Vše co právě vzniká nebo zaniká má v sobě zároveň část budoucího Zániku i budoucího Vzniku!
"Přírodní cykly se týkají i neživých složek přírody. Zrození, mládí, zralost, stáří a zánik nejsou jen otázkou živých bytostí, ale i reliéfu. I zemský povrh a s ním celá krajina tak prožívají "evoluci". U reliéfu nejde o evoluci v darwinistickém pojetí, ale spíš o výsledek dlouhodobého působení rozličných procesů. Z perspektivy lidského života jde tedy často o nepostřehnutelné, velmi pomalé změny, které však mají velký dopad na celkovou podobu povrchu Země. Významnou roli nehrají pouze vnější podmínky jako klima, ale i procesy odehrávající se v nitru Země, které jsou částečně poháněny energií pocházející z dob vzniku samotné planety."
(zdroj: doslovná citace z článku: Klára Vočadlová, FPE na ZČU v Plzni: "Dlouhodobý vývoj zemského povrchu", Geografické rozhledy 26 (2016/2017), č. 2, str. 4 a 5)
"Rozmanitost povrchu zemského, jak se nám dnes jeví, vznikla účinkem současně působících vlivů vody, vzduchu a nitra zemského. Také složení kůry zemské z různých hornin, rozmanité uložení jejich vrstev, převládající síla některého z činitelů, to vše jest příčinou, že povrch země nebyl vytvořen jednotvárně, nýbrž v mnohonásobné rozmanitosti. O tom nás poučuje mapa, již i rozhled po okolí; denní život nutí nás rovněž všímati si změn, hlavně těch, které v krátké době hluboce změní vzhled krajiny. Získaných zkušeností můžeme užíti, abychom postřehli proměny, které svým pomalým průběhem ujdou běžné pozornosti."
(zdroj: KRATOCHVÍL, J. Jak se mění povrch zemský. "Knihy pro každého - sbírka spisů poučných", ročník II., svazek 4, Praha, Státní nakladatelství v Praze, 1925. 176 s.)
Geomorfologie je dnes samostatnou vědní disciplínou, která se zabývá studiem tvarů, geneze (vzniku, původu) a stářím zemského povrchu; je to disciplína na pomezí (exogenní/endogenní) geologie a geografie... a má niterný vztah ke krajině, která je geomorfologickými procesy neustále měněna a formována... V širším kontextu tak patří mezi základní geografické disciplíny. Studuje georeliéf jako jednu ze složek (geosfér) krajinné sféry, spolu s atmosférou, hydrosférou, kryosférou, pedosférou, biosférou a socioekonomickou sférou. Ve své podstatě studuje jak tvary reliéfu, tak i pochody a procesy vedoucí k jejich vzniku.
Svrchní plochu viditelné zemské kůry, jejíž tvar úzce souvisí s charakterem hornin, jejich uložením a vlastnostmi označujeme jako georeliéf (2). Základní charakteristikou georeliéfu je jeho křivost (horizontální i vertikální). Nerovnosti, které se na něm nachází - a které vnímáme, když putujeme krajinou - vznikají vzájemným působením endogenních a exogenních sil, které - jsou antagonistické (= působí proti sobě). Endogenní procesy reliéf zpravidla rozčleňují a exogenní naopak převážně zarovnávají. Uvolňující se materiál je transportován a ukládán, zpevňován a následně například "zatlačován do nižších částí litosféry, kde se opět zapojuje do vnitřních cyklů výměny hmoty v zemské kůře (viz horninový cyklus).
POZOR!
Ne všechny geologické procesy formující zemskou kůru (krajinu) probíhají nepřetržitě a viditelně. Zejména krátce trvající události, jako je zemětřesení, sopečná činnost, povodně, sesuvy, řícení skal apod., se z hlediska geologického času odehrají "v mžiku" a probíhají v nepravidelných intervalech. Další procesy mohou být na těchto rychlých eventech přímo závislé. Většina procesů však probíhá trvale a jsou našemu vnímání dobře skryty (například endogenní procesy v zemské kůře a v planetě Zemi, jež jsou mimo náš dosah a o nichž získáváme informace jen zprostředkovaně (například geofyzikálními výzkumy).
KAM AŠSKO PATŘÍ A S KÝM SOUSEDÍ?
Z hlediska geomorfologického členění je Česko velmi rozmanitým teritoriem - nachází se na území čtyř geomorfologických provincií. Geomorfologické celky jsou v mapě označeny čísly: 24=Smrčiny-289 km2 , 25=Krušné Hory-1607 km2 a 27=Chebská pánev-271 km2) (zdroj: wikipedie)
Část mapy geomorfologického členění České republiky, tak jak bylo zpracováno v letech 1994-1998 zákresem do Základních map ČR v měřítku 1:100 000 RNDr. Břetislavem Balatkou, CSc. pro Zeměměřický úřad... (zdroj: https://ags.cuzk.cz/geoprohlizec/)
Jak v minulosti vypadala krajina na česko-bavorsko-saském pomezí? A proč se zrovna zde zachovala celá řada vzácných druhů? Na to se pokusil odpovědět mezinárodní tým odborníků.
(zdroj: Beiträge zur Geschichte der Stadt Asch und des Ascher Bezirkes. Autor: Karl Alberti. Vydáno v roce 1934.
Staré mapy a černobílé fotky zachycující výjevy z dob dávno minulých mají své osobité kouzlo. Probouzí v nás nostalgii, fantazii i touhu vědět, jak vypadala dřívější krajina a jak se lidem v daném místě asi žilo.
Slovo krajina zná každý. Málokdo si ale uvědomuje, že krajina není jenom to, co vidí naše oči. Krajina má totiž svou historii, která je schovaná jaksi pod povrchem, a to, co vidíme, je pouhý výsledek dlouhého vývoje. Když člověk začne hledat v archivech, číst ve starých mapách a zaposlouchá se do vyprávění našich předků, začne mu krajina dávat mnohem větší smysl. Na základě těchto příběhů je možné pochopit, kde se v rozlehlém poli vzal krásný starý strom, jak asi vznikly dlouhé kamenné snosy, které rozčleňují krajinu na menší díly, proč najednou úvozová cesta mizí a proč v lese rostou narcisky. Pozorný návštěvník dokáže v krajině najít mnoho pozůstatků dřívější lidské činnosti, ale pospojovat tyto střípky do uceleného obrazu není úplně snadné.
A přesně o to se dnes pokouší tým odborníků z České republiky a Bavorska, kteří se rozhodli prozkoumat krajinu na česko-bavorsko-saském pomezí, v území zhruba vymezeném obcemi Aš, Rehau, Regnitzlosau, Ebmath a Hranice. Pomocí nejrůznějších vědeckých metod chtějí odpovědět na to, proč se zrovna tady dochovaly poslední populace perlorodky říční a dalších vzácných druhů rostlin a živočichů. Zacházel zde snad člověk s přírodou šetrněji než jinde? Nebo jsou zdejší podmínky nějakým způsobem unikátní?
Rozsah výzkumu a jeho zaměření přibližuje doc. Petr Kuneš z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy: „V rámci paleoekologického průzkumu jsme analyzovali proměny druhového složení lesních i nelesních společenstev od počátku kolonizace území. Pomocí geografických informačních systémů jsme vyhodnotili změny ve struktuře a využití krajiny od roku 1850 do současnosti. Aktuální stav vegetace a kvalita území z hlediska biodiverzity byla zkoumána podrobným vegetačním mapováním. Současně v celém zájmovém území monitorujeme hydrologické poměry, prověřujeme kvalitu místních pramenišť a zjišťujeme míru rozličných zásahů do vodních poměrů.“ Vědci se vydali zkoumat minulost krajiny a výsledky své práce plánují přenést do současné péče o ni. Jsou přesvědčeni, že pouze v historickém kontextu lze správně pochopit, co se v krajině skutečně odehrává a kam směřuje její vývoj.
(zdroj: https://www.prirodovedci.cz/aktuality/assko-krajina-v-promenach-casu)
blíže viz
"Příběh krajiny"
Krajina v proměnách - Landschaft im Wandel: https://landschaftimwandel.de/
... "skalní okénko pro trpaslíky" (miniaturní geomorfologický tvar "skalní brána", v tomto případě spíš "branka" :-) a tvary podobné "voštinám" = zajímavé (a vzácné) mikroskulptury (geomorfoskulptury o velikosti "nanoforem") na výchozu (mrazovém srubu) kvarcitických svorů je důsledkem dlouhodobého působení vody, větru, mrazu (a souvisejících chemických procesů) - tzv. exogenních faktorů a gravitace... (Ašsko; foto ZN, září 2019)
... "skalní okno" v hradbě křemenného valu - zajímavě vypadající mikroskulptura (geomorfoskulptura) jako důsledek dlouhodobého působení vody, větru, mrazu (a souvisejících chemických procesů) - tzv. exogenních faktorů a gravitace... (Ašsko; foto ZN, 7. května 2023)
... "skalní mísa" na jednom z vrcholu skalního výchozu v JV části křemenného valu je zajímavě vypadající mikroskulptura (geomorfoskulptura); nepravidelně oválná prohlubeň (největší průměr = xx cm, největší hloubka = xx cm) vznikla díky dlouhodobému působení vody, větru, mrazu (a souvisejících chemických procesů) - tzv. exogenních faktorů a gravitace; u mísy můžeme pozorovat tři odtokové žlábky (!); mísa je přirozeně plněna deštovou vodou a vodou z odtávajícího sněhu (ledu)...
experimentálně bylo vyzkoušeno zapojení odtokových žlábků při odvodňování přeplněné mísy (simulace většího či přívalového deště) (VIDEO); jinak budou pravděpodobně zapojeny při tání ledu a sněhu (tj. po zalednění a zasněžení mísy)...
u skalních mís se v pozdějším stádiu vývoje vytváří odtokový žlábek o různé hloubce, kterým odtéká nadbytečná voda, vzniká v bodě, kde je okraj mísy nejnižší a později dochází k rozšiřování a prohlubování ve směru po spádnici, hloubka žlábku dosahuje většinou jen několika centimetrů, vlivem odtékání vody žlábkem ze skalní mísy dochází k jejímu rychlejšímu rozpadu... (Ašsko; foto ZN, 7. května 2023)
obrázek v přípravě
... "mísy s umělým odtokem" v jednom bloku kvarcitického svoru na vrchu Háj jsou nejasného původu, s ohledem na jejich souměrnost, podobnou hloubku a průměr a na přítomnost stejných odtokových kanálků (přímo ve dnech mís) naznačuje, že se nejedná o výtvor přírody; podle ústního sdělení ("Sdružení přátel ašského milíře" - Bohuslav Karban) byl kámen na vrch Háj dopraven z Dolních Pasek, kde sloužil jako "smolný kámen" v milíři, proč má dva odtoky, kdy byl přesně kámen na Háj umístěn a hlavně proč právě sem, čeká na dořešení... (Ašsko; foto ZN, 2. května 2023)
... tři "důlky" na povrchu výchozu kvarcitického svoru zřejmě vznikly po vyvětrání vypoceného křemene nebo rychlejším větráním míst s větší akumulací slíd (?), důlky nejsou pravidelně rozmístěny a jejich tvar napovídá, že jde důsledek dlouhodobého působení vody, větru, mrazu (a souvisejících chemických procesů) - tzv. exogenních faktorů a gravitace..., (ale kdo ví... například ve Skotsku byly u kostelů kameny s důlky, které pochází z modlení = lidi, kteří se modlili tak otáčeli křemenným valounkem proti kamenu a tím vznikaly důlky = archeologové to ví dle pamětníků, jinak by to těžko věděli... (Ašsko; foto ZN, 7. května 2023)
... menší "skalní převis" - výchoz svorů; svislá stěna je puklinová... (Ašsko; foto ZN, 7. května 2023)
obrázek v přípravě
... "zvláštní geometrický tvar"...
obrázek v přípravě
... "mísový kámen"...
obrázek v přípravě
... "žabky - granit Nový Ždár"
obrázek v přípravě
... "žabky - granit Hazlov"
obrázek v přípravě
... "oblé tvary" jako známka realizace vývrtů při lámání skály amfibolitu... (Dolnopasecko, amfibolitový lom)
obrázek v přípravě
... "oblé tvary" jako známka realizace vývrtů při lámání zářezu v granitech... (Hazlovsko, zářez silnice, granity)
obrázek v přípravě
... "oblé tvary" jako známka vzniku "žokových" balvanů granitu... (Hazlovsko, )
obrázek v přípravě
... "foliace" modelovaná vodou a mrazem - svory... (hřbet Háje)
... prohlubeň v žulové kostce (z jemnozrnné žuly) modelovaná vodou, mrazem atp. v ašské dlažbě; vznik jsem zatím nezkoumal (může jít například o erozi nahloučení rychleji větrajícího minerálu či xenolitu jiného, než žulového složení, může jít o "prohlubeň" vzniklou činností člověka apod.); prohlubeň jsem záměrně nečistil - vidět je její "běžná" výplň (voda, organické zbytky...), stav cca dva dny po dešti... (Aš, dláždění silnice u ašské radnice, foto: ZN, 2024-09-29)
... "meandry"...
... "tvar údolí" V
... "tvar údolí" U
... "nivy"
... "osypy"
... "oblík/meandry"
... "nápis" - ortorulový lom Mokřiny
... "skalní defilé"
... "puklinová jeskyně"
... "jeskyně vzniklá řícením"
... "tvary vzniklé antropogenní činností člověka" (?)
"POZNÁMKY"
číselné odkazy (horní indexy) v textu - viz "Geomorfologie Ašska - legenda"