... je stránka, která obsahuje upřesňující, vysvětlující a studijní informace, které píšu pro sebe - abych vše nezapomněl najednou :-),
... pokud tuto legendu hodláte používat, vězte, že (horní indexy) v textu článku "Gabro nebo diorit?" směřují právě sem,
... takže si k této stránce otevřete článek "Gabro nebo diorit?" a můžete začít...
(21-1) "V geologii je zažité hodnocení vyvřelin na základě obsahu oxidu křemičitého (SiO2), které se odráží v minerálním složení. Nejvíce SiO2 , nad 65%, obsahují horniny kyselé, pro něž je charakteristická přítomnost křemene. Typickými představiteli jsou žulové horniny. Méně SiO2 mají horniny intermediální. Křemen postrádají nebo je zastoupen pouze v nepodstatném množství. Do této kategorie patří například syenity, diority nebo andezity. Pokud obsah SiO2 klesne pod 52%, označujeme horniny jako bazické. Postrádají křemen, ale v podstatném množství jsou stále přítomny živce nebo foidy. Většinou jsou tmavé. Typickými zástupci těchto hornin jsou čediče a gabra. Nejméně SiO2 , pod 44% mají horniny ultrabazické. Neobsahují křemen, živce ani foidy. Jejich složení je dáno přítomností olivínu, pyroxenů a amfibolů, tedy minerálů s obsahem železa a hořčíku. Patří k nim například amfibolovce a olivínovce. Je zajímavé, že v celosvětovém měřítku většina hlubinných vyvřelin patří mezi horniny kyselé. Výlevné horniny jsou zase většinou bazické. S ultrabazickými horninami se setkáváme jen málo. Předpokládá se, že jsou soustředěné v hloubce ve 21-svrchním plášti. Na zemském povrchu působí tak trochu exoticky."
(zdroj citace: HONS, Richard Jan. Atlas našich hornin: Čechy - Morava - Slovensko. Druhé rozšířené vydání. V Praze: Richard Jan Hons, 2023. ISBN isbn978-80-11-03550-21-1., str. 31; dostupné na internetu jako náhled na stránkách autora)
21-(2) (akcesorické minerály) minerály vyskytující se v hornině v nepodstatném množství (např. pod 1 %) a neovlivňující její klasifikaci
(21-3) "gabro (gabbro): hrubozrnná vyvřelá hornina tvořená Ca-plagioklasy (zpravidla labradorit či bytownit) a augitem či dialagem. Pokud obsahuje olivín, označuje se jako olivinové gabro, a s křemenem jako křemenové gabro (např. u Smolotel ve středočeském plutonu). V ČR se gabra vyskytují např. u Kdyně a Poběžovic, na Ransku, u Benešova, na Špičáku v Orlických horách a v brněnském plutonu. Starý italský název zavedl L. V. Buch (1810)."
(zdroj: skripta PETROLOGIE, Bajer + kolektiv autorů, MUNI Brno, 2004; dostupné on-line)
(21-4) "diorit (diorite): hlubinná vyvřelina, s plagioklasem (oligoklas-andesin), hornblendou (±biotit, pyroxen). Pokud obsahuje více křemene (až 20 % světlých součástí), označuje se jako křeměnný (křemenový) diorit (quartz diorite). Výskyt: ve středočeském plutonu (Benešov, Příbram), v kdyňském a brněnském masívu, v železnohorském plutonu též orbikulární. Jako přibližné synonymum termínu diorit bývá často uváděn tonalit."
(zdroj: skripta PETROLOGIE, Bajer + kolektiv autorů, MUNI Brno, 2004; dostupné on-line)
(21-5) příklad české klasifikace vyvřelých hornin
(5) zjednodušený QAP diagram pro hlubinné vyvřeliny s křemenem
zdroj: https://violet-planet.webnode.cz/magmaticka-petrologie/
(21-6) horninu uvidíte ve venkovní geologické expozici a v petrograficko-mineralogické sbírce Ašského muzea (pokud vzniknou)...
stránka "blog" - článek - "Gabro nebo diorit?"