Svory - legenda

... je stránka, která obsahuje upřesňující, vysvětlující a studijní informace, které píšu pro sebe - abych vše nezapomněl najednou :-),
... pokud tuto legendu hodláte používat, vězte, že (horní indexy) v textu článku "Svory" směřují právě sem,
... takže si k této stránce otevřete článek "Svory" a můžete začít...

(1) 2 - 12 kbar = cca 2000 - 12000 atm (pro představu - např ve vodovodním potrubí je tlak kolem 5 atm), atm = fyzikální atmosféra
(2) úlomkovité (klastické) sedimentární horniny:
rozdeleni-klastickych-sedimentu-podle-kukala-1985
zdroj: VŠB/TU-HGF-IGI-sedimentologie, dostupné on-line

(3) almandin je jeden z nejběžnějších granátů (Fe2+3Al2(SiO4)3), jméno se vztahuje k lokalitě a starověké brusírně drahokamů Alabanda v Turecku, kde tento minerál nejen těžili, ale i zpracovávali, pojmenování ustanovil roku 1546 Georgius Agricola; fyzikální vlastnosti: tvrdost 7 až 7,5, krystaly dokonale vyvinuté, hustota 4,313 g/cm³, štěpnost chybí, lom lasturnatý; optické vlastnosti: barva od tmavě fialově hnědočervené až po sytě červenou; lesk skelný, průhlednost: průhledný, průsvitný, vryp bílý; chemické vlastnosti: složení: Fe 33,66 %, Al 10,84 %, Si 16,93 %, O 38,57 %, s příměsí manganu a hořčíku; je rozpustný v HF, není radioaktivní
zdroj wikipedie
(4) cihly z nejbližší cihelny ? (Doubrava), stáří cihel ? rozhodně před rokem 1900 - resp. proč stavitel použil "drahé cihly" v základech ? - moje domněnka = jde o cihly použité z jiné stavby a možná mnohem starší, než objekt sám, nebo je zeď přistavovaná (vestavěná) později, či jde o nějakou "novodobější" opravu ?
(5) desítky milionů let (tzv. variské vrásnění probíhalo v odbobí devonu a karbonu, po dobu cca 80 mil.let)
(6) cca 2 až 8 km (současná erozní úroveň byla kdysi v hloubce velehor - vysokého variského horstva, mnohdy přirovnávného k dnešnímu Himálaji)
(7) metamorfní facie - jsou společenstva metamorfovaných hornin, vzniklá za stejných podmínek (teplotních a tlakových), bez přínosu látek zvenčí (tzv. izochemická metamorfóza)
(8) Kachlík,V. 2003. Geologický vývoj území České republiky, SURAO Praha, 65p. (https://is.muni.cz/el/sci/jaro2008/Z4066/reggeol.pdf)
(9) zejména kambizem a kryptopodzol
(10) Basův (nebo Pasův ?) mlýn na Bílém Halštrově (zdroj obrázků - vodnimlyny.cz - https://www.vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/5619-basuv-mlyn-bass-muhle-pass-muhle#tab-photogallery)

56586
... mlýn měl jedno mlýnské kolo a náhon vedl podle původní cesty údolím... (dnešní stav ?, lze dohledat základy či pozůstatky náhonu ?... nebo vše zničeno při výstavbě přehradní hráze)...

56577

56576

(11) domnívám se, že z hlediska šetření sil, prostředků a času byl materiál na stavbu domů a hospodářských stavení (mlýnů apod.) vždy těžen co nejblíže výstavby (pokud byl k dispozici); nasvědčuje tomu situace u Prechtlova mlýna (dodnes znatelé lámání kamene přímo ve svahu ad mlýnem), podobná je situace u Basova mlýna, lůmek je nedaleko neexistujícího papírenského mlýna (mezi přehradou a Doubravou) a několik lomů je ve svahu naproti bývalého koupaliště "xxx" u kterého je z lomového kamene několik úhledných opěrných zdí; pro stavbu domu (viz mapa), na místě, které v našem kraji považuji za nejhezčí (tedy kdysi, v kontextu dnes již zaniklé krajiny), byl materiál těžen přímo za domem (dnes neexistující lůmek, do kterého (a zároveň i ke stavení) vedla z údolí potoka cesta, jež je dodnes v terénu jasně identifikovatelná) (někdejší situace je dobře patrná ve vojenské mapě z roku 1958), a sklepy zaniklého stavení jsme jako kluci prolézali :-)... text v přípravě
(12) turmalín je obecný název pro izomorfní směs několika složek, z nichž nejvýznamnější jsou:
skoryl - NaFe2+3Al6(OH)4(BO3)3Si6O18  (černý/ hnědočerný - díky vysokému obsahu železa)
dravit - NaMg3Al6(OH)4(BO3)3Si6O18
elbait - Na(Li,Al)3Al6(OH)4(BO3)3Si6O18
jde o klencové (trigonální) borocyklosilikáty s obecným vzorcem XY3Z6(BO3)3Si6O18(OH,F)4, kde 
X = Ca2+, K+, Na+
Y = Al3+, Fe2+, Fe3+, Li+, Mg2+, Mn2+
Z = Al3+, Cr3+, Fe3+, V3+
(zdroj: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js10/minerals/web/min_silikaty/cyklosilikaty_turmaliny.html)
"Zdrojem B jsou především fylosilikáty (13), které se vzrůstajícím stupněm metamorfózy uvolňují B ze své struktury a vzniká turmalín. Za nízkých teplot jsou to především jílové minerály, za vyšších teplot především muskovit. V jeho struktuře se můţe vázat značné množství B, ale pouze za vysokých až velmi vysokých tlaků (boromuskovit je stabilní za vyššího tlaku než muskovit, při poklesu tlaku opouští B strukturu muskovitu). Dobře vyvinutá zonálnost u metamorfních turmalínů ukazuje na jeho vznik během kontinuálních reakcí, kdy je B postupně uvolňován ze struktury jiných minerálů (hlavně fylosilikátů). Homogenní turmalín pak dokumentuje vznik při diskontinuální reakci. Složení turmalínů v metamorfovaných horninách silně kolísá a pocházejí z nich vedle dravitu, uvitu a skorylu i některé vzácné turmalíny, např.
chromdravit."
(zdroj: přednáška: Akcesorické minerály - Skupina turmalínu - Prof. RNDr. Milan Novák, CSc., R. Čopjaková, R. Škoda, MUNI, 2010)
pozn.: B = bór
(13) fylosilikáty - především slídy a jílové minerály
(14) obvykle "kyselý" albit (90 % albitové a 10 % anortitové složky)
(15) staurolit = xxx  (zatím nenalezen)
(16) svor - "svor metamorfit vzniklý středně silnou regionální metamorfózou (mezometamorfózou), a to nejčastěji jílovitých sedimentů; některé svory vznikly i retrográdní metamorfózou (metamorfismus). Svor jeví výraznou foliaci díky množství lupínkovité slídy (většinou muskovit), k níž se druží hojný křemen. Živec je mikroskopický (obyčejně albit) nebo i schází; tím se mj. liší svor od rul, které obsahují hojné makroskopicky patrné živce (draselné nebo plagioklasy bazičtější než albit). V závislosti na složení matečné horniny (zvláště obsahu Al, Ca) se objevují i různé další minerály, často jako porfyroblasty - kyanit, andalusit, granát, staurolit aj. Svory jsou spjaty plynulými přechody se svými ekvivalenty - jako s níže metamorfovaným svorovým fylitem (jemnozrnnější, již s mikrošupinkatým sericitem) nebo výše metamorfovanými svorovými rulami (liší se hrubší zrnitostí a obsahem i složením živců).
(zdroj: Geologická encyklopedie on-line, Prof. Jan Petránek)
(17) pojem "krystalická břidlice" - text v přípravě
(18) xxx

stránka ("blog"), článek - "Svory"