(4-1) aplit tvoří poměrně slabé žíly uvnitř granitů, často pospolu s pegmatity, do nichž může přecházet; většina aplitů vzniká z reziduí unikajících z tuhnoucích granitů (obsahují-li roztoky těkavé látky, vzniká pegmatit, v opačném případě aplit); existují též aplity jiného složení (např. syenitový nebo dioritový)
(4-2) zrna do 2 mm = aplit, zrna nad 2 mm = pegmatit (J. Zimák: Petrografie magmatitů, katedra geologie PřF UP Olomouc, říjen 2005, str. 31)
(4-3) cca mikroklin + kyselý plagioklas (oligoklas)?
(4-4) struktura aplitů je obvykle panalotriomorfní (synonymum "aplitická") = hornina je složena z alotriomorfních zrn (minerály nemají vlastní krystalové tvary), jež krystalovaly "současně" s přechodem do hypidiomorfně zrnité struktury (zrna jsou částečně omezena krystalovými plochami)
(4-5) jedná se tedy (?) o taveninu z granitového masivu proniklou do otevřených puklin v ortorule nebo žíly vzniklé krystalizací minerálů z fluid (?) pocházejích z granitu (místy mají tyto žíly i charakter pegmatitů)
(4-6) Aplity jsou velmi kyselé a jemnozrnné horniny, složené z křemene, ortoklasu a kyselých plagioklasů. Jsou obtížně zvětratelné, a aplitové žíly – které často prorážejí masivy kyselých i neutrálních hornin – se projevují v terénu v podobě valů a hřbetů.
(zdroj: skripta Geologie, Aleš Bajer, Aleš Kučera, Valerie Vranová, Mendelova univerzita v Brně, LDf, 2018 (?), dostupné on-line)
stránka ("blog"), článek - "Aplit"