Alterovaný bazalt

"Extrémně vzácnou horninu Ašska, jež se jiným ašským horninám nepodobá, najdeme na jediném místě. Její vznik, výskyt i přesné pojmenování je zatím rébusem, jež čeká na rozluštění!"

KUCHAŘKA PRO ZAČÁTEČNÍKY:

"Vezmeme horninu bazaltového složení (13), ideálně v takovém stavu, abychom ji mohli nalít či nacpat do vhodných sedimentů. Vše necháme vychladnout. Toť vše. Tlak nepotřebujeme žádný a teplota bazaltu ať je velmi vysoká, alespoň tisíc stupňů! Teplotní působení je veledůležité. A máme tu - na styku obou hornin - "exotickou kontaktní horninu" o které toho moc nevíme. Co nám totiž po jejím utuhnutí přesně vznikne, je záhadou. Může to být kontaktní rohovec (9), nějaká forma přeměněného bazaltu či zcela něco jiného... Záleží na mnoha dalších okolnostech (12). Ve finále, celý kontakt  nepříbuzných hornin (tak jako okolní "pravý" čedič a sedimenty) necháme projít další dlouhou přeměnou v rámci regionální metamorfózy (tj. aby nám z čediče vznikl amfibolit, ze sedimentů svor a z kontaktních hornin třeba "alterovaný bazalt" (4)."

CO JE "ALTEROVANÝ BAZALT"?

Hornina vzniklá tepelnou přeměnou na styku sedimentárních a výlevných alkalických hornin, zřejmě dále přeměněná. V našem případě pravděpodobně vznikla na místech, kde se žhavé alkalické - bazaltové - magma přímo potkalo s usazenými horninami (s jíly/jílovci, prachovci, psamity (14) apod.). Na styku došlo k tzv. kontaktní metamorfóze (přeměně) a pak k dalším změnám minerálního složení v důsledku regionální metamorfózy (možná dokonce "retrográdní"). Zda se účastnily metasomatické pochody, fluida ("autometamorfóza" (19)) a jak byla dál hornina degradována zvětráváním (?) není zatím známo. 
!!!
Stále je "ve hře" že se o alterovaný bazalt vůbec nejedná a že jde o kontaktní horninu regionálně přeměněnou, tj. horninu se znaky původních sedimentů (? "kontaktní rohovec" (9)). Usuzuji tak podle makroskopicky určitelných minerálů. Patrný je živec, křemen, inkluze (zatím neurčeného) zrnitého tmavého minerálu (?), ojediněle žluté zonální sloupečky (aragonit ?), + muskovit, + zrna kovového vzhledu, + rýhované hnědé sloupečky aj....).
!!!
Pravděpodobně zde máme co do činění s kontaktním dvorem - stykem vyvřelé výlevné horniny a sedimentů v nějaké fázi jejich zpevnění (diagenezi (18))

VYUŽITÍ:

Hornina je petrografickou zajímavostí a v nalezeném výskytu nemá praktické využití.

PŮVOD JMÉNA:

Název horniny "alterovaný bazalt" považuji za pracovní. Tento pracovní název zahrnuje jak původní protolit (bazalt), tak genezi (vznik/přeměnu) horniny. Jak horninu správně nazvat je zatím nejasné a diskutabilní.

BYLO - NEBYLO (... SPÍŠ ALE BYLO, NEŽ NEBYLO):

Jak to bylo je opravdu rébusem a otázek je zatím víc než odpovědí... Vylil se bazalt na mořské sedimenty nebo do nějakých "volných" puklinových struktur, nebo byl do nich "natlačen/vměstnán"?  Bylo to prostředí nezpevněných sedimentů, nebo již částečně zpevněných (v jílovce, prachovce...) a zároveň byly sedimenty již "suché" nebo ještě dost "zavodněné"? Je vše "v původní poloze" vzniku, není to překocené? A vůbec stalo se všechno na místě, kde horninu dnes nacházíme (jest tedy "autochtonní"?), anebo byla celá poloha amfibolitu přenesena v nějakém "alochtonu" (16) z velké vzdálenosti a je tak "odstřižena" od původního přívodního kanálu? Došlo k finálním přeměnám (a přesunu, byl-li) v rámci regionální metamorfózy? Jaký je přesný styk - amfibolit/zelené břidlice/alterovaný bazalt"/svor - co přechodové horniny... jak je definovat a uchopit (viz amfibolit) z hlediska jejich geneze? Které  - dnes makroskopicky identifikovatelné minerály - někdejší procesy determinují? Jak je to s definicí textury a struktury (resp. stavbou) jednotlivých hornin v jejich konkrétní asociaci "in situ"? 

KDE "ALTEROVANÝ BAZALT" NAJDEME?

text v přípravě

obrázek v přípravě

JAK "ALTEROVANÝ BAZALT" VYPADÁ?

text v přípravě

DSC03737-hornina-z-prave-casti-dkryvu-GeologieAsska.cz-GeoVychazky.cz

... úlomek horniny s celistvou strukturou; připomíná vypálenou keramiku; v hornině jsou nehojné žluté krystaloblasty živců, občas nějaká dutinka a tmavé inkluze, patrné jsou další minerály; nalezené úlomky mají znatelnou (velmi tvrdou) krustu... (Dolnopasecko - starý lom za Prechtelovým mlýnem; foto ZN, 25.9.2023)

porcelanit-metaporcelanit-GeologieAsska.cz-GeologickeVychazky.cz_02

... detail s patrnou krustou... (sběr 2.10.2023, foto ZN, 3.10.2023)

porcelanit-metaporcelanit-GeologieAsska.cz-GeologickeVychazky.cz_detail_03

... detail s patrnou krustou - pohled z druhé strany...  (sběr 2.10.2023, foto ZN, 3.10.2023)

porcelanit-metaporcelanit-GeologieAsska.cz-GeologickeVychazky.cz-detail-sipka-04

... vpravo na úlomku je dobře vidět "krusta" o tloušťce 3-4 mm a nahoře (označeno šipkou) krystal zatím neznámého minerálu (aragonit?) o délce kolem 2 mm (na jiném vzorku je patrný prostor po vypadlém sloupečku)...  (sběr 2.10.2023, foto ZN, 3.10.2023)

DSC03935_vyrez_upraveno_02

... makrofoto nalezeného zonálního - dobře omezeného - krystalu, sloupeček je průsvitný/průhledný, délka kolem 2 mm, zdá se, že barevné zóny jsou vždy odděleny "prasklinou" napříč krystalu, vzhled je skelný až "mastný", při zvětšení 60x je patrné dokonalé omezení krystalu, barvy: kouřová, nažloutlá a čirá... (sběr 2.10.2023, foto ZN, 7.10.2023)

porcelanit-metaporcelanit-GeologieAsska.cz-GeologickeVychazky.cz-detail-zonalnosti-krystalu-dve-sipky-02

... zvětšení makrofota v PC, dole má krystal barvu nejtmavší, každý další segment je probarven od barvy světlé ke tmavší, poslední segment je zcela čirý... (sběr 2.10.2023, foto ZN, 7.10.2023 - důležitá poznámka: snímek je prozatímní, nedaří se mi vychytat správné barvy, je to vše moc zelené, ve skutečnosti je vše okrové - viz výše a níže!)

porcelanit-metaporcelanit-GeologieAsska.cz-GeologickeVychazky.cz_detail_05

... extrémně houževnatá hornina, ostré hrany úlomků a nerovný až lasturnatý lom...  (sběr 2.10.2023, foto ZN, 3.10.2023)

porcelanit-metaporcelanit-GeologieAsska.cz-GeologickeVychazky.cz-detail-krystaloblast-zivce-06

... makrofoto krystaloblastu (11) živce, velikost cca 3x3 mm...  (sběr 2.10.2023, foto ZN, 3.10.2023)

porcelanit-metaporcelanit-GeologieAsska.cz-GeologickeVychazky.cz-detail-dutinky-07

... makrofoto nehojných dutinek (velikost cca 1 mm)...  (sběr 2.10.2023, foto ZN, 3.10.2023)

porcelanit-metaporcelanit-GeologieAsska.cz-GeologickeVychazky.cz-detail-tmave-inkluze-08

... makrofoto tmavých zrnitých inkluzí (?) o velikosti cca  2-3 mm = krystaloblasty (11) (zrnitého cordieritu?)...  (sběr 2.10.2023, foto ZN, 3.10.2023)

porcelanit-metaporcelanit-GeologieAsska.cz-GeologickeVychazky.cz-detail-struktura-09

... detail všesměrné, každopádně převážně kompaktní (masivní/homogenní) textury horniny, do jaké míry jde o strukturu reliktní či rekrystalizační je nejasné; dutin je málo, co se týče velikosti a omezení zrn tak hornina silně připomíná "psamitické" struktury pevných úlomkovitých sedimentárních hornin...  (sběr 2.10.2023, foto ZN, 3.10.2023)

LEGENDA A POZNÁMKY:

text v revizi

(1) porcelanit
:
a) kompaktní termálně metamorfovaná hornina, zpravidla jílovitá nebo slinitá břidlice (obsahující křemen, živce, mullit, sillimanit, wollastonit, cordierit); častý na kontaktech bazaltů se sedimenty české křídové pánve (Čeřovka u Jíčína, Kunětická hora),
b) obecný název pro různé sedimenty (buližníky, silicifikované tufy apod.) vzhledem připomínající porcelán; též termálně přeměněné laterity a bauxity (zdroj: https://ugp.ldf.mendelu.cz/wcd/w-ldf-ugp/soubory/geologie/petrolog.pdf)
(2) pelit - "sypký" / úlomkovitý, velmi jemný materiál (zrnitost pod 0,004 mm), jež je do místa usazení (do moří) z pevnin přemísťovaný převážně větrem
(3) "metaporcelanit" (dřívější pracovní název horniny):
a) poprvé kontaktní metamorfózou = na styku sedimentů a žhavého magma, při nízkém tlaku, vysoké teplotě (přes 1000 °C) a v relativně krátké době,
b) podruhé regionální metamorfózou = při středních tlacích, za mnohem nižších teplot a velmi dlouhého trvání (!)...
(4) pracovní hypotézy možného vzniku horniny:
A.
1) bazická bazaltová tavenina (čedič) se vlil/natlačil do již uložených sedimentů (tj. do pelitů - jílovců, nebo zpevněných jílových břidlic) = na kontaktu magma se sedimenty vznikly - spečením/slinutím minerálů sedimentů (při teplotách pod bodem jejich tání) - porcelanity,
2) během regionální metamorfózy byly porcelanity postiženy další nejasnou středně tlakou a středně teplotní přeměnou společně s okolními horninami (sedimenty se přeměnily ve svory a bazalt v amfibolit + příbuzné horniny), porcelanity se přeměnily do hrubší struktury a došlo ke krystalizaci některých minerálů (? (6)),
3) dále zřejmě došlo (a stále dochází) k zvětrávání horniny (například rozpadem minerálů bohatých Fe apod.) = dnešní stav,
4) všechny přeměny se děly v různých hloubkách, prostředích a s jinou časovou dotací (!); při styku bazaltu se sedimenty šlo o relativně rychlou kontaktní metamorfózu v sedimentech někde na dně ordovického (nebo staršího) moře (?), nebo později - při vulkanické činnosti (?) v siluru a devonu) a úplně jinde, než se (zeměpisně) nacházíme dnes, přeměna trvala dokud magma (těleso, které bylo vytvořeno - nepravá žíla apod.) v sedimentech nevychladlo (!); k regionální přeměně došlo někdy později, v průběhu variské orogeneze v nitru horninových mas (po dobu cca 70 mil. let, v prvohorách - ve svrchním devonu až spodním permu); dnešní povrch terénu je o 2-8 km níže, než bylo vyzdviženo variské horstvo; zvětrávací procesy probíhaly a probíhají neustále (dnes se zemský povrch považuje za ovlivňovaný exogenními geologickými pochody až do hloubky 150-200 m (zdroj: Petrologie, Bajer et al., dostupné online), resp do hloubky větší (až 1 km zdroj: xx)...
B.
porcelanit - jak jsem jej dosud poznal z oblasti Českého středohoří - je makroskopicky celistvý, pelitické (až aleuritické struktury)  a většinou křehký = další možností tedy je, že se jedná o horninu porcelanitům pouze podobnou a vzniklou obdobným mechanizmem (viz A.1 a A.2 výše) z původně hrubších sedimentů (jílovo-prachových až písčitých?), pak by též mohlo jít o "kontaktní rohovec" (?) či "alterovaný bazalt" (?)... (9, 10)
C.
autometamorfovaný (19) bazalt později postižený přeměnou v metamorfní facii zelených břidlic (zdroj: písemné sdělení Mgr. Jakub Mysliveček - vulkanolog ČGS)
(5) zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Porcelanit
(6) zatím nalezeny krystaloblasty živců, kovová zrna připomínající slitky ocelově lesklého kovu, zonálně barevný sloupeček neznámého minerálu, "mikro" dutiny se zvětralými Fe/Mn minerály (?), tmavé inkluze - porfyroblasty zrnitého cordieritu (?), povlaky Fe minerálů...
(7) hornina je velmi odolná, houževnatost při půlení mi připomněla tvrdost a odolnost starých ašských místních ("německých") cihel
(8) předpokládám (viz výše), že výsledná struktura metamorfované horniny má hodně společného s původním sedimentem ("protolitem" - mateřskou horninou), hodí se mi proto přirovnání z klasifikace sedimentárních hornin, ačkoli to není petrologicky vůbec správně :-); struktury úlomkovitých sedimentů se označují podle velikosti částic a slouží jako kritérium pro klasifikační zařazení příslušné horniny: a) struktura psefitická (velikost zrna > 2,0 mm), b) struktura psamitická (velikost zrna 2,0 - 0,063 mm), c) struktura aleuritická (velikost zrna 0,063 - 0,004 mm) a d) struktura pelitická (velikost zrna < 0,004 mm). Vzhledem k podmínkám svého vzniku nebývají klastické sedimenty v přírodě ve většině případů dokonale vytříděny. Z tohoto důvodu se u nich setkáváme také s mnoha přechodnými strukturními typy, které se označují podle převládající velikosti zrn např. jako struktury psefiticko-psamitické, aleuriticko-pelitické apod.
(zdroj: Multimediální atlas hornin - Stavby sedimentárních hornin, Ústav geologických věd PřF MU Brno, dostupné on-line)
(9) Cituji z "Atlas našich hornin: Čechy*Morava*Slovensko. 2. vyd.":
"Kontaktní rohovce jsou různě, většinou však tmavě šedě zbarvené. Jsou jemně zrnité až celistvé, s nerovným až lasturnatým lomem. Stavba je nejčastěji všesměrná,
někdy není zcela setřena břidličnatost původní usazené horniny. Kontaktní rohovce se skládají z křemene, živce a obvykle biotitu. V závislosti na složení původní usazeniny tyto nerosty může doplňovat andalusit, cordierit, sillimanit apod. Jsou to horniny pevné, používané k výrobě drceného kameniva. Bývají bohužel rozpraskané,
což neumožňuje vylamování větších bloků. Kontaktní rohovce jsou poměrně běžné při kontaktu středočeského plutonu, například u Neveklova nebo Nového Knína."
"Porcelanity představují zajímavý typ kontaktně přeměněné horniny. Jsou celistvého vzhledu s nápadně hladkým lasturnatým lomem. Mají velmi různé barvy.
Výjimkou nejsou pestré odstíny. Někdy jsou skvrnité. Vznikají vypálením původních jílů, jílovců nebo slínovců. K tomu dochází tepelným působením okolo vulkanických výlevů, zejména čedičů a andezitů, nebo při požárech uhelných slojí. S porcelanity se můžeme setkat v Podkrušnohoří, Českém středohoří nebo na Uherskohradišťsku."
(HONS, Richard Jan. Atlas našich hornin: Čechy - Morava - Slovensko. Druhé rozšírené vydání. V Praze: Richard Jan Hons, 2023. ISBN 978-80-11-03550-1.)
(10) https://cs.wikipedia.org/wiki/Kontaktn%C3%AD_rohovec
(11) krystaloblast = minerální zrno vzniklé při metamorfóze. Je-li omezeno krystalovými plochami, nazývá se idioblast (nebo autoblast), v opačném případě xenoblast. Převyšuje-li podstatně velikost ostatních zrn, mluvíme o porfyroblastu (v migmatitech migmatoblast). Jako holoblast se označují zrna, která v původní hornině neexistovala ani jako zárodek. Struktury vzniklé blastézou se nazývají krystaloblastické a podle převládajících součástek se rozlišují např. struktura idioblastická (autoblastická), xenoblastická, porfyroblastická (velké idioblasty), holoblastická, lepidoblastická (lupínkovité minerály jako slídy a chlority), fibroblastická (vláknité minerály jako sillimanit), ne-matoblastická (sloupkovité minerály jako amfibol). (http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?krystaloblast)
(12) například, zda byl výlev skutečně "do sedimentů" nebo "na sedimenty", zda bylo prostředí suché nebo zvodnělé, jak to bylo s fluidy atd.
(13) bazaltové magma - čedič = xxx
(14) jíly (pelity), prachovce (aleurity), psamity atd. = sedimentární (usazené), většinou sypké (úlomkovité) horniny
(15) jílovce = zpevněné jíly
(16) alochton=vrchní část příkrovu, přesunutá na velké vzdálenosti na autochton (spodní část systému, nepřesně "podloží"), který může být tvořen jinými - nebo těmi samými horninami, ale jinde; alochtonní=součástí alochtonu (horninového celku tektonickými pochody odděleného od původního podloží a spočívajícího na druhotném podloží), autochtonní=součástí autochtonu, vzniklý namístě, tj. netransportovaný; za příkrovy se označují přesuny hornin na větší vzdálenosti (dohoda v geologii) než 5 km; styk mezi autochtonem a alochtonem je vždy tektonický
(17) "kontaktní dvůr" (také kontaktní aureola nebo kontaktní zóna) je v geologii přechodovou zónou mezi magmatickou intruzí a okolní horninou; v závislosti na velikosti intruze se rozměry kontaktní zóny liší od několika milimetrů u malých žil po několik kilometrů u velkých plutonů (https://cs.wikipedia.org/wiki/Kontaktn%C3%AD_dv%C5%AFr)
(18) diageneze (http://geologie.vsb.cz/sedimentologie/textova%20cast/possedimentacni%20proces.htm)
(19) "Vulkanické i plutonické magma obsahuje vodu. Tato horká voda po utuhnutí vyvřelin zbývá a v ní je rozpuštěno množství látek a chemických prvků, jež se předtím nevešly do struktur minerálů, z nichž jsou vyvřeliny běžně poskládány. Těmto horkým zbytkovým roztokům, obsahujícím řadu méně běžných chemických prvků, říkáme hydrotermální roztoky. Hydrotermální roztoky putují rozpraskanými horninami a látky v nich rozpuštěné reagují s některými původními minerály vyvřeliny za vzniku další nových minerálů. Takovému procesu říkáme autometamorfóza. Dalo by se říci, že při autometamorfóze se hornina tak trochu přemění „ve vlastní šťávě“." (zdroj citace: http://www.velebil.net/)
(20) xxx

UŽITEČNÉ ODKAZY:

struktury klastických (úlomkovitých) sedimentárních hornin - http://geologie.vsb.cz/PETROLOGIE2013/struktura-sedimenty-klasicke.htm
xxx