"Geologická mapa je zmenšený a zevšeobecněný obraz geologické stavby většího či menšího území." (1)
Jako všechny mapy má i geologická mapa měřítko, které určuje, kolik centimetrů skutečných (v krajině, v terénu) odpovídá jednomu centimetru na mapě. Má-li mapa například měřítko 1 : 200 000, odpovídá 1 centimetr na mapě 200 000 centimetrům skutečným (tj. 2 kilometrům). Čím je menší číslo v pravé části číselného vyjádření měřítka, tím mám "mapu většího měřítka", která mi zobrazuje menší rozlohu území ale zpravidla ve větších podrobnostech! Např. turistická mapa 1 : 25 000 je většího měřítka než ta samá ale v měřítku 1 : 50 000. Mapy většího měřítka mohou být podrobnější a zachytí více detailů v území (lze je tam zakreslit). Podrobnost též prakticky znamená že k tisku mapy - byť jde o zobrazení menšího území (než u mapy méně podrobné, tj. menšího měřítka, většího čísla v pravé části číselného zápisu měřítka) - budu potřebovat větší formát papíru (11). Tady občas dochází k nedorozuměním a zmatkům.
Geologická mapa ČR středního měřítka 1:500 000, dostupná v mapové aplikaci on-line (geografické i geodetické třídění, resp. schematická dle členění měřítek geologických map (12)) je nejméně podrobnou geologickou mapou ČR. Jedná se o mapu tzv. odkrytou, zobrazující horninové prostředí pod kvartérními sedimenty (2). Kružnicí je vyznačeno území zájmu tohoto webu - Ašsko a okolí.
"V bývalém Československu bylo velkým pokrokem dokončení geologického mapování v měřítku 1 : 200 000 v roce 1964. V tom jsme byli první na světě, další prvenství získala Česká republika tím, že pokryla území sérií geologických a tematických map v měřítku 1 : 50 000 (8). Nyní pokračuje základní geologické mapování podrobnější, v měřítku 1 : 25 000. Rozdíl není jen v podrobnosti, ale i v metodách terénního a laboratorního výzkumu i v počítačovém zpracování. V každé nové mapě jsou tisíce údajů o výskytu a složení hornin, o stratigrafii a tektonice, hydrogeologii, inženýrské a ekonomické geologii. Každý zmapovaný list pak zapadne do celkového obrazu geologického vývoje většího území." (1)
Základní geologické mapování České republiky v měřítku 1 : 25 000 je primární metodou poznání geologické stavby a vývoje území České republiky. Při základním geologickém mapování se využívá terénních prací, archivních údajů, laboratorních dat a poznatků ostatních geologických disciplín. (6) Veškeré podrobnosti o různých mapách (geologických, hydrogeologických, ložiskových atd.) lze nalézt v publikaci ČGU: Instrukce k využití souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů (9)
Česká geologická služby (ČGS) poskytuje "webové mapové služby" dle specifikace WMS v.1.3.0 Open Geospatial Consortium (OGC). Webové mapové služby (WMS (7)) jsou služby, které byly vyvinuty jako standard pro sdílení GIS dat v prostředí Internetu: metadatový katalog; sady dat; rozcestník mapových služeb
Podrobněji o geologických mapách: geologické mapování; mapy a data; geologie VŠB-geologické mapy.
Tematicky uspořádaný rozcestník (přehled) všech (mapových) aplikací České geologické služby, dostupných on-line.
Vysvětlivky k souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů jsou k dispozici on-line v Digitálním mapovém archivu (List 11-11 Aš).
Podrobnější mapy (tj. většího měřítka) jsou obvykle podkladem pro generalizované zpracování mapy měřítka menšího. Při svých projektech používám Základní mapu České republiky 1:10 000 (případně 1:5 000).
RYCHLÉ ODKAZY KE GEOLOGICKÝM MAPÁM (DOSTUPNÝCH ON-LINE)
Geovědní mapy - geologická mapa měřítka 1 : 50 000, jež disponuje mnoha vrstvami a doplňky (měření vzdáleností, hledání, tisk, souřadnice bodů atd.), ... mapa nemá geolokaci; o aplikaci/nápověda:
Mapa geologických zajímavostí České republiky (geologické zajímavosti ČR, verze 2.0 - ČGS+ČÚZK, vše o aplikaci);
zobrazuje 2017 lokalit (stav k 3. 11. 2023) s geologickými zajímavostmi; max. zvětšení v aplikaci až do podrobnosti mapového podkladu ČÚZK (zobrazené měřítko "40 m"); mapa obsahuje méně podrobný popis (atributu prvku), tj. kliknutím do mapy se zobrazí tabulka v ploše s popisem, ovšem v menších informačních podrobnostech (!), než v geovědní mapě ČGS 2023 (viz níže); mapa je optimalizována pro dotyková zařízení a malé displeje; nápověda k ovládání mapy; v mapě lze znázorňovat další užitečné vrstvy (například digitální model reliéfu páté generace - dmr5g) (10):
Geovědní mapy ČGS 2023 (geovědní mapa - ČGS+ČÚZK) je optimalizována pro mobilní zařízení (=obsahuje geolokaci), umí zvětšení až do podrobnosti mapového podkladu ČÚZK (zobrazené měřítko "40 m"); mapa obsahuje podrobný popis (atributu prvku), tj. kliknutím do mapy se zobrazí tabulka v ploše s podrobným popisem (jako v mapách "geocr50"); lze prohlížet v "režimu ortofoto"; nápověda k ovládání mapy:
Mapa - geohazardy (ČGS 2023) (mapa geohazardů - ČGS+ČÚZK) je optimalizována pro mobilní zařízení (=obsahuje geolokaci), umí zvětšení až do podrobnosti mapového podkladu ČÚZK (zobrazené měřítko "40 m"); mapa obsahuje podrobný popis (atributu prvku), tj. kliknutím do mapy se zobrazí tabulka v ploše s podrobným popisem (jako v mapách "geocr50"), lze prohlížet v "režimu ortofoto"; nápověda k ovládání mapy:
Mapa - popularizace (ČGS 2023) (mapa popularizace - ČGS+ČÚZK) je optimalizována pro mobilní zařízení (=obsahuje geolokaci), umí zvětšení až do podrobnosti mapového podkladu ČÚZK (zobrazené měřítko "40 m"); mapa obsahuje podrobný popis (atributu prvku), tj. kliknutím do mapy se zobrazí tabulka v ploše s podrobným popisem (jako v mapách "geocr50"), lze prohlížet v "režimu ortofoto"; nápověda k ovládání mapy:
Geovědní mapy - geologická mapa (ČGS 2024) měřítka 1 : 25 000 v kladu listů Gauss–Krügerova zobrazení (S-42), jež disponuje mnoha vrstvami a doplňky (měření vzdáleností, hledání, tisk, souřadnice bodů atd.), ... mapa nemá geolokaci a klikem do plochy se zobrazí odkaz na podrobnou legendu; pro zobrazení Ašského regionu je potřeba zapnout vrstvu "S-42" - viz obrázek vlevo, vmapě lze přidat další vrstvy (například podkladovou - ortofoto, DMR 5g aj.); o aplikaci/nápověda:
Údaje o území
Česká geologická služba provozuje mapový server zobrazující aktuální údaje o území z hlediska poddolování, starých důlních děl a dobývacích prostorů ložisek nerostných surovin
odkaz: https://mapy.geology.cz/udaje_o_uzemi/
Historie geologického mapování území ČR
Česká geologická služba provozuje mapový server zobrazující dva soubory starých geologických map z území Čech a Moravy - rukopisné geologické mapy v měřítku 1 : 28 800 a tištěné geologické mapy v měřítku 1 : 144 000 (tzv. Haidingerovy) - odkaz: https://mapy.geology.cz/stare_mapy/
Historie geologického mapování Ašska
text v přípravě
REUS
MOTTL
Historické podklady pro zhotovení geologických map:
R.SOKOL, GEOLOGIE VÝKONNÁ - Návod ku geologické práci a ku kreslení map geologických, St. nakl. v Praze, 1923 (z této publikace zřejmě vycházel prof. Mottl)
Zdeněk Pouba, Geologické mapování, 1959 | Nakladatelství ČSAV - Popis geologických map a terénních pracovních metod s přehledem pracovních podkladů současné mapovací techniky a speciálních druhů map. Úvod se zabývá historií, hlavními vlastnostmi map, topografickými podklady a orientací i měřením v terénu.
Ortofotomapy
Ortofotomapy jsou leteckými snímky zemského povrchu i s vegetací, stavbami, atd., hodí se zejména při hledání již neexistujících lomů, pískoven, zmizelých staveb, cest a podobně. Velmi zajímavá je - na webu dostupná - černobílá ortofotomapa z konce padesátých, začátku šedesátých a ze sedmdesátých let minulého století. Nové ortofotomapy jsou barevné (viz též mapy.cz, google.com atd.) - odkaz: https://geoportal.gov.cz/web/guest/map?permalink=d9b93e49d4b04ace21eccd4fca07e39b
Základní, katastrální a další mapy ČR - Geoprohlížeč ČÚZK
zdroj: https://ags.cuzk.cz/geoprohlizec/
Mapy povrchu terénu
v geoprohlížeči na geoportálu ČÚZK přidáme vrstvu "digitální model reliéfu terénu" (viz ZABAGED a nejpodrobnější Dmr5g) (13)
Praktická ukázka vlivu velikosti měřítka na zobrazení mapy a velikosti území (výřezy jsou shodné velikosti) (11):
měřítko 1 : 60480 = mapa menšího měřítka, než mapa níže zobrazená (ve výřezu je zobrazeno větší území a méně detailů)
měřítko 1 : 15120 = mapa většího měřítka, než mapa výše zobrazená (ve výřezu je zobrazeno menší území a více detailů)
"Virtuální mapová sbírka" (chartae-antiquae.cz)
zdroj: http://www.chartae-antiquae.cz/cs/?view=49.9954,14.3536,8&year=1200,2000&scale=100,7500000
Zjednodušená geologická mapa České republiky
(zdroj: http://www.geology.cz/svet-geologie/poznej-geologii/geologie-cr)
příklad geologické mapy malého měřítka ("schematické" (12)) (1 : 2 250 000), (zdroj: JANOUŠOVÁ, Jaroslava a VOTÝPKA, Jan. Všechno bylo jinak: o minulosti země a vývoji povrchu Československa. Objektiv (Albatros). Praha: Albatros, 1980.)
Pestrost a složitost geologie České republiky dokumentuje jednak barevnost geologické mapy, jednak rozložení hornin na jejím povrchu
Vyjádříme-li v procentech plochu jednotlivých hornin na povrchu geologické mapy České republiky (1:500 000) připadá pak na:
křídové sedimenty – 23,8%
sedimenty Karpat – 19,9%
silně metamorfované horniny (ruly, svory, amfibolity) – 17,0%
hlubinné vyvřeliny žulového typu – 10,0%
spodnokarbonské sedimenty – 7,1%
proterozoické sedimenty – 6,7%
staropaleozoické slepence a pískovce – 4,9%
permokarbonské sedimenty - 4,1%
slabě metamorfované horniny (fylity, zelené břidlice) – 2,5%
třetihorní vulkanity – 1,0%
třetihorní sedimenty – 1%
Pozn.: Další horniny nedosáhnou ani jednoho procenta, čtvrtohorní pokryv nebereme v úvahu
Uvedené geologické jednotky jsou jednak obrazem vývoje a geologického složení, jednak tvůrci povrchu krajiny. Například křídové sedimenty jsou na rovinách a pahorkatinách, silně metamorfované horniny na vrchovinách a hornatinách, žulové horniny na pahorkatinách a vrchovinách, třetihorní sedimenty na povrchu rovin a pánví.
Složení hornin se s rostoucí hloubkou pod povrchem rychle mění
V hypotetickém řezu, vedeném 3 km pod povrchem, převládnou metamorfované horniny, zvětší se plocha žulových vyvřelin, zcela zmizí platformní pokryv, méně bude proterozoických i karbonských hornin. Zůstanou kořeny karpatských příkrovů, části karpatské předhlubně a vídeňské pánve. (3)
Zhruba 95 % objemu zemské kůry připadá na horniny magmatické a metamorfované; zbývajících 5 % objemu tvoří sedimentární horniny. V nejsvrchnějších částech
zemské kůry je však zastoupení sedimentárních hornin podstatně vyšší a na zemském povrchu jsou dokonce převažujícím genetickým typem hornin. (4)
Hlavní geologické jednotky České republiky
(zdroj: http://www.geology.cz/svet-geologie/poznej-geologii/geologie-cr)
Největší geologická mapa Čech byla objevena nedávno :-) ...
... geologická mapa Čech na plátně o rozměru 530 × 470 cm je pravděpodobně největší geologickou mapou Čech...
... mapa je celá ručně namalovaná olejem na plátně a má dodnes svěží barvy...
... mapa pochází z nejstarší veřejně přístupné paleontologické expozice v Čechách, z montovaného pavilonu nesoucího hrdé označení „Museum Geologicum“, jež stál od roku 1875 v zahradě za tehdejší muzejní budovou na Příkopech (mapa je tedy stará 144 let, o 15 let starší, než historická budova NM na Václavském náměstí)...
"POZNÁMKY"
číselné odkazy (horní indexy) v textu - viz "Geologická mapa a povrch terénu - legenda"