"Vzácnou horninu Ašska patřící ke skalinám (2-27) a jiným ašským horninám se nepodobající, najdeme na jediném místě!" (2-28)
KUCHAŘKA PRO ZAČÁTEČNÍKY:
"Vezmeme horninu bazaltového složení, například obyčejný "čedič", přidáme více tepla a tlaku - podobně jako u svorů... a hodně času! Tolik, aby se vše pěkně přeměnilo :-)... A máme amfibolit! Velmi zajímavou, neobvyklou a nepříliš hojnou horninu Ašska."
CO JE AMFIBOLIT?
Metamorfované (přeměněné) horniny amfibolitového složení vznikají za středních a vyšších metamorfních podmínek, přeměnou vyvřelých hornin a to různých bazaltů, gaber či tufů; vznikají v podmínkách tzv. amfibolitové facie (přibližně mezi teplotami 450 °C až 750 °C za tlaků 2 až 12 kbar) (2-1); hlavními minerály jsou: amfibol, sodno-vápenatý živec a granát; chemické složení minerálů a zastoupení dalších horninotvorných minerálů závisí na podmínkách přeměny; vznik (metamorfóza / přeměna) je pravděpodobně variského stáří, původní horniny jsou prvohorní, zřejmě ordovické (?). Obecně se amfibolity řadí do skupiny tzv. "metabazitů" - přeměněných vyvřelých hornin (viz článek Metamorfované (přeměněné) horniny na Ašsku). (2-19)
VYUŽITÍ:
Amfibolit je velmi pevný, odolný vůči větrání, houževnatý a celkem těžký - používá se jako stavební kámen, je vhodný pro výrobu kvalitního drceného kameniva (přidává se do betonových a asfaltových směsí pro stavební účely), velmi vhodný je jako silniční štěrk; historicky byl využívány i na výrobu brousků a sekeromlatů (neolit); těží se v lomech, drtí se na menší kusy, které se pak třídí podle velikosti; je zkoumáno použití mleté horniny (na prášek) v lesnictví (pomalu rozpustné hnojivo); horninu lze využít i jako dekorační kámen (náhrobky, leštěné desky apod.). Hornina je vhodná do akvária i terária, lze ji využít do gabionů a v okrasných zahradách jako solitérní kameny.
PŮVOD JMÉNA:
Jméno horniny je odvozeno od minerálu - amfibolu, jež obsahuje. Název zavedl francouzský geolog A. Brogniart (1813) (2-9).
BYLO - NEBYLO (... SPÍŠ ALE BYLO, NEŽ NEBYLO):
Žhavé magma z hlubin Země se - při své cestě k povrchu - vtěsnalo do již existujících struktur, zřejmě do vrstev dobře zpevněných usazených jílových hornin. Nevíme přesně, kdy se to stalo a kde. Jisté je, že to muselo být dříve, než v devonu a jinde, než se nacházíme dnes. Tenkrát soptily vulkány, z nichž při erupcích vytékala láva a vyletovaly sopečné bomby a prach. Magma se rozlévalo po dnech moří. Některé se ovšem na povrch nedostalo a vytvořilo podpovrchová "subvulkanická tělesa" (2-12). Jednalo se o magma bazické, obsahující málo SiO2 (2-11). Ztuhnutím lávy proto vznikaly bazaltoidní horniny (čediče a horniny čedičům podobné, ze sopečných bomb, lapil a popela bazické tufy). Později nastalo vrásnění (v rámci tzv. variské orogeneze), které vyvřeliny - spolu s okolními sedimenty - za vyšších teplot a tlaků - zcela proměnilo. Původní horniny se přizpůsobily novým podmínkám - změnilo se jejich minerální složení a stavba - vznikla přeměněná hornina amfibolit, ... a případně (z tufů) horniny podobné.
KDE AMFIBOLIT NAJDEME?
Amfibolit na Ašsku nalézáme ve svorech, jež jsou přeměněnými horninami vzniklými z mořských jílovitých sedimentů (viz svory). V lomu za Prechtelovým mlýnem vidíme část nepravé (tzv. "ložní" žíly) (2-12) (?), nebo čočky či lakolitu (2-22)), zprvu odkryté přirozenou erozí zemského povrchu, později obnažené založením mírně zahloubeného stěnového lomu. Každopádně výskyt amfibolitů ukazuje na sopečnou činnost v geologické minulosti i když po vlastních vulkánech již není nikde ani stopy a sedimenty, do kterých magma pronikalo jsou dnes metamorfovanými horninami (svory). Celý proces přeměny sedimentárních hornin (původně pelitů) ve svory a bazických vyvřelin (původně bazaltoidních hornin) v nich na amfibolity patří k tzv. regionální metamorfóze. V nacházených vzorcích jsou patrny minerály: amfibol-aktinolit-syté zelené barvy, amfibol-tremolit-světlejší zelená, místy živec-světlé barvy (plagioklas-albit resp. oligoklas či andezin?).
Další minerály jsou vázány na přeměněné horniny kolem tělesa amfibolitu a vyskytují se ojediněle. Muskovit byl nalezen na ploše břidličnatosti amfibolitu (s texturou břidličnatou), stejně tak turmalín (včetně turmalínových sluncí) a zřetelné lišty aktinolitu s muskovitem. Křemen se vyskytuje jako výplň puklin. Byla identifikována mocnější křemenem vyhojená puklina na rozhraní amfibolitu a zelených břidlic s dutinami (s nejasnou minerální výplní) a tenké pukliny v ortogonálním uspořádání, vyhojené křemenem v nadložních břidlicích "ortorulového složení" .
Zda hornina obsahuje ve větší míře další minerály (například obecný amfibol a případně ještě nějaký pyroxen tmavé barvy), není zatím jasné, stejně tak podíl a rozsah minerálů akcesorických (granát?, aj.).
... aktuální situace - 03/2023 - na místě bývalého mlýna (červená kružnice) je malá vodní elektrárna, koryto potoka je regulováno, můstky přes potok jsou nové, je zprovozněn a v mapě zakreslen náhon, amfibolitový lom (zelená kružnice), přirozený (odkrytý) skalní výchoz amfibolitů (žlutá kružnice) a nad ním kutací průzkumné práce, stejně tak na různých místech ve svahu pod lomem a v jeho okolí (neoznačeno), cca první výskyt kamenů amfibolitu v cestě a kolem cesty (bílá kružnice), pravděpodobný (!) průběh tělesa (asi čočky či spíš někdejší nepravé - "ložní" - žíly) amfibolitů (modrá šipka), slabě vykreslená žlutá elipsa = místo výskytu amfibolitu (tenké vrstvy ve svorech, nález cca 1983), nález zrudnění - minerály wolframu (wolframit ?) v křemenu - 01.03.2023 (oranžová elipsa)... výskyt amfibolitu (označeno A, viz též geologická mapa 1 : 25 000 níže) nelze ověřit - po zatopení údolí vodou je místo pod hladinou přehrady... (zdroj: https://ags.cuzk.cz/geoprohlizec/ , podkladová mapa ZM ČR v měřítku 1 : 10 000 + vrstva Dmr5g s režimem prolnutí="násobit", naskenováno v měřítku 1 : 3780)
PODLOŽÍ A NADLOŽÍ AMFIBOLITU:
Jaká je přesná situace tělesa amfibolitu není zcela jasné. Těleso má zřejmě plochý tvar sledující místní tektoniku svorů (směr a úklon břidličnatosti / foliace). Širší okolí je tvořeno svory (kvarcitickými svory s relativně rovnými plochami foliace až svorovými pararulami či horninami rulového složení, místy s patrnou migmatitizací a znatelnou drobnou tektonikou - provrásněním); v okolí se vyskytují indicie křemenných žil (s možným zrudněním ?), ojediněle byl nalezen kámen bazaltového složení. Teoreticky by tedy nadloží i podloží mělo být tvořeno "svory", ovšem prakticky se kolem tělesa amfibolitu vyskytuje řada "přechodových hornin", zatím ne zcela přesně určených...
... horniny usilovně zkoumáme a zkoumání bude ještě nějakou dobu trvat (na snímku Ing. Zdeněk Nepustil a RNDr. Richard Jan Hons (2-30)), foto Ing. František Malý, 24. 10. 2024...
JAK AMFIBOLIT VYPADÁ?
Tmavá, na lomu šedo-modro-zelená, velmi pevná a houževnatá hornina všesměrné kompaktní textury se na první pohled velmi liší od ostatních hornin Ašska. V terénu ji najdeme snadno a od místního horninového pozadí (v tomto případě tvořeného svory, většinou kvarcitickými s páskovanou, plošně paralelní texturou) odlišíme podle barvy a tvaru úlomků (kamenů). Horší je to s horninami, které amfibolit bezprostředně obklopují ("na dotek"), některé se svorům ani amfibolitu nepodobají a některé zatím není kam zařadit (mají složení podobné rulám a zeleným břidlicím).
... regionálně metamorfovaná hornina - amfibolit (někdy označován též jako "ortoamfibolit"), masivní nepáskovaná tmavá hornina, na čerstvém nerovném (lasturnatém) lomu tmavě modrozelená, velmi pevná, těžká a odolná... (Dolnopasecko - starý lom za Prechtelovým mlýnem; foto ZN, září 2020, sběr září 2020)
... amfibolit sebraný z povrchu terénu - ze svahu novodobé cesty pod lomem - hornina má silnou navětralou kůru (zvětrávají především živce)... (Dolnopasecko - starý lom za Prechtelovým mlýnem; foto ZN, září 2020, sběr 25.9.2023)
... stěna starého lomu v tělese amfibolitu, pěkně porostlá mechy, naposled se zde amfibolit lámal před rokem 1948 (?), povrch horniny je tedy odkrytý méně než 100 let (?)... (Dolnopasecko - starý lom za Prechtelovým mlýnem; foto ZN, prosinec 2022)
... pohled do levé části lomu: vlevo nahoře - ukloněné "vrstvy" masivních a zvětralých krystalických břidlic (2-17); vlevo dole (pod porostem mechů) masivnější hornina podobná amfibolitu; vpravo - masivní nezvětralý těžený amfibolit (stěna lomu)... (Dolnopasecko - starý lom za Prechtelovým mlýnem; stav před zkoumáním - odkrytím osypů mezi tělesem amfibolitu a "nadložím" (ostatních hornin), foto ZN, prosinec 2022)
... čelní pohled na levou stranu lomu - částečně odkrytou od osypů a omytou vodou ("studijní odkryv"); je zde několik přeměněných hornin pěkně pospolu: nahoře = ukloněné "vrstvy" masivních a značně zvětralých světlých krystalických břidlic (2-17); dole = amfibolit a mezi nimi žíla křemene se spoustou různých minerálů, lemovaná (z obou stran) měkkou, velmi zvětralou horninou (2-18); vlevo je hornina s plošně paralelní texturou (zřejmě aktinolitová břidlice s turmalínem), pravděpodobný (zatím neúplný) sled hornin je níže... (Dolnopasecko - starý lom za Prechtelovým mlýnem; foto ZN, 9.9.2023, foceno mokré - po omytí)
... pravděpodobný (zatím neúplný) sled metamorfovaných hornin na "studijním odkryvu" (viz obrázek výše)... (Dolnopasecko - starý lom za Prechtelovým mlýnem; foto ZN, 19.9.2023)
... detail amfibolitu - vlevo čerstvá hornina (nezvětralá, z těžby - odlomeno z bloku ležícího na terénu cca 100 let), vpravo amfibolit z přechodu ke "svorům" z levé části lomu... (Dolnopasecko - starý lom za Prechtelovým mlýnem; foto ZN, 20.9.2023)
... detail přechodové horniny (zřejmě "amfibolitová" či "zelená" břidlice) z levé části "studijního odkryvu", čerstvý lom - patrná je plošně paralelní textura... (Dolnopasecko - starý lom za Prechtelovým mlýnem; foto a sběr ZN, 26.9.2023)
... detail horniny z levé části lomu (pravá část "studijního odkryvu") - nalezená čerstvá hornina v osypu je nezvětralá, velmi tvrdá a houževnatá, s nerovným až lasturnatým lomem a celistvou strukturou; připomíná vypálenou keramiku; původně zřejmě nějaká hornina na styku magma a pelitů (2-21), dnes regionálně přeměněná (zatím s pracovním názvem "alterovaný bazalt"); v hornině jsou nehojné žluté krystaloblasty živců a ojediněle další minerály... (Dolnopasecko - starý lom za Prechtelovým mlýnem; foto ZN, 25.9.2023)
... přirozený výchoz amfibolitů (pokud lámaný tak opravdu velmi dávno...) se nachází pod současnou novou cestou od pozůstatků Prechtlova mlýna k lomu, v historických mapách žádná cesta kolem výchozu neexistuje (viz situace níže), nad tímto výchozem jsou zřejmé kutací práce (průzkumné) hledající vhodné místo k otevření lomu, v okolí jsou další mělké šachtice (dnes pinky) pravděpodobně zhotovené za stejným účelem... (Dolnopasecko; foto ZN, řijen 2019)
... kámen podivného tvaru a nezvyklého povrchu - zvětralý amfibolit (nebo spíš aktinolitit (2-10)) v nové cestě z "Prechtel" mlýna k lomu - první známka (lokálního) výskytu jiné horniny než okolních svorů (pokud bedlivě sledujete terén :-)... (Dolnopasecko; foto ZN, řijen 2019)
... subtilní sloupečky turmalínu (2-15) na ploše porostlé slídami - podivné horniny na přechodech amfibolit-svor... (Dolnopasecko; foto ZN, 5.9.2023)
... nahloučení sloupečků turmalínu (odrůda skoryl, NaFe2+3Al6(BO3)3Si6O18(OH)4) často tvoří tzv. "turmalínová slunce"; podivné horniny na přechodech amfibolit-svor... (Dolnopasecko; foto ZN, 5.9.2023)
... nahloučení lišt zeleného epidotu (2-26) na zvětralé štěpné ploše (2-20) (dle foliace) nezřetelně páskovaného amfibolitu; sběr z povrchu terénu... (Dolnopasecko; foto ZN, 25.9.2023)
AMFIBOLIT V GEOLOGICKÝCH MAPÁCH...
Výskyt amfibolitu je velmi dobře zakreslen v meziválečné geologické mapě (Mottl 1932), v modernějších geologických mapách (1 : 25 000, 1960 aj.) je zakreslen jen částečně nebo vůbec; ve vysvětlivkách ke geologickým mapám (1 : 50 000 a 1 : 200 000) je amfibolit zmíněn.
... výřez z geologické mapy "ašského okresu" v měřítku 1 : 50 000 - v mapě je vyznačeno těleso amfibolitů jako protáhlá čočka... (zdroj: skládaná volná mapová příloha knihy "Geologie des Ascher Bezirkes" - Geologie Ašského okresu z roku 1932, autor gymnazijní prof. geologie Emil Mottl)
... výřez z geologické mapy v měřítku 1 : 25 000 (základní mapování ČSSR, M-33-61-A-d Aš, kvadrant B, 1960) - je vymapován metabazit (amfibolit - A, žlutá elipsa), amfibolitový lom, resp. pokračování tělesa amfibolitu na protilehlém břehu Bílého Halštrova (zelená elipsa) není vyznačeno, což považuji za velkou nepřesnost v mapování (?), lom není vyznačen ani v podkladové mapě, ačkoli existoval... (zdroj: sken z Interaktivní geologické mapy České republiky 1 : 25 000 v odborném archivu ČGS, vydáno na DVD-ROM, ČGS, 2003)
... výřez z geologické mapy v měřítku 1 : 50 000 - amfibolit není zakreslen; horninové pozadí = svor (1434), většinou kvarcitický s páskovanou texturou, složení: chlorit, muskovit, biotit, křemen + akcesorické minerály (turmalín, granát aj.), původní sedimentární hornina (pelit), většinou bohatý křemenem vzniklá v paleozoiku; výskyt amfibolitu je zakryt vodní nádrží a částečně kvartérními sedimenty (12, 7)... (zdroj: https://mapy.geology.cz/geocr50/; resp. rozcestník map: http://www.geology.cz/extranet/mapy/mapy-online/mapove-aplikace#)
NAVŽDY ZMIZELÁ KRAJINA AŠSKA A ZAPOMENUTÁ HISTORIE - PRECHTLŮV MLÝN...
... moje postřehy z toulek a map :-) (máte-li nějaké doplnění - například fotografie, neváhejte mě kontaktovat!)...
... historické foto - "Prechtel Mühle" na Bílém Halštrově - Dolní Paseky, datum pořízení neznámé - před 1945, dějiny Prechtlova mlýna začínají před 1660 (první písemná zmínka o existenci vodního díla a vzniku mlynářské živnosti - viz níže)... (převzaté z FB Ašsko), též na vodnimlyny.cz
"Prechtelmühle, č.p. 3
Tento mlýn stával osamocen pod Dolními Pasekami, u cesty do dnešního Podhradí (Neuberg). Musel být postaven již před rokem 1700. Martin Prechtel, který zemřel roku 1754 ve věku 71 let, zakoupil tento mlýn v roce 1703 od Jakoba Möschlera. Na Bauerově mapě z roku 1716 (2-4) je tento mlýn uveden jako „Prechtelmühle”. Pod tímto názvem byl uváděn i na pozdějších mapách. Rod Prechtelů na tomto mlýně hospodařil do roku 1786, kdy ho kupuje dolnopasecký papírník Johann Wolfgang Jäger za 2.825 guldenů. V Zedtwitzském Inventáři z roku 1740 je mlýn uváděn jako „Brechtel-Mühl”. Tittmann ho ve své vlastivědě z roku 1893 uvádí jako „Härtelmühle”. Od Jägerů mlýn zakoupil nejprve Nikol Künzel. V adresáři z roku 1906 je uváděn jako výrobce filcového zboží. Později mlýn kupuje Karl Klaus z Aše, který zde až do roku 1946 provozoval výrobnu stávkového zboží. Po něm se mlýn nazýval také „Klausenmühle”. Mlýn byl poháněn 1 mlýnským kolem na svrchní pohon o výkonu 4.8 koňských sil.
Objekt někdejšího mlýna po odsunu německého obyvatelstva postupně chátral, až byl někdy v 50. letech zbořen. Na leteckém snímkování z roku 1953 je patrná již jen jeho ruina. Na jeho místě se v současnosti nachází jakýsi malý vodohospodářský objekt. Dobře patrné jsou dosud základy mlýna a někdejší mlýnský náhon." (zdroj citace: http://www.thonbrunn.cz/mlyny/M_Niederreuth_cz.php) (2-13)
... ortofoto 1953 (letecké snímkování) - pravděpodobně nejstarší reálně zachycená krajina, mlýn v červené kružnici, amfibolitový lom v zelené kružnici, v nezatopeném údolí je vidět nádherně meandrující potok (Bílý Halštrov), který dnes tvoří hranici mezi katastrem Podhradí u Aše a Dolní Paseky... (zdroj: https://geoportal.gov.cz/web/guest/map?openNode=Orthoimagery&keywordList=inspire)
... situace kolem Prechtlova mlýna na Bílém Halštrově - Dolní Paseky před rokem 1957 (2-2), vojenská mapa v měřítku 1 : 10 000, přehrada ještě neexistovala, je patrný dlouhý můstek ve směru toku potoka, bylo to zřejmě zatrubnění (dnes již neexistující) a zákres zbořeniště mlýna (v červené kružnici), zda byl k zatrubnění potoka historicky využit jeho meandr nebo je to umělá úprava se asi nedozvíme..., v zelené kružnici je amfibolitový stěnový lom; je patrné, že cesty k němu vedly jinak, než dnes (!), náhon k mlýnu není v mapě (byl již zřejmě zasutý, bez vody nebo pro mapu nevýznamný)... (zdroj: https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=topo1952&idrastru=D7_2__M-33-61-A-d-2)
(zdroj: https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=cioc&idrastru=B2_a_6C_1356-2_3)
... císařské otisky a stabilní katastr (1826–1830 a pak 1837–1843) (8)... (zdroj: https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_4872_3)
... indikacni skica - vyrez (1841), zajímavé znázornění - dvě mlýnská kola (?)... (převzato z vodnimlyny.cz, původní zdroj: archivnimapy.cuzk.cz)
... III. vojenské mapování - 1877-1880, měřítko 1 : 25 000 (2-5)...
... II. vojenské mapování - 1836-1852, měřítko 1: 28 800 (2-4)...
... I. vojenské mapování (2-3) – josefské, 1764-1768 a 1780-1783 (rektifikace), měřítko 1: 28 800, Prechtlův mlýn je uprostřed červené kružnice... (zdroj: http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c065)
... Müllerova mapa Čech z roku 1720 (2-6)... (zdroj: http://oldmaps.geolab.cz/index.pl?lang=cs)
... Bauerova mapa 1716 (2-7) (Landcharte über die Reichs Adel Zedwizische und der Cron Boeheim zulehen Rührende Herschaft und gütter zu Ascha welche von folgenden possediret werden), kde je Prechtlův mlýn, (označil jsem červeným kroužkem), všimněte si vyznačení silnic s ohledem na jejich tehdejší důležitost (!)... (zdroj: https://www.esbirky.cz/predmet/12043913)
... Bauerova mapa 1716 - Zedtwitzovské lenní území (2-7) (převzato z vodnimlyny.cz, původní zdroj: oldmapsonline.org,mapová sbírka PřFUK) 
... rakousko-pruské válečné tažení na Ašsku (mezi 1756-1762), autor neznámý (mědirytina)... (zdroj: vodnimlyny.cz)
... rakousko-pruské válečné tažení na Ašsku (mezi 1756-1762), autor neznámý (mědirytina)... (zdroj: vodnimlyny.cz)
... Prechtlův mlýn část základů přední budovy (2008)... (převzato, zdroj: www.vodnimlyny.cz)
... Prechtlův mlýn část základů zadní budovy (2008)... (převzato, zdroj: www.vodnimlyny.cz)
- poznámka: pokud těleso amfibolitu vzniklo "natlačením" magmatu do již zpevněných sedimentů blízko povrchu a nadloží tak bylo "nadzviženo, měly by okolní horniny (svorovo-rulového typu) mít generelně jiný úklon (ploch foliace) než širší okolí
- poznámka: lze vůbec předpokládat nějakou (alespoň minimální) shodu foliace svorů s původním zvrstvením sedimentů (tj. pelitů bohatých křemenem)?
- poznámka: při těžbě bylo postupováno tak, že bylo (nepotřebné) nadloží odstraňováno jen v nezbytné míře a těleso amfibolitu svrchu navrtáváno vrty a lámáno pomocí střelných prací
... vrtání bylo pravděpodobně "rotačně - příklepné", ne-li prováděné ručně (?), vlevo = šikmý vrt, vpravo = svislý vrt, vrty sloužily k oddělení větších bloků...
... část vývrtu na odlomeném (a dále již nezpracovaném) bloku...
... zbytky vývrtů jsou značně nepravidelných profilů...
... díky takovému postupu těžby (v levé části lomu) lze červenou čarou vyznačenou plochu považovat za původní styčnou plochu tělesa amfibolitu s odtěženým nadložím...
... z konfigurace terénu se lze domnívat, že důvodem k těžbě byl nález skalního výchozu ve svahu, jež zde vzniknul díky velké odolnosti amfibolitu vůči větrání; na obrázku je boční pohled na vrcholovou část výchozu, dnes jednoznačně vyčnívající nad okolní terén, podobně jako v minulosti...
... nalámaný kámen byl pak upravován na menší ("odvozné" či potřebné) tvary kamenickým způsobem, přímo u lomu, kde byl kámen používán není zatím známo (náhrobky, štěrk ?), v pozadí je odval lomu, zprava původní přístupová cesta... (Dolnopasecko; foto ZN, 16.11.2024)
"POZNÁMKY"
číselné odkazy (horní indexy) v textu - viz "Amfibolit - legenda"