"Svor, taková banalita, je tu skoro všude, kde se kopne... :-(, napřed půda (9), pak jílovité zvětraliny s plochými kameny a pak dost nepoddajná skála s puklinami..."
Kuchařka pro začátečníky:
"Připravíme si hlubší moře, nepříliš daleko od pevniny a necháme tam usazovat velmi jemný materiál, taková bahýnka, počkáme si (hodně milionů let) až jich bude několik set metrů a lelkování si ještě prodloužíme. Nebudeme řešit, jestli se moře náhodou nezmění v šelfové nebo se občas neprohloubí. Počkáme nejméně do doby až se vše zpevní do jílovců či jílových břidlic. No a pak začneme! Budeme na usazené horniny působit středními teplotami a tlaky, velmi dlouho (5), ideálně ve velkých hloubkách (6)... a máme tu přeměněnou horninu - svor. Ovšem pokud se to s tlakem a zejména teplotou přeženeme, dostaneme se až k přechodovým horninám se znaky rul, k tzv. "svorovým rulám". Nebudeme-li pečliví a vleze nám do bahýnka i nějaký hrubší materiál (vytříděné křemenné písky) dopracujeme se ke svorům kvarcitickým nebo dokonce k "metadrobám", když bude původní usazený materiál ("protolit") znečištěn pískem méně vytříděným (s velkým množstvím jílových minerálů a úlomků jiných hornin). A nejhorší bude, když nebudeme pečliví, tlaku a teplot bude málo... Svory si nebudou vědět rady a skamarádí se s fylity, tj. vzniknou přechodové horniny se znaky fylitů (třeba "svorové fylity")." (ZN, 23.04.2023)
Co jsou svory?
Ašské přeměněné (metamorfované) horniny svorového složení (16) vznikly za středních (až vyšších) metamorfních podmínek, přeměnou sedimentárních hornin - jílovitých a prachovitých usazeni (tzv. pelitů a aleuritů (2), pravděpodobně kambroordovického stáří (8)); vznikly v podmínkách tzv. "nižší amfibolitové facie" (7) (přibližně mezi teplotami 450 °C až 750 °C za tlaků 2 až 12 kbar) (1); hlavními minerály jsou: křemen a slídy (biotit, muskovit, někdy společně - jindy pouze jedna), přidružuje se plagioklas (Na-Ca živec (14)), někdy i alkalický živec, objevuje se granát a turmalín (někdy staurolit (15)); vznik (metamorfóza / přeměna) je (pravděpodobně) variského stáří...
Metamorfované (přeměněné) horniny na Ašsku).
využití:
V raném středověku byly svory (místně) využívány k výrobě mlýnských kamenů (žernovů). Dnes nemají žádné významné praktické použití. Svory mohou být použity jako kamenivo do betonů, či drť ke stavbě cest a silnic apod., ovšem záleží na kvalitě kamene a jeho zdroji - tj. zda je těžen kámen zvětralý (navětralý, zahliněný) nebo kvalitní ("zdravý"), málo narušený. Svor dobývaný lomovým způsobem má obvykle deskovitou odlučnost a při lámání vznikající ploché kameny ("placáky", "desky") různých velikostí a tlouštěk. Ty byly na Ašsku hojně užívány při stavbě zdí domů (včetně základů), při výstavbě opěrných zdí a zídek (se zděním na maltu i kladených "na sucho"). Plochý kámen je ideální pro stropní klenby sklepů, překlady, jako ostění kopaných studen a pro tradiční konstrukci tzv. "štětových" cest, jež jsou velmi trvanlivé. Svory (zejména kvarcitické) byly použity při stavbě historických staveb (hrad Neuberg - Podhradí, zámek Kopaniny apod.) a realizaci zdí s různými funkcemi (ohradní zdi, opevnění náhonů, jezů, brodů či vstupů do vodních toků apod.).
původ jména:
Jméno horniny je ... text v přípravě
Bylo - nebylo (... spíš ale bylo, než nebylo):
text v přípravě
jak SVOR vypadá A JAK JEJ POZNÁME?
Svor..., důležité je - podobně jako u ostatních krystalických břidlic (17) - vzorek horniny pozorovat ze všech stran (k určení textury) a pro určení minerálního složení pak zejména v lomech kolmých na břidličnatost (!)... text v přípravě
kde SVOR najdeme?
Svory na Ašsku nalézáme...
... typický vzhled svorů z JZ svahů vrhu Háj (Hainberg), z odvalů někdejšího (zatím nedatovaného) dolování; plochy "foliace", podle kterých se hornina relativně dobře štípe jsou rovné, miskovité a více či méně zvrásnělé s patrnými slídami (muskovit, méně biotit), živcem a křemenem; hojný je granát; místy je svor zbarven kysličníky Fe... (vrch Háj; foto ZN, červenec 2023)
... svory na Hainbergu "pseudo lavicovitá odlučnost", jež je typická pro granity :-)... (vrch Háj; foto ZN, červenec 2023)
... typická deskovitá odlučnost svorů - podle ploch foliace ("břidličnatosti") - je činí dobrým stavebním materiálem, v minulosti na Ašsku hojně používaným; na snímku je místní materiál vybraný ze základů "Prechtelova mlýna", nedaleko přehrady na Bílém Halštrově... (Dolnopasecko; foto ZN, listopad 2022)
... větší bloky svorů ... (Dolnopasecko; foto ZN, listopad 2022)
... přirozený výchoz svorů s patrnou odlučností ("břidličnatostí"), svah cesty, jež vznikla v souvislosti s výstavbou přehrady... (Dolnopasecko; foto ZN, listopad 2022)
... příklad větrání svorů až na "lístky" (podle ploch foliace) v místech, kam pronikají kořeny stromů a tím i voda)... (levá strana v amfibolitovém lůmku za "Prechtelovým mlýnem", nedaleko přehrady na Bílém Halštrově... (Dolnopasecko; foto ZN, listopad 2022)
... rozpad svorů na "desky" a degradace (zvětrávání) horniny způsobená kořeny rostlin... (Dolnopasecko; foto ZN, listopad 2022)
... příklad použití místního materiálu různého stáří - svorů (stáří cca 320 - 380 mil. let) a pálených cihel (4)... (Dolnopasecko; foto ZN, listopad 2022)
... malý ("selský") stěnový lůmek ve svorech u cesty kolem přehrady do Doubravy, dnes v blízkosti hráze přehrady na Bílém Halštrově, výška kolem 6 metrů... (Dolnopasecko; foto ZN, leden 2023)
... zobrazení lůmku ve vojenské mapě v měřítku 1 : 10 000 (vrstevnice po 2,5 m), lůmek nemá vztah k budování hráze, vznikl již před rokem 1958 a cesta kolem patří mezi velmi staré lesní cesty, jež je dnes zčásti zaniklá (nahrazena cestou novou při stavbě přehrady) v 70.letech minulého století; ne mapě je vidět i zbořeniště Basova (nebo Pasův ?) mlýna (10) ... (zdroj: https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=topo1952&idrastru=D7_2__M-33-61-A-d-2)
... výchoz svorů ve velmi starém lůmku (detail) vpravo u cesty kolem přehrady na Bílém Halštrově, dnes v blízkosti hráze; žluté šipky ukazují na některé (různě orientované, tahové) pukliny, zelené šipky vyznačují plochy viditelné foliace (tzv. "genetické" plochy štípatelnosti, "břidličnatosti" - deskové odlučnosti), podle kterých se hornina rozpadá v ploché kameny; zelené šipky zároveň znázorňují směr působení napětí (tlaku) v hornině při metamorfní přeměně; zdejší materiál byl lámán jako stavební kámen pro výstavbu (dnes již neexistujících) objektů v blízkosti - například Bassova mlýna (10) (byl nedaleko pod dnešní hrází přehrady - viz níže); v povrchových partiích je vždy hornina dobře (podle "břidličnatosti") "rozpukána", rozvětrána a dobře se tedy láme... (Dolnopasecko; foto ZN, leden 2023)
... hnědé železnaté granáty čili almandiny (3) (Fe3Al2(SiO4)3) jsou běžnou součástí svorů na Ašsku, lze je pozorovat jako vrostlé krystaly o velikosti několika milimetrů (výjimečně větší, až půl centimetru)... (okolí vrchu Háj; foto ZN, květen 2020, sběr srpen 2019)
.... sloupečky (krystaly) turmalínu (12) - pravděpodobně odrůda skoryl - ve svoru, velikost kolem 10 mm; minerál "rostl" ve směru nejmenších napětí (v ploše foliace/"břidličnatosti")... (Dolnopasecko; foto ZN, 15.11.2020, sběr listopad 2020)
.... svor - vyznačení místa fotodokumentace a sběru... (zemní práce při rozšiřování spodní části sjezdovky 1 a 2, Hainberg; foto ZN, 31.08.2023)
... celkový pohled na odkryté skalní podloží... (zemní práce při rozšiřování spodní části sjezdovky 1 a 2, Hainberg; foto ZN, 31.08.2023)
... detailnější pohled na odkryté skalní podloží - patrná je deskovitá odlučnost svorů... (zemní práce při rozšiřování spodní části sjezdovky 1 a 2, Hainberg; foto ZN, 31.08.2023)
... kvarcitický svor - detail nezvětralé horniny... (zemní práce při rozšiřování spodní části sjezdovky 1 a 2, Hainberg; foto ZN, 31.08.2023)
obrázek
... detailnější pohled na odkryté skalní podloží po očištění osypů a omytí... (zemní práce při rozšiřování spodní části sjezdovky 1 a 2, Hainberg; foto ZN, xx.09.2023)
obrázek
... svor - většinou kvarcitický tvořený zejména křemenem a slídami (biotit, muskovit), živce se vyskytují v malé míře, odlučnost je dobře patrná podle ploch "foliace" na kterých se často koncentruje muskovit s patrnými velmi jemnými vráskami (s osami orientovanýmí k puklinám)... (zemní práce při rozšiřování spodní části sjezdovky 1 a 2, Hainberg; foto ZN, xx.09.2023)
obrázek
... v muskovitu je - na některých plochách foliace (i přes tyto plochy) - zarostlý granát... (zemní práce při rozšiřování spodní části sjezdovky 1 a 2, Hainberg; foto ZN, xx.09.2023)
... systém "konjugovaných" střižných puklin ve svorech; znatelný posun bloků a jeskyně vzniklá "řícením"; plochy puklin jsou hladké, relativně rovné; ve směru "metamorfní břidličnatosti" jsou vyvinuty "exfoliační" pukliny, jejichž orientace umožňuje zatékání vody do skalního masivu, působení regelačních procesů a urychlení degradace celého skalního výchozu ("mrazového srubu")... (Dolnopasecko; foto ZN, prosinec 2024)
... svory tvoří "kamýky" (mrazové sruby a tory) - oblast "ferrat "Čertovy skály")...
... příklad nahloučeného vypoceného křemene ve svoru, místy kvarcitickém - oblast "ferrat "Čertovy skály")...
... na plochách metamorfní břidličnatosti ("foliace") svorů jsou často rezaté povlaky tvořené oxidy a hydroxidy železa (například minerálem "limonit", který je jemnozrnnou směsí minerálů, zejména - goethitu, lepidokrokitu, přidruženě hematitu a dalších minerálů Fe)... - oblast "ferrat "Čertovy skály")...
...lišejník terčovka skalní (lat. Parmelia saxatilis (L.) Ach. 1803) - běžný druh lišejníku na svorech (1)... (skalní výchoz svorů přímo pod rozhlednou - Háj, vpravo od žulových schodů, foto ZN, 3. 5. 2023)
(1) odkazy na atlasy: myko.cz, dalib.cz, biolib.cz, atlas.cbg.fpe.zcu...
další foto v přípravě
"POZNÁMKY"
číselné odkazy (horní indexy) v textu - viz "Svory - legenda"