"Metadroby se na Ašsku vyskytují v různých prapodivných formách, některé se podobají svorům, jiné kvarcitům a často jsou cosi mezi tím... jakoby nevěděly, čí jsou :-)!"
KUCHAŘKA PRO ZAČÁTEČNÍKY:
"xxx."
CO JE METADROBA?
Metadroby jsou metamorfované (přeměněné) horniny patřící do tzv. "krystalických břidlic" (parametamorfitů) (8), jež vznikly za středních metamorfních podmínek přeměnou sedimentárních hornin - drob a drobových pískovců (5),(6); na Ašsku se jedná o drobnozrnnou horninu - bioticko-chloriticko - muskovitickou břidlici se složením biotit + chlorit + muskovit (+- živce +- křemen?), jejíž vzhled (i detailní složení) se liší podle místa výskytu. Menší výskyty petrograficky přechází do okolních hornin (polohy ve svorech sv. od Aše a mezi Aší a Krásnou), větší výskyt (pruh Kamenná-Podhradí) je omezen ke svorům petrograficky (10), ke kvarcitům tektonicky (předpokládají se zlomy).
VYUŽITÍ:
Metadroby byly místně lámány v menších lomech k získání plochých kamenů, vhodných pro stavbu zdí domů, podezdívek či opěrných zdí. Zde prezentovaný lůmek byl pravděpodobně založen po vyhoření místní části Aše ("Niclasberg") v roce 1814 (9). Hornina je místy různě hluboce zvětralá a rozpadá se v ploché kameny - "placáky".
PŮVOD JMÉNA:
pracovní text
droba (litický pískovec, greywacke) nedokonale tříděný pískovec s jemnozrnnou jílovito-prachovou, matrix a směsí minerálů (živce) i horninových úlomků (zpravidla metamorfitů, bazických, vyvřelin apod.). Výskyt v ČR proterozoikum barrandienu, moravsko-slezský spodní karbon (kulm). Termín převzal G. S. O. Lazius (1789) podle starého hornického výrazu z Harzu. zdroj
Slovo droba je odvozeno od drobných úlomků, které tvoří horninu. Německý termín grauwacke použil poprvé G. S. O. Lazius v roce 1789 podle starého hornického výrazu z pohoří Harz. zdroj
BYLO - NEBYLO (... SPÍŠ ALE BYLO, NEŽ NEBYLO):
xxx
JAK METADROBA VYPADÁ?
xxx
... detail granolepidoblastické rekrystalizační struktury... (lom "nad Kellerem"; foto a sběr ZN, 13. 3. 2024)
... hornina je místy masivní, plochy foliace jsou méně zřetelné (slídy nejsou koncentrovány pouze na plochách foliace, které jsou "zvrásněné ve větších vlnkách", než u svorů); pod lupou (16-60 x) je patrný tmavý biotit (hojný) a nazelenalý chlorit (hojný); zrna křemene (bez zřetelného krystalového omezení) a zřejmě (v podřízeném množství) živec a muskovit (lom "nad Kellerem"; foto a sběr ZN, 13. 3. 2024)
xxx
METADROBA V GEOLOGICKÝCH MAPÁCH...
xxx.
... starý lom v metadrobách vlevo při cestě od "Kellera" na Hainberg, geologická mapa 1 : 50 000, metadroby jsou vyznačeny šrafou a ohraničeny modře...
... přechod mezi metadrobami (symbol 1432) a okolím, které tvoří svory (většinou kvarcitické, 1434) je pozvolný a neostrý; jde o tzv. "přechod petrografický", který je v mapách vyznačen tečkovanou čarou; nelze tedy stanovit přesné místo tvořící hranici mezi odlišnými horninami, tyto do sebe totiž různě přecházejí a tvoří makroskopicky obtížně rozlišitelné varianty (u původních hornin se jednalo o přechod "litologický" (4))...
NAVŽDY ZMIZELÁ KRAJINA AŠSKA A ZAPOMENUTÁ HISTORIE STARÝCH LOMŮ...
... lom je zčásti zasutý a v době bujné vegetace si ho možná ani nevšimnete... (foto ZN, 13. 3. 2024)...
... nejvyšší (severní) stěna lomu s patrným zvětráváním horniny v ploché kameny vhodné ke stavbě...
... pěkná "kamenná řada z "placáků" pocházejících z lomu je umístěna podél staré cesty od "Kellera" na Hainberg (levá strana cesty při chůzi do kopce); proč byla kamenná řada vztyčena? - cesta mohla být v minulosti širší a kameny jí ohraničovaly, nebo tvořily hranici pozemku... (lze dovodit, že vzrostlé buky vlevo existovaly již dávno - před usazením kamenů), náletový porost vpravo je velmi mladý a v létě znemožňuje řadu zřetelně vyfotit)... (foto ZN, 13. 3. 2024)
... výřez z geologické mapy - mapa je v měřítku 1: 28 800, což byly mapy starších vojenských mapování (II.- Františkovo 1836-1852 a I. - josefské - 1764-1768 a 1780-1783 (rektifikace) voj. mapování); lze tedy předpokládat, že mapa zachycuje situaci před rokem 1852 a byly nakreslena na nějakém starším topografickém podkladu; mapa je bez datace a legendy; v kružnici je vyznačeno místo (nad Niklasberg - dnes Miklulášský vrch) se značkou měření na "vrstvách" (směr a úklon), což mohlo být (snad) ve výše popisovaném starém lomu, tehdy již existujícím a činném (=materiál pro kamennou výstavbu v Aši a okolí); ovšem, k měření se využívají (dodnes) především snadno přístupné přirozené výchozy hornin, mohlo tedy jít pouze o - v důsledku větráním povrchu - odkrytý skalní útvar ve svahu, před vznikem lomu (!)... (zdroj: https://opac.geologie.ac.at/ais312/detail.aspx, resp. https://mapy.geology.cz/stare_mapy/#)
KDE METADROBU NAJDEME?
S metadrobami se setkáme na několika místech, kde tvoří omezená tělesa ve svorech. V půdorysu geologické mapy se jeví jako protáhlé "čočky" mezi Aší, Dolními Pasekami a Podhradím. Metadroby najdeme za Krásnou a Podhradím kde se prezentují jako a pruh (JZ-SV směru), táhnoucí se od bývalých Nových domů (Neuhausen), přes Kamennou nad Podhradí. Zde tvoří mocnou polohu mezi svory a kvarcity/kvarcitickými fylity.
... starý, vegetací zarostlý místní lom v metadrobách, vlevo při cestě od "Kellera" na Hainberg, ortofoto, poloha lomu vyznačena šipkou...
... lom je částečně zasutý (navážky ?), odkrytá je nevysoká lomená severní stěna; lom měl pravděpodobně dvě malé etáže (?) a je zřejmě nejbližší k Miklulášskému vrchu (resp. Aše (3)); na obrázku je znázorněn povrch terénu (výšková chyba kolem 0,3 m) - DMR 5G (1); poloha lomu je vyznačena šipkou, hranice mezi metadrobami a svory modře; kolem cesty vzhůru jsou vlevo (pod vzrostlými buky) vztyčeny ploché kameny pocházející z lomu (vyznačeno žlutě), tvoří malou kamennou řadu (2)...
"POZNÁMKY"
číselné odkazy (horní indexy) v textu - viz "Metadroba ("drobový svor") - legenda"