Metadroba

"Metadroby se na Ašsku vyskytují v různých prapodivných formách, některé se podobají svorům, jiné kvarcitům a často jsou cosi mezi tím :-)!"

KUCHAŘKA PRO ZAČÁTEČNÍKY:

"xxx."

CO JE METADROBA?

Metadroby jsou metamorfované (přeměněné) horniny patřící do tzv. "krystalických břidlic" (parametamorfitů) (8), jež  vznikly za středních metamorfních podmínek přeměnou sedimentárních hornin - drob a drobových pískovců (5),(6); na Ašsku se jedná o drobnozrnnou horninu se složením biotit + chlorit + muskovit  (+- živce +- křemen?), jejíž vzhled (i detailní složení) se liší podle místa výskytu.

VYUŽITÍ:

Metadroby byly místně lámány v mešních lomech k získání plochých kamenů, vhodných pro stavbu zdí domů, podezdívek či opěrných zdí. Lom byl pravděpodobně založen po vyhoření místní části Aše ("Niclasberg") v roce 1814 (9).

PŮVOD JMÉNA:

pracovní text
droba (litický pískovec, greywacke) nedokonale tříděný pískovec s jemnozrnnou jílovito-prachovou, 
matrix a směsí minerálů (živce) i horninových úlomků (zpravidla metamorfitů, bazických, vyvřelin apod.). Výskyt v ČR proterozoikum barrandienu, moravsko-slezský spodní karbon (kulm). Termín převzal G. S. O. Lazius (1789) podle starého hornického výrazu z Harzu. zdroj
Slovo droba je odvozeno od drobných úlomků, které tvoří horninu. Německý termín grauwacke použil poprvé G. S. O. Lazius v roce 1789 podle starého hornického výrazu z pohoří Harz. zdroj

BYLO - NEBYLO (... SPÍŠ ALE BYLO, NEŽ NEBYLO):

xxx

KDE METADROBU NAJDEME?

S metadrobami se setkáme na několika místech, kde tvoří omezená tělesa ve svorech. V půdorysu geologické mapy se jeví jako protáhlé "čočky" mezi Aší, Dolními Pasekami a Podhradím. Metadroby najdeme za Krásnou a Podhradím kde se prezentují jako a pruh (JZ-SV směru), táhnoucí se od bývalých Nových domů (Neuhausen), přes Kamennou nad Podhradí. Zde tvoří mocnou polohu mezi svory a kvarcity/kvarcitickými fylity.

metadroby-lom-nad-kellerem-max-zvetseni-ortofoto-vyznaceni-lomu

... starý, vegetací zarostlý místní lom v metadrobách, vlevo při cestě od "Kellera" na Hainberg, ortofoto, poloha lomu vyznačena šipkou...

metadroby-lom-nad-kellerem-max-zvetseni-DMR-5G-ohraniceni-metadrob-lom-kameny-kolem-cesty

... lom je částečně zasutý (navážky), odkrytá je nevysoká lomená severní stěna; lom měl pravděpodobně dvě malé etáže (?) a je zřejmě nejbližší k Miklulášskému vrchu (resp. Aše (3)); na obrázku je znázorněn povrch terénu (výšková chyba kolem 0,3 m) - DMR 5G (1); poloha lomu je vyznačena šipkou, hranice mezi metadrobami a svory modře; kolem cesty vzhůru jsou vlevo (pod vzrostlými buky) vztyčeny ploché kameny pocházející z lomu (vyznačeno žlutě), tvoří malou kamennou řadu (2)...

JAK METADROBA VYPADÁ?

obr

xxx

obr

xxx

obr

xxx

METADROBA V GEOLOGICKÝCH MAPÁCH...

xxx.

metadroby-ohraniceny-modre-lom-nad-kellerem-max-zvetseni-geol-mapa

... starý lom v metadrobách vlevo při cestě od "Kellera" na Hainberg, geologická mapa 1 : 50 000, metadroby jsou vyznačeny šrafou a ohraničeny modře...

geologicka_situace_nad_kellerem-GeologieAsska-GeologickeVychazky-01

... přechod mezi metadrobami (symbol 1432) a okolím, které tvoří svory (většinou kvarcitické, 1434) je pozvolný a neostrý; jde o tzv. "přechod petrografický", který je v mapách vyznačen tečkovanou čarou; nelze tedy stanovit přesné místo tvořící hranici mezi odlišnými horninami, tyto do sebe totiž různě přecházejí a tvoří makroskopicky obtížně rozlišitelné varianty (u původních hornin se jednalo o přechod "litologický" (4))...

NAVŽDY ZMIZELÁ KRAJINA AŠSKA A ZAPOMENUTÁ HISTORIE STARÝCH LOMŮ...

lom-v-metadrobach_nad_kellerem-GeologieAsska-GeologickeVychazky-01

... moje postřehy...
xxx

LEGENDA A POZNÁMKY:

(1) DMR 5G=ZABAGED® - Výškopis - DMR 5G. Digitální model reliéfu České republiky 5. generace v S-JTSK, Bpv
(2) "kamenné řady" = obvykle v přímce seřazené kameny s nejasným původem vzniku a nejasného účelu (např. "Kounovské řady"); naše mini kamenná řada má jistě původ v lidských rukách, nevíme však kdy a kdo kameny do země - v kamennou řadu - usadil :-), takže tajemství čekající na rozluštění :-)...
(3) těžba zde mohla probíhat už po vyhoření Aše (v roce 1814 vypukl v Aši obrovský požár, který postihl podstatnou část městyse včetně radnice a zámečku na Mikulášském vrchu; plamenům padlo za oběť 167 domů a 78 stodol.), resp. i dříve - po vysbírání vhodného stavebního materiálu, volně dostupného na povrchu terénu (a ve větší vzdálenosti od města, v okolí vrchu Háj na odvalech starých dobývek - můj osobní názor) 
(4) "litologický" = je termín používaný v sedimentologii; původní sedimentární horniny (ze kterých metadroby vznikly - klasické droby) a zrovna tak horniny okolní, tj. svory (vzniklé z jemných mořských sedimentů) se od sebe lišily velikostí a tvarem zrn... (text v revizi)
(5) droba =  sedimentární hornina patřící do skupiny "pískovce", jejím charakteristickým znakem je nedostatek strukturní zralosti (vytřídění), v menší míře nedostatečná mineralogická zralost; přechodným typem je drobovitý pískovec; v průběhu diageneze se z cirkulujících roztoků ukládaly minerální složky tmelící jednotlivá zrna, a to především v dobře propustných, tj. vytříděných psamitických sedimentech; názvosloví pískovců je založeno na procentuálním zastoupení tří hlavních složek
J - jíl, silt a slídy (tj. základní hmota neboli matrix), K+S - křemen a zrna stabilních hornin, Ž+N - živce a úlomky nestabilních hornin (Geologická encyklopedie - on-line)
droba_petranek 


(6)
 (text v revizi)
"Pískovec
Psamitický zpevněný sediment, jehož klasifikace je založena na poměrném zastoupení třech složek horniny:
1. křemen a úlomky stabilních hornin (silicity, rohovce, kvarcity)
2. živce a úlomky nestabilních hornin (všechny ostatní horniny)
3. matrix zahrnující jílovité a prachovité částice včetně drobných slíd

Jako křemenný pískovec klasifikujeme všechny sedimenty, ve kterých jsou psamitické částice zastoupeny více jak 80 % a jejich složení odpovídá více než z 90 % křemeni nebo úlomkům stabilních hornin. Pokud je podíl psamitických zrn vyšší než 80 % a jejich složení tvoří do 25 % živce a úlomky nestabilních hornin, označujeme sediment jako arkózovitý pískovec. Pokud živce a úlomky nestabilních hornin nepřekročí 10 % objemu horniny a podíl matrix kolísá mezi 25 % až 75 %, horninu označíme jako drobovitý pískovec.
Barva pískovců závisí na jejich složení, nejčastěji je světle šedá, světle okrová, světle hnědá nebo červená. Textura bývá běžně lavicovitá nebo deskovitá, struktura psamitická s aleuritickou nebo pelitickou matrix. Tmel může být křemitý, karbonátový, železitý nebo sádrovcový."

Pískovce mohou vznikat v různých sedimentačních prostředích: fluviální, jezerní, mělkomořské i hlubokomořské nebo pouštní (eolické). Největší význam mají tělesa pískovců vzniklá v mělkých šelfových mořích, v ČR především v období křídy. Tvoří rozsáhlá deskovitá tělesa, v současné době silně zvětrávající s řadou typických morfostruktur jako jsou voštiny nebo železité inkrustace. Pískovce vzniklé v mořském prostředí velmi často obsahují glaukonit a používá se pro ně označení glaukonitové pískovce. Křemenné pískovce s vysokým podílem křemitého tmele mohou vést až ke vzniku kvarcitů.
(zdroj: https://atlas.horniny.sci.muni.cz/sedimentarni/piskovec.html - Autoři:Jindřich Štelcl, Václav Vávra, Ústav geologických věd, PřF MU, Brno)

(7) pro základní geologickou mapu v měřítku 1 : 50 000, bylo realizováno mapování do map 1 : 25 000, kde jsou v podkladech rozlišeny:
wmb=dvojslídný "drobový" svor
wm=jemně slídnatý biotiticko-chloriticko-muskovitický, převážně "drobový" svor
následně pro mapy menšího měřítka sloučeny do parametamorfitu "metadroby" s označením
1432=metadroba drobnozrnná s minerálním složením - biotit, chlorit a muskovit
(8) "Pokud lze rozpoznat původní charakter horniny, dají se produkty metamorfózy tradičně rozdělit na dvě hrubé skupiny - ortometamorfity (pocházející z magmatických hornin) a parametamorfity (vzniklé z hornin původně sedimentárních, metasedimentární horniny)." viz Petrologie I, T. Gregorová, MUNI, jaro 2016, dostupné on-line na https://is.muni.cz/el/sci/jaro2016/G3021k/um/PETROLOGIE_I.pdf
(9) 1814 vypukl v Aši obrovský požár, který postihl podstatnou část městyse včetně radnice a zámečku na Mikulášském vrchu; plamenům padlo za oběť 167 domů a 78 stodol (zdroj: https://www.muas.cz/historie-mesta/d-225721)
(10) xxx

poznámka - místní lomy
- lomů mohlo být založeno více, pozvolnější svahy kolem Aše to dovolovaly; v dalším období mohly být samovolně zasuty či zavezeny (stavební sutí apod.) 
- nejfrekventovanější zřejmě byly lomy co nejblíže městské zástavbě či jednotlivých staveb, lze tak usuzovat z dnešního stavu, kdy je spousta menších lomů na celkem odlehlých místech, ovšem vždy v blízkosti nějakých staveb (dnes jejich torza nebo místa kde stavby již zanikly a jsou známy z historických fotografií či záznamů)
- u staveb mimo zástavbu vsí a města byl kámen lámán v co nejbližší dopravní vzdálenosti (k zaniklým lomům lze  v mapách vysledovat torza cest a cesty již dávno nepoužívané)
poznámka k historii Ašska
- do roku 1775 bylo Ašsko zcela autonomním nezávislým územím s řadou privilegií
poznámky k sedimentům:
http://geologie.vsb.cz/praktikageologie/KAPITOLY/3_SEDIMENTY/3_SEDIMENTY.htm
https://atlas.horniny.sci.muni.cz/sedimentarni/sedimenty_hlavni.html
http://geologie.vsb.cz/sedimentologie/Default.htm