"Výlevné vyvřeliny jsou na Ašsku - oproti vyvřelinám hlubinným - horninami vzácnějšími!"
KUCHAŘKA PRO ZAČÁTEČNÍKY:
"Tekuté magma bazaltového složení necháme, ať se puklinami na zlomech prodere až na povrch. Tam ať se vylévá, rozlévá a hnáno tlakem plynů soptí jak o život! Až se vybouří, necháme ho "u ledu" a klidně zapomeneme co se dělo... Víme totiž, že vše co je a bylo stejně, postupně samo zanikne. Jednoduše zmizí. Po sopkách a jejich projevech na terénu - vrstvách sopečných popelů, lávových proudech a laharech... nebude ani památky. Vše pěkně odnese čas - voda, gravitace a vítr - a terén se sníží o stovky metrů. A je tu dnešek. Zdánlivý klid pokračuje. Nalézáme čediče, němé svědky bouřlivých časů. V půdorysu zemském a geologické mapě se dnes projevující podivně okrouhle a oválně vypadajícími strukturami (přívodními kanály)."
(ZN, 03.04.2023)
CO JSOU čediče?
Čedič neboli bazalt je velice četná tmavá výlevná vyvřelá (magmatická) hornina s charakteristickou porfyrickou nebo sklovitou strukturou, někdy s vyrostlicemi jednotlivých minerálů. Pro čedič je charakteristická jemnozrnná stavba vzniklá rychlým utuhnutím magmatu (na povrhu Země = láva (10-9)). Dle oficiální definice vycházející z pozice čediče v diagramu QAPF (10-10) má čedič méně než 20 objemových procent křemene a méně než 10 % foidů a minimálně 65 % živců ve formě plagioklasu (10-11). Teplota bazaltového magmatu je okolo 1 100 až 1 250 °C (i více). Díky tomu, jakož i díky nízkému obsahu rozpuštěných plynů je magma značně pohyblivé (vytváří až 20 km dlouhé lávové proudy), erupce bývají zpravidla klidné, bez větších explozí. Bazalty jsou pevnější než granitoidy, přibližně o třetinu (pevnost v tlaku za sucha 180 až 380 MPa). Jejich hustota se pohybuje od 2,95 do 3,15 g/cm³.
VYUŽITÍ:
Čedič se už po tisíciletí používá jako stavební kámen, na štěrk a kamenivo, součást betonů i směsí při stavbě silnic. Novodobé využití našel ve 20. století s rozvojem petrurgie. Taví se při teplotách kolem 1300 °C. Slévárny čediče produkují např. dlažby, žlaby nebo třeba otěruvzdorná potrubí, která se nejčastěji používají pro pneumatickou nebo hydraulickou dopravu abrazivních materiálů. Dlažby se používají i pro odolné průmyslové podlahy. Žlaby, cihly a trouby jsou pro své vlastnosti používány i pro kanalizace. Poslední dobou se lze setkat s čedičovou dlažbou i v Aši (venkovní použití).
Čedičová tavenina se dá také rozvláknit, čímž vznikají vysoce pevná a ohebná vlákna, která předčí svými fyzikálními, mechanickými a chemickými vlastnostmi vlákna skleněná i azbestová. Tkaniny z čedičových vláken se dají použít ve stavebnictví, v leteckém průmyslu, k výrobě tepelných, zvukových a chemických izolací, kompozitních výztuží atd. Tato vlákna jsou zpracovávána při výrobě vysokopevnostních, tepelně odolných Hi-Tech šňůr a sítí.
V České republice je čedič taven ve firmě "EUTIT s. r. o., Slévárna čediče a eucoru", Stará Voda u Mariánských Lázní.
PŮVOD JMÉNA:
Čedič, lidově „čadič“, původně nářeční výraz pro očazený černý kámen. Teprve v národním obrození přijat jako termín pro bazalt (10-1).
BYLO - NEBYLO (... SPÍŠ ALE BYLO, NEŽ NEBYLO):
Žhavé magma se z hlubin Země doslova prorvalo až na zemský povrch. Nevíme přesně, kdy se to stalo - jisté je, že to bylo v průběhu třetihor (terciéru), kdy velmi tekuté magma - zřejmě po zlomech (resp. jejich křížení (10-12)) či jiných nespojitostech (10-8) - prorazilo již hotové metamorfované horniny (zformované kdysi tzv. variským vrásněním). Magma sopek bylo bazické - obsahovalo málo SiO2 – a jeho rychlým ztuhnutím vznikly bazaltoidní horniny (čediče a horniny čedičům podobné). Co se s výlevy a sopkami stalo, nevíme, jen to tušíme, odnesl je totiž doslova čas. Povrch terénu byl v průběhu milionů let erodován a odnesen... dnes vidíme stav, jež byl (kdysi) ve velké hloubce několika km. Kruhový (či elipse podobný) tvar těles horniny (v řezu - půdorysu), jak se nám dnes na povrchu terénu (a v geologické mapě) jeví, napovídá, že jde o přívodní kanály sopek (tzv. vulkanické komíny), nebo různé "žily" kudy magma proudilo k povrchu. Díky zvětrávání se v širokém okolí přívodního kanálu dnes nachází samostatné „balvany“ čediče, jež jsou značně zaoblené a mají tlustou navětralou kůru. Dnes vidíme víc přívodních kanálů, jež mohou být v hloubce spojeny (?) a mohly na někdejším povrchu tvořit víc výlevů nebo zůstaly jako subvulkanická tělesa v blízkosti povrhu...
KDE čedič NAJDEME A JAK VYPADÁ?
Na území Ašska se nachází několik málo míst, kde se místní čedičové spousty draly k povrchu. Kromě barvy půdy (například tmavšího rozoraného pole) je můžeme poznat podle čedičových úlomků na terénu a zejména podle různě velkých kamenů až balvanů, vyskytujících se na místech "čedičového podloží". Místní čedič se dá zaměnit s čedičem z lomu V Libé (za Hazlovem), který se hojně používá ke zpevňování cest a jako drcené kamenivo do asfaltových směsí. Odlišení je ale snadné podle "zvětralé kůrky" kamenů a posléze podle vzhledu (struktury) horniny. S čedičem se tedy setkáme kolem Horních Pasek (například cestou k prameni Bílého Halštrova - na polích, loukách, kolem okrajů lesů) a nad Horními Pasekami (kolem cyklostezky z Doubravy do Horních Pasek). Speciálním výskytem bazaltové horniny poněkud jiného složení (sodalitit) je zvláštní tajemné místo starých selských lůmků, zhruba SZZ směrem od Goethova kamene (vpravo od silnice při cestě Aš-Hazlov). V širším okolí Ašska se bazalty nachází na známých místech jako je Komorní Hůrka, Železná Hůrka, kolem St. Hrozňatova (lomy Slapany) a jako malá tělesa i jinde. Za hranicemi lze podobné horniny najít v okolí saského Bad Brambachu. S ohledem na stáří čedičů hovoříme o tzv. "neovulkanitech".
... velmi "ohlazený" (10-4) kámen sodalititu až olivinického nefelinického melilititu... (foto ZN, 17.5.2023)
... hornina je velmi houževnatá a těžko se rozpojuje... (foto ZN, 17.5.2023)
... hornina má jinou strukturu a složení než "obyčejný" čedič... (foto ZN, 17.5.2023)
... hornina byla těžena místně, jámovými lůmky - první lůmek vlevo od cesty... (foto ZN, 17.5.2023)
... hornina byla těžena místně, jámovými lomy - další dva lůmky níže vlevo od cesty... (foto ZN, 17.5.2023)
... barva půdy je tmavě šedá a přítomnost vulkanitu prozrazují jeho úlomky... (foto ZN, 17.5.2023)
hlavní cesta k lomům
... xxx... (foto ZN, 17.5.2023)
... cesta na místo lůmků je již zašlá a nepoužívaná... (foto ZN, 17.5.2023)
... "rozptýlené čediče" (horniny bazaltového složení) jsou v geologické mapě vyznačeny fialovou barvou; v tomto případě jde o složitější horninu (fialová, č. 174) tzv. olivinický melilitický nefelinit (sodalitit) až olivinický nefelinický melilitit, olivinický sodalitický melilitit - třetihorní alkalický vulkanit obsahující minerály: melilit, olivín, nefelín, sodalit a magnetit; jedná se o intruzi (10-5) pravděpodobně (?) vázanou na v blízkosti se vyskytující poruchu (zlom, puklina)... (ČGS, geologické mapy on-line, M = 1 : 50 000)...
... výřez z geologické mapy "ašského okresu" v měřítku 1 : 53 000 Emila Mottla zachycuje bloky "čediče" na terénu (pod žlutou elipsou); selské lůmky byly pravděpodobně již (v době kolem roku 1932) nepoužívané, zřejmě jsou zachyceny tůňkou a nápisem "Strafsfl." (?)... (zdroj: skládaná volná mapová příloha knihy "Geologie des Ascher Bezirkes" - Geologie Ašského okresu z roku 1932, autor gymnazijní prof. geologie Emil Mottl) 
... geologickým "pozadím" sodalititu až olivinického nefelinického melilititu je smrčinský (středně zrnitý, muskoviticko-biotitický) granit, vyskytují se i pegmatitové žíly s aplity... (foto ZN, 17.5.2023)
půda na granitech
... oproti tmavé půdě na bazaltech je půda na granitech jiného složení a světlá... (foto ZN, 18.5.2023)
bloky křemene z dalších žil na zlomech v okolí
... hojně se vyskytují různě velké bloky vícegeneračního křemene z žil a zlomů... (foto ZN, 17.5.2023)
obrázek čediče Horní Paseky
... xxx... (foto ZN, 17.5.2023)
obrázek čediče - detail rozlomený, Horní Paseky
... xxx... (foto ZN, 17.5.2023)
půda s úlomky čediče na polích, Horní Paseky
... barva půdy je tmavě mavší a přítomnost vulkanitu prozrazují různě velké úlomky úlomky... (foto ZN, 17.5.2023)
koncetrace balvanů čediče na okraji pole, směrem na Kalkovnu
... xxx... (foto ZN, 17.5.2023)
solitérní balvany nad Dolními Pasekami, směrem ke Kalkovně
... xxx... (foto ZN, 17.5.2023)
velmi - tvarově zajímavý - oblý tvar z místa vápenky (val)
... xxx... (foto ZN, 17.5.2023)
velmi - tvarově zajímavé - oblý balvan z koryta Bílého Halštrova nalezený až za Dolními Pasekami
... xxx... (foto ZN, 17.5.2023)
bazalt za Horních Pasek a okolí - detail (solitérní balvany), cyklostezka H. Paseky-Doubrava
... bazalt z širšího okolí Horních Pasek: má složení: plagioklas, olivín, pyroxen + sklo (text v přípravě)...
... čediče (horniny bazaltového složení) jsou v geologické mapě vyznačeny fialovou barvou (ČGS, geologické mapy on-line, M = 1 : 50 000)...
... výřez z geologické mapy "ašského okresu" v měřítku 1 : 53 000 Emila Mottla zachycuje čediče i jako větší balvany v krajině; jelikož je čedič odolnější vůči větrání než okolní horniny, postupně se větší solitérní kameny hromadí na terénu; z polí byly přemísťovány na jejich okraje, kde byl obvykle les... (zdroj: skládaná volná mapová příloha knihy "Geologie des Ascher Bezirkes" - Geologie Ašského okresu z roku 1932, autor gymnazijní prof. geologie Emil Mottl)
... výřez ze staré geologické rukopisné nedatované mapy v měřítku 1 : 28800 (cca 2. polovina 19. století) - místa výskytu bazaltů jsou vyznačena červeně (zdroj dat: https://mapy.geology.cz/stare_mapy/)
obrázek v přípravě
... výřez z geologické mapy 1 : 200 000
... čediče (neovulkanity) zaznamenáváme i na německé straně, kolem Bad Brambachu a Hohendorfu (výřez z on-line geologické mapy, M = 1 : 50 000) (3)...
alkalický olivinický bazalt z Libé (místo a výskyty na Ašsku jako stavební materiál)
... bazalt z Libé má složení: plagioklas, olivín, pyroxen + sklo; je použit na přístupové cestě (makadam) a najde se i větší kus, jež do zdejšího geologického prostředí nepatří = byl sem dovezen... (foto ZN, 17.5.2023
porovnání sodalititu, bazaltu z Horních Pasek a alkalického olivinického bazaltu z Libé
... horniny jsou si velmi podobné, pro určení rozhoduje analýza minerálního a chemického složení (10-6) ... (foto ZN, 17.5.2023)
křemen v cestě
... v přístupové cestě najdeme - kromě bazaltového makadamu z Libé (novodobé zpevňování) i křemen z blízkých lomů skalek (+ křemen "místní")... (foto ZN, 18.5.2023)
"POZNÁMKY"
číselné odkazy (horní indexy) v textu - viz "Čediče - legenda"