KUCHAŘKA PRO ZAČÁTEČNÍKY:
"text v přípravě"
CO JSOU plodové BŘIDLICE?
text v přípravě
VYUŽITÍ:
text v přípravě
PŮVOD JMÉNA:
"plodová břidlice" - česky = xxx; "Fruchtschiefer" - německy = "ovocná břidlice"
BYLO - NEBYLO (... SPÍŠ ALE BYLO, NEŽ NEBYLO):
text v přípravě
KDE plodové BŘIDLICE NAJDEME A JAK VYPADAJÍ?
... podle nejnovějších informací (RNDr. Petr Rojík, Ph.D., ústně, 10/2025) jde pravděpodobně o plodovou (grafitickou) břidlici z oblasti Plavna, konkrétně z lomu saské firmy Natursteinwerk Theuma GmbH (1), jež je v provozu přes stopadesát let (od roku 1858) (2); proto se vyskytují a byly používány na stavbách Ašska (například: zasuté obrubníky chodníků v Aši v Nádražní ulici, obruby schodů na Háji (cca 1903), Trojmezí - zasuté relikty desek v terénu (po zaniklých - v 50letech bouraných - staveních), obklad soklu evangelického kostela v Hranicích u Aše (3)) v blízkém Bad Elsteru (koruny zídek, obklady apod.) v Plavně (4) a jinde...
další obrázky v přípravě
LEGENDA / POZNÁMKY / ODKAZY
(1) Natursteinwerk Theuma GmbH - webové stránky, FB
(2) historie firmy
(3) evangelický kostel v Hranicích u Aše - založen (?), poslední přestavba v roce 1719
(4) historické obklady soklu domu v Plavně (z písemného materiálu (5))
(5) Der Abbau von Fruchtschiefer im Gebiet um Theuma und Tirpersdorf im sächsischen Vogtland und seine Verwendung Heiner Siedel & Ferdinand Heinz, Dresden (Těžba ovocné břidlice v oblasti kolem Theumy a Tirpersdorfu v saském Vogtlandu a její využití. Heiner Siedel a Ferdinand Heinz, Drážďany) - historie těžby, použití atd.
(6) "Ovocná břidlice, v minulosti známá také jako žitný kámen, byla pojmenována podle svého vzhledu. Černé porfyroblasty cordieritu svým tvarem a velikostí připomínají čočku nebo obilí."
(
pracovní poznámky:
- existuje kizivá možnost, že plodová břidlice se vyskytuje i na Hranicku (zatím nedoověřeno)
- hornina se objevuje na stavbách na Ašsku (například kostel v Hranicích u Aše - přestavba 1719, vrch Háj (Bismarckova rozhledna) - shody v terénu - 1903, obrubníky chodníků v Aši pocházející z období před 1. světovou válkou...
- časté je použití v blízkých lázních Bad Elster (koruny zídek apod. - stáří staveb ?)
- břidlice byla běžně používána na selských staveních z 18. století a starších (vzorky lze najít na některých zbořeništích staveb, které již neexistují, neb byly programvě zbourány po vzniku "železné opony"
- je potřeba doprozkoumat všechna relevantní místa na Ašsku, v Bavorsku či Sasku, kde se mohla hornina vyskytovat( tj. zejména oblast Hranicka, Trojmezí a blízkého přeshraniční (podle geologie - fylity a jejich ekvivalenty)
- zatím předpokládám, že se skvrnité břidlice vyskytují jako polohy na pomezí fylitů / fylitických břidlic "fykodových" a fylitických břidlic gräfenthalských (v těch je grafitu až, až...)
- dle dosavadního zjištění je břidlice použita na stavbách jako větší štípané desky (i více než 1 m2) o tloušťce 4-5 cm
- lokalitu výskytu lze předběžně definovat: "okolí Trojmezí, v blízkosti Hranic u Aše"
(Skvrnité břidlice, plodové břidlice a kontaktní rohovce)
"Skvrnité břidlice, plodové břidlice a kontaktní rohovce jsou produktem různého stupně kontaktní metamorfózy pelitů, aleuritů nebo i psamitů. Ve vnější části kontaktní aureoly vznikají výrazně břidličnaté metamorfity, které se svým vzhledem neobyčejně podobají fylitům. Od fylitů se tyto horniny liší nerostným složením, neboť obsahují zejména biotit, muskovit, chlorit, živce, křemen a při vyším stupni metamorfózy andalusit a cordierit; od fylitů se liší i stavbou - jejich charakteristickým znakem jsou chaoticky rozmístěné temné skvrny tvořené zpravidla grafitovým pigmentem (v případě skvrnitých břidlic) nebo porfyroblasty a shluky zrn cordieritu nebo andalusitu (v případě plodových břidlic). Kontaktní rohovce vznikají ve vnitřní části kontaktní aureoly při vysoké teplotě a obvykle i za relativně vyššího litostatického tlaku. Kontaktní rohovce, které jsou produktem přeměny jílových sedimentů, obsahují andalusit, cordierit, křemen, ortoklas, albit, biotit a sillimanit; jsou to obvykle jemnozrnné horniny s všesměrně zrnitou texturou a granoblastickou strukturou základní tkáně, v níž jsou přítomny porfyroblasty cordieritu nebo andalusitu. Barva kontaktních rohovců je většinou šedočerná, někdy se zeleným nebo hnědavým odstínem. - Mezi kontaktní rohovce lze zařadit i erlany, které jsou produktem kontaktní metamorfózy (tyto erlany se často označují jako vápenato-silikátové rohovce).
Skvrnité břidlice, plodové břidlice a kontaktní rohovce se vyskytují především v kontaktní aureole středočeského plutonu (na Sedlčansku a Říčansku), krkonošsko-jizerského masívu (např. na Sněžce) a železnohorského plutonu (u Chrudimi)."
zdroj citace: ZIMÁK, Jiří., PETROGRAFIE METAMORFITŮ, skripta, Katedra geologie PřF UP Olomouc, (říjen 2005)
dostupné on-line: https://www.geology.upol.cz/upload/studijni_materialy/plne_texty_skript/2005_Zimak_Jiri_Petrografie_metamorfitu.pdf
(KLASIFIKACE-Z KLASTICKÝCH SEDIMENTŮ-SKVRNITÁ BŘIDLICE)
Vznik a složení.
Skvrnité břidlice spolu s plodovou břidlicí a kontaktním rohovcem jsou produktem různého stupně kontaktní metamorfózy pelitů, aleuritů nebo i psamitů. Skvrnitá břidlice vzniká při nízkém stupni kontaktní metamorfózy, zatím co plodová břidlice při silnějším. Ve vnější části kontaktní aureoly vznikají výrazně břidličnaté metamorfity, které se svým vzhledem neobyčejně podobají fylitům. Od fylitů se tyto horniny liší nerostným složením, neboť obsahují zejména biotit, muskovit, chlorit, živce, křemen a při vyšším stupni metamorfózy andalusit a cordierit; nebo porfyroblasty a shluky zrn cordieritu nebo andalusitu (v případě plodových břidlic). Kontaktní rohovce vznikají ve vnitřní části kontaktní aureoly při vysoké teplotě a obvykle i za relativně vyššího litostatického tlaku.
Struktura a textura.
Je podobná fylitu od kterého se vedle složení liší i stavbou - jejich charakteristickým znakem jsou chaoticky rozmístěné temné skvrny tvořené zpravidla grafitovým pigmentem.
Výskyt.
Skvrnité břidlice stejně jako plodová břilice a kontaktní rohovce se vyskytují především v kontaktní aureole středočeského plutonu (na Sedlčansku a Říčansku), krkonošsko-jizerského masívu (např. na Sněžce) a železnohorského plutonu (u Chrudimi)."
zdroj citace: Petrologie, VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA
dostupné on-line: http://geologie.vsb.cz/PETROLOGIE2013/metamorfovane-lokalne-bridlice.htm