... je stránka, která obsahuje upřesňující, vysvětlující a studijní informace, které píšu pro sebe - abych vše nezapomněl najednou :-),
... pokud tuto legendu hodláte používat, vězte, že (horní indexy) v textu článku "Vypocený křemen" směřují právě sem,
... takže si k této stránce otevřete článek "Vypocený křemen" a můžete začít...
(1) pelity (jíly a jílovce) a aleurity (silty, siltovce, prach, prachovce (dohromady též tzv. "lutity" se zrny - úlomky minerálů, tj. "klasty" - o velikosti do 0,063 mm)
(2) při zpevňování ("diagenezi") usazeného materiálu dochází k vytlačení vody z prostoru mezi zrny usazeného materiálu a ke vzniku jílovců či jílových břidlic; při zpevňování sedimentů se vyskytuje i zvýšená teplota (cca do 150 °C), diageneze se nepokládá za přeměnu (metamorfózu) hornin
(3) při středních tlacích a teplotách svory, při nižších teplotách a tlacích fylity apod.
(4) v tomto případě je to tzv. syngeneze - současný vznik (syngeneze = současný, společný vznik; adj. syngenetický; např. syngenetická ložiska vznikla v podstatě současně s okolními horninami
(5) původní hornina - též tzv. "protolit", pro svory jsou to velmi jemnozrnné sedimenty (pelity, aleurity) a pro kvarcitické svory vyšší obsah křemenných zrn v sedimentech
(6) především voda uvolňovaná z měnících se minerálů a "volná" voda mezi zrny horniny; účastní se i voda povrchová (zasakovaná do velkých hloubek) a voda z okolních hornin
(7) fluida = xxx
(8) na puklinách, trhlinách, v plochách foliace ("břidličnatosti")
(9) desítky až stovky milionů let
(10) lom Ernsta Hausnera (zdroj: brožura vydaná Muzeem Aš ke 100letému výročí rozhledny na vrchu Háj, 2004; autor Ing. Jiří Krátký a spol.); dle měřění radioaktivity (beta rozpadu radionuklidů) použitých materiálů panem Ing. Františkem Malým (2022) je obvodové zdivo rozhledny (žulové kvádry) z lomů za Novým Žďárem - nedaleko "mísového kamene"; ovšem žula použitá na schotišťové stupně, podesty a vstupní schody je odjinud (dosud z nejasného místa); Ernst Hausner byl (dle zmíněné brožury) stavebním mistrem; ve zmíněné brožuře je chybně zdivo rozhledny označeno za "hrubé kyklopské" zdivo, což je chybně, jedná se o spárované zdivo "čisté řádkové" (tj. z částečně opracovaných - tesaných - kvádrů, kdy jsou styčné spáry kamenů kolmé na ložné - více viz článek "O kamenících, lomech, zdivech a souvislostech"); zděno bylo na vápenou (nebo vápeno-cementovou maltu), vnitřní prostor nesoucí schodiště je cihlový
(11) na fotografii je vidět nový katolický kostel, vysvěcený 24.9.1872, snímek je tedy mladší, než toto datum
... během přeměny (regionální metamorfózy) původních sedimentárních aj. hornin se uvolňovaly roztoky, které horninou putovaly, a z nich krystalizovaly minerály = například vznikly žilky a čočky tzv. "vypoceného" ("sekrečního") křemene" (i živce), jež jsou časté zejména v pararulách, někdy ve svorech a ve fylitech; na obrázku je právě takový "vypocený" křemen ve skalním výchozu kvarcitického svoru (skalní výchoz na vrchu Háj, na kterém stojí ašská Bismarckova rozhledna, čili "Hainberg"); míst s křemenem najdete v obnažené skále více, nahoře vedle schodů jsou například vidět pěkné žilky (místy vystupují z horniny díky tomu, že křemen je odolnější proti zvětrávání než okolní hmota horniny), jinde jsou vidět oblé nebo protáhlé "pecky" křemene, kompaktní nebo podrcené, dokonce i protažené a seskupené tak, že připomínají "budináž"... z uspořádání břidličnatosti (foliace) lze dovodit, že hornina byla při vzniku namáhána i orientovaným tlakem a vzniklé čočky a bloky křemene mohly rotovat, být drceny a posouvány...
... vše se dělo ve značné hloubce několika kilometrů (v tu dobu jsme tu totiž měli poměrně vysoké hory, podobné Himálaji a dnešní povrch byl hluboko "v kořenech hor", někdy v prvohorách (svechní devon, karbon, perm) při tzv. "variském vrásnění" (tj. před cca 290 mil. lety), a pak bylo plno času - až do dnešního dne - aby ty velehory pomaloučku zmizely... a povrch byl (zejména exogenními - vnějšími procesy) uspořádán do dnešní podoby...
... vše probíhalo v rámci tzv. regionální metamorfózy a postižená hornina (svory, kvarcitické svory) nebyla tavena
... hodně křemenů vypadá jako "led" :-)...
... v dobách, kdy jsme tu měli velehory, jsme "územně" byli součástí velkého kontinentu "Gondwana" na jižní polokouli. Tento (dnes již neexistující) kontinent byl kdysi v karbonu skutečně i zaledněn. Se vznikem křemene vzhledu "ledu" to ale nemá nic společného. Co se týče doby ledové - v geologii hovoříme o "dobách ledových", jež náležejí až daleko mladšímu období, patří někam do tzv. "kvartéru" (období začínající asi před 2,5 milióny lety a trvající dodnes)...
info: velebil.net:
http://www.velebil.net/mineraly/horniny-premenene
http://www.velebil.net/mineraly/prehled-metamorfity
poznámka: vrch Háj
IIIA-1A-3 Háj 756,8 m ZM10, 757,6 m VOJ50, nejv. bod Hájské vrchoviny, 1,5 km sv. od Aše; hrásťový suk tvaru rozsáhlé kupy na strukturně denudačním hřbetu složeném z kambricko-proterozoického chloriticko-muskovitického páskovaného, většinou kvarcitického svoru, s hladkými, středně ukloněnými svahy; na plochém vrcholovém hřbítku směru JZ-SV malé skalky; zalesněný smrkovými monokulturami a borovo-smrkovými porosty s příměsí břízy; na sv. svahu stopy starých hornických děl, na vrcholu kamenná rozhledna (1906, v. 34 m) a poblíž turistická chata, na svazích lyžařské vleky. Ba,Ci,La
(zdroj: DEMEK, J.; MACKOVČIN, P. (eds.) et al. (2006). Hory a nížiny: Zeměpisný lexikon ČR. Vydání II. Brno: AOPK ČR. 582 s., 1 CD. ISBN 80-86064-99-9., dostupné on-line)
stránka ("blog"), článek - "Vypocený křemen"