvem"autometamorfovaný (alterovaný) bazalt" (10-4)."
CO JE "AUTOMETAMORFOVANÝ (ALTEROVANÝ) BAZALT"?
Hornina vzniklá tepelnou přeměnou na styku sedimentárních a výlevných alkalických hornin, zřejmě dále přeměněná. V našem případě pravděpodobně vznikla na místech, kde se žhavé alkalické - bazaltové - magma přímo potkalo s usazenými horninami (s jíly/jílovci, prachovci, psamity (10-14) apod.). Na styku došlo k tzv. kontaktní metamorfóze (přeměně) a pak k dalším změnám minerálního složení v důsledku regionální metamorfózy. S ohledem na předchozí P-T podmínky kontaktní metamorfózy (alespoň v částech zkoumaného amfibolitového tělesa snad mohlo djít i procesům "retográdním". Zda se účastnily metasomatické pochody, fluida ("autometamorfóza" (10-19)) a jak byla dál hornina degradována zvětráváním (?) není jasné...
!!!
Stále je "ve hře" že se o alterovaný bazalt vůbec nejedná a že jde o kontaktní horninu regionálně přeměněnou, tj. horninu se znaky původních sedimentů (? "kontaktní rohovec" (10-9)). Usuzuji tak podle makroskopicky určitelných minerálů. Patrný je živec, křemen, inkluze (zatím neurčeného) zrnitého tmavého minerálu (?), ojediněle žluté zonální sloupečky (aragonit ?), + muskovit, + zrna kovového vzhledu, + rýhované hnědé sloupečky aj....).
!!!
Pravděpodobně zde máme co do činění s kontaktním dvorem - stykem vyvřelé výlevné horniny a sedimentů v nějaké fázi jejich zpevnění (diagenezi (10-18))
VYUŽITÍ:
Hornina je petrografickou zajímavostí a v nalezeném výskytu nemá praktické využití.
PŮVOD JMÉNA:
Název horniny "autometamorfovaný (alterovaný) bazalt" považuji za pracovní. Tento pracovní název zahrnuje jak původní protolit (bazalt), tak genezi (vznik/přeměnu) horniny. Jak horninu správně nazvat je zatím nejasné a diskutabilní.
BYLO - NEBYLO (... SPÍŠ ALE BYLO, NEŽ NEBYLO):
Jak to bylo je opravdu rébusem a otázek je zatím víc než odpovědí... Vylil se bazalt na mořské sedimenty nebo do nějakých "volných" puklinových struktur, nebo byl do nich "natlačen/vměstnán"? Bylo to prostředí nezpevněných sedimentů, nebo již částečně zpevněných (v jílovce, prachovce...) a zároveň byly sedimenty již "suché" nebo ještě dost "zavodněné"? Je vše "v původní poloze" vzniku, není to překocené? A vůbec stalo se všechno na místě, kde horninu dnes nacházíme (jest tedy "autochtonní"?), anebo byla celá poloha amfibolitu přenesena v nějakém "alochtonu" (10-16) z velké vzdálenosti a je tak "odstřižena" od původního přívodního kanálu? Došlo k finálním přeměnám (a přesunu, byl-li) v rámci regionální metamorfózy? Jaký je přesný styk - amfibolit/zelené břidlice/autometamorfovaný (alterovaný) bazalt"/svor - co přechodové horniny... jak je definovat a uchopit (viz amfibolit) z hlediska jejich geneze? Které - dnes makroskopicky identifikovatelné minerály - někdejší procesy determinují a ozřejmují? Jak je to s definicí textury a struktury (resp. stavbou) jednotlivých hornin v jejich konkrétní asociaci "in situ"?
Co nebylo, je jasné. Prof. Emil Mottl tuto horninu pravděpodobně nenalezl - ve své geologii (Geologie des Ascher Bezirkes - Geologie okresu Aš) ji nezmiňuje!
KDE "AUTOMETAMORFOVANÝ (ALTEROVANÝ) BAZALT" NAJDEME?
text v přípravě
nejaktuálnější nález 07/2025 - zajímavé jsou četné rovné plochy a úhly mezi nimi
JAK "AUTOMETAMORFOVANÝ (ALTEROVANÝ) BAZALT" VYPADÁ?
text v přípravě
... úlomek horniny s celistvou strukturou; připomíná vypálenou keramiku; v hornině jsou nehojné žluté krystaloblasty živců, občas nějaká dutinka a tmavé inkluze, patrné jsou další minerály; nalezené úlomky mají znatelnou (velmi tvrdou) krustu... (Dolnopasecko - starý lom za Prechtelovým mlýnem; foto ZN, 25.9.2023)
... detail s patrnou krustou... (sběr 2.10.2023, foto ZN, 3.10.2023)
... detail s patrnou krustou - pohled z druhé strany... (sběr 2.10.2023, foto ZN, 3.10.2023)
... vpravo na úlomku je dobře vidět "krusta" o tloušťce 3-4 mm a nahoře (označeno šipkou) krystal zatím neznámého minerálu (aragonit?) o délce kolem 2 mm (na jiném vzorku je patrný prostor po vypadlém sloupečku)... (sběr 2.10.2023, foto ZN, 3.10.2023)
... makrofoto nalezeného zonálního - dobře omezeného - krystalu, sloupeček je průsvitný/průhledný, délka kolem 2 mm, zdá se, že barevné zóny jsou vždy odděleny "prasklinou" napříč krystalu, vzhled je skelný až "mastný", při zvětšení 60x je patrné dokonalé omezení krystalu, barvy: kouřová, nažloutlá a čirá... (sběr 2.10.2023, foto ZN, 7.10.2023)
... zvětšení makrofota v PC, dole má krystal barvu nejtmavší, každý další segment je probarven od barvy světlé ke tmavší, poslední segment je zcela čirý... (sběr 2.10.2023, foto ZN, 7.10.2023 - důležitá poznámka: snímek je prozatímní, nedaří se mi vychytat správné barvy, je to vše moc zelené, ve skutečnosti je vše okrové - viz výše a níže!)
... extrémně houževnatá hornina, ostré hrany úlomků a nerovný až lasturnatý lom... (sběr 2.10.2023, foto ZN, 3.10.2023)
... makrofoto krystaloblastu (10-11) živce, velikost cca 3x3 mm... (sběr 2.10.2023, foto ZN, 3.10.2023)
... makrofoto nehojných dutinek (velikost cca 1 mm)... (sběr 2.10.2023, foto ZN, 3.10.2023)
... makrofoto tmavých zrnitých inkluzí (?) o velikosti cca 2-3 mm = krystaloblasty (10-11) (zrnitého cordieritu?)... (sběr 2.10.2023, foto ZN, 3.10.2023)
... detail všesměrné, každopádně převážně kompaktní (masivní/homogenní) textury horniny, do jaké míry jde o strukturu reliktní či rekrystalizační je nejasné; dutin je málo, co se týče velikosti a omezení zrn tak hornina silně připomíná "psamitické" struktury pevných úlomkovitých sedimentárních hornin... (sběr 2.10.2023, foto ZN, 3.10.2023)
... krystaly hematitizovaného pyritu...
... věrnější barvy...
... detail krystalů hematitizovaného pyritu...
... pozůstatek "sloupcovité odlučnosti" ? (10-23, 10-24)...
... xxx
... xxx
... xxx
... xxx
... xxx
... nábrus, šířka pole 15 mm (zhotovil + foto RNDr. Richard Jan Hons, radioaktivnistranky.cz)...
xxx
"POZNÁMKY"
číselné odkazy (horní indexy) v textu - viz "Autometamorfovaný (alterovaný) bazalt - legenda"