Gabro

"xxx"

KUCHAŘKA PRO ZAČÁTEČNÍKY:

"xxx"

CO JE GABRO?

Gabra patří mezi hlubinné bazické vyvřeliny (1), s obvyklým minerálním složením: živce (plagioklasy bazické - Na/Ca), amfiboly, pyroxeny a akcesorie (2); ... 

VYUŽITÍ:

xxx

PŮVOD JMÉNA:

starý italský název zavedl L. V. Buch (1810) (3)

BYLO - NEBYLO (... SPÍŠ ALE BYLO, NEŽ NEBYLO):

xxx

KDE GABRO NAJDEME?

Gabro není původní hornina ašského regionu. Hornina sem byla cíleně dovezena a použita - jako dlažební kostky - k vydláždění části Okružní ulice kolem malého nádraží. Komunikace je však dnes již asfaltová. Horninu uvidíte ve venkovní geologické expozici a v petrograficko-mineralogické sbírce Ašského muzea (pokud vzniknou). Horniny podobné gabru byly použity jako lem (velké kostky) některých ašských silnic (dosud patrno v Nádražní ulici).

obrázek v přípravě - kostky in-situ

obrázek  v přípravě - kostky na skládce Ašských služeb = materiál, který by měl být správně využit

JAK GABRO VYPADÁ?

xxx

gabro_01

... hornina má všesměrnou texturu a stejnoměrně středně zrnitou strukturu; v detailu rozeznáme protáhlé lišty živců (plagioklas), tmavé (černé) sloupečky a zrna amfibolu + (zelená) zrna pyroxenu; celková barva horniny je šedo (až černo) zelená...

gabro_02

... při bližším zkoumání lze v hornině (na čerstvých lomných plochách) najít zrnitý rudní minerál kovově stříbrné barvy (pyrhotin?) s náběhem do zlaté (přirozené lomné plochy)...

LEGENDA A POZNÁMKY, ODKAZY NA STUDIJNÍ MATERIÁLY:

(1) "V geologii je zažité hodnocení vyvřelin na základě obsahu oxidu křemičitého (SiO2), které se odráží v minerálním složení. Nejvíce SiO2 , nad 65%, obsahují horniny kyselé, pro něž je charakteristická přítomnost křemene. Typickými představiteli jsou žulové horniny. Méně SiO2 mají horniny intermediální. Křemen postrádají nebo je zastoupen pouze v nepodstatném množství. Do této kategorie patří například syenity, diority nebo andezity. Pokud obsah SiO2 klesne pod 52%, označujeme horniny jako bazické. Postrádají křemen, ale v podstatném množství jsou stále přítomny živce nebo foidy. Většinou jsou tmavé. Typickými zástupci těchto hornin jsou čediče a gabra. Nejméně SiO2 , pod 44% mají horniny ultrabazické. Neobsahují křemen, živce ani foidy. Jejich složení je dáno přítomností olivínu, pyroxenů a amfibolů, tedy minerálů s obsahem železa a hořčíku. Patří k nim například amfibolovce a olivínovce. Je zajímavé, že v celosvětovém měřítku většina hlubinných vyvřelin patří mezi horniny kyselé. Výlevné horniny jsou zase většinou bazické. S ultrabazickými horninami se setkáváme jen málo. Předpokládá se, že jsou soustředěné v hloubce ve svrchním plášti. Na zemském povrchu působí tak trochu exoticky."
(zdroj citace: HONS, Richard Jan. Atlas našich hornin: Čechy - Morava - Slovensko. Druhé rozšířené vydání. V Praze: Richard Jan Hons, 2023. ISBN isbn978-80-11-03550-1., str. 31; dostupné na internetu jako náhled na stránkách autora)
(2) (akcesorické minerály) minerály vyskytující se v hornině v nepodstatném množství (např. pod 1 %) a neovlivňující její klasifikaci
(3) "gabro (gabbro): hrubozrnná vyvřelá hornina tvořená Ca-plagioklasy (zpravidla labradorit či bytownit) a augitem či dialagem. Pokud obsahuje olivín, označuje se jako olivinové gabro, a s křemenem jako křemenové gabro (např. u Smolotel ve středočeském plutonu). V ČR se gabra vyskytují např. u Kdyně a Poběžovic, na Ransku, u Benešova, na Špičáku v Orlických horách a v brněnském plutonu. Starý italský název zavedl L. V. Buch (1810)." (zdroj: skripta PETROLOGIE, Bajer + kolektiv autorů, MUNI Brno, 2004; dostupné on-line)
(4) xxx

UŽITEČNÉ ODKAZY:

text v přípravě