(11-1) Rejzek J. Český etymologický slovník, Leda, Brno 2001, ISBN 80-85927-85-3; termín "očouzený kámen" mohl pocházet z interiérů hradních černých kuchyní, nebo kouřem zbarvených hornin při středověké těžbě nerostů (tzv. "pálení ohněm")
(11-2) Šalanský K. Neovulkanity České republiky a jejich geofyzikální projevy, ČGS, Praha 2004, ISBN 80-7075-627-6
(11-3) zdroj: https://www.umwelt.sachsen.de/umwelt/infosysteme/ida/pages/map/command/index.xhtml;jsessionid=D1139DF5AFBEFCAAC6C9CEE031666FAE?mapId=2f880c78-ab11-4623-b8fc-7cf0f80ccc05&useMapSrs=true&mapSrs=EPSG%3A25833&mapExtent=296198.8561314772%2C5563131.366542258%2C317400.1661498758%2C5572539.447862922
(11-4) kámen je ohlazený v důsledku jeho výskytu na povrchu terénu (nebo těsně pod povrchem) velmi dlouhou dobu (tisíce a statisíce let) byl "ohlodáván" mrazem, zahříváním (tmavá barva znamená větší prohřátí povrchu kamene slunečními paprsky) a nahlodáván vegetací (mechy, lišejníky, řasy...)
(11-5) intruze = (mj.) pronikání magmatu do okolních hornin (formou žil apod.)
(11-6) "Zařazení horniny do jedné ze tří základních skupin a její bližší klasifikace se provádí nejčastěji na základě struktury, textury a nerostného složení horniny, v některých případech však může být jedním z hlavních klasifikačních kritérií chemické složení horniny."
"Magmatické horniny lze podrobněji klasifikovat na základě jejich chemického nebo nerostného složení. Údaje o chemickém složení jsou využívány zejména ke klasifikaci vulkanitů (především těch, jejichž součástky nelze spolehlivě rozlišit ani mikroskopicky a které tudíž nelze klasifikovat podle nerostného složení). Chemické klasifikace magmatitů mají značný význam při řešení otázek spojených s jejich vznikem. Nevýhodou chemických klasifikací je skutečnost, že jsou založeny na pracných a poměrně drahých chemických analýzách."
(zdroj: PETROGRAFIE MAGMATITŮ, doc. RNDr. Jiří Zimák, CSc., Katedra geologie PřF UP Olomouc, 2005)
(11-7) třetihory tj. kenozoikum, neogén; v současné době se do třetihor řadí i dnešek - probíhající čtvrtohory tj. kvartér - více viz chronostratigrafická tabulka
(11-8) třetihorní vulkanismus Českého masivu (Multimediální mineralogicko - petrografický exkurzní průvodce po území Čech, Masarykova univerzita Brno)
(11-9) efuze (efúze) = povrchový výlev magmatu (= láva)
(11-10) QAPF = diagram s vrcholy: Quarz (křemen), Alkali feldspar (alkalický živec), Plagiocalse plagioklas) a Foide (foid – zástupce živců); (například: "Klasifikace a poznávání magmatických hornin", diagram QAPF; klasifikační diagram vulkanitů (Streckeisen 1978):..jpg)
(11-11) terminologie čedičů (moderní pojetí):
1. jednoznačně doporučený je název bazalt bez ohledu na stáří vulkanitu,
2. "diabas" = termín používaný pro paleozoické a prekambrické bazalty, není doporučen,
3. "melafyr" = termín je považovaný za zastaralý,
4. "spilit" = termín je vázán na prokazatelné metasomatické či metamorfní změny ve facii zelených břidlic (kryje se s termínem metabazalt, který je doporučen),
5. "dolerit" = název je používán pro středně zrnité horniny, vystupující v žilách, čočkách a pod., s ofitickou nebo intersertální strukturou; může být i alterovaný, geologický věk není rozhodující; často je však chápán i jako synonymum mikrogabra.
(zdroj: https://petrol.sci.muni.cz/poznavanihornin/magmatity/bazalt.htm)
(11-12) "Krystalinikum Krušných Hor i Smrčin pronikají na mnoha místech neovulkanity. Jejich tělesa jsou vázána výhradně na zlomové struktury, zejména na jejich překřížení."
(zdroj citace: ŠKVOR, Vladimír. Geologie české části Krušných hor a Smrčin. Knihovna Ústředního ústavu geologického. Praha: Academia, 1975., str. 22)
doporučuji:
Svědek sopečné činnosti: Čedič (https://edu.ceskatelevize.cz/video/1505-svedek-sopecne-cinnosti-cedic)
poznámka:
vegetace na žulách x vegetace na čedičích
půda na žulách x půda na čedičích
fyzikální a mechanické porovnání
využití jako stavebního kamene - porovnání
zastoupení (obecně) - ČR, svět
genius loci míst
fb: 2023_10_12
... ano, "olivín" je přítomen skoro vždy, jde totiž o tzv. "alkalické olivinické bazalty" ze skupiny olivinických čedičů s dalšími minerály (foidy, melilitem a jinými...), jsou to často velmi jemnozrnné až na pohled celistvé horniny a pokud nejsou již detailně popsány, mám problém je přesně (makroskopicky) definovat = ani lupa úplně nepomůže 🥲;
... přesné určení (tj. popsání a zařazení horniny v rámci "bazaltů") chce sofistikované petrologické postupy - zkoumání tenkých průsvitných plátků horniny polarizačním mikroskopem - pro určení optických vlastností minerálů a tím minerálního složení horniny, pro určení podmínek krystalizace minerálů, jejich posloupnosti růstu atd... (používají se i dražší a relativně rychlejší metody - elektronová mikroskopie, mikrosondové analýzy a moderní chemické kvantitativní analýzy pro určení přesného chemického složení horniny (některé horniny se totiž ani jinak klasifikovat nedají) = samé složitosti používané hlavně cíleně (pro komerční nebo vědecké účely), ale dnes už i obecně (za dost peněz) dostupné;
... na obrázcích mám (zatím) jen velmi speciální horninu z ranku bazaltů s velmi složitým názvem ("ol. melilitický nefelinit (sodalitit) až ol. nef. melilitit, ol. sodalitický melilitit")🙃, která se od ostatních čedičů Ašska liší a je složením jiná, než například bazalt těžený v Libé (jednodušší "olivinický nefelinit"), všude roztoušený jako silniční kamenivo Ašskem, nebo čediče kolem Horních Pasek (jednodušší "nefelinické bazanity");
... nad Dolními Pasekami, na cyklostezce Horní Paseky-Doubrava, se na jednom místě potkáváme s čedičem místním (velké bloky kolem cesty) a čedičem přivandrovalým až z Libé (v silnici + poházeným kolem), podobně cestou k prameni Bílého Halštrova (silnice versus čedičové horninové pozadí na polích, solitérní balvany a hromady kamenů vzniklé vysbíráním při dřívější orbě dnešních pastvin);
... informace na stránkách budou pomalu růst, včetně dalších fotek + makrofotek a pak tam bude i víc dat o složení (snad, něco už mám...) k porovnání atp. :-);
... nestíhám... a hledám cestu, jak to zpracovávat, psát a prezentovat - aby v tom nebyl nebetyčný a nekonečný zmatek + nepřehledno čili bordel;
... pojmenovávání vyvřelých hornin je kapitola sama o sobě, záleží na mnoha faktorech aby byl název správný nebo se blížící skutečnosti, a ostatní věděli o co jde. 🙃🙄🫤
P.S.
... "olivín" je název pro směs minerálů ze skupiny olivínu = forsterit s menší příměsí fayalitu (a to už jsme v mineralogii...); opticky lze "olivín" od sopečného skla dobře rozeznat podle silného dvojlomu (a to už jsme v petrologické mikroskopii...); olivín i sopečné sklo jsou dost nestabilní minerály a rychle větrají - viz důlky na povrchu balvanů (a to už jsme v oblasti rychlosti geologických procesů ve vztahu k minerálům samotným); minerály se navzájem mísí (a už jsme v nějaké oblasti genetické mineralogie);
... škoda že na Ašsku nemáme zkameněliny, to by byla další mela... máme tu však jednoduché a spoře se vyskytující inchnofosílie, ale o tom až někdy jindy 😎!
... takže dnes už dost! 🙂🙃😎
P.S. 2
výlevné horniny s olivínem a bez olivínu:
bazalt/bazanit/leucitit/nefelinit/tefrit
https://petrol.sci.muni.cz/poznavanihornin/magmatity/bazalt.htm
http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?bazalt
https://www.ig.cas.cz/pro-verejnost/geopark-sporilov/v16-nefelinit/
https://petrol.sci.muni.cz/poznavanihornin/magmatity/bazanit.htm
Komorní hůrka:
(melilitický) olivinický nefelinit ze skupiny olivinických čedičů čili alkalických bazaltů, tj. pouze s foidem nefelínem a navíc s melilitem)
minerál olivín:
https://petrol.sci.muni.cz/mikroskopie/atlas_mineralu/olivin.pdf
https://petrol.sci.muni.cz/mikroskopie/atlas_mineralu/fayalit.pdf
https://mineraly.sci.muni.cz/nesosilikaty/forsterit.html
(velmi známé vzorky z lokality Smrčí jsou směsi minerálů ze skupiny olivínu s dalšími minerály hlubinných hornin, jde o útržky horniny peridotit, jež byla proudem bazaltu vytržena z vrchní části zemského pláště a dotažena až k povrchu zemskému, do jiných podmínek, proto je peridotit a olivín tak nestabilní, vzorky peridotitu rychle šednou, zrna se drolí a rozpadají)
hlavní foidy (minerály zastupující živce když je málo SiO2 a nemohou tedy být s křemenem v hornině společně):
minerál melilit (nepatří mezi foidy - má jinou strukturu - ačkoli funkci foidů má):
https://petrol.sci.muni.cz/mikroskopie/atlas_mineralu/melilit.pdf
složitost vulkanických skel:
https://is.muni.cz/el/sci/podzim2016/G7681/Prirodni_skla_2016_I.pdf
elektronová mikroskopie a mikroanalýzy (příklad vybavení):
https://www.natur.cuni.cz/geologie/petrologie/laboratore/feg-epma
... a jednodušší základ pro nadšence jako jsem já:
https://www.geology.upol.cz/upload/studijni_materialy/plne_texty_skript/2005_Zimak_Jiri_Petrografie_magmatitu.pdf
... a už si víc nepamatuju, tak fakt dost! 🙂🙃😎
stránka ("blog"), článek - "Čediče"