(10-1) porcelanit:
a) kompaktní termálně metamorfovaná hornina, zpravidla jílovitá nebo slinitá břidlice (obsahující křemen, živce, mullit, sillimanit, wollastonit, cordierit); častý na kontaktech bazaltů se sedimenty české křídové pánve (Čeřovka u Jíčína, Kunětická hora),
b) obecný název pro různé sedimenty (buližníky, silicifikované tufy apod.) vzhledem připomínající porcelán; též termálně přeměněné laterity a bauxity (zdroj: https://ugp.ldf.mendelu.cz/wcd/w-ldf-ugp/soubory/geologie/petrolog.pdf)
(10-2) pelit - "sypký" / úlomkovitý, velmi jemný materiál (zrnitost pod 0,004 mm), jež je do místa usazení (do moří) z pevnin přemísťovaný převážně větrem
(10-3) "metaporcelanit" (dřívější pracovní název horniny):
a) poprvé kontaktní metamorfózou = na styku sedimentů a žhavého magma, při nízkém tlaku, vysoké teplotě (přes 1000 °C) a v relativně krátké době,
b) podruhé regionální metamorfózou = při středních tlacích, za mnohem nižších teplot a velmi dlouhého trvání (!)...
(10-4) pracovní hypotézy možného vzniku horniny (poslední úprava přidáním ad E, 26.4.2025):
A.
1) bazická bazaltová tavenina (čedič) se vlila/natlačila do již uložených sedimentů (tj. do pelitů - jílovců, nebo zpevněných jílových břidlic) = na kontaktu magma se sedimenty vznikla - spečením/slinutím minerálů sedimentů (při teplotách pod bodem jejich tání) - hornina "xxx",
2) během regionální metamorfózy byly "xxx" postiženy další nejasnou středně tlakou a středně teplotní přeměnou společně s okolními horninami (sedimenty se přeměnily ve svory a bazalt v amfibolit + příbuzné horniny), "xxx" se přeměnila do hrubší struktury a došlo ke krystalizaci některých minerálů (? (10-6)),
3) dále zřejmě došlo (a stále dochází) k zvětrávání horniny (například rozpadem minerálů bohatých Fe apod.) = dnešní stav,
4) všechny přeměny se děly v různých hloubkách, prostředích a s jinou časovou dotací (!); při styku bazaltu se sedimenty šlo o relativně rychlou kontaktní metamorfózu v sedimentech někde na dně ordovického (nebo staršího) moře (?), nebo později - při vulkanické činnosti (?) v siluru a devonu) a úplně jinde, než se (zeměpisně) nacházíme dnes, přeměna trvala dokud magma (těleso, které bylo vytvořeno - nepravá žíla apod.) v sedimentech nevychladlo (!); k regionální přeměně došlo někdy později, v průběhu variské orogeneze v nitru horninových mas (po dobu cca 70 mil. let, v prvohorách - ve svrchním devonu až spodním permu); dnešní povrch terénu je o 2-8 km níže, než bylo vyzdviženo variské horstvo; zvětrávací procesy probíhaly a probíhají neustále (dnes se zemský povrch považuje za ovlivňovaný exogenními geologickými pochody až do hloubky 150-200 m (zdroj: Petrologie, Bajer et al., dostupné online), resp do hloubky větší (až 1 km zdroj: doplnit)...
B.
porcelanit - jak jsem jej dosud poznal z oblasti Českého středohoří - je makroskopicky celistvý, pelitické (až aleuritické struktury) a většinou křehký = další možností tedy je, že se jedná o horninu porcelanitům pouze vzdáleně podobnou a vzniklou obdobným mechanizmem (ad A.1 a A.2 výše) z původně hrubších sedimentů (jílovo-prachových až písčitých?), pak by též mohlo jít o "kontaktní rohovec" (?) či "alterovaný bazalt" (?)... (10-9, 10-10)
C.
autometamorfovaný (10-19) bazalt později postižený přeměnou v metamorfní facii zelených břidlic (zdroj: písemné sdělení Mgr. Jakub Mysliveček - vulkanolog ČGS)
D.
kontaktně (10-17) metamorfovaný xenolit, jehož (dnes) znatelná "krusta" dovolila zachovat "vnitřek" (původní, nebo částečně původní protolit ?); vše pravděpodobně dále přeměněné a alterované (10-21) (?)
E.
pozůstatek přeměněného bazaltu s primární puklinatostí ve formě sloupcovité odlučnosti (?), který se z nějakých důvodů (?) nepřeměnil v amfibolit
(10-5) zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Porcelanit
(10-6) zatím nalezeny krystaloblasty živců, kovová zrna připomínající slitky ocelově lesklého kovu, zonálně barevný sloupeček neznámého minerálu, "mikro" dutiny se zvětralými Fe/Mn minerály (?), tmavé inkluze - porfyroblasty zrnitého cordieritu (?), povlaky Fe minerálů...
(10-7) hornina je velmi odolná, houževnatost při půlení mi připomněla tvrdost a odolnost starých ašských místních ("německých") cihel
(10-8) předpokládám (viz výše), že výsledná struktura metamorfované horniny má hodně společného s původním sedimentem ("protolitem" - mateřskou horninou), hodí se mi proto přirovnání z klasifikace sedimentárních hornin, ačkoli to není petrologicky vůbec správně :-); struktury úlomkovitých sedimentů se označují podle velikosti částic a slouží jako kritérium pro klasifikační zařazení příslušné horniny: a) struktura psefitická (velikost zrna > 2,0 mm), b) struktura psamitická (velikost zrna 2,0 - 0,063 mm), c) struktura aleuritická (velikost zrna 0,063 - 0,004 mm) a d) struktura pelitická (velikost zrna < 0,004 mm). Vzhledem k podmínkám svého vzniku nebývají klastické sedimenty v přírodě ve většině případů dokonale vytříděny. Z tohoto důvodu se u nich setkáváme také s mnoha přechodnými strukturními typy, které se označují podle převládající velikosti zrn např. jako struktury psefiticko-psamitické, aleuriticko-pelitické apod.
(zdroj: Multimediální atlas hornin - Stavby sedimentárních hornin, Ústav geologických věd PřF MU Brno, dostupné on-line)
(10-9) Cituji z "Atlas našich hornin: Čechy*Morava*Slovensko. 2. vyd.":
"Kontaktní rohovce jsou různě, většinou však tmavě šedě zbarvené. Jsou jemně zrnité až celistvé, s nerovným až lasturnatým lomem. Stavba je nejčastěji všesměrná,
někdy není zcela setřena břidličnatost původní usazené horniny. Kontaktní rohovce se skládají z křemene, živce a obvykle biotitu. V závislosti na složení původní usazeniny tyto nerosty může doplňovat andalusit, cordierit, sillimanit apod. Jsou to horniny pevné, používané k výrobě drceného kameniva. Bývají bohužel rozpraskané,
což neumožňuje vylamování větších bloků. Kontaktní rohovce jsou poměrně běžné při kontaktu středočeského plutonu, například u Neveklova nebo Nového Knína."
"Porcelanity představují zajímavý typ kontaktně přeměněné horniny. Jsou celistvého vzhledu s nápadně hladkým lasturnatým lomem. Mají velmi různé barvy.
Výjimkou nejsou pestré odstíny. Někdy jsou skvrnité. Vznikají vypálením původních jílů, jílovců nebo slínovců. K tomu dochází tepelným působením okolo vulkanických výlevů, zejména čedičů a andezitů, nebo při požárech uhelných slojí. S porcelanity se můžeme setkat v Podkrušnohoří, Českém středohoří nebo na Uherskohradišťsku."
(HONS, Richard Jan. Atlas našich hornin: Čechy - Morava - Slovensko. Druhé rozšírené vydání. V Praze: Richard Jan Hons, 2023. ISBN 978-80-11-03550-1.)
(10-10) https://cs.wikipedia.org/wiki/Kontaktn%C3%AD_rohovec
(10-11) krystaloblast = minerální zrno vzniklé při metamorfóze. Je-li omezeno krystalovými plochami, nazývá se idioblast (nebo autoblast), v opačném případě xenoblast. Převyšuje-li podstatně velikost ostatních zrn, mluvíme o porfyroblastu (v migmatitech migmatoblast). Jako holoblast se označují zrna, která v původní hornině neexistovala ani jako zárodek. Struktury vzniklé blastézou se nazývají krystaloblastické a podle převládajících součástek se rozlišují např. struktura idioblastická (autoblastická), xenoblastická, porfyroblastická (velké idioblasty), holoblastická, lepidoblastická (lupínkovité minerály jako slídy a chlority), fibroblastická (vláknité minerály jako sillimanit), ne-matoblastická (sloupkovité minerály jako amfibol). (http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?krystaloblast)
(10-12) například, zda byl výlev skutečně "do sedimentů" nebo "na sedimenty", zda bylo prostředí suché nebo zvodnělé, jak to bylo s fluidy atd.
(10-13) bazaltové magma - čedič = xxx
(10-14) jíly (pelity), prachovce (aleurity), psamity atd. = sedimentární (usazené), většinou sypké (úlomkovité) horniny
(10-15) jílovce = zpevněné jíly
(10-16) alochton=vrchní část příkrovu, přesunutá na velké vzdálenosti na autochton (spodní část systému, nepřesně "podloží"), který může být tvořen jinými - nebo těmi samými horninami, ale jinde; alochtonní=součástí alochtonu (horninového celku tektonickými pochody odděleného od původního podloží a spočívajícího na druhotném podloží), autochtonní=součástí autochtonu, vzniklý namístě, tj. netransportovaný; za příkrovy se označují přesuny hornin na větší vzdálenosti (dohoda v geologii) než 5 km; styk mezi autochtonem a alochtonem je vždy tektonický
(10-17) "kontaktní dvůr" (také kontaktní aureola nebo kontaktní zóna) je v geologii přechodovou zónou mezi magmatickou intruzí a okolní horninou; v závislosti na velikosti intruze se rozměry kontaktní zóny liší od několika milimetrů u malých žil po několik kilometrů u velkých plutonů (https://cs.wikipedia.org/wiki/Kontaktn%C3%AD_dv%C5%AFr)
(10-18) diageneze (http://geologie.vsb.cz/sedimentologie/textova%20cast/possedimentacni%20proces.htm)
(10-19) "Vulkanické i plutonické magma obsahuje vodu. Tato horká voda po utuhnutí vyvřelin zbývá a v ní je rozpuštěno množství látek a chemických prvků, jež se předtím nevešly do struktur minerálů, z nichž jsou vyvřeliny běžně poskládány. Těmto horkým zbytkovým roztokům, obsahujícím řadu méně běžných chemických prvků, říkáme hydrotermální roztoky. Hydrotermální roztoky putují rozpraskanými horninami a látky v nich rozpuštěné reagují s některými původními minerály vyvřeliny za vzniku další nových minerálů. Takovému procesu říkáme autometamorfóza. Dalo by se říci, že při autometamorfóze se hornina tak trochu přemění „ve vlastní šťávě“." (zdroj citace: http://www.velebil.net/)
(10-20) "Bazická magmata mají vyšší teploty než magmata acidní (například bazaltové lávy dosahují 1200 až 1300 °C." (zdroj: provizorní skripta - základy petrologie- F.V.Holub, UK, Ústav petrologie a struktrurní geologie, 1998-2025)
(10-21) alterace = změna fyzikálních a chemických vlastností minerálů a hornin @zvětráváním nebo podzemními a termálními vodami. Rozsah alterace je závislý nejen na složení hornin a jejich mechanickém porušení, ale i na teplotě vod. Vznikají nové minerály, nastává porušení horniny a její soudržnost klesá. (zdroj: Prof. Jan Petránek, geologická encyklopedie, dostupné on-line)
10-(22) "alterovaný bazalt / metabazalt" (příklad)
(zdroj: https://is.muni.cz/el/sci/jaro2010/G3021k/um/MetPetI4bII.pdf?lang=en%3Flang%3Den)
(10-23) poznámka: přednáška EL-TEKO, RNDr. Jiří Rez, Ph.D., č. 2 (strukturní geologie) - "xenolity sedimentů v čedičích přijímají sloupcovitou odlučnost = magma je rozehřálo na vysokou teplotu a jak to pak vše chladlo, popraskaly (tj. energeticky se chovaly podobně jako čedič při chladnutí - při tvorbě nejvýhodnějšího energetického tvaru = šestibokých nepravidelných sloupců s danou zákonitostí - "orientace a šířky ploch")
(10-24) při chladnutí bazaltového magmatu (žhavé magma má vždy o 6-8 % větší objem než magma vychladlé) dochází k zmenšování objemu a vzniku pravidelných trhlin a sloupců (pětibokých nebo šetibokých)
(10-25) tuf = hornina vzniklá zpevněním sopečného popela vyvrženého při erupci; na rozdíl od tufitů se zpevňuje na souši, nikoliv ve vodě; jde o poměrně měkkou horninu v minulosti používanou ve stavebnictví a v sochařství, dnes se například uplatňuje v kosmetice (díky minerálům křemík a zeolit); v současnosti jsou tufy řazeny mezi sedimenty a jejich klasifikace (podle velikosti vulkanických úlomků) je obdobná s klasifikací klastických sedimentů
(10-26) nabíledni = evidentní, jasné, očividné, tedy na první pohled zřejmé
(10-27) klastické (úlomkovité) sedimenty jsou převážně tvořeny úlomky hornin a minerály přinesenými ze snosových oblastí; klastické sedimenty dělíme podle složení, podle velikosti částic nebo podle původu; podle složení rozlišujeme a) klastické horniny a b) vulkanoklastické horniny tvořené vulkanickými vyvrženinami:
(10-28) vulkanoklastika (tefra) jsou tvořena vulkanickými usazeninami, které se dělí jednak podle složení (ryolitová, bazaltová, andezitová apod. tefra), jednak také podle zrnitosti, jak je uvedeno v tabulce:%20horniny%20podle%20%C4%8CSN%2012670%20.jpg)
(zdroj (27, 28 výše): 6. Úvod do sedimentární petrografie a petrologie (sedimentologie), IS MUNI, dostupné on-line)
(10-29) metamorfovaný tuf - "metatuf" = druh metamorfované horniny, která vznikla přeměnou sopečného tufu; předpona meta - označuje metamorfózu (přeměnu), která nastala za zvýšeného tlaku a teploty; chemické a minerální složení metatufů se liší v závislosti na původním složení tufu a podmínkách metamorfózy
(10-30) tuf (wikipedia)
(10-31) tufit (wikipedia)
struktury klastických (úlomkovitých) sedimentárních hornin - http://geologie.vsb.cz/PETROLOGIE2013/struktura-sedimenty-klasicke.htm
---
poznámka (stránka "Porcelanit - meta porcelanit" zrušena)
původní obsah:
... hornina z kontaktu amfibolitu a okolí (pro kterou jsem dříve zvolil označení porcelanit-"metaporcelanit") má (zatím) nejasné zařazení, složení a vznik...
... po konzultacích se znalými se zdá, že jde spíš o nějakým procesem změněný bazalt, tj. relikt protolitu (bazaltu), snad později regionální metamorfózou přeměněného,
... ve hře je i jiná možnost - jde o produkt "smíchání" bazaltu a sedimentů, kontaktně změněný a později v rámci regionální metamorfózy přeměněný...
... další možností je, že jde o původní sediment, kontaktně změněný a později v rámci regionální metamorfózy přeměněný...
... do procesů změny se mohla zapojit i "metasomatóza" a nejasná je účast vody, resp. "fluid"...
... nově jsem tedy vše původní zařadil do článku "Alterovaný bazalt", což je - dle aktuálního náhledu - asi nejblíže (?) "pravdě"...
... detail všesměrné, každopádně převážně kompaktní (masivní/homogenní) textury horniny, do jaké míry jde o strukturu reliktní či rekrystalizační je nejasné; dutin je málo, co se týče velikosti a omezení zrn tak hornina silně připomíná "psamitické" struktury pevných úlomkovitých sedimentárních hornin... (sběr 2.10.2023, foto ZN, 3.10.2023)
informace o "standardním" porcelanitu - v přípravě
LEGENDA A POZNÁMKY:
(1) porcelanit:
a) kompaktní termálně metamorfovaná hornina, zpravidla jílovitá nebo slinitá břidlice (obsahující křemen, živce, mullit, sillimanit, wollastonit, cordierit); častý na kontaktech bazaltů se sedimenty české křídové pánve (Čeřovka u Jíčína, Kunětická hora),
b) obecný název pro různé sedimenty (buližníky, silicifikované tufy apod.) vzhledem připomínající porcelán; též termálně přeměněné laterity a bauxity (zdroj: https://ugp.ldf.mendelu.cz/wcd/w-ldf-ugp/soubory/geologie/petrolog.pdf)
(2) pelit - "sypký" / úlomkovitý, velmi jemný materiál (zrnitost pod 0,004 mm), jež je do místa usazení (do moří) z pevnin přemísťovaný převážně větrem
(3) "metaporcelanit" - pracovní název vyjadřující pravděpodobnou dvojí přeměnu horniny:
a) poprvé kontaktní metamorfózou = na styku sedimentů a žhavého magma, při nízkém tlaku, vysoké teplotě (přes 1000 °C) a v relativně krátké době,
b) podruhé regionální metamorfózou = při středních tlacích, za mnohem nižších teplot a velmi dlouhého trvání (!)...
---
stránka ("blog") - článek - "Autometamorfovaný (alterovaný) bazalt"