obecně o žulách - text v přípravě
"křemen-živec-slída, to je naše třída" :-)
poznámky:
systém puklin v žulách
Masivní granity umožňují vylamování velkých bloků – monolitů. Stěny vylomených žulových kvádrů jsou vlastně systémy odlučnosti různé kvality, podle kterých se žula vylamuje. Tyto tři "strany kamene" rozlišují kameníci již od pradávna a říkají jim dobrá strana, špatná strana a honové plochy. Geologové je označují jako systém puklin SQL.
Pukliny S (sevřené) jsou strmé a obvykle rovnoběžné s plochami toku žulového magmatu, tedy i s protažením jednotlivých minerálních zrn. Proto se podle nich žula podle potřeby dobře láme (podle kameníků dobrá strana) a vylomené bloky bývají tomto směru delší. Pukliny Q (otevřené) jsou rovněž strmé, avšak jdou napříč tokovým strukturám a minerálním zrnům. Protože jsou otevřené, bývají často vyhojeny druhotnými minerály (žíly) a kámen podle nich snadno nechtěně praská (podle kameníků špatná strana). Poslední pukliny L (ložní) jsou vždy zhruba vodorovné, resp. mírně nakloněné podle povrchu terénu, což ukazuje na jejich zvětrávací původ. Kameníci je označují jako honové plochy.
(zdroj: geopark MUNI, dostupné on-line)
přeměna granitu na ortorulu
V Krušných horách, Krkonoších, Orlických
horách, na Králickém Sněžníku, na Kutnohorsku a
ve Žďárských vrchách – tam všude najdeme
zvláštní hrubě porfyrické alkalickoživcové granity
(žuly), které utuhly na konci kambria. Tvoří je
alkalické živce (ortoklas a albit), křemen a biotit.
Nápadná je i přítomnost velkých živcových
vyrostlic, které dosahují velikosti až 10 cm.
Tyto granity byly během hercynského
vrásnění zčásti nebo úplně přeměněny v ortorulu.
Tehdy minerální asociaci doplnila ještě metamorfně vzniklá světlá slída (muskovit) dobře
patrná na plochách foliace.
Postup přeměny granitu v rulu lze rozdělit
do tří stádií. Nejméně přeměněný je metagranit,
který má dobře pozorovatelné a stále ještě
hranaté vyrostlice živce ortoklasu. Mikroskopicky
jsou však již rozpadlé na malá zrnka, takže se
jejich stavba více než původnímu krystalu podobá
slisované kostce cukru. Vyšším stádiem přeměny
je okatá rula. Její velké živce si ještě podržely
přibližný tvar vyrostlic, avšak jsou zaoblené
a připomínají tak jakási velká oka, která jsou
obtékána vytaženými zrny základní hmoty.
Posledním stádiem se spíše tušenými než jistými
znaky původního granitu je plástevnatá rula.
V tomto stádiu jsou již všechna zrna včetně
vyrostlic rozmázlá v monominerální agregáty,
které tvoří víceméně průběžné ploché "plástve"
(páskování).
Zajímavost: Na Kutnohorsku, v okolí Doubravčan, ale i jinde se extrémním protažením minerálů
tohoto granitu vytvořila tzv. stébelnatá rula.
(zdroj: "přeměna žuly v rulu")