"Velmi málo metamorfované horniny v zajímavých vývojích a se stopami zkameněliny popsané jako Phycodes circinati RICHT.!"
KUCHAŘKA PRO ZAČÁTEČNÍKY:
"text v přípravě"
CO JSOU FYLITICKÉ BŘIDLICE "FYKODOVÉ"?
Nepravidelně páskované slabě metamorfované horniny (šedozelených, šedomodrých až šedých) barev, místy dobré "štěpnosti" s relativně rovným lomem a velmi křehké, jinde rozpadající se v nepravidelné kusy (podle místního porušení trhlinami), často bez výrazných ploch "foliace"; objevují se též velmi odolné vložky s velkým podílem křemene (kvarcity?) a lze nalézt i větší kusy křemene sekrečního (spíš ale žilného)...
VYUŽITÍ:
místně ve stavitelství (historicky)
PŮVOD JMÉNA:
text v přípravě
BYLO - NEBYLO (... SPÍŠ ALE BYLO, NEŽ NEBYLO):
Fylitické břidlice (17-18) vznikly slabou (17-19) metamorfózou jílových břidlic a obdobných sedimentů, o čemž svědčí postupné přechody mezi jílovými břidlicemi a fylity, hranice mezi těmito horninami není jednoznačně stanovena = přechodné horniny se často označují jako fylitické břidlice. Minerálním složením se blíží fylitům, není však u nich vyvinuta zřetelná foliace, plochy foliace nejsou detailně zvrásněny (jako u fylitů) a nejsou na nich dislokovány slídy (sericit aj.). Strukturu bychom mohli definovat jako (krystaloblastickou - reliktní) = blastopelitickou až blastoaleuritickou (místy blastopsamitickou) (17-21) za předpokladu původního "protolitu" tvořeného jílovými břidlicemi a prachovci, s občasným výskytem pískovců (17-20)).
FYLITICKÉ BŘIDLICE "FYKODOVÉ" V GEOLOGICKÉ MAPĚ
Území budované fylitickými "fykodovými" břidlicemi tvoří část severozápadního výběžku Ašska a je v geologické mapě (17-1) označené barvou 1379 (17-10); horniny pokračují mimo hranice ČR (17-11); měřítko mapy je 1 : 50 000 a vychází z podkladů měřítka většího (1 : 25 000) (17-8)
PODLOŽÍ A NADLOŽÍ "FYKODOVÝCH" BŘIDLIC, "VLOŽKY" A ZVlÁŠTNOSTI:
- v podloží jsou rovnoploše břidličnaté chlorit-sericitické fylity frauenbašské skupiny (barva 1381) s předpokládaným stářím svrchní kambrium - spodní ordovik (17-3), místy slabě grafitické (zřejmě vzniklé z velmi jemnozrnných, tence laminovaných pelitů a prachovců s kolísavým podílem křemene); z jemnozrnných laminovaných prachovců vznikly dnešní pokrývačské břidlice
- hranice mezi fylitickými fykodovými břidlicemi a podložními chlorit-sericitickými fylity je petrografická (17-16), diskordance je sporná(!) (17-4)
- v nadloží jsou šedočerné fylitické břidlice gräfenthalské skupiny (barva 1378), známé ze sousedního Bavorska a Vogtlandu (mladší ordovik); hranice ?
- ve fylitických fykodových břidlicích se nachází různě velké vložky "metabazitů" (délkový rozměr cca 2 - 50 m (17-7), barva 2055)
- ve fylitických fykodových břidlicích se nachází různě mocné polohy "metapelitů / metalutitů (zřejmě "fylitický kvarcit"?) (17-17)
- v horninách byly nalezeny zkameněliny popsané jako Phycodes circinati RICHT., ordovického stáří; jedná se o tzv. "ichnofosílie" (17-6) neboli ichnity (17-24), což jsou stopy po organismech; obor zabývající se jejich studiem se nazývá ichnologie (paleoichnologie); zvláště časté jsou stopy po lezení bezobratlých živočichů nebo jejich vrtání do (v tomto případě mořského) dna
KDE FYLITICKÉ BŘIDLICE "FYKODOVÉ" NAJDEME?
V ploše výskytu horniny se nachází řada malých lomů, jež jsou aktuálně zasuty a pohlceny vegetací. Přirozených výchozů je velmi málo. Nezalesněné plochy nejsou orány a na povrchu terénu lze nalézt větší kameny jen ojediněle. Nejlepším místem pro seznámení s horninou je na levém břehu v mělkém údolí potoka Bystřina, kde je rozsáhlejší starý lom a břidlice zde "vychází na den". K místu se dostaneme odbočením na lesní cestu vpravo z červené turistické trasy (17-12) (naznačeno šipkou). Staré "selské" lomy sloužily k těžbě stavebního materiálu pro místní použití a později (v novodobé historii) je potkal zapomenutí a osud divokých skládek. Na místě je vhodné se chovat opatrně - v zásypech je spousta skla a jiného harampádí... a navíc, širší okolí Bystřiny a přilehlého Brodivého potoka je přírodní rezervací (PR Bystřina) se zaměřením (mj.) na ochranu vzácné perlorodky říční! Dle nalezené (zatím nejstarší mapy (17-25)) byl lom založen již před rokem 1841.
JAK FYLITICKÉ BŘIDLICE "FYKODOVÉ" VYPADAJÍ?
... fylitické břidlice "fykodové" (phycodové skupiny) vypadají různě, obecně jsou nepravidelně páskované, štěpí se s miskovitým nebo rovným lomem, obsahují různé polohy velmi tvrdých křemitých hornin ("fylitický kvarcit"?) (17-17) a vzhledem i složením odpovídají typickým horninám "phycodové skupiny Vogtlandu a Durynska" (17-2); na obrázku vlevo je kus bílého žilného křemene... (Trojstátí, druhý lom, okolí potoka Bystřina; foto ZN, 13. 4. 2024, sběr 13. 4. 2024)
... zřetelné nepravidelné "páskování"... (Trojstátí, cestou na Trojstátí; foto ZN, 20. 4. 2024, sběr 13. 4. 2024)
... "klikatá vráska" - zvrásněný pásek - dokládající tektonicko-metamorfní přetvoření původních pelitů... (Trojstátí, druhý lom, okolí potoka Bystřina; foto ZN, 13. 4. 2024, sběr 13. 4. 2024)
... první, více zasutý lůmek... (Trojstátí, okolí potoka Bystřina; foto ZN, 13. 4. 2024)
...je zde patrno prokřemenění břidlic (tvrdé křemité "kvarcitické" polohy), jejich "metamorfní vrstevnatost" a lze nalézt vzorky z téměř rovnými štěpnými plochami... (Trojstátí, první lom, okolí potoka Bystřina; foto ZN, 13. 4. 2024, sběr 13. 4. 2024)
... křemitá poloha - (šedomodrý, jemnozrnný, velmi tvrdý a houževnatý) "fylitický kvarcit"? (17-17)... (Trojstátí, první lom, okolí potoka Bystřina; foto ZN, 20. 4. 2024, sběr 13. 4. 2024)
... druhý - větší lom má víc výchozů... (Trojstátí, druhý lom, okolí potoka Bystřina; foto ZN, 13. 4. 2024)
... na výchozu lze vidět odlučnost a rozpukanost břidlic s náteky Fe / Mn minerálů... (Trojstátí, druhý lom - levý výchoz, okolí potoka Bystřina; foto ZN, 13. 4. 2024)
... lesní cesta k lomům... (Trojstátí, okolí potoka Bystřina; foto ZN, 13. 4. 2024)
... břidlice byla použita na místních (dnes již neexistujících) stavbách domů a zemědělských usedlostí; snímek zarostlého rumiště / zbořeniště... (na cestě k Trojstátí, foto ZN, 13. 4. 2024)
... dodnes zachovalý klenutý sklep již neexistujícího domu... (na cestě k Trojstátí, foto ZN, 13. 4. 2024)
... místy mají břidlice víc grafitických příměsí a vyskytují se oxidy Fe, zejména limonit (17-15)... (foto ZN, 06/2023, sběr cca 800 m S od bývalé obce Trojmezí, 06/2023)
"POZNÁMKY"
číselné odkazy (horní indexy) v textu - viz "Fylitické břidlice "fykodové" - legenda"