... je stránka, která obsahuje upřesňující, vysvětlující a studijní informace, které píšu pro sebe - abych vše nezapomněl najednou :-),
... pokud tuto legendu hodláte používat, vězte, že (horní indexy) v textu článku "Geodiverzita, krajina a krajinná sféra, ochrana přírody" směřují právě sem,
... takže si k této stránce otevřete článek "Geodiverzita, krajina a krajinná sféra, ochrana přírody" a můžete začít...
(1) V rámci projektu č. 293 "Historické využití území a jeho význam pro budoucí ochranu významných druhů podél bavorsko-české hranice" vznikla interaktivní prezentace. Projekt byl realizován ve spolupráci institucí a podpořen z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj.
(2) možná i omylem nebo dokonce - jak tvrdí Marek Orko Vácha - experimentem
(3) zdroj: https://drusop.nature.cz/portal/
(4) zdroj: https://www.enviwiki.cz/wiki/Geodiverzita; výklad zde tvrdí, že "Do pojmu geodiverzita nejsou zahrnovány procesy způsobené člověkem - terénní úpravy, betonování, těžba.", což není správný a úplný pohled; dokládá to ve svých pracích například náš významný přírodovědec Vojen Ložek (antropogenní činnost člověka a antropogenní tvary)
(5) zdroj: Příroda a kulturní diverzita krajiny Českého krasu, Václav Cílek | 6. 12. 2021|Vesmír 100, 723, 2021/12
(6) zdroj: Geodiverzita, Geologická rozmanitost Čech, Václav Cílek, | 5. 2. 2000 | Vesmír 79, 95, 2000/2
(7) středověká a starší těžba dřeva = jehličnaté stromy celé, listnaté stromy "ořezáváním" - ponechává se vyšší pařez, který dál obroste
moje čistá fabulace:
Dle závěrů projektu "Krajina v proměnách" dovozuji, že Ašsko a okolí bylo (před a v době velké kolonizace (3)) velmi hustě (přirozeně) zalesněno.
Karl Alberti na přelomu 19. a 20. století popsal ve svých vlastivědných knihách lesy, které pokrývaly Ašsko před velkou kolonizací (3), následovně:
(zdroj: Ašská krajina v proměnách času)
Při osídlování Ašska a v pozdějších dobách došlo k mizení porostů jako důsledek:
1. používání dřeva při nedatované rozsáhlé těžbě na vrchu Háj (zajištění důlních děl - především svislých, těžní a jiná zařízení),
2. "žďáření" - získávání zemědělské půdy pomocí vypalování lesního porostu a křovin (6),
3. používání dřeva jako stavebního materiálu - pro stavby obytných aj. budov, vrchních částí domů (7) , hospodářských stavení, oplocení apod.
4. používání dřeva jako topiva (= obecně dostupná surovina)
5. používání dřeva při tesařských, truhlářských, kolářských aj. řemeslných výrobách, kde je dřevo základní surovinou (2).
6. používání dřeva pro výrobu dřevěného uhlí (v milířích)
Zejména z důvodů ad. 1, 4 a 6 (částečně 3 a 5) mohl být vrch Háj v dávné historii odlesněn! Zakládání polí (ad. 2) lze vyloučit kvůli nevhodnému sklonu terénu (a slabé vrstvy lesní půdy).
Hornická středověká činnost s sebou nese přidružené profese (kováři, koláři, uhlíři... ), činnosti a technologie (rudné mlýny - zpracování rudy atp.) se značnou spotřebou dřeva (například pro výrobu dřevěného uhlí v milířích pro kováře, který vyrábí a "opravuje" značné množství hornických železných nástrojů - mlátků, kladiv, kopáčů a kracek). Nelze opomenout výrobu kolomazi a značnou spotřebu dřeva, pokud byla používána technologie těžby "pálení ohněm". Ke zpracování rudy je potřeba dostatek vody (pro chod mlýnů či stoup).
Důlní pole = pozemek, na kterém je, v těsné blízkosti vedle sebe – velké množství svislých důlních děl (dnes v terénu projevených jako propadlá ústí šachtic/šachet, tzv. "pinky"). Kolem pinek je značné množství odvalů (dodnes dobře patrných). Povrch terénu musel být – z důvodů zakládání těžby z povrchu – odlesněn. Dělo se tak najednou, nebo (spíš) postupně – s přibývajícími důlními díly.
Stále trvám na myšlence, že celé osídlení Ašska (resp. vznik Aše) je vázáno na nález nerostných surovin na vrchu Háj. Osada vznikla přímo u nejbližšího toku, tj. u zdroje tekoucí vody (8) nejblíže těžbě, kde mohly být provozovány rudné mlýny (stoupy). K těžbě mohlo dojít při tzv. velké kolonizaci v ranném středověku.
Nález mohli provést "Vlaši/Vlachové" (5). Těžba probíhala na žilách (čočkách ?) a díky velmi zakleslé hladině podzemní vody (až -70 m) nebylo nutno revír odvodňovat (neexistuje dědičná štola). Mohlo jít o ložisko železných rud (informace dle ČGS (4)) nebo rud polymetalických.
(1) později rozvoj těžby (a sběru) kamenů pro výstavbu kamenných domů („ašských domů“ ?) = vznik různých malých lomů
(2) ve všech etapách vývoje osídlení, ... papírnictví (?)
(3) velká kolonizace - ranný středověk (13. - 14. století)
(4) vysvětlivky ke geologické mapě - xxx
(5) "Vlaši/Vlachové" -
(6) "Nový Žďár"
(7) "ašský dům"
(8) Ašský potok
indicie prokázané:
- důlní pole je nebývale rozsáhlé a těžba koncentrovaná na žilách (čočkách) stejného směru (značné množství pinek a odvalů)
- sledovatelný - současný propad jedné pinky (čtvercový tvar, prohlubuje se…, zaměřit a sledovat v intervalu (?))
- svážná, značně zahloubená ("středověká") cesta blízko důlního pole, směřující do údolí Ašského potoka
- nedostatek vody na místě těžby, resp. zakleslá hladina (puklinová voda) (studna LK Jasan voda v -70 m)
- použití volného kamene - z odvalů po těžbě (běžně se dřív vyskytujících na povrchu terénu) jako stavebního materiálu (zdi, základy, štětové cesty)
- změna částí povrchu terénu v důsledku výstavby nových přístupových a turistických cest, rozhledny, bobové dráhy, sjezdovek a vleků
- Aš mělo jiný tvar náměstí, než taková, která) vznikala "na cestě", šlo o náměstí "tržní" (dokonce mělo špalíček, podobně jako náměstí Chebské)
indicie nejasné:
- lze pravděpodobně prokázat existenci vstupu do systému důlních děl
- jednotlivá důlní díla mohla být v hloubce propojena
- obecně dochází k velkému rozmachu těžeb nerostů ve 13. století
- pamětníci popisují "studánku" vysoko na "Adlerovými schody" a hladinou Medvěďáku" (výtok důlních vod?), dnes zasutou
ostatní:
- rekonfigurace části terénu díky vojenskému ležení ((švédské šance) ?
- nutnost porovnání terénních projevů s jinými, obdobnými projevy na podobných lokalitách
- dosud nejsou známy žádné písemné materiály dokládající zjevné důlní práce na vrchu Háj - datování do ranného středověku je odhad
- není mi známo, zda byly nalezeny nějaké středověké hornické nástroje či podobné artefakty
- dle současných tvrzení byla Aš založena v 11 - 12. století n. l. a někdy je jméno mylně odvozováno od německého slova Asche, což znamená (kromě názvu ryby - lipana) popel, ten mohl mít vztah k milířům, úpravě rud či těžbě metodou "pálení ohněm"
(Aš - wikipedie)
- historie nejblíže těžených ložisek - Krušné Hory, Bavorsko a Sasko (?)
RYCHLOST ZMĚN V KRAJINĚ
Dynamika, vývoj a změny krajiny mají různé časové a prostorové dimenze. Každá krajina se vyvíjí a mění, časové dimenze a charakter těchto změn jsou však velmi rozdílné.
tabulka - Časové dimenze procesů vývoje krajiny (podle ZONNEVELDA, 1995)
UŽITEČNÉ ODKAZY A INFORMACE:
středověké hospodaření v lesích:
"Středověk můžeme nazvat „dobou dřevěnou“ – dříví bylo dlouhá staletí základní energetickou surovinou a lesy v okolí sídel byly silně ovlivňovány lesní pastvou, hrabáním steliva (odtud termín „hrabanka“), sklizní letniny a zejména výmladkovým hospodařením. Lesy nížin a pahorkatin byly proto po celý středověk a na počátku novověku intenzivně využívané, světlé a řídké. Lesy ve vyšších nadmořských polohách byly sice ušetřeny výmladkového hospodářství, avšak zároveň byly silně přetěžovány v souvislosti s rozvojem hornictví, železářství a proslaveného českého sklářství s výrobními centry často situovanými v horských údolích."
(zdroj citace: ROTTER, Pavel a PURCHART, Luboš (ed.). Ekologie lesa: jak se les mění a funguje. Vydání: první. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2023. ISBN 978-80-7509-926-6.)
POZNÁMKY
"V současnosti je již ochrana přírody široce akceptována, nicméně ochraně živé přírody je věnována stále ještě větší pozornost než ochraně neživé přírody. Přitom jsou to právě geologické a geomorfologické složky a procesy, které výrazně ovlivňují nejen biotu, ale i krajinu jako celek a v mnoha případech také lidské aktivity. Toto působení však již dávno není jen jednostranné a zejména v posledních desetiletích dochází k tomu, že lidská společnost výrazně mění krajinu, což znamená i výrazný vliv na složky geologické a geomorfologické. Lidská společnost a neživá příroda na sebe tedy vzájemně působí mnoha způsoby: jako příklad lze uvést těžbu nerostných surovin, změny reliéfu způsobené zemědělskou a průmyslovou činností nebo výstavbou komunikací a infrastruktury. V některých případech tyto aktivity mohou vést i k novému poznání v rámci věd o Zemi a tím i k možnému využití v ochraně přírody a v geopedagogice, nicméně většina těchto lidských aktivit vede k degradaci nebo k destrukci neživé přírody. Otázka ochrany neživé přírody zdaleka nezahrnuje jenom zachování abiotických složek, lze říci, že tato aktivita má i filosofický přesah, a to zejména proto, že horniny, minerály, fosílie nebo reliéf podávají důležité svědectví o historii vývoje Země, vysvětlují jevy a procesy, které vedly k jejich formování po miliony let a dovolují poznat i aktuální stav Země a pochopit diverzitu fauny a flóry, změny v krajině i změny klimatické. Pochopení potřeby ochrany neživé přírody potom přispívá k lepšímu a racionálnějšímu využití neživé přírody a jejích zdrojů a k jejímu zachování pro budoucí generace.
Neživá příroda zahrnuje celou šíři objektů a jevů: horniny, minerály, fosílie, půdu, reliéf, geologické a geomorfologické procesy. Mezi těmito jevy a procesy existují složité
vztahy. Soubor těchto geologických a geomorfologických složek, procesů a vztahů mezi nimi se nazývá geodiverzita. Ta je ve většině případů neobnovitelná, proto by měla být chráněna a racionálně využívána. Ochrana neživé přírody, respektive geodiverzity, je úzce propojena s jejím managementem a využíváním. Aby bylo možné racionálně využívat neživou přírodu, je potřeba objevit, identifikovat, inventarizovat a zhodnotit její komponenty, které jsou hodny
ochrany. Tyto složky se potom nazývají dědictví neživé přírody (geologické a geomorfologické dědictví). Inventarizace a hodnocení významných geologických a
geomorfologických lokalit je významným nástrojem pro ochranu geologického a geomorfologického dědictví, slouží k lepšímu porozumění jejich významu, může přispět
k navržení racionálního využití těchto lokalit nebo dovoluje navrhnout geodidaktické aktivity spojené s lokalitou."
(zdroj citace: KUBALÍKOVÁ, LUCIE. HODNOCENÍ GEOMORFOLOGICKÝCH LOKALIT V KONTEXTU OCHRANY NEŽIVÉ PŘÍRODY: PŘÍPADOVÁ STUDIE ZE ZÁPADNÍ ČÁSTI NÁRODNÍHO PARKU PODYJÍ A Z OKOLÍ MARŠOVSKÉHO ŽLEBU. MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta. Disertační práce.Olomouc.2011.) (dostupné on-line)
zajímavý článek
Danke, Gorbi aneb smíšené pocity z poválečného krajinného experimentu, Jan Albert Šturma, Přírodovědecká fakulta a Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy
(dostupné on-line, nebo v .pdf)
(Jan Albert Šturma - Někdy je při ochraně krajiny třeba být ostrý - on-line; V křoví se dá přespat nebo otevřít hospoda. Botanik J. A. Šturma si rochní v městské divočině - on-line; Host: Jan Albert Šturma, botanik a ekolog - on-line; 3. Jan Albert Šturma - Show Jana Krause 1. 11. 2017 - on-line)
stránka "blog" - článek - "Geodiverzita, krajina a krajinná sféra, ochrana přírody"