text v přípravě
poznámky:
- týká se ORP Aš
"S pojmem biodiverzita se alespoň jednou setkal skoro každý, avšak geodiverzita zůstává poměrně neznámá. Definic existuje několik, v zásadě ale můžeme říct, že se jedná o různorodost neživé přírody – pestrost tvarů, půd, hornin a procesů, které je utvářejí."
"Neživá příroda (geodiverzita) – co to je?"
"Neživá příroda (používá se také pojem geodiverzita) zahrnuje celou šíři zemských rysů, včetně geologických, geomorfologických, paleontologických, půdních, hydrologických a atmosférických prvků, systémů a procesů. Stručně můžeme říct, že geodiverzita zahrnuje horniny, tvary reliéfu, půdy a vodní prvky a jejich vzájemné vztahy a systémy anebo že geodiverzita představuje různorodost neživé přírody – pestrost tvarů, půd, hornin a procesů, které je utvářejí."
"V současné době je geodiverzita využívána mnoha způsoby. Vliv člověka na geodiverzitu je značný, dochází k rozsáhlé těžbě nerostného bohatství (neobnovitelných zdrojů), jsou přemísťovány velké objemy materiálu, vznikají nové tvary reliéfu, regulují se řeky, staví se nové silnice a železnice, které představují obrovský zásah do krajiny. Činnost člověka tak přímo ovlivňuje rozmanitost neživé přírody, často negativně. Vzhledem k tomu, že geodiverzita plní podstatné funkce a poskytuje četné služby lidské společnosti, je třeba ji chránit a využívat rozumně."
"K racionálnímu využití a ochraně geodiverzity a geologického dědictví na území Ašska má přispět i tento dokument – Plán na ochranu a využívání geodiverzity, který si klade za cíl identifikovat a zhodnotit geodiverzitu na daném území tak, aby bylo možno navrhnout její rozumné a udržitelné využívání i zachování rozmanitosti neživé přírody pro budoucí generace. Tento plán si klade za cíl navrhnout takové využívání geodiverzity aby bylo v souladu s její ochranou a principy udržitelného rozvoje. Je nemožné chránit úplně vše a zamezit člověku ve využívání neživé přírody, ale lze navrhnout takové využití, které by bylo šetrné, udržitelné a které by přispělo k zachování rozmanitosti neživé přírody pro budoucí generace."
"Struktura plánu"
Plán je rozdělen do tří částí:
A) Analytická část:
souhrn informací o území – horniny, tvary reliéfu, vodstvo, půdy, vytipování zajímavých lokalit, které lze využít např. pro šetrný turismus nebo rekreaci
B) Hodnotící část:
hodnocení potenciálu vybraných lokalit (vhodnost pro turismus, vzdělávání, ochranu přírody apod., SWOT analýza geodiverzity celé oblasti)
C) Návrhy na využívání geodiverzity:
konkrétní produkty a aktivity – vzdělávání, propagace, turismus, rekreace, kulturní akce
Geodiverzita zahrnuje celou šíři zemských rysů, včetně geologických, geomorfologických, paleontologických, půdních, hydrologických a atmosférických prvků, systémů a procesů.
Australian Natural Heritage Charter, 1997
pozn.:
V současnosti je již ochrana přírody široce akceptována, nicméně ochraně živé přírody je věnována stále ještě větší pozornost než ochraně neživé přírody. Přitom jsou to právě geologické a geomorfologické složky a procesy, které výrazně ovlivňují nejen biotu, ale i krajinu jako celek a v mnoha případech také lidské aktivity. Toto působení však již dávno není jen jednostranné a zejména v posledních desetiletích dochází k tomu, že lidská společnost výrazně mění krajinu, což znamená i výrazný vliv na složky geologické a geomorfologické. Lidská společnost a neživá příroda na sebe tedy vzájemně působí mnoha způsoby: jako příklad lze uvést těžbu nerostných surovin, změny reliéfu způsobené zemědělskou a průmyslovou činností nebo výstavbou komunikací a infrastruktury. V některých případech tyto aktivity mohou vést i k novému poznání v rámci věd o Zemi a tím i k možnému využití v ochraně přírody a v geopedagogice, nicméně většina těchto lidských aktivit vede k degradaci nebo k destrukci neživé přírody. Otázka ochrany neživé přírody zdaleka nezahrnuje jenom zachování abiotických složek, lze říci, že tato aktivita má i filosofický přesah, a to zejména proto, že horniny, minerály, fosílie nebo reliéf podávají důležité svědectví o historii vývoje Země, vysvětlují jevy a procesy, které vedly k jejich formování po miliony let a dovolují poznat i aktuální stav Země a pochopit diverzitu fauny a flóry, změny v krajině i změny klimatické. Pochopení potřeby ochrany neživé přírody potom přispívá k lepšímu a racionálnějšímu využití neživé přírody a jejích zdrojů a k jejímu zachování pro budoucí generace. Neživá příroda zahrnuje celou šíři objektů a jevů: horniny, minerály, fosílie, půdu, reliéf, geologické a geomorfologické procesy. Mezi těmito jevy a procesy existují složité vztahy. Soubor těchto geologických a geomorfologických složek, procesů a vztahů mezi nimi se nazývá geodiverzita. Ta je ve většině případů neobnovitelná, proto by měla být chráněna a racionálně využívána. Ochrana neživé přírody, respektive geodiverzity, je úzce propojena s jejím managementem a využíváním. Aby bylo možné racionálně využívat neživou přírodu, je potřeba objevit, identifikovat, inventarizovat a zhodnotit její komponenty, které jsou hodny ochrany. Tyto složky se potom nazývají dědictví neživé přírody (geologické a geomorfologické dědictví). Inventarizace a hodnocení významných geologických a geomorfologických lokalit je významným nástrojem pro ochranu geologického a geomorfologického dědictví, slouží k lepšímu porozumění jejich významu, může přispět k navržení racionálního využití těchto lokalit nebo dovoluje navrhnout geodidaktické aktivity spojené s lokalitou.