Až na počátku 21. století objevené krátery se nachází v lesích při státní hranici severně Libé. Jak nám odhalil dr. Vladimír Rapprich z České geologické služby, tzv. maarové sopky netvoří sopečné kužele, ale naopak explozivní kruhovité krátery. Dno Ztraceného rybníka a Bažiny se dnes nachází cca 30 m pod úrovní okolní krajiny. Kruhovité sníženiny o průměru cca 700 a 800 m se vyznačují poměrně příkrými svahy. Maar Bažina byl vloni v listopadu zkoumán dvěma 400 m hlubokými vrty, které potvrdily kromě hlavní exploze další nejméně tři sopečné výlevy. Na základě vrtů a geofyzikálního průzkumu byly vytvořeny animace vzniku těchto sopek, které najdete na www.enviweb.cz/121561 (www.youtube.com/watch?v=65hbtyuCEW0). Úplné dno maaru Ztracený rybník je dnes rašeliniště a rašelinný les, které jsou součástí přírodní rezervace. V té roste několik vzácných rostlin včetně kriticky ohrožené orchideje – bradáčku srdčitého.
Příspěvek zaslal Jiří Brabec z Muzea Cheb. Velice mu děkujeme.
Lokality Ztracený rybník a Bažina v západních Čechách leží na západním konci oháreckého příkopu
v předpokládané linii tachovského zlomu. Ohárecký rift byl tektonicky aktivní v průběhu terciéru a stále
je zde významná seismicky aktivní zóna s četnými doprovodnými seismickými jevy. Jde o dvě kruhovité
prohlubně (cca 30 metrů hluboké a široké stovky metrů), což je tvar typický pro maary. Oblast byla
prozkoumána pomocí souboru geofyzikálních metod. Použili jsme pozemní magnetometrii, elektrické
odporové profilování a metodu přechodových jevů. Výsledky podle očekávání ukazují vysokoodporový
kruhový okraj prohlubně a nízkoodporovou sedimentární výplň maaru o mocnosti přibližně 100 m.
V menším kráteru (Bažina) potom záporná magnetická anomálie naznačuje existenci bazické intruze
blízko povrchu. Tato anomálie byla navíc pozorována i při odporové tomografii. Můžeme tak říci, že
těmto dvě kráterům dala vzniknout freatomagmatická erupce. Menší z obou kráterů (Bažina) vznikl za
obráceného režimu magnetického pole Země, než je pole dnešní.